Koton - Koza čtyřrohá
| Autor: | Pilipo |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 20 |
Skupina: Zvíře
Životaschopnost: 3-5
Útočné číslo: (0+4+2)= 4 kopyta, 2 rohy
Obranné číslo: (+1+1)=2
Odolnost: 12
Inteligence: 1
Velikost: C
Zranitelnost: zvíře
Pohyblivost: 19/zvíře
Přesvědčení: neutrální
Poklady: 10 zl.(rohy)5 zl. (kožešina)
Zkušenost: 40
Bojovnost: 0-4
Popis:
Vytrvalost: 17/zvíře
Ochočení: 6
Úvodem
Koton je lidmi zkomolený název pro takzvanou Kozu čtyřrohou, původní název pochází z Bukwornského slova Koto~an. Který znamená Chodec Horský. Koton je mylně označován za kozu, jelikož je příbuzným kamzíka a je členem skupiny turovitých. Samice se nazývá stejně jako u koz koza a samec kozel. Mládě se nazývá kůzle.
Vzhled
Koton je mohutný čtyřnohý savec, který dosahuje nejvýš 2 sáhy a jeho tělo je 1 a půl sáhu dlouhé. Má hustou srst bílé barvy avšak najdou se i jedinci se srstí hnědou či černou (fleky nejsou výjimkou). Srst ho chrání před krutými mrazy panujícími v krajině kde se obvykle vyskytuje. Svým dlouhým vousem připomíná spíše kozu, proto také koza čtyřrohá. Na hlavě mu sedí majestátné rohy, které jsou stočeny od hlavy až k lopatkám. Název čtyřrohý se vžil do podvědomí lidí díky tomu, že každý roh má dvě části. Část první vyčnívá dopředu a druhá je zahnutá. Zadní, zahnutá část rohů dosahuje délky až 60 cm a mají je jak samci, tak samice. Koton jich užívá k obraně a k vyhrabávání potravy ze sněhu. Hřbet má v lopatkách prohnutý nahoru, což způsobuje, že vypadá, jako by měl hrb. Kopyta jsou opatřena tvrdým okrajem a měkkým, pružným nášlapným polštářkem, který umožňují pevné přilnutí jak k skále, tak k ledu. Obě pohlaví jsou si velice podobná.
Výskyt
Tyto zvířata umí velice dobře šplhat po téměř příkrých a kluzkých skalách a nejčastěji obývají území od 3000 metrů nad mořem výše. Vyskytují se všude tam, kde mají dostatek klidu k životu. Nenajdeme je například v horském průsmyku, kudy denně projde několik karavan s nákladem, ale spíše je uvidí ten, kdo bude s družinou cestovat po téměř zapomenutých stezkách. Určitě je potká také osamělý dobrodruh putující v tichosti přes hory do vzdálených krajů.
Způsob života
Žijí v malých skupinkách, které se skládají s trvalých párů a samice rodí po 12 měsíční březosti jedno, vzácně dvě mláďata. Potomek je kojen po dobu asi 8 měsíců a s matkou zůstává téměř vždy do dvou let. Mláďata mají již od narození hustou srst a jsou neuvěřitelně aktivní, což dokazuje i to, že po více jak půl hodině po narození jsou schopni skákat mezi skalami. Tito tvorové jsou býložravci a spasou vše, co v těchto výškách roste - od trávy, ostřic, výhonků a listů stromů až po lišejníky a mechy, ani jehlice nahosemenných rostlin pro ně nejsou překážkou. Podobně jako antilopy se umí postavit na zadní nohy a předními se opřít o kmen či skálu, aby lépe dosáhl na potravu. Kotoni mají velice rádi slaný liz, ke kterému musejí podnikat dlouhé a namáhavé výpravy a tudíž mají velkou výdrž. V zimě slézají do nižších výšek, kde není sníh příliš hluboký a občas se zatoulají i k mořskému pobřeží, přesto nejsou Kotoni zvlášť dobrými plavci. Pokud je počasí příliš nepříznivé, zdržují se v jeskyních či pod skalními převisy. Tito tvorové by mohli být považováni za škodnou, avšak díky dlouhé březosti se nemůže stát, že by se přemnožili. Průměrně se dožívají věku okolo 10 výjimečně až 15 let.
Využití
Jen málo ras se naučilo ochočit toto divoké zvíře žijící na horských úbočích. Pokud se jim to podařilo tak je dojí, a chovají kvůli kožešině a masu, které je sice tuhé avšak v těchto nehostinných krajích vítanou pochoutkou, z průměrně velkého kotona může družina získat asi 18+1k10 krát 2 čenů masa načež čas potřebný k jeho získání je 5hod+1k10 krát 3 směny.(Pj může upravit jak hmotnost masa, tak i čas který postavy stráví kucháním apod.) Doba je tak dlouhá kvůli tomu, že kotoní kůže velmi dobře přiléhá k tělu a přes tukový polštář na břichu se dobrodruh těžko dostane k vnitřnostem. Pytláci loví tyto zvířata hlavně kvůli rohům, které mají mezi horským lidem nemalou cenu. Jejich tvrdosti se vyrovná máloco. Obzvlášť horalové si rohů váží, protože se z nich dá vyrobit spousta užitečných věcí. Dalším cenným artiklem na trhu je jejich kůže, člověk ji může využít stejně obratně jako samotní kotoni a to k ochránění před chladem.
Přidáno:
Přečteno: 0
Hlasovalo: 20
author_nick: Pilipo
Diskuze
found: jestli si myslíš, že pod sněhem není žádná tráva, žádné byliny a lišejníky, tak se pleteš ;)
z reality můžu uvést soby, kteří by v zimě buď pomřeli nebo by museli migrovat až do... Řecka?
Samurai: No, ad. 3. bod jsem myslel spíš to, že pokud je někde více sněhu a oni slezou někam, kde je sněhu méně, ani přesto tam tráva růst nebude. Ano, v létě může být výše třáva, ale čím se bude chudák kamzik živit v zimě, když popoleze někam, kde je stále sníh? Ten by musel hledat šišek... :)
ad. 1. myslím si, že hrabat může těmi předními, jak philpo psal, ale i tak je to asi dost nepraktické pro chudáka zvíře, protože ty přední jsou o dost kratší a čumák bude mít zabořený v zemi (popřípadě již zmiňovaném sněhu).
Found:
1) Kdyby měl bojovat, ty přední rohy by šli použít jako zbraň, ale čumákem by musel při takovém úhlu brousit zemi. Jak svede hrabat ve sněhu nevím ani já...
3) no, tráva v léťe, napadne sníh a slezou do nížin. máš pravdu v tom ,že to co je v díle může být nelogické, ale při nadhledu a uvažování to jde ne? :)
Ale ta odpověď na to hrabání mě vážně zajímá.
Zdravím autora,
během čtení díla jsem dospěl k několika věcem, které příliš nechápu.
1) Jak může tento druh kamzíka bránit své tělo rohy, které má zahlé dozádu, popř. jak s nimi dokáže hrabat ve sněhu? To by si musel tak trošku zlomit vaz, nebo jsem něco přehlédl?
2) Jen taková češtinářská - pokud je páteř prohnutá, nevznikne hrb, spíše bych napsal vyklenutá.
3) V jedné části píšeš, že tam, kde žijí, jedí trávu a následní píšeš, že občas slezou někam, kde není tak silná vrstva sněhu... Mně osobně to přijde dost nelogické.
Dávám proto 3 hvězdičky. Jinak se mi nápad kotona líbí, ale přijde mi, že by možná chtěl více zpracovat, ale třeba je to jen můj pocit.
s pozdravem
found
P.S. (dodáno o pár minut déle): Co se týče útočného čísla, pokud by bylo ( + 4 + 2 ) znamenalo by to, že útočí najednou obojím, ale to už vystihl hamster, jak jsem se díval. Nicméně by to podle mě mělo mít i nějaký postih na obranu, pokud se zvíře vzpřímí na zadních, má mnohem více odkrytých míst, než když stojí. Ale taktéž je to jen poznámka mimo, nikde jinde jsem to asi taky neviděl, že by se na podobné věci bral zřetel.
Odsouhlasil jsem obrázek s tím, že přední část je kratší a není výše jen směřuje pod jiným úhlem přibližně 30 stupňů. a jak mohou hrabat? Prostě jen předkloní hlavu a přední částí rohů hrabou ;) rohy mají dejme tomu tvar jako je tento
http://zdravotnictvi.rentgen.eu/dodavatele/fajfk a.gi f
doufám že teď už byly rohy dostatečně vysvětleny :)
s úctou Pilipo
No, co se kozlíků a kozlic týče, ej to jen tlachání o názvosloví. :)
Co se rohů týče, byl ot jen postřeh. Mě nevadí (ale beztak se někdo může najít, kdo je echt rejpalec).
Jelikož jsi odsouhlasil obrázek Hamstera a dodal ,že přední část je výše a je kratší, jak si s ní pak mohou ve sněhu hrabat potravu? Mechanicky mi to nevychází.
Taky tě zdravím Samurai,
když se to veme kolem a kolem tak se například u muflonů, kamzíků řekne buď mláďata muflona/kamzíka, nebo se použije: kůzle muflona/kamzíka (teda pokud se nemýlím). Co se rohů týče, tak jsem myslel, že je zbytečné psát například: Rohy jsou stočeny asi 5 - 8 cm nad lopatky, dále pak je v dílku napsáno že rohy mají 2 části jedná již zmiňovaná směřuje k lopatkám a ta druhá dopředu a tou že si vyhrabávají potravu.
Děkuji s úctou Pilipo :)
Zdravím autora,
Co jsem si tak z lehka všimnul:
1) Když je Koton milne nazýván kozou, proč je koza a kozel? :) Ikdyž to se dá pochopit, že když to tak nazývají milně, že si k tomu lidé vymyslí kupu dalších báchorek. Prakticky nepodstatné, že? :)
2) CO už je závažnější jsou rohy, dle mého úsudku. KDyž jsou stočeny až k lopatkám, někdo by si mohl myslet, že mu takto brání v pohybu hlavou - tedy že když pootočí hlavu o pár stupňů, rohy, které se zapřou o lopatky, mu již nedovolí hlavou dále otáčet. Samozřejmě tento rozpor se dá vysvětlil třeba tím, že ty rohy jsou poměrně doširoka.
3) problém s rohy ale pokračuje a teď už si to sám nerozeberu. Jestliže ty rohy jsou zahnuté dozadu k těm lopatkám, jak jimi může vyhrabávat potravu?
Co se mi líbí je způsob, jakým je popsán jejich život. Pěkne rozvojně od početí, přez narození po potravu a život. Rychle a skvěle.
Co se mi i líbí je, žes nezapoměl na čeny masa. Trochu sem se bál, k čemu je tato nestvůra. Skoro to vypadalo jen jako pěkná vycpávka krajiny, ale takhle je to dost masa, náký parádní rohy a dobrá kožešina. Skvělé.
Co se statistik týče. životaschopnost 3 mínus 5 se mi nezdá dobrá. Budu to chápat jako 3 až 5 :)
s mírou Uč a Oč nemám problém, stejně tak s jinými čísly.
Poznámka na okraj - zvířata nemají přesvědčení (ikdyž tím neutrálem nic nekazíš, pokud nepříjde fakt rejpal)
Když si to shrnu, je to povedené dílo. Krátké, výstižné, dostačující. Vím vše co potřebuju a není tam nic moc navíc. Ted musím jen přemýšlet, ja najou stranu přihnout, jestli *** nebo ****.
Mějte se pěkně;)
To Fenqel
Gramatika
- za větší či menší gramatické chyby se velice omlouvám a mě samotného velmi štvou :( kontroloval jsem to několikrát, dokonce mi to zkontroloval mr. Word :) a stejně tam nějaké jsou
Statisktiky
-No nejsem příliš kovaný v pravidlech, uznavám, je to chyba na omluvu nic nemám. S tou bojovností se to má tak, že ppokud na ně někdo zaútočí nebo pokud koza chrání kůzlata bijou se až do konce a jsou velmi zarputilými bojovníky.
Vzhed
-Moje složité smyslové pochody se strašně těžce vysvětlují :), ono možná by byl lepší ilustrační obrázek. Pro příště už teddy budu vědět.
Výskyt a způsob života
-S tím mořem jsem se nechal příliš unést, tuto zkuečnost uznávám a teď jsem již dospěl k názoru že to tam opravdu být nemuselo. Škodnou už jsem někde v předchozích kritikách vysvětloval. a například Jaci, žijící v himalájích, žijou docela vysoko ne?
Jak už jsem říkal Koton je "normální" zvíře pro dplnění atmosféry a celkové příběhu
s úctou Pilipo
K řečeným problémům využitelnosti (jinak než jako potrava pro meče a hrdiny), přestřelenou životaschopnost a několika hloupým kixům bych jako hlavní dodal, že ve výškách nad 3000m (v Evropě vrcholky Alp) podobné velké organismy nenajdeme - jednoduše proto, že by se tam neuživili. Ve středoevropském prostředí nenajdeme už nic než lišejníky, ve středomořském prostředí taktéž. Možná v rovníkových podmínkách by bylo možné nalézt v této výšce trávu, ale ne kleč. I zde však jde o jednoduchou změnu čísla.
Určitě ale nejde o špatný pokus a své váhání mezi 2-3 rozhoduji k povzbuzení autora nahoru.
T.