Články&Eseje

Básnička o malém človíčku, který si vzal dovolenou od chození po zemi. Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 17

Jednou večer jsem se vracel domů.
Znavený dnem, znavený měsícem, rokem, celým životem.
Ale nevzdal jsem se. Zvedl jsem hlavu a pohlédl nahoru.
Nahoru k modré obloze a ještě dál.
Nebyl to ani sen, ani vidění, ale snad jen to kouzlo.
To nezměrné kouzlo oblohy. A tak jsem našel svou cestu.
Mít křídla...

Nahoře, kde si obláčky na honěnou hrají,
v té daleké modři oblohy,
tam kde srdce jako vosk tají.
Už nebude mě země držet za nohy!

A tak jsem vstal
a pozvednul svou hlavu
a ze srdce jsem se smál
a rád nechal jsem na zemi slávu.

Rád povídám si s oblaky
a zemi dole se stále směji.
Já od té doby věřím v zázraky,
věřím v ně, protože se dějí.

Já pilot, který věří v zázraky,
já poddaný pána větrů,
já člověk co si sáhnul na mraky,
já pilot v kostkovaném svetru.

A k zemi volám poselství
o světě nad našimi hlavami
o světě kde se slunce skví
s modří oblohy nad námi.

Vždyť tam nahoře je tak krásně
(a že užívám jen tak fádní rým)
Škoda o tom psáti básně.
Kdo neprožil nepochopí, teď už to vím.

A tak vás i s mraky zvu za námi.
Já, vysoký jeden a půl metru.
Já pilot co si létá nad vámi,
já pilot v kostkovaném svetru.

Tuhle veršovánku bych rád věnoval všem, kterým učarovala, nebo ještě učaruje, modrá barva oblohy a nechají si narůst křídla. A hlavně těm, kterým bych mohl jednou tam nahoru pomoct. Díky Almadovi a deshimu, protože bez nich by tohle semínko nevyklíčilo.

s úctou k obloze Godric

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Nádherný.. hrozně se mi to líbilo.. opravdu jsem užasnul.. hlavně mě dostalo to s tim "fádním rýmem" a kostkovným svetrem... vybavil se mi (ani nevím proč) Malý princ.............


 Uživatel úrovně 5

To je hezký:-) Ten název je milounkej:-)


 Uživatel úrovně 0

NO tak tomu říkám povedený výtvor. Co dodat.


 Uživatel úrovně 0

A tak to má taky být...


 Uživatel úrovně 0

Godric - gratuluji jak ke skouškám, tak k veršovance - pěkná, silná, prostě pohoda....

S pozdravem S.A.Terátor


 Uživatel úrovně 0

Inspirující a uvolňující, ale přece si jen musím ještě nechat rezervu v hodnocení. Musí to být opravdu nádhera pozorovat svět z těch pro mě nedosažitelných výšek, já bych totiž asi odvahu nenašel. Občas mi stačí podívat se z nějakého vyššího balkonu, nebo z vyššího místa, kde není žádná zábrana a už mám dost. Radši se držím při zemi a let v oblacích si nechávám jen na dobu, kdy sním.


 Uživatel úrovně 5

Celkem povedené dílko.


 Uživatel úrovně 0

Gordic...tož to Ti gratuluju ke složení zkoušek.
Jo jinak já jsem létat zkoušel, ale nedopadlo to dobře. Přecijenom, když ej člověk "katapultován" a nemůže to ovlivnit a stojí mu v cestě strom, je to na...

Jinak letu zdar...


 Uživatel úrovně 0

No přátelé, ale s tou pomocí jsem to myslel vážně. Komu je víc než 15 (včetně) a chce (nejen ve své fantazii) létat, ať o tom napíše u mého stolečku "all about flying" a já potom napíšu jak přesně na to. Není to tak hrůzné a ta odměna pak opravdu stojí za to. Tato básnička byla napsána právě u příležitosti složení zkoušek pro zahájení pilotního výcviku. Byl jsem ten den asi nejšťastnější ve svém životě.


 Uživatel úrovně 0

zajímavý nápad na veršovánku. Obloha mi učarovala již dávno a mnohdy se nechávám unést na křídlech své fantazie...
(možná to bude vypadat, že kopíruji, ale...)
S úctou k obloze zdraví Roland z Gileadu