Co se nevešlo do tabulky:

Útočné číslo:	+3 + 3/+2= 6/+2 (tlama - tesáky)
	+3 + 2/+1= 5/+1 (drápy)
Přesvědčení:	neutrální nebo zákonné zlo

Shrnutí:

Kamenný vlk je mohutná šelma z kamene, která se vyskytuje u (polo)rozpadlých chrámů a dalších opuštěných magických míst. Velikostí, silou i odolností předčí svůj vzor z masa a kostí.

Vzhled:

Velká, mohutná psovitá šelma, celá tvořená bloky kamene barvy šedé, černé či tmavě hnědé, o váze 1.200 mincí (60 kg). Délka těla je 135-145 coulů, výška v kohoutku 75 coulů.

Hlava s delším čumákem a mordou, se vztyčenýma ušima, přechází křivkou přes hřbet (kyčle jsou níže než kohoutek) k chlupaté oháňce. Tělo nesou čtyři statné nohy (zadní jsou větší), zakončené polštářky prstů (4) s drápy a mozolem dlaně. Stopa je obvykle rovná a všechny otisky jsou zpravidla v jedné linii.

Tvar, velikost i druh kamene se liší případ od případu podle doby, kterou tento tvor dlí na tomto světě jako i podmínek, ve kterých se vyskytuje a případně i moci a umu čaroděje, který jej povolal na tento svět.

Extrém I.: hrubá socha, tvořená omletými bloky kamene, nahrubo poskládanými, z jejichž spár při každém pohybu tvora padá kamenný prach a drobná zrnka písku.

Extrém II.: věrně provedená podoba včetně srsti až po chlupy na čumáku, uších, hřbetu a oháňce.

Poddruhy/Varianty:

Žulová (šedostrakatá), čedičová (šedá), z gabra (černá), amfibolu (dozelena) – platí pro ni to, co je uvedeno v tabulce a textu.

Mramorová může být detailněji provedená, Kvalita Zbroje je 7 (o 1 nižší).

Pískovcová: i pečlivě vyvedené detaily se brzy setřou, při jakémkoli pohybu se ze sochy sypou stužky jemného písku. Kvalita Zbroje je 6 (o 2 nižší).

Tvor velikosti C: Úroveň je vyšší o 2 +12; bonus za sílu je vyšší o bonus +1 vyšší (nebezpečnosti +1), bonus za obratnost je o 1 nižší. Tělesné rozměry jsou o 1/2 větší:
Váha je 1800 mincí.
Výška v kohoutku 95-100 coulů.
Délka: 220 coulů.

Výskyt:

Vyskytuje se volně na prastarých magických místech (pokud není určen aspekt, tak 1k6: 1-5: neutrální, 5 zákonně zlé), v okolí opuštěných chrámů i jako stráž chrámů a svatyň živých kultů (přesvědčení dle povahy kultu s přihlédnutím ke strážní roli).

Mnohdy osamělá (1k6: 1-3: 1 vlk; 4-5: 2 vlci; 6: 3 vlci), nebo v blízkosti jiných tvorů podle místa výskytu.

Pohyb a boj:

Útok je v podobě hryznutí tlamou s kamennými tesáky a následným trhnutím či zacloumáním hlavy. Kousne do čehokoli, do čeho se mu chce. Nebojí se tedy kousnout do kovové zbroje.

Bojuje-li se 4 a méně nepřáteli velikosti B, je si jist svojí převahou a pouze kouše. Jinak zkouší nepřítele k zemi strhnout (1-2 na 1k6), nejlépe hned v úvodu a s rozběhem.

Na svoji velikost a váhu se plíží tiše – bonus/postih k nápadnosti činí -5 až +5%. Při útoku jsou jeho kroky a skoky o poznání hlasitější (skřípení drápů o podklad, dopady těžkého kamenného těla), ale stále slabší, než je u tvorů z kamene zvykem. Nápadnost +10%, na pevné cestě do +50%, v mramorové chodbě i +100%.

Zvláštní útoky:

Zvláštní útok: stržení k zemi: +4 +5/+3 = 9/+3. Vlk tento útok dokáže provést jen jednou za 6 kol.

Cíl útoku je stržen k zemi, pokud byl zraněn alespoň za 5 životů na každou třídu velikosti (např. troll velikosti C je stržen k zemi při zranění za 15 životů a více).

Při rozběhu alespoň 6 sáhů má bonus +2 k útoku. Pro představu to jsou například dva hlučné třísáhové skoky (nápadnost 30-35%). Poranění jsou tržné povahy, od roztrženého stehna po rozpárané břicho a potrhané vnitřnosti. Pro vstávání platí obvyklé postihy (1-6 kol, útok = pád/postih ke vstávání dle poranění).

Zvláštní útok: přitlačení k zemi: vlk tvora, kterého má držet a je na zemi, přišlápne a přidrží vahou svého těla. Sražená postava má problém se vyprostit. Oběť může útočit na vlka jen krátkou zbraní, vlk může útočit na ni, případně na tvory u jeho hlavy. Jak vlk, tak jeho oběť mají postih -3 k obraně. Pokud vlk útočí na jím drženého tvora, mluvíme o trhání.

Aby vlk tvora začal držet, musí na to vynaložit jednu akci navíc a pak ji drží, dokud nepřestane, nebo se oběť nevyprostí.

Past na vyproštění: Nebezpečnost 11, použitá vlastnost Síla, vyproštění/setrvání v přitlačení

Zvláštní útok: držení: po úspěšném útoku se vlk rozhodne oběť držet a dokud ji nepustí, nebo se mu oběť nevykroutí, tak vlk nemůže útočit. On i jeho oběť mají postih -2 na obranu. Oběť je obvykle držena za dolní končetinu (je vlkovi nejblíže).

Past na vykroucení: Nebezpečnost 8, použitá vlastnost Síla, vyproštění/setrvání v přitlačení

Poznámka: pokus o vyproštění z přitlačení či držení lze provádět 1x za kolo (úměrně iniciativě a počtu útoků) a pokus obvykle zabere celé kolo (2 akce, čili 1 útok). Při přitlačení se oběť odře za 0-1 život (kovové zbroje = bez zranění), oběť držená v čelistech se zraní za 1-3 životy.

Chování a přesvědčení:

Útočí jako klasický vlk či pes, s přihlédnutím k jeho daleko vyšší síle, odolnosti a hlavně váze. Čehož si je při volbě své kořisti vědom. Na rozdíl od vlka z masa a kostí se často jedná o osamělého tvora, který proto nemůže lovit ve smečce, aˇč je k tomu smyslově i chováním uzpůsoben. Jako hlídač je schopný spolupráce (rozumí jazyku čaroděje, byl-li jím vyvolán) přiměřeně vašemu pojetí psa – rozumí jednoduchým příkazům (hledej, zabij, chyť, pusť, stůj, čekej , přines, …) a je možné, aby jednu rasu (skupinu ras) preferoval při plnění příkazů (hledej hobita, braň trpaslíka, pusť ho, zabij ho).

Kamenný vlk cítí kořist na vzdálenost čtvrt míle při bezvětří a jedné míle při příznivém větru. Zdá se to mnoho, ale proti živým je to výrazně méně. Proto má bonus na hledání čichem +40% k postřehu. Hraničář s ním při stopování má malou výhodu - jen cca +5%.

Sluch má vynikající, vyjádřený bonusem +50% k postřehu.

Zrak není špatný (normální postřeh), zato je barvoslepý. Dobře vidí v noci i ve tmě - postihy za boj v těchto podmínkách jsou o 2 menší.

Volný výskyt - pokud přesvědčení není určeno dějem, tak dle náhody 1k6:
• 1-5: neutrální (prožene, co se dá, chytne, pustí, ztratí zájem atd.),
• 6: zákonně zlé (zabije vše, co se před ním neschová, neuteče, neuplave nebo neuletí).

V okolí opuštěných chrámů i jako stráž chrámů a svatyň živých kultů - přesvědčení dle povahy kultu s přihlédnutím ke strážní roli.

Pokud se pohybuje po nějakém teritoriu, za jeho přirozenou hranici považuje vodu, kterou by nepřekročil bez ponoření čumáku.

Neplave, nelze ho utopit. Zcela ponořen ztuhne v sochu, dokud není vyloven/voda neopadne.

Poklady:

Zbytky toho, co zůstalo po předchozích obětech (nepodléhající vlivům počasí) – nezapočítává se do pokladu, který případně stráží.