Proč?
| Autor: | Arim |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 25 |
Henry se zastaví na malém pahorku, aby si mohl prohlédnout krásy okolní krajiny.Pohled na travnaté kopce porostlé stromy je nepopsatelně krásný. Jeho poník se pase opodál a vypadá velmi spokojeně.
Právě ve své básni dopíše poslední slovo a vydává se domů. Cestou si pobrukuje melodie hospodských popěvků.
Když se jeho zpěv se náhle zarazí… V Henryho očích se objeví něco tak málo u něj vídaného. Strach, zklamání a hrůza. Za kopcem se na místo jeho domku objevují spálené trosky. Vzduchem se pomalu šíří zatuchlý puch smrti… Před domem jsou do zemně zaražené dva kůly, na kterých jsou napíchnutá zohavená těla Henryho synů. Jeden je do půl těla stáhnutý z kůže a hlavou mu prochází dřevěný kůl, druhý má utrhnutou hlavu a na jeho zmučeném těle je do masa vyrytá kostra držící v ruce kosu. Oba kůly jsou svázány střevem Henryho ženy. Ta je pohozená opodál. Jsou na ni viditelné známky znásilnění…
Henry klesne v kolenou… Klečí na půdě, kterou ještě včera se svým starším synem oral. Ta je teď promáčená krví… Vzhlédne tázavě k nebesům a zoufale zařve: PROČ!!! Vstane a běží vztekle k tělům. Zastaví se u těla své ženy, obejme ji a rozbrečí se… Po jeho obtloustlém těle stéká krev jeho bývalé ženy, zastavuje se v klíně, kde vytváří malé, rudé jezírko vzpomínek…
Jeho hlava je nyní samý zmatek neví co má dělat… Nakonec se postaví, uchopí do ruky nůž a přiloží si ho k srdci… Chvíli čeká a mlčí… Když už je odhodlaný probodnout si srdce a ukončit to trápení vyruší ho hlas.
Tak lehké to nebude TROSKO!<¨br>
Otočí se ale neuvidí nic, neboť utrží prudkou ránu do obličeje,která mu zlomí nos o rozdrtí čelist… Henry spadne na zem. Někdo ho přišlápne a rozžhaveným nožem mu vypíchne oči. Pak se ozve smích a ten samý hlas praví:
Tohle miluju! Ti ubožáci si tady žijou a dýchají můj vzduch jako by to bylo jejich!!
Nato Henryho pověsí za nohy ze stromu prořízne mu hrdlo a nechá ho vykrvácet…
Než Henry zemřel slyšel ještě veselé pobrukování neznámého muže, který bezcitně zničil sen jedné hobití rodinky…
Proč? – pošeptal a vydechl….
Diskuze
No je sice pravda, že je to trochu brutální, ale co je to oproti tomu co se dnes děje, nebo dělo dřív, je to jen taková kapka v moři. Je také pravda, že to nemá žádný příběh, ale jaký příběh by mělo mít to, že někdo přijde, vyvraždí vaši rodinu a pak zabije i vás. Co se o tom dá víc říct? Je to prostě daná skutečnost co se stala a je příliš reálná na to aby se o ní psaly nějaké sáhodlouhé povídky s podrobným dějem.
Jediné co se mi výrazně nelíbilo, bylo již zmíněné mluvení s proříznutým hrdlem.
S ohledem na zachování určité úrovně psaní dávám 2* (ale takové lepší 2*)
S přáním nekonečné inspirace ObrLuda
Teda to je debilita, jen co je pravda. Bleják, vo ničem. Jestli ti šlo o to, abys zachytil otřesnou scénu, pak sem čet už mnohem působivější věci. Dojemně trapný. Mě's nešokoval.
Ještě ti tam chybí, že tý jeho ženušce ufik ňadro a narval ho Henrymu do držky. [To je dobrý, co říkáš...] >:->
Málo kdo z vás to pochopil.... Chtěl jsem tím říct že život není procházka růžovím sadem... Jasně že je to nechutné, ale to byl účel... A co se týče příběhu nebyl tam téměř žádný to byl taky můj záměr...
hmmm....
v podstatě je to jen brutální, což by nevadilo, ale i s brutalitou se musí umět zacházet.
Slohově tu byly mnohem horší příspěvky, takže dám 1* za snahu :-)
Proč? Glain se začetl do povídky se shodným názvem. Přečíst mu ji trvalo asi minutu, ale pominul to pouhým povzdechnutím. Takové povídky se tady bohužel objevují - přičemž žádná z nich nestihla na těch pár řádcích něco vyjádřit.
Ani tato nebyla vyjímkou. Glain si vzpomněl, že v ní šel nějaký hobit, uviděl svou mrtvou rodinu a byl zabit. Byla naprosto bez pointy, nějakého dějového zvratu, ... Dalo by se říct, že to byla povídka bez povídky. Vyznačovala se barvitým popisem scény s vypáleným domkem a třemi, později čtyřmi, mrtvolami. Ale to Glainovi nepřišlo ani jako plus, ani jako mínus - byl to (a stále je) tak trohu cynik, tedy zlosyn, jehož pokřivené vnímání způsobuje, že vidí věci, jaké jsou, ne jaké by měly být.
A proto se v jeho očích po přečtení povídky objevila němá otázka - proč? Proč vznikla a byla publikována?
Proč? tedy proč ne ? ta brutalita neva je to děj, ale dost mu chybí, mám osobně rád zamyšlení a krátké příběhy, které se nemusí hodiny louskat, ale tento příběh postrádá hlavu a patu. Tedy samozřejmě podle mého názoru. Kdyby ta brutalita tam nebyla, nebylo by to nic víc víc než pár vět, vytržených z kontextu a taky že to tak i zůstalo, jen jsi to trochu zamaskoval, kdyby to například pokračovalo, tak,že by se milému hobitovi promítl příběh, či děj, před tím než to "pelko"začalo bylo by to zajímavé vnoření do děje. Toto je hezký úvod, ale chybí mu zbytek, tím tě nechci nějak urazit, jen snad povzbudit do dalšího příběhu, už se těším, s pozdravem Dart
Příběh va zkratce: De hobit, uvidí svou rodinu mrtvou (a tady se autor vižil v brutalitě) a někdo ho zabije. Fakt skvělý. Je to amatérsky napsaný, ale začátky sou vždycky těžký. No, ale ten příběh? Jediný co sem si z toho vzal, že nějakej Arim má rád brutalitu a převádí ji na fantasy, No z tebe bude teda spisovatel! Tak 1* a to jen za tu odvahu, že se to sem odvážil dát.
Vcelku se mi to líbí. Možná by to šlo napsat krapet delší a více popsané. Nemám na mysli tu brutální scénu, ale to jak pak padá na kolena. Trochu tam popsat tu jeho beznaděj, nebo co zrovna cítí, aby to mělo na čtenáře ten správný vliv.
Jinak jak tady říká skoro každý, brutalita musí mít důvod, ostatně jako všechno. Možná by tam mohla být i scéna z pohledu vypravěče jak se za ním plíží ten chlapík, nějakká jeho myšlenka pro podtržení jeho osobnosti v ději a tak.
No, ale trochu atmosféry to má. Není to zase tak zlý, aby to bylo jenom na 0 jak tady někteří dávají. Už jsem tady četl daleko horší věci, který neměly nápad vůbec a zpracování se jim vyhlo obloukem. Takže tak za 3*.
Částečně souhlasím s Terátorem - brutalita je zde samoúčelná. Taky mi připadá divné, že osoba s prořízlým hrdlem může mluvit, ikdyž anatomie hobitů bude asi odlišná...
Ještě k té brutalitě: Nevadí mi brutální scény. K fantasy a vůbec to patří a snesu i barvutý popis ohavností páchaných na komkoliv - ale když to má nějaký smysl. Pouhý popis brutality je o ničem. Jako příklad vhodného popisu brutálního mučení bych uvedl třeba scénu z Meče pravdy od T. Goodkinda v 2. díle první knihy, kdy je hlavní hrdina zajat.