Co odpovíš???
| Autor: | Marigold |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 17 |
slunce tiše upadající do náruče noci,
slunce co světlo světu chtělo dát,
slunce marně volající po pomoci.
Do ruda barvilo bílou zeď,
do ruda barvilo štíhlé věže.
Slunce co v noci se bude utápět
Až vítr začne vát svěže.
Viděla jsi jak ze střech vzlétli
tisíce bílých holubů,
když růže, které kvetly,
uvadaly a upadaly do hrobů.
Tyčil se k nebesům ve své kráse,
červenal se pod našimi pohledy.
Chrám, který ve všem tom čase
viděl úpady i rozlety.
Sledovala jsi tu obří bránu,
něžně ruku svírala jsi mi.
Myšlenkami v tom chladném ránu,
po noci teplé, kdy dala ses mi.
Žádám tě lásko, žádám tě sne,
v tomto ránu požehnejte nám.
Svědkem buď nám umírající dne
a vy kněží otevřete chrám.
Jako po slunci den já prahnu po ní,
Včera dívce, dnes již ženě.
Déšť v tom ránu jen slzy roní
polibky vzývám nechtěné i chtěné.
Žádám o to slůvko, přijmi můj prsten,
řekni ano a neuhýbej pohledem,
v srdci tvém chci být nájemníkem nejen hostem,
k oltáři spolu se povedem.
Stačí říct jen to, co cítíš-cítíš to co já
a brána hned otevře se nám,
a pak nám Bůh a sama noc požehná
a já za tvůj svůj život dám.
Měsíční bude skrze okna prosvítat paprsek,
dav lidí se slzami v očích bude kol stát.
Vše bude tak jako v tvých snech,
Které tisíckrát nechala sis zdát.
Kněz zeptá se, a pak už jen ano.
„Ano,“ řekneš ty i já,
a pak první noc a první ráno,
které nám svět k nohám dá.
Jsi dívka a snad i žena,
jsi můj osud a proto se ptám,
to co cítím to se prý nemá,
mám snad radši zůstat sám?
Říkáte snad ne?Pak požehnejte,
chci slyšet váš souhlas,
tak za pravdu nám lidé dejte,
ať smím užívat jejích krás.
Tak mluvte(ať jednou nebo tisíckrát),
Proč mlčíte, nic neříkáte? Proč?
Snad jste v rozpacích, snad nechcete lhát,
Řekněte, oč jste lepší? Oč?
Pak, nemáte-li už ani vy co říci,
pak i já se snad zeptat smím.
Přiložím svou líc k její líci
a řeknu jí to o čem sním.
„Miluji tě,“(možná, že teď smějete se),
a pak vytáhnu zlatý prsten,
možná stokrát prokletý(ať ne modleme se),
tak nesnaž se uhnout prstem.
„Vezmeš si mne???O ruku tě žádám,
vezmi si mne za svého muže,“
své srdce ji v rukách dávám,
a ona rozkvétá jako růže.
Slunce zapadá a barví oblaka do ruda,
klečím před tebou a o ruku tě žádám,
slunce unaveně do oblak padá,
a já svůj osud do tvých rukou skládám.
Ptám se: Miluješ mě???
Že miluji tě, to dobře víš.
Vezmeš si mne???
Co odpovíš???
Diskuze
No co říci?? Já vlastně ani nevím... je to šíleně krásné, ale nevím, jestli bych měla hodnotit... někomu by se to mohlo zdát zaujaté.. každopádně je to 100% za 5 a v hloubi duše moc dobře vím já i ty, že by to zasloužilo mnohem více..:-) takže za 5...
Marigold: Coze?!?
Slov: tak to děkuji..nevím Romeo a Julie..možná já shakespeara četl naposledy v devítce:-)))
Kul: no jasně..ona je to jen metafora:-)))
Mgr. Holger: no cynické možná..ale pravdvé určitě...
No fakt dobre. V niektorych pasazach mi to pripomina silno Romea a Juliu " Tak mluvte(ať jednou nebo tisíckrát),
Proč mlčíte, nic neříkáte? Proč?
" - ale to je normalne. Mozno sa mi to iba zda. Inak je to krasne. Ciste, jasne .Pekne. Z lasky pre lasku. Ach ach, normalne som dojaty :-) pekne. Davam 5
Jsem sorry, to bylo dost cynické...
Nájemník je dost závislý na majiteli, takže mně osobně by tento výraz nevadil...
Marigold: Ti co mlčí, že jsou proti??? To nevíš, že mlčení znamená souhlas? :-)
BTW: že za svou lásku platíš daň, to je běžné a vcelku pochopitelné vyjádření. Ale nájemné??? Chceš si snad její srdce jenom pronajmout? Chceš si ji snad jenom pronajmout?
Zdravím,
našimi názory se nenech spoutávat... Jinak přeji hodně štěstí.
Zdraví Holger
Kaiserin: ani nevíš jak si toho cením...děkuji...
Kulbar: díky...no a co se týče nájemníků..já svou daň i nájemné platím...
Fladrif: počkej..pak pochopíš:-))
Mgr. Holger: hlavní myšlenka je otázka pro mou lásku...ale také se ptám vás, chci požhnání..nechci to udělat jen proto, že to chci já a chce to doufám i ona..jde o tu myšlenku, že spousta lidí je proti..a já chci aby nebyly..to jsou ti co mlčí..ale co uš...respektuji všechny názory i ten tvůj..děkuji za kritiku.
Zdravím,
budu trochu kritičtější. Báseň je řemeslně kvalitně zpracována a svědčí o tom, že to na GC muselo být hodně divoké, nebo hodně hluboké.
Mně osobně připadá trochu nastavovaná, ke konci postupně rozmělňuje myšlenku postranními motivy. Je zbytečné zařazovat pasáž, kdy se dotazuješ okolí, jaký má názor na Tvůj vztah, když pro Tebe, jak vzápětí dodáváš, není ten názor podstatný (vypadá to jako bys chtěl záměrně vzbuzovat nesympatie, či závist...). A stejně jako není tento názor podstatný pro Tebe, není podstatný ani pro hlavní motiv, ani pro celou báseň a zbytečně ji prodlužuje na úkor významu toho, co chceš sdělit, či nač se zeptat.
Tedy nemohu jinak...