Články&Eseje

Král bláznů Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 31


Byl blázen, byl to bláznů král.
On loutnu vzal,
do kroku hrál.
Řek´: "Sbohem, zde já nesmím stát,
zas na cestu se musím dát.
Dálky mě volají
a sny mé čekají."

Kdo jsem, kam kráčím? Nevěděl,
však strašně moc chtěl znát.
Tak na cesty vydal se sám,
chtěl s životem se prát.

Svou touhou po cestách byl hnán.
On loutnu vzal,
do kroku hrál.
Pod nebem chtěl svobodný spát
a srdce lásce odevzdat.
Pro ideál bojovat
a vesele se smát.

Kdo jsem, kam kráčím? Nevěděl,
však strašně moc chtěl znát.
Tak na cesty vydal se sám,
chtěl s životem se prát.

Na botách prach nes´ mnoha měst.
On loutnu vzal,
do kroku hrál.
Za čest a pravdu rád se bil,
ač svět mu mockrát ublížil.
Stokrát do bláta pad´,
však vždy měl sílu vstát.

Kdo jsem, kam kráčím? Nevěděl,
však strašně moc chtěl znát.
Tak na cesty vydal se sám,
chtěl s životem se prát.

Svět stokrát zklamal jeho sny.
On loutnu vzal,
do kroku hrál.
Slzy v očích, však věřil dál
ve svůj veliký ideál.
On bídě své se smál
a věřit nepřestal.

Kdo jsem, kam kráčím? Nevěděl,
však strašně moc chtěl znát.
Tak na cesty vydal se sám,
chtěl s životem se prát.

Byl blázen, byl to bláznů král.
On loutnu vzal,
do kroku hrál.
Už nebolí jej krutý svět,
v ráji teď píseň bude pět.
Na hrob dej vytesat,
že měl svůj život rád.

Kdo jsem, kam kráčím, netuším,
já rychle, plně žil.
Bez výčitek svět opouštím.
Jsem rád, že jsem tu byl.

Diskuze

 Uživatel úrovně 3

Lady Sharon: Myslím, že to záměrem autora nebylo :)))


 Uživatel úrovně 0

pekne, ozaj peknucke dielko...neviem ci to bolo zamerom autora alebo nie, ale paci sa mi, ze problemy sucastnej mladeze tak lahok odzrkadlila vo fantasy poezii...


 Uživatel úrovně 0

Velmi příjemně znějící dílo, živě si dokážu představit, jak s ním bard chodí od vesnice k vesnici.


 Uživatel úrovně 0

Proběhla mě hlavou představa barda. Takového barda co se čas od času oběví i v DrD či jiné fantasy. Jako epitaf mě to přijde moc dlouhý, možná něaká část...
Jako písnička k ohni moc "vznešený" nebo tajemný nebo jak to říct. U ohně spíváme věčinou opilecké přisprostlé odrhovačky, tohle si nedovedu představit...
Spíš v tom vidím oslavnou píseň, ale nijak královsky majestátnou. Protože takovou si tento bard ani nezaslouží, ani by si ji nepřál. Anebo je taková proto, že ji psal bard sám před smrtí. Je skromná...
Dilvish


 Uživatel úrovně 0

Povedene dilo. Neni to sice muj zanr, ale libi se mi to. Akorat by to chtelo slyset se doprovodem... 4*


 Uživatel úrovně 0

Pripomína mi to text nejakej veľmi smutnej piesne...ale páči sa mi to.má to dušu:)


 Uživatel úrovně 0

Marsia: Za hudební botu se omlouvám. Musice, alespoň po té řemeslnické stránce, opravdu nerozumím. Vždycky jsem si myslel, že melodie je už nějak zamotaná v těch akordech, ale nejspíš to bude, koukám, jinak. Sancta simplicitas mea :-)

Apea: No dobře, konec vybíhá do epitafu. Ale jako celek to epitaf není, to jsem měl na mysli.


 Uživatel úrovně 0

moc pěkné


 Uživatel úrovně 0

Jabberwocky:
Král blaznů není epitaf, poslední sloka ano, je tak dokonce uvedena předchozími verši "Na hrob dej vytesat..."


 Uživatel úrovně 0

Zajímavé verše, jen promítnout si jeho život v hlavě.
A když v mé s melodií oboje tančí, vzniká z toho potěšení.

Původně když jsem to četl, připadalo mi opravdu jako písnička, takže vlastně je to jasné, omámilo mě to a kolem hlavy se mi točí hvězdičky...plop plop plop plop...jsou čtyři.