Předměty

Ocas škorpióna Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 34

Skupina: Artefakty

Síla zbraně: 8/+3

Kvalita zbroje: +1

Délka: 1,

Cena: 18000

Váha: 30 mn

Popis:

Chodba. Dlouhá, úzká a temná, stejně jako ty předešlé a jako ty, které ještě čekají na okamžik svého příchodu na scénu. Ivy zaťala pěsti. "už brzy", pomyslela si "už to nebude dlouho trvat a budu mít konečně klid. " S odhodláním se plížila dál, ve stínu chodby takřka neviditelná, jako mžitka, která zmizí, než si ji stačíš uvědomit.

"Tady je to" vykoukla ze skrytého tunelu, opatrně se rozhlédla a ihned se znovu schovala.

"Sakra, napálili mě, mělo to vést do trůnního sálu, ne před něj, až najdu toho lotra, co tohle spískal, bude litovat, že mě vůbec kdy potkal"zaskřípala zuby. Nu což, pozdě litovat, pozdě couvnout, mám práci a hodlám jí splnit, vylezla ze skrýše. po levici dveře, krásné a ozdobné, necelou jistě nikam jinam, než do audienčního sálu, už jsem tam. . . . . . jen, ještě jeden malý problém. pohlédla vpravo. Ti dva strážní neměli ani potuchy, že dnes udělali svou největší chybu tím, že vůbec lezli z postele.

Jednomu z nich se najednou omotal kolem krku řetěz ostrý jak břitva a než vůbec stačil zareagovat, byl o hlavu kratší. Druhý se polekaně otočil, zahlédl postavu, ženu, krásnou s takovým divným mečem. . . . . . . než si to stačil uvědomit, jeho hlasivky, dýchací a trávicí trubice a dva obratle mu přestaly říkat pane. Chvíli se jen tak klátil, jako by se nemohl pořád vyrovnat s tím, že zemřel a pak, po nekonečně dlouhé chvíli, se jeho tělo složilo za jeho druhem. Ivy otřela svou zbraň do jeho pláště, smutně se na něj podívala a poslala mu vzdušný polibek. "Takhle to nemělo být, ty jsi neměl zemřít, odpusť mi".

Pak se otočila a otevřela dveře do trůnního sálu. ty dveře. které představovaly poslední překážku mezi ní a spokojeností. Otevřely se bez jediného šramotu, jako by ani nebyly z tohoto světa. A za nimi. . . . . . velká místnost, stěny zdobené gobelíny, vyšívané koberce, vzácné sochy, zlaté svícny, teď tak smutně zhašené, to vše zalité měsíčním světlem, vypadalo takřka pohádkově.

A úplně vzadu, před závěsy zahalenou zadní stěnou, byl ON. Seděl na trůnu, tak krásném a zdobeném, vznešeném, že kdyby i on sám byl takový, byl by to nejlepší vladař, jakého kdy tato země měla. Věděla, že ho tu najde, přišla si pro něj, každou noc tu takto seděl, přemýšlel a vstřebával to, co tu zbylo po rušném dni. Nespal, viděl ji. Když se pomalu přiblížila, vstal. "Tak tady tě máme, už jsme se tě nemohli dočkat". Ivy se přiblížila na 10 kroků. něco se jí nezdálo. Vždyť ví, co jsem zač, tak proč neutíká, proč nevolá o pomoc? "No, tak jsem tady, jsem ráda, že mi to ulehčuješ, tak ať to máme rychle za sebou", napřáhla na něj meč.

Král se zasmál: "Má milá, jistě že to budeme mít rychle za sebou, i když, asi ne tak, jak si myslíš" pohnul rukou, v té chvíli se vedle něj zjevilo pět postav. dvě napravo a tři nalevo. "Seznam se s mojí ochrankou, Námezdnice, toto jsou Gerard, Psí Tlama, Piko, Jehla a Drithelm (postavy jedna po druhé kývly hlavou), prohlédni si je pořádně, toto jsou tváře tvých vrahů. Ivy hlasitě vydechla, znala ta jména, věděla co jsou zač. ten kouzelník o ní věděl nejspíše od té doby, co vstoupila do zámku a zbytek byli profesionální zabijáci. "To nemůžu riskovat" řekla si pro sebe a namířila svůj meč králi na hrdlo. Ten se zachechtal" má milá, jsi ode mě daleko na to, abys mě zabila mečem, jinou zbraň nemáš, nemyslíš, že by bylo moudré se vzdát?"

Ivy se pousmála, jen pozvedla koutek úst a vyslala myšlenku. Byla rychlá jako blesk. Král už vykřiknout nestačil.

Historie tohoto předmětu je pohnutá. Objevil se neznámo kdy a odkud v rukou Ivy. Ivy byla hrdinka, nejlepší nájemná vražedkyně jakou kdy svět poznal. V jejích rukách se tento meč stal legendou, poslem smrti a legendou, která přetrvala až do dnešních dní.

Říkalo se jí škorpión, zhouba, lidé bez fantazie mu říkali řetězomeč, ti pokročilejší smrtonoš, kouzelníci a alchymisté jej nazývali ultimátní artefakt nepředstavitelné síly a účinku, ale vždy se vědělo, co má vypravěč na mysli.

V rukách Ivy za ním zůstávala krvavá a zdálo se, že nikdy nekončící stopa. Ale všechno jednou končí. Jednoho dne se po Ivy i jejím předmětu slehla zem, nikdo nevěděl, co se s nimi stalo. Téměř 200 let byl meč ztracen, nakonec se objevil u partičky dobrodruhů, jejich jména už si nevzpomínám. A také to není důležité. Majitelů škorpióna se za ta léta vystřídalo hodně, každý, kdo jím vládl se stal slavným a jako na každého na něj čekal smutný konec na konci něčí čepele.

Poslední majitel byl jistý Botras, bývalý hrdina, starý alespoň padesát let. Ale jistou dobu už se o něm neví, umřel, nebo se stáhl do ústraní, kdo ví.

Popis:

Vypadá jako meč. A on to, kupodivu, také meč je. Jednoruční, s rukojetí dlouhou 12 cm, potaženou kůží z ještěra, hlavice je mistrně vytepaná do podoby zlaté ruky, držící velký, rudý kámen. Kdo by si myslel, že je to rubín, mýlil by se. je to zvláštní odrůda hematitu, je vypracován do fasety, do jaké se brousí drahokamy, na první pohled nerozeznatelný od rubínu. Středem kamene je provlečena rudá stuha(neptejte se mě jak).

Záštita má tvar rohů, z čeho ty rohy jsou... mno, každý si představuje něco jiného(nejsou pravé, ale vykované).

Čepel je dlouhá 65cm, ostrá jako myšlenka. Jsou na ní zvláštní rýhy, ve směru šířky čepele (která je mimochodem o něco širší než u širokého meče). Obyčejný člověk nepřijde na to, že je čepel rozkládací. Ve chvíli, kdy se škorpióna zmocní někdo nový, musí uspět v pasti Cha-10-připoutal/nepřipoutal (pokud je její dosavadní majitel ještě naživu), nebo Cha-5-připoutal/nepřipoutal (pokud nemá žádného žijícího majitele)

Ve chvíli, kdy se k němu zbraň připoutá, stuha na hlavici se mu vpije do zápěstí. Je při tom zraněn za 3 životy a na 12 hodin se mu sníží UČ o 4. Také je mu to po tu dobu velmi nepříjemné a bolestivé, nemůže se na nic soustředit a bolí ho hlava. To se meč myšlenkově připoutává k vlastníkovi. Po uplynutí 12ti hodin nejen, že najednou ví, co všechno tato zbraň dokáže, ale umí pomocí myšlenky (pokud jej drží v ruce) čepel rozložit na řetěz.

Tím se dostáváme zpět k čepeli. Ta je ve skutečnosti tvořena jednotlivými články, které mají tvar půlměsíce, s rohy směrem k záštitě. Všechny články do sebe zapadají s dokonalou přesností a jsou spojeny magickým vláknem. Díky jejich tvaru se do sebe mohou zaklínit, takže zastávají funkci lana s kotvičkou. Tímto se dostáváme k délce. Natažený řetěz měří max. 6 metrů.

Vlastnosti:

Je možné ho použít jako obyčejný meč (parametry v tabulce).

Je možné jej použít jako lano s kotvičkou (při zaklesnutí jednotlivých částí do sebe je možno je rozpojit vysláním příslušného rozkazu myšlenkou je možné jej použít v boji jako řetěz (pro boj je účinná délka pouze 4 metry, poté je vzdálenost mezi jednotlivými články už moc velká) v tom případě má útok 10/+2 a obranu -1 (nelze jej držet na obranu obouruč jako obyčejný řetěz).

Je také možné jej použít na tzv. prodloužený bod, kdy je ze složeného meče velkou rychlostí udělán řetěz. tento útok je funkční na celých 6 metrů (jde jen o ten první článek a ten je vždy na konci) tento útok je silný 10/+4, ale hned po něm je meč v modu bojového řetězu. Ay mohl být prodloužený bod znovu použit, musí být meč zase v celku.

Na složení meče je třeba čas odpovídající jednomu útoku.

A není to žádný klasický druh mečů, tzn. , nikdo nemá rodový bonus.

Navíc se postava při boji s ním zlepšuje. Zvyšuje UČ o 1 za nasbírání prvních 4000 exp, +1 za dalších 8000exp, +1 za dalších 12000exp. a tak dále, ale max. může získat bonus +1 za úroveň.

Srdcem škorpiona je jeho čepel, ta je nezničitelná a nekonečná jako vesmír, aspoň tak se to zdá obyčejným smrtelníkům

Přidáno:

Přečteno: 0

Hlasovalo: 34

Autor:

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Dobrý a cena nakonec stejně záleží na PJ(resp. peníze kteé dává hráčům takže je to výborné).


 Uživatel úrovně 0

Dost silné,podle mě by na to chtělo ještě mrknout.Ale jinak nápad dobrej a spracování slušný.


 Uživatel úrovně 0

Mně se trochu nelíbí ta cena, myslím že by měla být menší.5*


 Uživatel úrovně 0

Je to artefakt a jako takový by měl mít mnohem vyšší cenu. Ale nápad se mi líbí.


 Uživatel úrovně 0

Dakeyras: ne, odlozit muzes kdykoliv, ta stuha se ti ovaze kolem ruky, ale kdyz jej chces odlozit, zase ji uvolni
@ll: jinak ze neco podobneho je v bratrstvu vlka slysim az tady od vas. ma inspirace je ze hry soulcalibur 8-)))


 Uživatel úrovně 0

Dobrý nápad zítra to dám do dobrodružství, ale trochu si to poupravím.


 Uživatel úrovně 0

je to celkově trochu najasně napsaný, ale je to o něčem a nezní to špatně - 4*


 Uživatel úrovně 5

další otázečka ke stuze to už ten meč nedám z ruky nebo co?protože kdybich ji měl v ruce tak ten meč nemůžu odložit.
taky mi to připomína bratrstvo vlka ale což přece většina lidí tady zpracuje něco co někde viděla nebo četla.


 Uživatel úrovně 1

Hezkej příběh, srozumitelný popis a výborně promyšlené a všestrané. Co dodat 5*.


 Uživatel úrovně 0

1,lkem dobrej pois
2,dobrej pribeh ale moc sem mu u konce nachapal je trozku zmatenej
3je to v celku dobrej příspěvek