Vzhled: Masivní jednobřitá ocelová sekera, která se nádherně leskne a není na ní jediný zub, ačkoliv rukojeť je ohmataná častým používáním. Je mnohem lehčí než vypadá, výborně vyvážená a bojovat s ní je velký zážitek. Toporo je dlouhé pro obě ruce, ale dobré vyvážení až svádí uchopit ji jen jednou a začít s ní točit. Zvláštní schopnost: Vražedný útok – bojovník na začátku kola sekeru roztočí nad hlavou a obětuje tak několik útoků aby ten poslední mohl uskutečnit s o to větší ničivostí. Sekera je magicky vyvážená, aby sekerou mohl točit i slabší válečník. Za každý obětovaný útok získá bonus +3 ÚČ a +1 útočnost k závěrečnému seku. Točit sekerou se může i přes více kol. Během točení sekerou se útočník nebrání a počítá se jako nehybný, moc sekery ale spočívá v tom, že zranění ze všech úspěšných útoků na bojovníka se počítá až po dokončení zvláštního útoku, takže pokud mu mezitím životy klesnou na 0 či méně, útok provede, ale zemře až v dalším kole. PJ nesmí bojovníkovi říkat za kolik životů je zraněn. Pokud se protivník brání proti Vražednému útoku nekouzelnou zbraní, je pravděpodobnost 20% + stupeň síly útočníka že se mu zbraň zlomí či jinak trvale poškodí a stane se nepoužitelnou. Zranění z útoku se mu samozřejmě počítá beze změny Příběh: Během dávných válek s orky bylo obléháno též město Falgar. Obléhání trvalo již několik měsíců a orkové stále vytrvale útočili. Vypadalo to jakoby útočníků vůbec neubývalo, zatímco řady bránících značně řídly. Obránci byli již bezradní a znavení, proto se jejich vůdce, Kagar Chrabrý, zkušený bojovník s nejednou jizvou na tváři, obrátil se zoufalou prosbou na boha-patrona města Grahimara. Dvě noci se sám modlil a dal spálit mnoho obětin z už tak tenkých zásob na Grahimarovu počest. Dokonce svůj život nabízel jako oběť za vyhnání těch odporných stvůr z jeho země. Grahimar nakonec motlitby vyslyšel a seslal Kagarovi na zem svého služebníka, džina, který mu předal mocnou zbraň.
Kagar z vděčnosti nechal spálit poslední zásoby jako obětiny. Shromáždil okolo sebe sto nejvěrnějších mužů a vydal se s nimi vstříc orkům. Ti protiútok nečekali, už dávno měli město za téměř dobyté. Kagar a jeho muži jich mnoho a mnoho pobili. Když se objevil sám vůdce orků, ohromná třímetrová stvůra s děsivým mečem, Kagar neváhal a vyzval ho na souboj. Dlouho se s ním bil, dlouho byl boj vyrovnaný, protože co obr získával hrubou silou, to Kagar vyrovnal rychlostí a přesností. Nakonec začal Kagar točit nad hlavou svou sekerou, darem od boha Grahimara. Obklopila ho namodralá zář a ač do něho obr sekal jak mohl, nedokázal ho ani škrábnout. Jeho těžká zbraň Kagarovým tělem neškodně procházela. Někteří zbabělí orkové po něm začali střílet šípy, ale ani to mu neublížilo. Nakonec se Kagar sekerou ohnal. Mocným úderem přesekl obra v půli. Kdysi velkolepý obr teď vypadal jako hromada masa na jatkách. Když tohle uviděli orkové, rozutekli se na všechny světové strany, a později do všech zemí v okolí. Kagar chvíli stál a pozoroval vyklizené bojiště. Jeho vojáci začali provolávat jeho jméno. Modrá záře ale za okamžik zmizela a Kagar se svezl s agonickým výkřikem na zem. Náhle jako by ho rozsekalo deset mečů najednou, zkrvavené údy se rozletěly všude kolem a jeho krev skrápěla zem v proudech jako slzy pro ten kraj jež tolik miloval. Statečně položil život za zem, která poté přetrvala ještě po mnoho staletí až dodnes.
Sekera nebyla pohřbena spolu s Kagarem, nýbrž byla dlouhý čas vystavena za sklem v Grahimarově chrámě a lidé se jí klaněli a přinášeli oběti. Obecně vládl mýtus, že Grahimar si sekeru po nějaké době zase vezme k sobě, takže když byla po několika letech z chrámu ukradena, nikdo by to ani nepovažoval za zvláštní, kdyby ovšem nebylo rozbité sklo a povražděné stráže. Lakomému trpaslíkovi Garkinovi přišla škoda nechávat tam takovou krásnou zbraň ležet jen tak ladem a jednoduše si pro ni přišel. Garkin posbíral se sekerou mnoho slávy na bojištích po celém světě. Přirozeně připisoval své úspěchy vlastnímu umění a svalům, než zbrani. A tak po opilecké sázce byl přinucen stanout před prastarým drakem. Pokud by ovšem nechtěl vypadat jako zbabělec, a to se samozřejmě Garkina netýkalo. V boji s drakem se pokusil roztočit sekeru a zabít ho. Ale točil příliš dlouho a neuvědomoval si strašná zranění, která už utrpěl. Když nakonec nechal sekeru udeřit, tak se do draka pouze zasekla a Garkin se rozsypal na prach. Od té doby se už minstrelové o sekeře nezmiňují. Možná je stále ještě důstojnou součástí dračího pokladu, nebo ji snad někdo vyzvedl a koná s ní hrdinské skutky kdesi na konci světa. Ostatní: Věhlas tohoto artefaktu je +2 až +3 v okolí Kagaru (či jiného města ve vašem světě, kam můžete situovat tuto „legendu“). Je ho samozřejmě možno upravit podle doby uplynulé od ztráty sekery a vzdálenosti od míst kde byla proslavena.
Srdcem artefaktu je břit sekery.
Jedná se o obouruční, střední zbraň.