Válečník

Cesta Odai Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 11

O B S A H:


Popis: O cestě Odai

- zpátky na začátek

Těžko nějak definovat, co přesně prastará cesta Odai představuje; nejde totiž ani o styl boje, ani o náboženství nebo filozofii. Odai má od všeho něco, navíc velice úzce souvisí s mystikou. Nakonec je právě cesta nejvhodnější slovo, které Odai vystihuje.

Cesta Odai spočívá v naprostém oddání se válečnickému umění a zároveň přijmutí a ovládnutí několika zásadních principů. Válečník, který po této cestě kráčí, se věnuje boji jako hlavní náplni svého života. Také se učí pracovat s magickou podstatou duší všech válečníků, především svých soupeřů. Zároveň uznává všechny své protivníky (bez výjimky) jako sobě rovné a váží si jejich statečnosti, bojeschopnosti a cti. Jeho jednání je silně ovlivněno kodexy Odai, v kterých hledá inspiraci i pevnou oporu.

Kodexy Odai jsou, jak už bylo naznačeno, založeny hlavně na velmi konkrétní představě duše, na úctě k ní a na jejím filozofickém pojetí. Dále je součástí kodexů několik pravidel, bez donucení dodržovaných drtivou většinou všech válečníků Odai. Mezi ty nejdůležitější patří soubory pravidel pro čestný boj. Žádné útočení zezadu, žádné zákeřné kousání, kopání. Jsou tam také soubory formalit pro domluvené duely. Kodexy však obsahují i užitečné rady, použitelné finty a starobylé techniky. A konečně, v kodexu může válečník nalézt popisy rituálů, které s cestou Odai souvisí.

Herně je pak cesta Odai způsob, jak do hraní válečníka zapojit nejen jeho svaly, zbraně, vícenásobné útoky a číselné atributy, ale také jeho charakter, inteligenci, mystiku, víru, čest, ideály a sny. Cesta Odai z válečníka, který doteď sloužil jako tupá mlátička, udělá také myslitele a mystika, který se snaží o boji přemýšlet, drží se určitých zásad a zároveň ví, že skutečný čestný souboj v sobě ukrývá hlubší podstatu. Takový válečník dokáže mystiku bojujících i poražených duší využít mnoha způsoby. Dokáže tak na sebe vázat poražené duše, komunikovat s nimi a čerpat jejich sílu.

Přirozeně, že takovému umění se člověk nenaučí ze dne na den. Cestu Odai člověk studuje celý život. A přinejmenším několik let trvá, než ovládne alespoň její mystickou část, když ne tu filozofickou. Navíc je cesta Odai tradičně spjata s výukou starých mistrů v odlehlých a pustých krajích s dostatečně drsnými podmínkami, takže umění Odai musí válečník cíleně hledat a pečlivě se mu věnovat, pokud chce jednou po cestě Odai kráčet sám a bojeschopný. Do toho všeho je potřeba počítat s tím, že cesta Odai není jen bojový výcvik a že je tedy záhodno, aby byl válečník především inteligentní a nadaný. A aby toho nebylo málo, je toto umění již téměř zapomenuté, takže většina "moderních" válečníků ho má za pověru, které není možné věřit. Jen několik odlehlých kultur většinou nomádského či indiánského typu uchovává informace o cestě Odai dosud neporušené.

***

"Kráčet po cestě Odai znamená pochopit, že každá duše by měla dostat rovnou šanci vydobýt si své místo v příbězích a legendách."

- Sul-Matuul, nomád a prorok, objevitel cesty Odai


Pravidla: Mystické síly Odai

- zpátky na začátek

Všechny čtyři následující schopnosti využívají přírodní mystické síly, velmi úzce související se smrtí, posmrtným životem a dušemi zemřelých. (Na tomto místě je nutné zmínit, že využitelné jsou jen duše humanoidů.) Využití této konkrétní síly nemá nic společného s kteroukoliv pravidlovou magií. Cesta Odai umožňuje válečníkovi ovládnout pomocí konkrétních rituálů všudypřítomnou energii, která pro žádné jiné účely sloužit nemůže. Jinými slovy, schopnosti Odai čerpají energii z okolí a tuto energii nelze nijak jinak využít. (Je-li toto vysvětlení nedostatečné, nabízí se složitější alternativa se sférami a démony Odai, kteří jsou podobní démonům posedlosti a vstupují do každého, kdo cestu Odai následuje, aby mu předávali ze sfér energii skrze rituály.)

S výjimkou první se schopnosti aktivují pomocí rituálu či meditace. Touto cestou válečník najde vazbu mezi okolní energií a duší, se kterou chce pracovat, a dokáže ji tak využít. Formy rituálu a meditace se liší podle mistra a "odvětví cesty Odai", jelikož její filozofie se různě štěpila a vyvíjela.

Protože je energie využívaná ke schopnostem cesty Odai všudypřítomná a válečník ji pouze zpracovává, neplatí žádnou magenergií. Na využití mystické síly se však musí úporně soustředit, proto kdykoliv ji využívá, získává jeden bod únavy. Navíc časté využívání této schopnosti ústí v psychické potíže, deprese, v dlouhodobé pocity únavy a různé postihy v boji. Častým využíváním se myslí víc než třikrát denně, nebo víc než dvakrát bezprostředně po sobě.

Připomínám, že většina těchto schopností značně souvisí s poraženými dušemi, proto je dobré vést si na papírku záznamy o duších, které válečník porazil a přivázal je takto k sobě, včetně nejsilnější vlastnosti této duše (Int, Obr...). (Pro jistotu připomínám, že jde o duše humanoidů.) Tato vazba pochopitelně není samozřejmá, je úspěšná jen ve 20% případů + 3 Char válečníka. Duše má ovšem možnost nechat se s válečníkem svázat dobrovolně. Nijak ji to neomezuje v posmrtném životě, jakkoliv ho máte vyřešený. Vazba je pouze mystická a občasná.

Ovlivňování souboje mystickou silou:

Existuje několik způsobů, jak může válečník pomocí mystické energie zasáhnout do souboje. Nejobvyklejším z nich je odlákání pozornosti vytvořením bodu soustředěné energie. Jakmile se soupeř instinktivně zaměří na toto místo, válečník Odai útočí. Obránce má v této situaci -1 od OČ. Podobně může válečník Odai poškozovat jednotlivé smysly svého soupeře či ovlivňovat jeho pohyb. Nikdy by však tento efekt neměl překročit postih -1 k OČ. Všechny tyto zásahy provádí válečník na pozadí a nijak nevstupují do jeho běžných akcí a iniciativy.

Komunikace s poraženýmu dušemi:

Válečník je schopen skrze rituál trvající jednu směnu a vyžadující přípravy a pomůcky v hodnotě 20 zl. telepaticky zkontaktovat duši některého ze svých poražených soupeřů. Úspěšnost rituálu je (30 + 10 Int válečníka - 5 Int duše)% a pokusit se o něj může jednou za hodinu. Tento rozhovor probíhá za plného vědomí obou aktérů, přičemž kontaktovaná duše si zachovává všechny vědomosti, které měla před smrtí. Je si také vědoma svého stavu a svobodně se rozhoduje, co válečníkovi sdělí. Je tedy v zájmu válečníka, aby s ní dobře vycházel a choval se k ní uctivě.

Čerpání síly od poražených duší:

Rituál potřebný pro aktivci této schopnosti trvá jedno kolo a není třeba žádných pomůcek a přípravy. Jeho úspěšnost je 70% + úroveň válečníka - Živ duše. Válečníka tento rituál posílí v závislosti na kontaktované duši. Tento bonus se rovná výši nejsilnější vlastnosti dané duše / 2. Zaokrouhluje se nahoru. Čerpá-li např. válečník sílu z duše elfího kouzelníka, jehož nejlepší vlastnost je Int s bonusem +3, získá bonus k Int ve výši 3 / 2, zaokrouhleno nahoru: + 2. Tento bonus trvá 3K6 kol.

Propůjčování těla poraženým duším:

Tato velmi složitá schopnost neslouží ani tak válečníkovi, jako samotným duším, což jen dokazuje nastíněné principy cesty Odai. Válečník se pomocí složitého rituálu trvajícího dvě směny a vyžadujícího drahé přípravy a pomůcky v hodnotě 400 zl. dobrovolně vzdává svého těla a opouští ho, aby ho předal kontaktované duši. Úspěšnost tohoto rituálu je (30 + Int, Char a úroveň válečníka + Int, Char a Živ duše)% a pokusit se o něj může jednou denně. Výsledkem je původní tělo válečníka s vloženou osobností a charakterem duše. Duše v těle setrvává až 3K6 směn, ale může ho dobrovolně opustit dříve.

***

"Kdokoliv o mých činech budete psát příběhy, berte v úvahu nejen ty vykonané, ale i ty zamýšlené."

- Salyn Abakhul, kočovník a cestovatel


Závěr: Cesta Odai ve hře

- zpátky na začátek

Cesta Odai je válečnická nástavba, u které je nutné počítat s tím, že nemůže sloužit každému válečníkovi. Je částečně nevyvážená, přidává nové schopnosti a nic si nebere. Rituály, které mají užitečný efekt, válečníka pouze unaví. Proto je důležité cestu Odai dobře odehrát a doporučuji ji pouze zkušeným hráčům a PJ-ům. Ne ke každému válečníkovi se cesta Odai hodí a ne vždy má na to, aby ji zvládl. Narozdíl od většiny schopností válečníka je cesta Odai nepovinná a nedostupná a má to své důvody.

Cesta Odai je pro válečníka z herního hlediska dlouhodobá záležitost. Musí ji vystudovat, věnovat se jí a při hraní charakteru ji brát v potaz. Má zásadní vliv na jeho hraní. Podle mého je přínosná především v obrovské změně archetypu, kdy válečník přestává být tím obyčejným mlátičem a stává se myslitelem a mystikem. Z téže myšlenky je možné čerpat inspiraci pro další způsoby, jak válečníka obohatit.

Herní využití čtyř mystických schopností Odai spočívá v tom, že válečníkovi darují prvky aktivního zásahu do hry. Není to jen kupa čísel a pasivních schopností, musí myslet, hrát a zasahovat. Navíc rozšiřují pole jeho působnosti o mystickou část válečnického umění. K tomu jsem se snažil podpořit roulplej možností komunikovat s dušemi a dokonce poskytnout jim tělo. Tím se otvírá mnoho možností, například hrát chvíli úplně jinou osobu.

Celkově rozhodně doporučuji pečlivě uvážit, co, kdy a jak z díla využít ve hře. A samozřejmě, doporučuji také zauvažovat nad tím, zda podobných cest nevymyslet víc a zda je neučinit nezávislými na povolání, poněvadž po cestě Odai by mohl stejně dobře jako válečník kráčet i hraničář.

***

"Není třeba litovat, že jsem se nikdy neprosekal až do legend a příběhů. Pro mne je podstatnější, co by v těch příbězích bylo, kdyby se vyprávěly."

- Abishpulan Zainsubani, poutník a bojovník, učedník až navěky

Diskuze

 Uživatel úrovně 8

anarion: Právě... líbí se mi že je to krátký a úderný. Naposledy jsem tohle viděl u Hraničářských kouzel. Četlo se to docela fajn... někdy možná zbytečně dlouhé souvětí... jinak palec nahoru .o)


 Uživatel úrovně 1

Tak, už se vás tu sešlo dost k zahájení (tadá) debaty. Předem vám všem děkuju za komentáře i za pěkná hodnocení, vážím si vaší stálé přízně. :B

Samurai: 1) Papír je jistě potřeba, ale lépe to řešit nejde. Jedině snad si to alespoň zhruba pamatovat a/nebo domlouvat se až při použití schopnosti, jak velký bonus si může válečník dát. Ne nutně to musí být striktně zapsané, jaké duše vlastně má.

2) Odlákání pozornosti v přímém boji není z mého pohledu věc ani trochu nečestná. Je to totéž jako klamný úder, který vedeš, aby se proti němu někdo bránil, ale pak rychle zamíříš jinam. Stejný systém, nic zákeřného, jen bojová dovednost - nezapomeň, že naučit se odlákávat pozornost mysticky je těžší než dělat to manuálně, takže jen protože později to je efektivnější, má vůbec smysl se to učit.

3) To je otázka toho, jak fungují duše. Jak jsem psal v díle, duši to z posmrtného života nijak neruší, v podstatě se o to už ani nemusí starat. Vzdor duše je zastoupen právě procentovou úspěšností. Je to regulérní postup; válečník duši férově porazil, ergo si vysloužil právo po ní žádat pomoc.

4) Pravda, to šlo rozvést o dost víc dopodrobna. Já si to představoval tak, že se vlastně změní jen osobnost a charakter, jinak vše zůstane stejné, včetně schopností, parametrů a kouzel. Jen osoba v těle je jiná.

5) Intelekt a zkušenost duše se promítá do všech procentuálních hodů, které jsou při práci s nimi potřeba. Na co přesně narážíš?

6) To je věc zbytečně složitá, podle mě nemá cenu to už řešit přímo v díle. Záleží, co se ti do hry hodí, pokud dokážeš nějak využít faktu, že jsou vazby vidět, klidně můžou být viditelné. Já osobně bych na to kašlal, je to vazba mimoprostorová, na zcela jiné úrovni bytí.

Není to tupá mlátička, a to ze dvou důvodů. Zaprvé válečníci Odai nejsou a nemohou být tupí, jinak by se ani nedostali k výcviku. Zadruhé, válečníci nemlátí každého, ale dobře váží, kdy do souboje vstoupit. Mají rádi jen férové boje, nejlépe duely, kde se prokáže čest, schopnosti a dovednost. Odai nemusí nutně měnit styl boje válečníka, takže mlátička to může být i poté, ale jeho přístup k boji by se změnit měl.

Jsem rád, že zrovna tagování se ti líbí, jsem na něj hrdý. :-D

A ještě radši jsem, že dílo splnilo cíl a přineslo nového a jiného válečníka, než jakého se dalo dosud hrát. To je pro mě velký úspěch, děkuji.

Ivrin: Čestnost takového odvedení pozornosti už jsem komentoval. Exkurz to jistě je, však taky je to jen pokus, nápadů na podobné cesty mám víc. Vypadá to, že je to herně použitelné a docela se to líbí, tak se pustím do dalších, bude-li se chtít.

Díky za chválu. :-)

Alden: Podrobení je jiná věc, tady jde o princip "já tě férově porazil, teď žádám trochu respektu, který si jako tvůj přemožitel zasloužím". Duši to neomezuje, naopak, pokud s válečníkem vychází, často jí to umožní výlety do světa živých a komunikaci s jejich světem.

Síla duše jistě, ale tady jde o bonus do konkrétního atributu, takže se to odvíjí od výše tohoto atributu.

I tady jsem rád a děkuji, že se ti koncept líbí a že dílo splnilo účel. Díky. :-)

smycma: Na 100% bych to opravdu neviděl, jsou věci, které šly rozhodně udělat lépe (podrobnější a jasnější popis propůjčování duší, například), ale samozřejmě jsem rád, že se ti dílo tak líbí. :-)

anarion: Díky za chválu, samozřejmě. Ale co se toho rozsahu týče, jaký vlastně myslíš, že je rozsah tohoto díla? Podle mě patří spíše mezi ty kratší, přehlednější a stručnější, už takhle bylo několik informací vypuštěno. A zbytek ze stránky čtivosti? Četlo se to dobře, dalo se to pochopit, je tam vše? :B

Obrázek jsem si našel na internetu a předělal na průhledný gif. Je pěknej, to jo. :-)


 Uživatel úrovně 8

I když se tady dle mého dílko rozebralo do posledního kamene, mě se velmi líbí. Líbí se mi celková myšlenka, to co toto dílko z Válečníka dělá, jak ho pojímá a kam směřuje. Možná lehce přesílené schopnosti jsou ale i v dílce napsány že patří do rukou zkušeným hráčům.

V poslední době jedno z mála děl, jenž jsem kvůli rozsahu nezavrhnul a přečetl a je to také jedno z mála děl, které nejenom že mě zaujaly, ale vážně uvažuji zapojit ho do našeho herního systému.

Takže jasných 5* Gratuluji! :)

Ps. Co ten symbol? Vymyslel jsi ho a udělal sám? Je to pěkné :o)


 Uživatel úrovně 0

Nápad jako takový je dobrý, zpracování nemá chyby hratelnost 100% nemám jiné volby než dát 5*


 Uživatel úrovně 0

1) Duše zabitých: tu mi to nejako škrípe. Zdá sa, akoby si ich podroboval, aj keď je tam tá možnosť voľby. Prečo by energia nemohla pochádzať z boja samotného? Z toho napätia a balansovania na hrane života a smrti? Filozofia by sa zachovala a bolo by menej rozporov...

2) Nemala by sa sila duše skôr odvíjať od úrovne?

3) S ovplyvnením protivníka zas nevidím žiadny problém... odvedenie pozornosti, keď proti sebe bojujú a útok zozadu sú predsa len dosť rozdielne...

A inak... inak sa mi ten koncept pozdáva. Válečník sa mení na filozofa (a keďže jeden môj hráč chce ísť študovať filozofiu, asi na niečo podobné aj dôjde) a kúzelníka bude od premýšľania nad tým, ako to ten svalovec robí bolieť hlava.

S pozdravom,
Alden Nahlilairon


 Uživatel úrovně 3

To je zlé, to je zlé... Samurai už všechno napsal.
Zejména ty drobné rozpůrky, třeba ohledně nenapadání zezadu a čestného boje a následného popisu fint a ovlivňování protivníka. - ale třeba to jde nějak filosoficky zdůvodnit, proč to se smí a tohle ne, co já vím...

Já tohle beru spíš jako takový exkurz někam do neznáma. Příběh, co jsem našel v lejstru ve staré knihovně a nastínilo mi to možnosti vzdálené a málo tušené. (Z hlediska PJ pravidlově otevřené, zajímavé a dějotvorné, řekl bych)

Líbí se mi to moc, uvažoval jsem chvíli i nad *****, takhle ****. Ale **** jsou dobré...