Mlha se po náhrobcích plíží,
staré kosti v sobě halí.
K otevřenému hrobu se blíží,
Tichý vítr náhrobky drolí.

Kostnatá ruka svírá meč v hrobě,
mlha si ho táhne k sobě.
Kosti křupou a on modře září,
temnota mu však barvu chladně sráží.

Jeho čepel pomalu mrzne,
led ji svým závojem kalí.
Rukojeť se mrazem pálí,
je zaplavena vlnou žízně.

Žízně po živé krvi,
jež by ji mohla zalít teplem
a zkrátit tak život člověkovi,
jenž věky válčí s elfem.

Náhle se však šepot mění v kvílení.
Dusot koňských kopyt všechno mění.
Mlha mrtvých se rozestupuje
a temnota uzřela ohnivého koně.

Ten rozdrtil kopyty hroby,
jenž stály v cestě.
Přikráčel blíže ještě
a meči se zazdál dobrý.

Oheň meč náhle obklopuje
a jeho čepel ohýbá.
Nové ostří se rázem zkuje,
Teď temno ví kde byla chyba.

Na důkaz tohoto boje,
čepel fialová barva zlije.
Ohnivý kůň se vzdálí,
Temnota do sebe zhalí.

Meč mizí ze světa mrtvých,
tak na náhrobcích psáno jest.
Bude ho třímat silná pěst,
u dobrých či zlých skutků živých.

Nikdo přesně neví, jak ani kdy se tato zbraň do našeho světa dostala. První zmínky o ní jsem objevil docela nedávno za zvláštních okolností, které zde nemohu uvést z osobních důvodů.

Sama historie dokládá, že tento meč již stínal hlavy nepřátel ve spoustě bitev a po mnoho staletí střídá své majitele. Většina z těch, kdož se s mečem setkala, hovoří o jakési kletbě, jež postihne každého, kdo se jeho majiteli znelíbí. Všichni se shodli na tom, že pokud se tak stalo, zamával mečem, značně ztemnělo nebe a začali hustě padat kroupy. Někdy se stalo, že z nebe sjel blesk a z toho mocného dunění všichni přítomní ohluchli.

O několik (?) déle, lidé tvrdili, že do jejich města přijel vlídný a krásný dobrodruh, zamával mečem, nebe zrudlo a objevila se duha. Nejvíce však všechny ohromil zlatý Mallorn, jenž vyrostl na náměstí a po chvíli zmizel. Ať byla jeho historie jakákoliv, leží teď na mém stole a podléhá bádáním. Jeho čepel je lehce zahnuta a neustále vyzařuje fialové světlo. Runy na ní jsou napsány ve starém, dnes již mrtvém elfském jazyce a září o něco světleji. Dokážu je přečíst, ale ne rozluštit. Je to „Artoll Sía’h“. Rukojeť je potažena neznámou kůží zbarvenou do tmavě fialové až černé.

Vyggerost z Eldrinu, století bádání

Tento mudrc netušil, že za několik dní po jeho díle zemře. Každopádně když našli jeho tělo, meč už tam nebyl. Jen jeho do fialova zbarvené oči napovídali, že meč hledá nového majitele.

Meč nemá vlastní magenergii, ale pokud se dostatečně „pozná“ se svým majitelem, je schopen sesílat vlastní kouzla uvedená níže. Sesílá je pomocí tzn. Bodů sesílání (BS) Ty závisí na jeho přesvědčení. (viz tabulka) Tyto body se ovšem dělí na Zlé body sesílání (BSz) a Dobré body sesílání (BSd). S nimi sesílá následující kouzla:

Ledové hromobití (BSz), Rudé nebe (BSd), Způsob zranění (BSz) a Vyleč zranění (BSd) .

Tabulka BS

Přesvědčení	BSz	BSd
ZkD	-	5
ZmD	2	3
N	5	5
ZkZ	3	2
ZmZ	5	-

Způsob zranění
BSz: 1
dosah: dotyk
rozsah: 1 živý tvor
vyvolání: 1 kolo
trvání: okamžitě
efekt: tímto kouzlem může sesílatel zranit humanoidního tvora za 7-22 životů (3k6+4).

Vyleč zranění
BSd: 1
Dosah: dotyk
rozsah: 1 živý tvor