Malá úvaha o světech Dračího Doupěte
| Autor: | Morr |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 27 |
Se smrtí se setkáváme všude okolo nás. Je to takový nerozlučný druh života. A tak je potřeba se pozastavit i nad smrtí ve světě Dračího Doupěte. Jak se dívat na smrt postavy? Nechat ji zemřít když toho spoustu prožila ? Nebo přimhouřit sem tam oko?
Snad každý kdo již delší či kratší dobu hraje Dračí doupě nebo jiné RPG se dostal do situace kdy jeho postava, miláček kterého vypiplal ze střípků své fantazie a kterého pomalu zdokonaloval, jehož charakter vykresloval každým dalším odehraným dobrodružstvím se ocitl na prahu smrti. A tento práh se stal nevratným osudem. Ano, nic netrvá věčně a smrt nechybí a neměla by chybět ani ve světech které se rodí v naší fantazii. Smrt je poutníkem provázející život.
A tak by si hráči a také samotné postavy měli být vědomi, že jim do vínku nebyl dán dar nesmrtelnosti a že mohou zemřít v podstatě kdykoliv. Ono vědomí smrtelnosti je součástí života a to i toho v DrD. Je to také jeden z mnoha aspektů, který v DrD působí, utváří hru a činí ji zajímavější. A stejně jako v životě mohou mít postavy ze smrti strach nebo naopak být s ní smířeni či k ní mohou být postavy apatické. Postava může vnímat smrt mnoha pohledy, ale pořád tam bude to vědomí smrtelnosti. Ano, zastávám názor, že smrt postavy do DrD patří a že taková smrt je součásti dobré hry. Není přeci možné, aby se vždy smrt družině vyhnula. Na druhou stranu netvrdím, že by se měli postavy neustále zabíjet.
Samozřejmě je mnoho možností kdy a jak může postava zemřít. Není ani třeba se moc pozastavovat nad tím jestli postava zemře v důsledku souboje nebo pokud udělá osudovou chybu, která nemůže skončit jinak než smrtí. Jestli zemře na nemoc, jestli je zabita jinou postavou z družiny a to z jakýchkoliv důvodů, nebo jestli je smrt nevyhnutelná v zájmu dobrého hraní postavy.
Jasně vyplívá, že jsou v podstatě tři skupiny lidí které mohou způsobit zabití postavy. Zástupcem první skupiny je samozřejmě Pán jeskyně, druhou skupinu tvoří některý či někteří ze spoluhráčů a třetí skupinou je samotný hráč postavy. Možná pro někoho není jednoduché přijmout myšlenku, že i samotný hráč dobrovolně v zájmu hry nechá svou postavu odejít na onen svět. Ale z vlastní zkušenosti vím (ať už jako PJ nebo hráč) že takové případy nastávají, případy kdy hráč ví, že pokud se postava jistým způsobem zachová tak zemře, ale proto aby byla zahrána v souladu s tím jak je vytvořena hráč ji přes vědomí smrti zahraje jak má. A i toho si je třeba cenit. Nikdy by smrt postavy neměla v hráči zanechat pocit trpkosti, neměla by nechat následky do budoucích her. Protože jak jsem již řekl smrt má být podle mě nedílnou součásti dobré hry.
Smrt však není jediným diskutovaným tématem v DrD. Neméně se diskutuje o realitě. Osobně si myslím, že čím více je hra blíže realitě tím je lepší a tím více je dán prostor pro rozličné situace, tím více je prostor pro řešení psychických stavů postav apod. Ale není realita a realita. Takže abych vysvětlil jak se to má s tím co jsem řekl. Abych vysvětlil co mám na mysli tím – blíže realitě.
Svět ve kterém se dobrodružství odehrávají je svět naší fantazie může to být svět mnoha podob. Může to být pohádkový svět, svět mnoha kouzel a divů. Může to být i středověk s magií. Fantazii se přece meze nekladou. Vždy je na lidech kteří hrají jaký model světa zvolí. Možnosti leží pouze v našich hlavách. To je neustále vše v pořádku. A teď se dostanu k tomu co jsem měl namysli tou realitou. Realitu vnímám jako důležitý prvek při vytváření postavy, realitu v tom smyslu, že každá postava je jedinec se svými silnými a slabými stránkami, že každý má své kladné charakterové rysy stejně jako ty záporné, stejně jako že každý má jiné schopnosti a vlastnosti. Prostě abychom měli neustále na vědomí že postava je pořád člověk (elf, hobit, trpaslík aj.) ve své nedokonalosti.
Nejde přeci o to hrát nepřemožitelné supermany, hrdiny bez bázně a hany, ale různorodé role. Postava kolikrát nemusí být žádným hrdinou, o to nejde, nemusí být nikterak výjimečný. Může se jednat i o obyčejného vesničana. Nebo se snad mýlím?
Diskuze
Smrtí se již dlouhou dobu zabývá stůl Smrt postav (nebo tak nějak), a přesně takovéto myšlenky tam zazněly. Mám dojem, že autor stručně vystihl všechny aspekty smrti z hlediska hráčských postav a PJ.
Cour:
Zabiti postavy postavou. Proc ne. Jsou to postavy s vlastni vuli a proc by mely by omezovani. Je sice svinarna, kdyz Te nekdo zabije ve spanku, ale to se proste muze stat. Ale zase je dulezity, jak se dohodnou hraci a PJ jestli zabijet jo, nebo ne a jak jim to bude vyhovovat.
Charakter a vlastnosti: To je docela slozita otazka. Jak hrac muze hrat nepolapitelnyho zlodeje, kdyz podle vlastnosti ho pokazdy chytnou? Hrac ma moznosti porad hrat charakter, ktery se vubec k jeho vlastnostem nehodi ale ve skutecnosti spis hraje "anticharakter". Proste trpaslik co neukradne ani mesec si bude porad namlouvat, ze na to ma. Hrac pak hraje charakter nepoucitelneho a namysleneho, ale urcite ne "dobreho" zlodeje. Do urcity miry zavisi hrani charakteru na vlastnostech. Treba kdyz uz tu byl zmineny pan prstenu, tak treba Aragornuv hrac by asi tezko hral za "super" hrdinu, kdyby jeho postava mela podprumernou silu a inteligenci. To by pak vypadalo celkem blbe, kdyby se bojoval (jak mu charakter kaze) a skoro pokazdy to zmrvil....
PJ a skupiny: Souhlasim, ze postavy by nemely vedet, co se deje v druhe skupine (vzdyt tam preci nejsou) a pravidlo "vedomosti hrace nejsou vedomosti postavy" je obcas dost tezky dodrzet. Jde to, kdyz je nekdo opravdu dobrej hrac, ale stejne to uz neni ono Proste tam pak chybi to napeti, to kouzlo toho, ze i jako hrac nevim co se tam stalo. Hrat prekvapenyho, kdyz jako hrac tro uz vime (proste prekvapeni je vetsi, kdyz je prekvapenej i hrac).
To je stejny jako kdyby si hraci precetli cely dobrodrzustvi a prohlidli mapy a pak to dobrodruzstvi hrali. Muzou byt sice skveli hraci, kteri zahrajou, ze postavy nic nevedi, ale ten pocit, ze hraci obejvuji neco noveho, tne tam chybi. A preci proto DrD hrajeme, ne? Prave pro ten pocit objevovani a prekvapeni....
Tot vse. (pro zatim...:o)
nenapadlo me, ze se v diskuzi bude pokracovat, i kdyz to opustilo novinky. snad si to precte aspon morr.
vlastne jsme se nakonec shodli v tom, at si to kazdy hraje, jak mu to vyhovuje. kdybych mel uvest priklad, tak idealni druzina byla v LoTR, kdy se aragorn, legolas a gimli vydali zachranit pipina a smiska. meli spolecny cil a navic to nebyla skupinka nemehel a dementu. tim se dostavam ke cmechovi6. kdyz ty hrajes krolla borce tam u vas v krollove, tak zbytek druziny (elf carodej, elf chodec a clovek sermir) se urcite taky skvele bavi.
a k tomu casu, jak uz jsem psal, tak kdyz si udelam cas 12 hodin na drd, tak bych ho aspon 10 hodin aktivne hral. a koukat na ostatni dej, je dobry napad, ale tva postava to nesmi vedet. a je to sakra tezke se neprokecnout, nebo tak neuvazovat. podle me je lepsi radeji nic nevedet. treba kdyz chce pj neco duverne rict jednomu hraci, zbytek jde pryc nebo si zacpe na chvili usi.
Vojta mág: Máš-li na mysli zkratkou PPE Svět, pravidla pro experty Svět, tak ti upřímně mohu říci, že je nemám. A ani pravidla DrD při hraní nepoužívám, ty byli jen základní kostra na které jsme kdysi začali hrávat.
Jen trochu nechápu tvůj příspěvek tady, co jsi jim chtěl říct?
Morre upřímně máš PPE Svět?
cour: Tak konečně se dostávám k tomu co jsem ještě chtěl napsat k tvé poslední odpovědi na můj příspěvek. Já netvrdil, že pokud družina drží při sobě jsou dobrodružství suchá a bez jiskry. Já psal, že je suchá hra (a alespoň já to tak vnímám), když se hraje stylem jdu, něco, udělám, nic mě netrápí, se vším jsem vyrovnán apod, (teď se opakuji, ale když to chci rozepsat je to asi nezbytné). Nepsal jsem, že družina držící pospolu je faktor, který udává, že má každý jednotlivec jasno sám v sobě, že ho nic netrápí, to jsi mě špatně pochopil. A to že družina nedrží pospolu, což není nelogické jdou-li za stejným cílem z různých pohnutek, je jedním z mnoha případů jak se hra okoření. Družina může pospolu držet , ale také nemusí a ani jeden případ, jsou-li postavy dobře hrané a dobrodružství zajímavé, není méněcenný.
Je to prostě tak, že oba zastáváme jiný názor na vzájemné zabíjení postav v družině a vzájemně si osvětlujeme vlastní pohledy a odpovídáme si na neustále se nořící otázky proč.
Ale než opět svůj příspěvek ukončím snad jen něco dodám k tomu cos napsal o dělení družiny na skupiny. Pokud je dobrý PJ a jsou dobří a tolerantní hráči (zvlášť sami k sobě), dá se vše zvládnout ke spokojenosti všech. Je jen otázka aby PJ spravedlivě střídal co s kým řeší. A v době kdy jedna ze skupin nehraje, poslouchá a baví se příběhem, událostmi, které prožívají mezitím ostatní (alespoň v mém případě to tak je, ano, bavím se nejenom přímím hraním, ale také i posloucháním příběhu)
cour: Vubec nemas pravdu (ohledne toho, jak dlouho by mi vydrzel ten kroll), vzdyt, preci, nejvice zalezi na tom, jak je dana postava zahrana, jakou ma osobnost, trebas ten "muj" kroll muze byt v nejake komunite krollu, kdez, bude, vzhledem ke svym schopnostem zlodeje bran jako kouzelnik, apod. Myslis si, ze to dlouho neprezije ??? Nemyslim, zalezi proste na situaci...
A takisto neviem ako to mam ohodnoti, pretoze hodnotit cudzi nazor na vec je tazke...
O zabijani medzi clenmi druziny toho tak vela neviem, u nas to az k takym extremnostiam nedoslo. Zasa ked sa na to pozriete zo stranky postavy, tak moznoze by v niektorych pripadoch nerobila tie veci co s nou prevadza hrac. Tu ide iba o to ako sa vie hrac vcitit do svojej postavy, ci ju posle na smrt, alebo nie.
cour:co se týče zabíení postav mezi sebou s tím sebou nesouhlasím já zastávám názor že jestli se chtěj postavy zabít tak je to jen jejich věc a pokud je to logické tak v tom nevidím problém.Samozřejmě existují i jiné méně krajní možnosti jak řešit spory ve družině, ale těžko nařídíš postavám aby se navzájem nezabily nebo jim jako PJ řekneš jetli ty zabiješ tamtoho tak já zabiju tebe? a co se týče vztahů v družině myslím si že hra je mnohem zajímavější když to v družině tochu jiskří a všichni nejdou za stejným cílem ale souhlasím s tebou v tom že nikdo nemá právo říkat druhému že to hraje špatně jenom kvůli tomu že neklade takový důraz na roleplaying to už je jeho věc.