Články&Eseje

Pohled nechápajícího Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 15

Není to tak dlouho, co jsem se stala dobrodruhem. No, v mém případě jsem začínala spíše jako závislý porozovatel. Neznala jsem pravidla, nechápala hody kostkami a ani netušila, jak zabít i toho nejslabšího skřeta. Bavilo mě pozorovat tři kluky vymýšlející příběh. Příběh, co nezná hranic, vzorem mu je fantazie a cílem zůstat naživu. Bylo to, jako kdyby společně psali knihu a já byla její čtenář. Čtenář, který se shlíží v hrdinech a bojuje s nimi. Vlastně, já byla jednou z hlavních postav, ale ne hrdinou. Jako by bylo jednodušší vžít se do cizí postavy, než se stát spoluautorem té knihy. Ale já si řekla, že si nejdříve přečtu pár těch příběhů (ve kterých jsem i já) a teprve potom se stanu spisovatelem. Postupně jsem se tak učila pravidla a zjišťovala, jak mám tu knihu vlastně psát. Mělo to ale i zápor, připadalo mi, že překážím. V boji jsem byla takřka k ničemu a schopnosti své postavy jsem nedokázala využít, já si ty schopnosti vlastně ani neuvědomovala. To schovívavý PJ nebo hodní spoludobrodruzi mi připomněli, že by bylo na místě, abych vyrobila například ohnivou hlínu. Postupem času mi takovéhle věci museli připomínat stále méně. Teď už jsem skoro plnohodnotný spisovatel (tedy aspoň doufám), který se ale bez ostatních autorů knihy neobejde. Protože spoustu legrace, kvůli které mě tahle hra zaujala, se dá sepsat pouze pokud se sejde parta super lidiček, kteří mají pořádný smysl pro humor:-)

Předem se omlouvám za případné pravopisné chyby a děkuji za příspěvky do diskuze.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Nevim jak, a zda-li vůbec, tohle hodnotit v přepočtu na hvězdičky (viděl bych to tak na 2.5*), ale hezký je na tom to, že mě to přinutilo vzpomenout si na svý první zkušenosti s Drd.
Já začínal docela jinak než většina z vás. Bude to tak 5 let, co sme se takhle jednou bavili se spolužákem vo takový divný společenský hře bez hracího plánu, vo který sme oba cosi doslechli. Absolutně sme netušili, kde bychom mohli sehnat pravidla, tak sme sebrali všechny síly a znalosti z oblasti fantasy - přečtených knih (v té době pouze Tolkiena), shlédnutých filmů a doslechlých informací - a vytvořili jsme si vlastní primitivní pravidla. Teď když na to vzpomínám, musím se usmívat tomu jak jsme byli naivní.

Např rasy a zbraně byli strašně nevyvážené.
Pak jsme kdesi schrastili dvacetistěnou kostku - tou jsme házeli procentové hody - každá strana znamenala 5%...
Nakonec když jsme se dostali i k pravidlům...

Úryvek z našeho prvního dobrodružství:
PJ: Z tý chodby se na vás vyřítil medvědodlak...
Hráči: Cože, jakej medvědodlak?
PJ: No medvědodlak.
Hráči: Co je to medvědodlak?
PJ: Nevim, prostě medvědodlak - řítí se na vás!
....


 Uživatel úrovně 0

Pribehy o tom, co dokaze do zivota Draci Doupe priniest mam velmi rad, vidim v tom kusok seba...


 Uživatel úrovně 3

Pěkné!


 Uživatel úrovně 0

to sa mi paci, asi aj preto lebo je to akoby si rozpravala moj vlastny pribeh(o tom ako som sa dostala k hre a podobne), paci sa mi to. PS, nenechaj sa odradit horsim hodnotenim, ved predsa kazdy musi nejako zacat :-))


 Uživatel úrovně 0

no, určitou literární hodnotu to má, ale jestli to mělo být stilizováno do úvahy, tak .. nebyla zvolena nejvhodnější forma - přehnané rozjímání a sladkost vyzařující na každém řádku ... Ale na druhou stranu, je to pozoruhodné, neboť kdo by to tak dokázal napsat? - teda ještě jsem neopravovala takovou "slohovku". Autor by však měl pokračovat a nevzdávat se, neboť je to zvláštně krásné ...


 Uživatel úrovně 0

Je to úplná blbost, nepatří to mezi články. Jak to tu někdo mohl dát?
No alespoň za základní myšlenku 1*


 Uživatel úrovně 0

me se to libi. delka clanku je akorad. myslenka dobre vyjadrena. jen si myslim, ze jako uplne prvni povolani si vzit alchymistu je hodne tezke na hrani. ja zacinal, asi jako spousta ostatnich, valecnikem.


 Uživatel úrovně 0

Je to takové divné. Ze začátku se mi to docela líbilo a ke konci už sem četl s polovičním zápalem. S tou knihou je to vážně dobré, Vystihla si asi většinu začátků nás všech, ale najdou se snad i tací co začali jako Pj a neměli příliš znalostí Drd, než hráči. Nebudu hodnotit, jelikož tady není co. Je to spíše vzpomínka, téma k zamyšlení k začátkům, ale není to příspěvek, který by se měl hodnotit. Tedy podle mmně.

Jinak přeji hodně štěstí do další tvorby, ať už knihy, nebo něco třeba sem do článků.

S pozdravem S.A.Terátor


 Uživatel úrovně 0

Sice kratky, ale me se to libi. Podobne jsem taky zacinal :-)
No jo to uz je davno, snad skoro tak davno co jsem si naposledy zahral :-(
Tak tam mas tri hvezdicky .
Hodne stesti pri psani pribehu!


 Uživatel úrovně 0

Doufám, že nebudu příliš plácat od věci :o) Pěkné zamyšlení, ale spíš by se hodilo do tvého rozšířeného info. (redakci:Nebylo by od věci něco takového mít :o)) Je to kraťoulinké a ten obrat knihy je zajímavý a trošku více platný i pro mně. Stejným způsobem mi bylo drd představeno a nějak jsem tehdy zatoužil po pravidlech a vynutil si je na rodičích. No a přes drd jsem se dostal k přečtení Pána prstenů a později i psaní. I když musím uznat, že jsem hodně příběhovej typ :o)) Asi to není nejobjektivnější hodnocení, ale nějak se mě tenhle kratičký přízpěveček dotknul u srdce takže tři* :o)