Všechna bolest na světě
| Autor: | Lischai |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 22 |
Věnováno Makri.
Dívce, která je pro mě vším. Škoda jen, že padající hvězdy opravdu neplní přání.
Drobně mžilo a kapky deště skrápěly chladnou zem plnou uschlého listí. Pod teskně skloněnými větvemi stromů stál kamenný náhrobek. Zem kolem něj byla pokryta dávno zvadlými okvětními plátky růží, které tam rozehnal vítr.
Klečící mladík prokřehlými prsty přejel po vytesaném jméně své dívky. Před očima mu vytanul její obraz. Byla krásná; tak krásná. Déšť zvolna ustal, ale zem stále skrápěly kapky. Podzimní vítr nesl tiché vzlyky přes hřbitovní zídku dál šedým svítáním.
„Zabil jsi ji.“
Mládenec polekaně vstal. Nevědomky přitom stoupnul na několik mrtvých květů. Jejich sten ani nebylo slyšet.
„Kdo sakra jste?“ hlas se mu lehce třásl a na tvářích pořád cítil slzy.
„Zabil jsi ji a nic to nezmění.“
„Ne! To není pravda! Co vy o tom k čertu můžete vědět? Spáchala sebevraždu! Zabila se sama!“ rozkřiknul se mladík.
Stromy okolo kostela tiše šuměly.
„Zabila se, když zjistila, že ji lžeš a podvádíš. Viděla tě s ní.“
„To není vaše věc! Zmizte odsud!“ křičel mládenec.
„Je to tvoje vina a ničí jiná. To ty jsi zavinil její smrt.“
„Ne! To není pravda! Já ji miloval!“
„Nedokážeš si ani představit, co cítila. Jak moc jí to bolelo.“
„Zmizte odsud! Běžte pryč!“ to už mladík nepříčetně řval.
„Je to strašný pocit. Jako by ti někdo rval srdce na kousky. Když si někdy myslíš, že jsi na úplném dně, není to nic proti tomuhle.“
„NECHTE TOHO!“
„Máš ten obraz zrady stále před očima. Snažíš se ho vymazat z paměti, ale on se pořád vrací. Znovu a znovu. Toneš v zoufalství a beznaději, které se usídlily někde hluboko v tobě a nikdy neodejdou. Ten šrám v duši si pak neseš do konce svých dní.“
„MLČTE!“
„Ale teď přichází zasloužená odplata.“
„Co – cože?“ hlas se mu zlomil.
„Zemřela. Je pryč. Je navždy pryč. Už jí nikdy neuvidíš; už ji nikdy neobejmeš. Bolí to, viď? Hrozně to bolí a nikdy se to nezlepší. Výčitky svědomí tě budou stále pronásledovat. Stále se budeš sám sebe ptát, proč jsi musel líbat jinou. Vždyť mohla žít… Tvá láska mohla žít.“
„Co to říkáte?“ ptal se spíše sám sebe.
„A bude to ještě mnohem horší. Poznáš jinou dívku a i přes smutek a bolest se do ní zamiluješ. Zamiluješ se do ní a nebudeš s tím moci nic dělat. Budeš jí mít rád jako nikoho na světě. Udělal bys pro ni cokoli: Za její objetí by jsi zabil. Když budeš s ní, budeš si myslet, že nic nemůže zkazit tvé štěstí.“
„O kom to mluvíte?“
„Ale ona bude mít někoho jiného. Neřekne ti to a ty budeš žít v klamu a lži. Velmi, velmi dlouho… a o to to bude horší, až to zjistíš. Až ji uvidíš, jak objímá jiného. Právě tak jako tvá dívka viděla tebe. A poznáš, jaké to je, jak moc to bolí. Budeš plakat… věř mi. Nebudeš moci jíst ani spát. Nebudeš moci zapomenout. Budeš se jí snažit nenávidět, ale nepůjde to. Stále ji budeš milovat. A každý pohled na ni a na jejího milého pro tebe bude jako bodnutí do srdce.
„Kdo jste?“ vydechl mladík.
„No a potom ztratíš svého nejlepšího přítele. Zradí tě. To on bude ten, kdo bude objímat tvoji lásku.“
„To by nikdy neudělal.“
„Ale ano. Udělá to. Stane se to. Všechno se to stane. Budeš platit za to, co jsi jí provedl. Poznáš takovou bolest, jakou jsi způsobil ty ji.“
„Ne… ne…“ slzy se mu znovu draly do očí.
„Ale já ti dám šanci. Dám ti šanci na záchranu. Dám ti možnost, jak odčinit to, co jsi spáchal. Ale to bude vše, co pro tebe udělám…“
Ozval se tichounký zvuk, jak něco malého dopadlo na zem.
U hrobu stál mladík a stál tam úplně sám. Znovu se rozpršelo. Kapky deště mu stékaly po tvářích a mísily se s jeho slzami. Dopadaly i na hrob. I na čepel nože, který před ním ležel.
Diskuze
Alcator:
1) Ano... tady máš nepochybně pravdu a nemohu s tebou než souhlasit.
Nechci si to brát osobně, ale dovoluji si podotknout, že v této povídce není sebemenší náznak toho, že to fantasy není.
2) Tahle povídka má svoji myšlenku i BEZ toho, komu jsem ji věnoval. Není tu žádná skrytá pointa, žádný druhý význam.
To, že nevíte nic o mě a Makri NIJAK neovlivní výsledné chápání příběhu. Tedy alespoň by nemělo.
No a pokud Morrigan říká, že kdyby jste nás znali, nebude vám připadat dílo tak povrchní? Co na to říct?
Skutečně asi kdybyste nás znali, budete se na to celé dívat trochu jinak, ale s chápáním díla to NEMÁ a NEMĚLO mít cokoli společného.
A proč věnování zní tak jak zní? Znal jsem jednoho chlápka a ten skočil úplně nahej mezi kaktusy. Taky jsem se ho ptal proč...
Asi mu to připadalo jako dobrej nápad.
Lischai:
1)
- Na DraciDoupe.cz jsou minimálně dva tábory lidí: Jedni touží po tom, aby šlo skutečně o úzkoprofilový server, kde řekněme 99% obsahu bude mít dostatečně silnou vazbu do her na hrdiny (tzn.:
- Dá se to použít jako zápletka dobrodružství
- Dá se to použít přímo při hraní
- Je to záznam toho, jak hra probíhala
- Týká se to nějakého aspektu hraní (kupříkladu "Prolnuté dimenze" z mé dílny se snažily poukázat na chyby, kterých se může nezkušený PJ dopouštět, když hraje některé nestvůry)
... naproti tomu je tu druhý tábor, který úzkoprofilovost (či, řekněme "silný vztah k RPG") nevyžaduje.
Nyní si představ tvě modelové povídky: Obě jsou stejně "dobré", ale jedna je běžná povídka o putování bezdomovce v 21. století z ulice Perlovka do ulice Ouzké; zatímco druhá je o putování hraničáře z ruin Hvozdní hlásky do kláštera Dračích sester.
Členové druhého tábora ("je nám jedno, zda je dílo použitelné pro RPG") dají oběma povídkám 5*.
Členové prvního tábora dají první povídce tři hvězdičky a druhé pět.
V důsledku tak "nežánrová" povídka získá nižší celkové hodnocení než povídka "žánrová", což mi vzhledem k zaměření serveru připadá správné - Motivuje to lidi k tomu, aby si nežánrové produkty schovávali pro www.pismak.cz a žánrové produkty publikovali zde. Naopak zase: Jestliže věc se silným vztahem k RPG zveřejníš na Písmákovi, riskuješ, že ti, kdo RPG nechápou, takové dílo ohodnotí nízko, takže vlastně dochází k opačnému jevu - Písmák.cz (a podobné servery) jsou určeny pro "obecná díla", zatímco pro "žánrová díla" jsou vhodnější "žánrové servery".
- Poslední věc k tomuto:
Používání hraničářů, mečů a démonu není samospasitelné. Rozhlédni se po ostatních dílech a všimni si, že sebežánrovitější díla NEMAJÍ zaručeno vysoké hodnocení. Naopak - jsme velmi přísní, pokud nám někdo předloží Kůdůckou teorii, Elfího čaroděje zabíjejícího draka modrými blesky či Nájemného vraha, který se rozpláče, když na něj hobití mimino vykulí očička.
2)
Pro mě za mě si dílo věnuj komu chceš, ale pochop - Ty jsi to dílo zveřejnil, nabídl jsi nám je k přečtení, a pokud hraješ fér, měl bys nám poskytnout dost informací, abychom dílo pochopili. Bohužel spousta zde publikujících autorů dělá tu zásadní chybu, že nedokáže svou mysl oprostit od osobních prožitků a domnívá se, že všichni čtenáři budou vědět totéž, co oni sami. Pak se setkáváme s nejrůznějšími věnováními milostných básniček dívkám s civilními jmény 21. století (což svádí k doměnce, že autor nejprve "zužitkoval báseň v reálu", a pak si chce ještě "přivydělat pár bodíků na DraciDoupe.cz"), setkáváme se tu s tajnými šifrovanými vzkazy pro Makri a spol., která si mylně vykládáme jako nějaké výčitky či naopak prosby o odpuštění...
To jsi fakt nemohl jako předmluvu dát "S touto povídkou mi velmi pomohla Makri, které patří můj dík. Události popisované níže jsou fiktivní."?
Eh... takže úplně od začátku...
Představme si, že by tu nebylo ono věnovaní... které je vám asi dost proti srsti i když nechápu proč.
Byla by pak tahle povídka stále okrajovou záležitostí (k prvnímu příspěvku magistra Holgera)? A pročpak - když se zbavíme přesvědčení, že si přes povídku něco vyříkávám s Makri? (Což ostatně není pravda. Bez Makri by tahle povídka nevznikla... to proto patří jen a jen ji; to proto jsem jí ji věnoval.)
Vadí vám snad, že tam nejsou kouzla, šermířské scény a nedejbože hřích největší - hlavní hrdina není hraničář?
Je dracidoupe.cz tak úzceprofilový server, že jsou srážkou * hodnoceny všechny né tak úplně fantasy povídky? Vždyť tu jde o pointu! Hlavní hrdina by klidně mohl být elf a nosit meč přes levé rameno, ale k čemu by to sakra bylo?
Proč povídku uměle šroubovat do fantasy světa? Nakonec bych ještě mohl připsat, jakýže to démon ze které sféry hodil na zem tu dýku... a bylo by to úplně dokonalé, co?
Morrigan - právě - "Myslím, že lidé, kteří znají ony dvě osoby trochu blíže mají jistě větší možnost rozhledu."
Potom lze tvrdit, že to klouže po povrchu a neřekne to více i nezasvěceným.
Za povrchní a strohé bych to rozhodně nepovažovala. Šlo o vyjádření citu a ten není povrchní, ani strohý, ač se to může zdát.
Myslím, že lidé, kteří znají ony dvě osoby trochu blíže mají jistě větší možnost rozhledu.
Souhlasím s názorem, že děj je příliš předvídatelný.
Sám myslím, že je to dost povrchní a strohé, na to, o čem to je.
Jinak je to zajímavý nápad (i když mám pocit, že sem tohle téma někde taky už viděl) a vcelku dobré. Váhal jsem mezi 4 a 3, nakonec dám 3.
Tahle povídka se mi hodně líbí ale nevím proč jako by mi v ní něco nesedělo. Možná ta jediná možnost o které jsi psal. Možná si to jen moc připouštím ale v jistých životních situacích by to tak v ppodstatě mohlo být. A toho se bojím. Ale jinak je to podařené a nejsou nějaké výrazné nebo dojem ničící chyby.
Skorpion: Nejdříve jsem plánoval, že osoba ucítí v kapse tíhu nože. To mi ale nebezpečně připomnělo Harryho Pottera a Kámen Mudrců a to rozhodně není cesta, kterou bych se chtěl ubírat. :-)
No a tak jsem nakonec skončil u situace, která se dá vyložit různě, ale já ji psal pod myšlenkou, že sama osoba má nůž a ona sama jej upustí. Jen o tom neví.
No a co ještě dodat? Z jedné životní situace vzešly pocity... udělat z nich povídku bylo na tom to nejlehčí - i když téměř vůbec nepopisuje onu událost. :-)
Výborné příteli. Jen z papíru se to čte lépe.
Povídka měla skvělou atmosféru, byla velmi dobře napsaná, co dodat. Nic. Nevím, co jsi tou povídkou chtěl říct, ale pokud jsi něco takového prožil, upřímě tě lituji, protože já vím, jaké to je, když tě někdo zradí.
A měl bych jeden dotaz: Zprvu jsem myslel, že ten hlas je jeho podvědomí, ale že by mu podvědomí házelo nůž, to je vcelku blbost. Co to tedy bylo? Pokud jsem to z povídky měl pochopit, tak se mi to nepovedlo.
S úctou: Skorpion