Mgr. Holger  6. 5. 2004 v 16:21:52

LL

Proč - nad tím se musíš zamyslet sám, nebudu Ti prozrazovat pointu.

Víra - ano, v tomto Tvém pojetí získal víru. Já ten rozdíl však vidím jinak. Příklad: šéf mi slíbí, že koncem roku dostanu tučné prémie... já jsem tím nezískal víru, ale naději. To je můj náhled na tuto terminologii, proto vůbec neuvažuji, že by Mars nabyl víry.

Zdraví Holger

LordLoskuták  6. 5. 2004 v 15:10:06

Mgr. Holger:

Právě...proč asi?

Jen jsem chtěl podotknout, že objektivního hodnocení se dá dosáhnout jen velmi těžko.

Poučit se dá úplně z všeho.

Víra...Podle mého názoru je o tom, že věříš něčemu, co není, co nemůžeš dokázat. Proto tomu taky věříš, jednoduše by to mohlo, ale taky nemuselo existovat. Nelze to dokázat, nelze to popřít. Tak si jednoduše nepřipouštíš, že by to mohlo být jinak (anebo si to připouštíš, o tom je víra)...věříš. A nespojuji si ji pouze s náboženstvím. Víru si spojuji i člověkem, jeho city a tak. A naděje má pro mne podobný charakter...

Určitě je to přínosné.

Mgr. Holger  6. 5. 2004 v 9:05:25

LL

Je nevinná a Mars je dobyvatel, jen se to tady nezdá... proč asi?

Hodnotit nemusíš, to je jen a jen Tvoje věc.

Lichotku? Jen se Ti snažím ukázat, že se lze poučit z jakékoli reakce a to platí jak pro Tebe, tak pro mě.

Neslovíčkařím, vysvětluji Ti, jak je to míněno. Víru spojuji s náboženstvím, naději s myšlením daného konkrétního člověka. Proto Ti ukazuji, z čeho vychází... Martovi nedodalo nic víru (?) ...na co víru (resp. v co?), on dostal naději (příslib - byť by byl jen v jeho představách).

Ještě jednou - pokud bys se mnou nediskutoval, vykládal by sis mnohé jinak, než bylo míněno, není to samo o sobě přínosné?

Holger

LordLoskuták  5. 5. 2004 v 22:27:05

Mgr. Holger:

K antice. Do této doby jsem rozlišoval pouze velš volný a těsný. Tedy že se to rýmuje, nebo ne. Ohledně rytmu a slabik. Vždycky jsem si myslel, že jakmile se to nerýmuje, tak se prostě jedná o verš volný. Jak říkáš (stejně tomu nerozumím), lyže sejmout...

Tak tedy. Je Venuše ohnivá a vášnivá, nebo chladná a netečná, nebo je nevinná? Je to asi dáno pohledem na dílo. Jako Mart bych ji vnímal spíše jako chladnou potvoru, což má k nevinnosti dost daleko. Ale pokud se zpětně vrátím k vašemu duetu s Aazy, tak tam ji vidím skutečně jako něžnou a nevinnou. A k Martovu vykreslení. Pokud bych byl jím, dobyvatelem, nikdy bych si nepřipustil, že je ke mně chladná. A Mart tu taky není zrovna divoký a zhýralý. Jen se podívej...

Nepřeijde mi objektivní vůbec hodnotit. To je vše.

Asi to nemám brát jako lichotku.

Tenhle vtip neznám.

Píšeš, že víra Martovi nic neříká. Zde se zmiňuješ o naději. Chceš slovíčkařit?

Popíráš, že je možné odnést si poznatek o tom, jak a kdy držet jazyk za zuby? No, já vím, že se podle toho nechovám, ale i takové poučení bývá cenné.

Danke, dir auch.

Mgr. Holger  5. 5. 2004 v 19:18:23

LL

Co se týče antiky, nerad bych studoval formu, která by byla ryze antická, neb to, co psávali tehdá, rozhodně nebyl volný verš - pouze nerýmovali, ale celá díla byla podřízena rytmickým pravidlům, číselným řadám apod.

To, že Venuše vypadá jako chladná a bezcitná mrška, je dáno Martovým náhledem, celý duet je také určitým střetem mezi principy (ženským a mužským, nevinným a zhýralým, plachým a divokým - jak chceš). Z toho pramení Martovo vykreslení Venuše jako chladné bohyně (rozuměj - ona se mu nevzdala, a zdá se, že se mu notně zapsala do srdce...).

K hodnocení se opravdu nechci vyjadřovat, myslím, že mi může být ukradené, ale připadá Ti objektivní, aby zde pak jiné články měly hodnocení vyšší? Co je pak objektivní?

Jak říkám, blbosti to nebyly, Tvé reakce jsou pro mne důležitou zpětnou vazbou pro další tvorbu a kritiku.

"Technická otázka: Náčelníku, nevadí, že je tam pešuňk a koleje?" - "Vím o nich, lyže sejmout..."

Mars dostal znamení - to mu dalo naději, že Venuši získá. A s ní se opět probudil cit. (Aha - já zapomněl, že planoucí srdce je takový pámbíčkářský obraz).

Pokud sis něco odnesl, pak popíráš, že je lepší držet tlamu... Já se s touto myšlenkou neztotožňuji, většina konfliktů mezi lidmi vyplývá z nedostatku komunikace.

Fíl špás.

Holger

LordLoskuták  5. 5. 2004 v 15:55:07

Tedy, to vypadá, že jsem se zase svými skvělými kritikami ztrapnil.

Aazyiah: Já tě chápu, co chceš říct. Jen se mi zdá, že rýmy nutí člověka víc přemýšlet nad jejich stavbou, než nad tím, co by chtěl sdělit. A u volného verše, alespoň mám ten dojem, není potřeba nějak své pocity kočírovat, když tě nic neomezuje, tak proč nevyjádřit všechno co chceš? Proto se mi tak líbí. Ale proti rýmům nic nemám. A líbí se mi, když to s nimi někdo umí.

Mgr. Holger + Aazyiah:

Ten duet jsem si přečetl.

Mgr. Holger:

Volný verš. V diskuzi pod Mystériem uvádíš, že bojuješ o jeho zrovnoprávnění (tady vidíš, že jsem si Mystérium přečetl). Ale jakým způsobem?
Bohužel, Iliadu jsem nečetl. Myslíš, že byla původně veršovaná? Nevím. Možná ano. Avšak k tomu, co se hodí k antickému tématu. Nemyslím si, že by bylo nějaké striktní pravidlo, které by určovalo, jak psát „tak trochu antické drama“. Tím ovšem nechci nic říkat proti tvoji volbě.

Přece jsem řekl, že to je můj osobní názor, vždycky jsem si ji tak představoval. Neznám moc antické báje, ale tak nějak jsem si ji tak vykreslil. No a myslíš, že toto jsou ukázky nevinnosti?: „Chladně a netečně se na mě z nebe smála“, Pak celá druhá sloka. Spíš bych ji tipoval tak trochu na mršku...

Ohledně srovnávání tebe s tebou samým a hodnocením. Příliš jsem se oháněl slovy, takže nic takového se konat nebude (P.S. myslím si, že to klidně ovlivňovat můžeš). Báseň na pět rozhodně má. Trochu jsem se v zápalu kritického nadšení unáhlil. Tak nějak jsem se ti prostě za každou cenu snažil něco vytknout. Promiň. Navíc je těžké někoho s tebou srovnávat (neberte to nikdo jako urážku). Takže jediná možnost je srovnávat tebe a opět tebe. Čímž by se mnohým hodnocení usnadnilo. Stejně tak má m dojem (a opět nechci nikoho urazit, jen mi to tak maličko připadá), že tu vyrůstá na serveru takový Holgerovský...hmm...kult, nebo spíš syndrom. Uvedu ti příklad. „Jé, Holger sem hodil novou báseň, super!“ tak si ji ten dotyčný přečte, nezamyslí se, jen proto, že jsi to napsal ty, tak dá pět. Sice na to tvoje básně mají, ale zůstává otázka, nakolik je to hodnocení objektivní. Navíc většinou to, co vyjadřuješ, se dá pochopit a vstřebat jedním přečtením. Takže alespoň k něčemu to bylo. Musel jsem si tvoji báseň přečíst víckrát.

Závěr. Uznávám to, dobře. Rejpal jsem do blbostí.

Lyže sejmout. Hm, děkuju.

Víra. No, opět si dovolím ti sem něco z tvé básně zkopírovat. “Znamením naděje mé srdce znovu vzplálo“ Jak jinak jsi to lze vyložit?

Ale hodně jsem si z této diskuze odnesl. Že je lepší občas držet tlamu.

Mgr. Holger  4. 5. 2004 v 13:54:27

Marigold - navíc nejde o hádku...

Mgr. Holger  4. 5. 2004 v 13:54:07

LL

Volný verš – viz Mystérium – je mezi nominacemi OHZD.
Tato báseň je částečně epický příběh – takže je vhodnější se inspirovat Illiadou (už proto, že motiv Tróji omílá) :o).

Duet – uvedl jsem, že je mezi nominacemi OHZD v uplynulém pololetí.

Venuše a vášnivá, planoucí? Nenech se vysmát. Venuše je symbolem nevinnosti a lásky v té nejčistší podobě. To Mars je ten démon… znovu doporučuji projít si celý duet. Nejednalo se totiž o vyznání lásky, ale o svádění v té nejrafinovanější ale i nejhrubší podobě.

K libozvučnosti ještě jednou – mě osobně se zdají ty rýmy vhodné, pokud se Ti tak nezdají, máš na to právo. Jak říkám není v nich úplné souznění – blouznění. Lenost? Možná – když myslíš, tuto báseň jsem zpracovával přes tři měsíce a poměrně podrobně a s hlavním důrazem na myšlenku a příběh, na postupný psychologický vývoj. Proto jsem hledal taková slovní vyjádření, která by nejvíce odpovídala daným pocitům a postojům, až poté aby zapadala do nějakého rámce. Sdělil jsem to, co jsem chtěl, svými slovy, bez zbytečných pozlátek, a (doufám) s takovým dopadem na Venuši, jaký jsem očekával.

Závěr – ano, vidím, zde je pouze jeden aktér a lyrickoepický text, který závěr znovu zvýrazňuje, není zde žádná snaha o dramatizaci – nejsou zde vnější prvky, které se spolu vzájemně ovlivňují, je zde jeden psychologický profil, který se vyvíjí na základě příběhu, ale nikoli na základě vyvíjejících se vnějších podnětů - myšlenek. Proto je závěr shrnutím a rozvitím myšlenky, hlavně ukazuje vývoj Marta od mocného válečníka k pěvci (zamilovanému?).
„Vložit do úst nějakému aktérovi – asi Martovi?“ Opravdu mě to pobavilo – komu jinému – je to jediný aktér (je to báseň mimo jiné i o samotě).

Lyže sejmout?? – hledej, šmudlo.

Ad snižování hodnocení) k tomu se nemíním vyjadřovat, to je vyjádření Tvých vlastních názorů, které mi nepřísluší ovlivňovat.

P.S.: Víru, víru – fuj, takové slovo před Martem raději nevyslovovat… Víru tedy opravdu znovu nenabyl.


Marigold – teď rozhodně ne, je zde důležité rozhodnutí, které rozhodne o bytí a nebytí světů… navíc Mars je už přichystán na další tah.

Marigold  3. 5. 2004 v 16:21:40

Holger+Aazy. mohl bych vám do toho skočit??? I Pluto by se rád zapojil do hádky bohů...

Aazyiah  2. 5. 2004 v 16:38:41

Mgr: A aby toho nebylo málo, utekla mi z komentáře předložka "po". Když si to po sobě čtu, samozřejmě...