Lektvar pyrofora Malinovského
| Autor: | UnknowN |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 16 |
Skupina: Lektvary
Magenergie: 1
Suroviny: 10
Základ: Desetina čtvrtky pálenky (1 st) a exotické pálivé koření (0,1 mince, 3 st*)
Nalezení: -
Trvání: 1 kolo
Výroba: 1 směna
Nebezpečnost: -
Síla: -
Barva/chuť/zápach: 0/100/100
Popis:
* cena se může lišit dle nabídky a poptávky.
Popis lektvaru
Lektvaru by se právem mohlo říkat ohnivá voda. Sám o sobě je sice čirou kapalinou o konzistenci vody, která nejeví známky nějaké zvláštnosti, avšak jakmile je flakónek s lektvarem odzátkován, vyskočí z hrdla flakónku plamínky ohně. V zápětí nás do nosních sliznic udeří silný pach lihoviny a exotického koření, který už sám o sobě vhání slzy do očí. Při vypití pak následuje pocit popáleného hrdla a jícnu, což bývá mnohdy doprovázeno dalším vyhrknutím slz do očí, sípavým dýcháním a odkašláváním (podobně jako když si nezkušený piják lokne nějakého destilátu).
Účinky
Krátce po požití (během jednoho kola - viz trvání) se u konzumenta dostaví pocit horka, zčervená a z kožních pórů mu vyrazí pot, s úst a nosu mu začnou vycházet proužky bílého kouře a dotyčný začne lapat po dechu. Po uplynutí jednoho kola pak konzumentovi z úst (případně z nosu) vylétne zášleh ohně, což je možné použít například k útoku.
Pravidlově podle RSS
- 2 po sobě jdoucí akce "Jiná činnost" (pití lektvaru)
- 2 po sobě jdoucí akce "Jiná činnost" (působení lektvaru - nelze přerušit)
- 1 akce "útok" (případně "krok a útok")
Síla lektvaru
Základní charakteristiky ohnivého dechu vyvolaného lektvarem jsou:
| ÚČ | 2 |
| dosah | 1 sáh |
Lektvar s těmito charakteristikami dovede alchymista už na první úrovni. Zvyšování síly a dosahu tohoto ohnivého dechu ale závisí na úrovni jeho tvůrce: Za každou další úroveň je alchymista k jeho výrobě schopen použít o jeden mag více (množství surovin se pak odvozuje od množství přidaných magů) - tvůrce se při tvorbě lektvaru může svobodně rozhodnout, jestli magenergii použije na zvýčení ÚČ nebo na zvýšení dosahu.
U těchto lektvarů určujeme tzv "úroveň" - ta je dána množstvím magů použitých k jejich výrobě (za každý mag jedna úroveň lektvaru). Lektvary šesté až šestatřicáté úrovně dokáže vyrábět pouze pyrofor.
Př.: V mezních případech může mít ohnivý dech z lektvaru 36.úrovně statistiky
a)| ÚČ | 2 |
| dosah | 36 sáhů |
| ÚČ | 72 |
| dosah | 1 sáh |
Pro ohnivý dech vyvolaný tímto lektvarem platí, že uživatel dokáže (stejně jako draci) oheň vyfouknout buď pouze na jeden cíl, nebo v kuželu o maximálním vrcholovém úhlu 45°.
Předměty zasažené tímto ohnivým dechem mají stejnou šanci vzplát, jako by byly zasaženy obyčejným ohněm.
Zacházení s lektvarem
Dokud je lektvar uzavřen v lahvičce, udrží si své kvality po neomezeně dlouhou dobu. Jakmile je ale lahvička otevřena, ztrácí se z lektvaru každé dvě kola jeden mag - nejprve dochází k oslabení ÚČ (za každý mag -2), po dosažení základní hodnoty ÚČ se začíná snižovat dosah. Po vyhoření posledního magu se z něj stává pouze kořeněná lihovina. Drobný žlutooranžový plamínek, který u hrdla lahvičky vzniká jako doprovodný efekt úniku magenergie, lze použít jako podpalovač nebo nouzový zdroj světla (dosah 1 sáh). Pokud se lektvar z lahvičky rozlije jinam, než do konzumentova hrdla, vyhoří všechen během jednoho kola (hoří nízkým plamenem přibližně o intenzitě svíčky či sirky, nezávisle na množství). Je tak sice možné podpálit rozličné věci, je to však způsob velmi nákladný (magenergie lektvaru se v tomto případě rovnoměrně rozdělena v celém jeho objemu - například při rozlití poloviny lektvaru bude dosah i ÚČ dechu ze zbytku lektvaru pouze poloviční - zaokrouhlujte dolů)
Varování
Lektvar je mnohem návykovější než jiné lektvary - pro jeho návykovost platí stejná pravidla jako pro návykovost "Megacloumáku". Navíc při jeho použití dojde k lehkému popálení ústní dutiny (případně dutin nosních) a jícnu souhrně za 1k3 životů, což s sebou nese další následky: Byl-li ohnivý dech vypuštěn ústy, snižuje se nápadnost chuti čhokoliv o 10%, pokud byl vypuštěn nosem, snižuje se nápadnost zápachu čehokoliv o stejné procento.
Ústa vs. nos
Jediný rozdíl mezi vypouštěním ohně z úst a nosu je ten, že v případě ohnivého dechu nosem není možné tvarovat plamen a tento míří pouze na jeden konkrétní cíl - také je obtížnější mířit: ÚČ při "nosním šlehu" je o 3 nižší.
Návyk a předávkování
Abstinenční příznaky (Pro účely "návyku"): Zimnice, třesavka, studený pot, nápadná bledost, křeče...
Předávkování: Oproti běžným rizikům spojeným s předávkováním je u "Lektvaru pyrofora Malinovského" ještě jedno riziko: Pokud by totiž během jednoho dne již postava vypila tři tyto lektvary, pak u čtvrtého a každého dalšího dojde k takzvanému "zpětnému zášlehu". Plamen, který tak normálně vychází ústy či nosem, zvolí opačný směr, projde zaživacím traktem, způsobí zranění za 1k6+1 životů a vyjde řitním otvorem, přičemž může zapálit oděv v příslušných partiích. Následující týden je pak vykonávání velké potřeby velmi bolestivé. Přitom je ale kuriózní, že i plamen, který se takto vydal "nesprávnou cestou", má stále své útočné účinky - z příslušného tělního otvoru plamen vychází v kuželu o vrcholovém úhlu 45° a jeho ÚČ je sníženo o 5.
Jak postupovat v případě ucpání tělních otvorů
Standartně je plamen vypouštěn ústy. Pokud jsou ústa ucpána, plamen si svou cestu najde nosními dírkami. Pokud by byly ucpány i nosní dírky, dojde ke "zpětnému zášlehu", kterýžto byl vysvětlen v předchozím odstavci. Pokud by z nějakého důvodu byla plameni znemožněna i tato možnost úniku, stane se cílem plamene konzument lektvaru - je automaticky zraněn za tolik životů, kolik činí ÚČ příslušným lektvarem vyvolaného ohnivého dechu +6 (postih vyplývající z nemožnosti se bránit a z přímého poškození trávící trubice). Z tohoto zranění se pak konzument léčí tempem 1 život za týden.
Pod vodou i za nižších teplot funguje lektvarem vyvolaný ohnivý dech pořád stejně.
Přidáno:
Přečteno: 0
Hlasovalo: 16
Autor: UnknowN
Diskuze
Problémy s RSS by se daly vyřešit takto: Během dvou kol, po které lektvar působí, nelze aplikovat žádne iniciativní bonusy dané zvláštními schopnostmi nebo působením lektvarů a kouzel.
Budiž, při střelbě nosem by bylo lze aplikovat další postihy.
Proč si myslíš že se nevstřebává? To že je to alkohol ještě neznamená, že je sám palivem... Ne: Vypiješ ho, vstřebá se, a až pak způsobí, že vychrlš oheň...
Kurňa proč to berete tak realisticky? Není to totéž jako spolknout litr lihu a nějak zapálit...
Je to fantasy lektvar, který takhle působí. Nedívejte se na to realisticky. Berte to tak, jak to je.
Promiň, to byla reakce na tuhle část tvé kritiky:
"Pravidla pro RSS jsou dle mého s prominutím zmršená. Proč po vypití musí obětovat dvě akce na působenílektvaru? To jako stojí a čeká? Proč nemůže během toho dělat cokoli jiného? Lektvar by měl působit za konstatntní čas."
Já se jen snažil říct, že při působení lektvaru stejně jako u působení silného alkoholu nelze provozovat moc běžných akcí.
Tuvy:
To že lektvar má imitovat dračí dech ještě neznamená, že i pravidlový princip musí imitovat dračí dech. Proč je zaveden dračí dech pomocí ÚČ? Dle mého proto, aby se projevilo do síly dechu aktuální kondice draka (počet životů). Pokud síla lektvaru není závislá na aktuální kondici (životech) plivače ohně, což není, tak je zbytečné používat princip dračího dechu (ÚČ).
Tím že zůstalo ÚČ, ale ztratila se vazba na životy, ztratil pravidlový systém jako má dračí dech význam. Lektvar nezraňuje jako dračí dech, ale má typ zranitelnosti G (oheň). Ochrany před račím dechem (hraničář) jsou sice hezkým argumentem pro pravidlo jako dračí dech, ale dle mého zbytečné - dračí dech zraňuje v řádu stovek životů, tento lektvar nejvýše za 72 životů (a to jen opravdu zřídka).
Jak již podotkl Hamster, lektvar imituje dračí dech, nevytváří skutečný dračí dech.
Systém dračího dechu je hezký při použití u draka (v normální hře drak je vyvrcholením kampaně, s drakem se nebojuje každou hru), si to složitý systém, který má své opodstatnění u mocných bytostí. Ale házet si na útok a obranu každého zasaženého při působení lektvaru (lektvar se může používat takřka každý souboj) je krajně nepraktické. Nahození pasti a pak zranění při neúspěchu (všichni stejně) a případně i při úspěchu (také všichni co uspějí stejně) mi přijde pro časté používání mnohem praktičtější.
Nathaka Warrior:
Omlouvám se, ale nepochopil jsem proč MĚ říkáš toto:
"Folcwine: Proč při působení lektvaru musíš kolo čekat? Zapálil jsi v sobě někdy benzín? Čichal jsi někdy k toluenu? Nebo píchl sis někdy dávku něčeho fakt silného?"
Autor (Unknown) má v díle napsáno, že lektvar působí se zpožděním, nikoli já. Já jsem pouze nastínil, jak by lépe měly být popsány principy pro RSS. Zda by měl lektvar působit ihned, či až se zpožděním jsem neřešil (autor to zvolil se zpožděním, já v tom zase tak velký problém nevidím, i když i mě by se více líbil okamžitý účinek kvůli zjednodušení.
Unknown:
Vemu-li v potaz, nakolik by hlava musela být zakloněna, aby plamen šel horizontálně (dosti nepříjemná poloha - není vidět na cíl - postih minimálně -4 za "neviditelného protivníka" a další postih za krkolomnou pozici). Ne, účinný plamen nosem bych asi omezil více - můj názor.
Megacloumák působí jako droga, proto zvýšená návykovost. Tento lektvar sice má v sobě alkohol, ale ten hned vyhoří, takže se do krve nedostane (pochopil-li jsem dílo správně). Srovnání základu a podle něj určit návykovost je s prominutím hloupost. Pro č například lektvar rudého kříže není extrémě návykový, když základ je alkohol?
Cituji:
Ústa vs. nos
Jediný rozdíl mezi vypouštěním ohně z úst a nosu je ten, že v případě ohnivého dechu nosem není možné tvarovat plamen a tento míří pouze na jeden konkrétní cíl - také je obtížnější mířit: ÚČ při "nosním šlehu" je o 3 nižší.
------------------------
Megacloumák - základ: ocet
Tento lektvar - základ: pálenka
- pálenka je návykovější než ocet => Tento lektvar by měl být ještě návykovější než megacloumák. Místo toho je návykový pouze stejně.
Folcwine: Proč při působení lektvaru musíš kolo čekat? Zapálil jsi v sobě někdy benzín? Čichal jsi někdy k toluenu? Nebo píchl sis někdy dávku něčeho fakt silného?
Ani to nedělej, každopádně bys asi teď měl vědět, že když se s tvým tělem děje něco opravdu šíleného (což příprava na vyflusnutí dávky ohně rozhodně JE), většinou jsi neschopný pohybu a dezorientovaný, často také dočasně zcela paralyzovaný.
V tomto případě bych řekl, že už popsané působení
("Krátce po požití (během jednoho kola - viz trvání) se u konzumenta dostaví pocit horka, zčervená a z kožních pórů mu vyrazí pot, s úst a nosu mu začnou vycházet proužky bílého kouře a dotyčný začne lapat po dechu. Po uplynutí jednoho kola pak konzumentovi z úst (případně z nosu) vylétne zášleh ohně, což je možné použít například k útoku.")
jasně naznačuje, co ta dvě kola děláš. Třepeš se, potíš se, lapáš po dechu, nemůžeš se hýbat. Nemusíš si samozřejmě čichat k toluenu, abys mi uvěřil, to bych tady samozřejmě ani nenavrhoval, ale jako příklad postačí i běžný absinth, který jako plnoletý pít můžeš. Zkus jich do sebe kopnout pár po sobě a řekni, jestli bys teď byl schopný zcela bez potíží mávat mečem, kouzlit, pohybovat se a tvářit se heroicky. Podle mě nikoliv, podle mě se předehneš, vyjde z tebe táhlé "Áááá" a hodíš si past na Odl ~ 7 ~ Folcwine se poblije/Folcwine se nepoblije. Rozhodně bych tedy neřekl, že je to vyplýtvané kolo, natožpak že bys po vypití lektvaru měl být schopný cokoliv dělat.
Jiné je to s RSS a s rozdílnými časy, kterým už nerozumím. Tohle je ale z mého pohledu odůvodnitelné.
Folc, Zombie: Zde ovšem nejde o určení UČ dechu, ale o samotnou podobu tohoto útoku - která v podstatě odpovídá dračímu dechu. Proto jde o útok s pevně daným ÚČ (byť zde lehce ovlivněný obratností útočníka) a ne nějakou past, které by bylo možno uhnout (stejně tak není uhýbání šípům řešené přes past).
Vytýkáte jedinou odlišnost - určení ÚČ, které je zde však přímo nahrazeno jiným mechanismem. Tvrzení o nevhodnosti mechanismu dračího dechu na tomto základě je tedy nepodložené.
Jinak vaše kritiky směřují pochopitelně na Unknowna a popravdě třebas s časováním nezbývá než objektivně souhlasit. Není to ovšem nic, co by si člověk nedokázal během chvilky zodpovědět sám.
T.
Až teď jsem si všiml, že pouze! z příkladu vyplývá, že zvýšení úrovně/stupně lektvaru o 1 znamená zvýšení útoku o 2 nebo dosahu o 2 sáhy.
Myslím, že by toto sporné místo vyřešila věta: "Každý stupeň lektvaru stojí 10 surovin a 1 mag, zároveň se dle přání alchymisty zvýší útok o 2 či dosah o 2 sáhy."
Souhlasím s Folcwinem, že místo útočného čísla je lepší mít past s použitou vlastností obratnost, jako je například u ohnivé koule. Taktéž s ním souhlasím, co se týče rychlosti pití a účinků lektvaru - první závisí na rychlosti postavy (iniciativě, počtu akcí za kolo) v boji, to druhé je zcela v intencích lektvaru (případně metabolizmu tvora). Nebo si myslíte, že když vypiju lektvar rychlosti a za ním lektvar obří síly, tak ten druhý bude působit 2x rychleji a jeho účinek vyprchá za poloviční dobu?
Pravidla pro RSS jsou dle mého s prominutím zmršená. Proč po vypití musí obětovat dvě akce na působenílektvaru? To jako stojí a čeká? Proč nemůže během toho dělat cokoli jiného? Lektvar by měl působit za konstatntní čas. Žel trvání akce nemá konstatntní hodnotu, je časový rozdíl mezi tím, když má někdo iniciativu +6 a +0 (v prvním případě akce trvá poloviční dobu). Proč například u bojovníka působí lektvar rychleji než například u kouzelníka? Lepší varianta pro RSS by dle mého byla tato (psáno narychlo anepřehledně):
Vypití lektvaru (2 akce jiná činnost)
Následující kolo musí v libovolné (nebo v první) akci vypustit ohnivý dech pomocí akce útok, popř útok a krok
Použití herních principů podle dračího dechu jsou dle mého nešťastně zvoleny (viz několik předchozích kritik). Varianta se zraněním s možností úspěchu v pasti na OBR dle mého by byla mnohem vhodnější. Dračí dech se odvíjí ÚČ od životů draka, zde se tak neděje, takže systém dračího dechu zde být nemusí (pouze dílo zbytečně komplikuje).
Nevím, jak se cílí nosem - mělo by to být nějak postihováno (ne-li dokonce lepší míření znemožněno). Míření se zakloněnou hlavou (jinak si leda popálí chlupy na břuchu - jak již zmiňoval Zombie) není zrovna praktické.
Nechápu, proč všichni tahají do DrD mervomocí realitu zranění. Při sežehnutí dutin je zranění typu G, takže se léčí klasicky spánkem za 2životy nebo hraničářským kouzlem lečba lehkých/těžkých zranění nebo zvláštním kouzlem léčící zranění ohněm. To je to samé, jako bychom řekli, že šrám, při němž byli vidět střeva (zranění za 12 životů - skoro úmrtí postavy na 2. úrovni), se bude léčit 3 měsíce. DrD má systém zotavení zranitelnosti jasně nastavený, nechápu, proč se tak často setkávám s nesmyslnými úpravami.
Také jsem nezjistil, proč zrovna u tohoto lektvaru může dojít ke snadnému předávkování. To má nějaké v době návykové látky? Pokud ano, proč a kde se tam vzali? Přijde mi to, jako by se autor snažil do lektvaru zapracovat co nejvíce pravidel, aby dílo bylo co nejkomplexnější, aniž by si dával pozor na přehlednost, potřebnost vyváženost, srozumitelnost a vysvětlení.
Lehce nadprůměrný nápad se zajímavými ale zbytečnými a zbytečně znepřehledňujícími herními mechanismy. Hektické zpracování s mnoha chybami (nevypisoval jsem všechny, jen ty, co mě nejvíce bijí do očí), po rozmýšlení mezi 0 až ** jsem se nakonec rozhodl pro hodnocení:
*
Co mi vadí je možnost vypouštění plamene nosem a s tím spojená schopnost mířit pouze na jeden cíl. To mi příjde zcela nereálné a pro běřného člověka neproveditelné. 45° plamen je na hexovém papíře zvládnutelná stejně dobře jako 60° ovšem kvůli vyvážení tohoto dechu bych uvažoval spíše o 30°. Mechanismuse dračího dechu mi příjde pouřitý správně, problém je ovšem v tom, že při zvíšení dosahu se možné zranění zvýší daleko více, než při investování jednoho magu do zranění (UČ). Lektvar se mi celkově svým nápadem a zpracováním líbí. Co chybí, je, doba, na kterou se snižuje postřeh postavy po použití tohoto lektvaru. Zranění při zpětném zášlehu by bylo možřno násobit úrovní (lektvaru či osoby - to spíše). Není specifikován dosah lektvaru(plamene) při spětném zášlehu.