Příběhové pozadí

Kdysi dávno (jak jinak) za dob nájezdů byli nájezdníci na hlavu poraženi. Civilizované kultury je rozmetaly, většinu jich vybyly a oproti dobám minulým byl podniknut i protiútok do nájezdnické domoviny. Nájezdníci byli téměr do posledního vyhlazeni. Jen malý počet jich uprchl do hvozdů, kde je povětšinou ulovila divoká zvěř či zabil hvozd sám. K definitivnímu vyhlazení nájezdníků byl tehdy jen malý krůček...

Civilizace byla po tomto triumfu na vrcholu. Bylo to již pár staletí co se podařilo ovládnout přírodní magii a spoutat hvozd. Hvozd který toho do té doby inteligentním tvorům příliš nedovolil. Který do té doby jen nerad vydával dřevo, natožpak své území. Civilizace rostla a sílila a ukrajovala stále větší části hvozdu... nicméně - být přírodním mágem byla práce nebezpečná a nepohodlná. Spoutání hvozdu totiž umožnilo rozvoj dalších magických oborů. A zatímco studium kouzelnických oborů či alchymie nadaným za jejich úsilí slibovalo pohodlný život v civilizaci, společenskou prestiž a bohatství za jejich služby či výtvory i možnost objevů a posunu ve vlastním vědění, cesta přírodního mága byla přesným opakem. Odříkání, nepohodlí, spory s vesničany a dřevorubci, jasná pravidla a známá cesta kde již bylo vše podstatné objeveno. A vedle toho i neustálý zápas o život s hvozdem - dřímající to bestií. Přírodních mágů - druidů - ubývalo. Nebyla to kariéra vhodná pro založení rodiny, nebyla vhodná pro nadané a ctižádostivé. Žádala si mnoho a nabízela jen málo. Druidský koncil mnohokrát rokoval o tom jak neudržitelnou situaci řešit...

Po válce s nájezdníky druidové občas narazili malé skupinky nájezdníků potulující se hvozdy. Zákony civilizace hovořili jasně - zabít - žádný nesmí přežít. U dospělých nájezdníků málokdo váhal. Byli agresivní a zákeřní. Ne tak u jejich mláďat - ty až příliš připomínaly lidské děti. No a druidi se rekrutovali povětšinou z takových jimž na zákonech příliš nezáleželo. Těch pár desítek mláďat která tehdy nechali žít si rozebrali a starali se o ně. No to je možná silné slovo. Nechali je žít u svých chýší, chránili je před zvěří, krmili je a ve volném čase si s nimi hráli podobně jako si v civilizaci lidé hráli s psíky. Jak mláďata rostla, dokázala se svými ochránci třebas i komunikovat, pochytili pár slov... někdy dali dohromady i holou větu. Většina se naučila v lese přežít a časem sami odcházeli do hlubin hvozdu. U asi deseti z nich se začalo projevovat něco co nikdo z druidů nečekal - i trocha inteligence. A u třech dokonce, podržte se, nadání!

Jak bylo řečeno, druidských učedníků bylo velmi málo. Tehdy koncil po dluhých debatách rozhodl že trojice malých nadaných nájezdníků bude vyučena v lesní magii.

Asi sami tušíte jak to muselo dopadnout...

Základní pojetí

Základem je to, že se nájezdníci své chování plně podřizují pravidlům hvozdu. Vyhýbají se všemu co mu vadí a mají pro to vybudovaný instinkt. Tzn. nepoužívají kovy, tzn. veškeré nástroje i oděvy jsou jen ze dřeva, lýka, mechu, kamene, kostí... - podobně jako třeba u inuitů nebo lidí z doby kamenné. Nepoužívají oheň (a pokud tak jen zřídka a s respektem k hvozdu) - tzn. jedí vše syrové. Netěží surové dřevo - pokud, zase opatrně a omezeně. Nevěnují se zemědělství ani masovému chovu zvěře - živí se jen sběrem a lovem. Vyhýbají se jim, nebo naopak uctívají místa, která tvoří "nervovou páteř hvozdu". Nepraktikují magii ani alchymii(ani kouzelné předměty, ani kontakt se sférami či peklem, ani démony, ani elementály či bhuty), jediné magické povolání které se u nich vyskytuje je druid, který plní roli šamana, mudrce, duchovního vůdce. Jejich náboženstvím a bohem je hvozd. Z povolání se nabízí válečníci, další nepravidlová nemagická povolání (lučišník, lovec, ...), hraničáři do 5 úrovně, druid.

Vlastnosti:

Zde by normálně měly být tabulky. Ale nejsou zcela záměrně. Záleží totiž co jsou nájezdníci(1) zač. Pro pravidlové rasy jsou vlastnosti a opravy v pravidlech, pro bestiářové zde téměř každá rasa nějak zpracovaná byla. Doporučuju převzít z nějakého 5* dílka.

Rodová zbraň ...a zbraně obecně:

Takže jak bylo řečeno, žádný kov. Hodí se oštěp, kopí nebo luk (pro barbary) - kyj, prak, krátký luk (skřeti, orcové) - kopí, oštěp, těžký kyj(kroll, troll, obr). Ale škoda textu. PJ tady musí vědět co chce. Tohle je asi na debatu - může se rodová zbraň měnit? Podle mě je to věc podmíněná spíš kulturně než rasově. Rodová zbraň je taková, s jakou jedinec dané kultury nejčastěji přijde do styku během svého dospívání, jejíž znalost ovládání je v dané kultuře nejběžnější.

Zvláštní schopnost:

Zachovává se. Ať již jde o infravidění, ultrasluch, čich, cokoli - je to přirozené. Není důvod aby to hvozdu vadilo.

Rituály

Jak bylo řečeno, nájezdníci se vyhýbají tomu co hvozdu vadí, nicméně přeci jen jde o inteligentní tvory s náznakem kultury a civilizovanosti. Kdyby se to mělo podchytit nějak pravidlově, jde o manipulaci s probouzecí magií hvozdu, kdy snižují co napáchali.

Osobní rituál:Dělá ho každý nájezdník sám, vždy když uloví zvíře, zabije konkurenta, rozdělá oheň etc. Redukuje řádově jednotky probouzecích magů denně, které přidal konkrétní jedinec. Jde o drobné ritualizované úkony které trvají jednotky kol. Nájezdníci se je učí od mala od druidů. Platí že snižují probouzecí magenergii zaviněnou konkrétním jedincem provádějící rituál, nebo nějakou jinou, ale tomu kdo provádí rituál známou osobou za konkrétní čin. Tzn. např. najatý nájezdnický stopař může odprosit hvozt za to že si konkrétní družiník zapálí dýmku. Ale ne již za neznámého paliče který zapálil oheň na druhé straně lesa. To je doména druidů s jejich chlácholením.

Hromadný rituál: Provádí ho více členů kmene, tlupy či bandy pod vedením druida. Tipicky po bitkách, bitvách, velkých rvačkách, lovech, nebo jako rituální vybití části kmene v případě přemnožení nájezdníků ve vstahu k rovnováze ekosystému hvozdu. Tyto rituály redukují probouzecí magenergii za kterou mohou přímo členové kmene nebo jejich hosté či zajatí/pobití nepřátelé.

Přemnožení

V minulém odstavci bylo zmíněno rituální pobíjení členů kmene, bandy či tlupy. Jde o to že hvozd na daném prostoru přirozeně uživí jen omezený počet nájezdníků, aniž by byla narušena jeho rovnováha. Pokud narušení hrozí, jedná po svém - přijde třeba epidemie nějaké škaredé nemoci, pokud to nepomůže vzbudí se a premnožení dané tlupy vyřeší skupina velkých zlých stromů nebo kooperující smečka vlků a mevědů. Nic hezkého ani pro skřety. Tohle je citlivá věc která neprobíhá ze dne na den. Druid kmene dobře ví že se hranice blíží. Rituální vybíjení není jediná možnost redukce populace. Nájezdníci se mohou rozhodnout vyřešit to nájezdem. Ať už na jiné kmeny, nebo mimo hvozd. Voila, zápletka pro provařené dobrodružství je tu na podnose.

Vztah k hvozdu a jeho probuzenosti

Civilizovaní druidové se původně hvozd snažili spoutat. Nicméně, nelze být druidem bez vstahu k lesu. Postupně se snažili najít určitou rovnováhu mezi prostorem pro civilizaci a prostorem pro hvozd. Tak jako tak, preferují obvykle hvozd uspaný.

Nájezdničtí druidi i nájezdníci sami jsou jiní. Původní kultura je zapomenuta a nájezdníci znají jen pravidla hvozdu, života v něm a jsou s ním sžití. Hvozd pro ně není soupeřem o prostor. Je to jejich přirozený životní prostor, uctívají jej stejně jako se jej bojí. Není to soupeř kterého by si chtěli spoutat. Je to jejich bůh který je všude kolem nich, který umí být krutý stejně jako oni sami ale který vždy hraje podle jasně daných pravidel života a smrti. Nebojí se probuzeného hvozdu, dokonce jej preferují.

Na druhou stranu, probouzení hvozdu také není jen tak. Hvozd sám cítí co se v něm děje. Nestojí o to být probuzený, pokud k tomu není důvod, stejně jako nestojí o to aby ho někdo chlácholil a uspával když cítí že je záhodno být vzhůru. A tedy každého tvora který jej zbytečně burcuje je schopen ztrestat nenávistí lesa podobně jako ty kteří ho uspávají.

Když se probudí primárně se zabývá tím co jej vlastně probudilo. To je také důvod proč nájezdníci z hvozdu vlastně rituály dělají. I když si na jednu stranu přejí hvozd probuzený který je z jejich pohledu chrání a pomáhá jim, na druhou stranu každý z nich - i ten který není druidem - dobře uvědomuje že budit hvozd není jen tak. A že ten kdo nakonec hvozd vzbudí (dodá poslední probouzecí mag) to obvykle zaplatí životem, pokud k tomu neměl velmi dobrý důvod. A to nikoli ze svého pohledu, ale z pohledu hvozdu.

Zápletka

Záleží na fázi, konflikt mezi civilizovanými a nájezdnickými druidy se může vyvíjet různě. Civilizovaní druidové mohou pomalu vymřít a smířit se s převzetím hvozdu nájezdnickými druidy. Může dojít k rozpadu koncilu na dvě části, které budou působit separátně a pomocí probouzecí magie se přetahovat o probuzenost. Konflikt mezi civilizovanými a nájezdnickými druidy může probíhat skrytě ve hvozdu, a nebo také otevřeně. Civilizovaný svět do něj může neobratně a necitlivě zasahovat - např. výpravou legie kouzelníků a alchymistů, která skonćí naprostým selháním a plně probuzeným hvozdem.

Pokud nájezdníci hvozd převezmou, může být velmi silným zázemím na to aby navázali na nájezdnickou kulturu svých předků. To si říká o přímo epickou bitvu proti armádě tvořené zčásti lehkou pěchotou, zčasti velkýi zlými stromi, zčásti divokými zvířaty a zčásti drobným hmyzem. Myslim že to má potenciál na příběhovou linii, která může vydat na víc než jedno tažení, která se může vinout celou historií družiny, která má potenciál na základní konflikt světa. Nebo alespoň jednoho království.

Poděkování

Poděkujte Sniperovi že mě nakop abych něco napsal. Sneslo by to sovu, něco rozvést, něco přepsat. Vim to. No nemám moc čas to pilovat, takže tak. Bude to takhle s hrubkama v surové podobě. Dal bych si tak 3*.