• 0. Úvod
• 1. Přehled
• 2. Původ džinů
• 3. Fungování těla, potrava a vzhled
• 4. Přeměněná forma
• 5. Charakter
• 6. Průběh života
• 7. Kultura, společnost a náboženství
• 8. Džinové ve hře a dodatky

Je to právě pět let, co přinesli cestovatelé z horských štítů Holamayanu první zprávy o klášterech tzv. "Moudré rasy". Nebo říkali "Modrá rasa"? Nakonec se potvrdila obě označení. O džinech hovořili jako o pokorných a učených tvorech, kteří přemýšlí pomalu a důkladně. Vypověděli, že mezi džiny jsou velice mocní mágové, čarodějové, kouzelníci, theurgové a alchymisté. Označovali je za hluboce věřící a skromné. A jako jejich hlavní vzhledové rysy označovali modrou barvu kůže a velice zvláštní schopnost - namísto běžné chůze se mohli pohybovat nad zemí, což jim umožňovala přeměna dolních končetin na zvláštní magický vír. Jedná se o tzv. přeměněnou formu džina.

Konkrétnější informace nebyli schopni přinést. Kláštery jim byly uzavřeny, mohli s džiny komunikovat a obchodovat pouze před jejich branami. Většinu času žili mezi domorodým i přistěhovalým obyvatelstvem, které kolem klášterů vytvářelo vísky a shluky stanů či domků. Izolovanost a nepřístupnost klášterů samotných je překvapovala a zarážela, protože jinak byli džinové ochotní a ve všech ohledech komunikativní. Pak jeden z nich zjistil, že hluboce věřící džinové se obávají splnění dávného proroctví, které pravilo, že pokud bude izolace klášterů narušena, okolní svět džiny zahltí svými problémy a ti již nebudou schopni dál žít ve svém duchovním míru, nýbrže jim budou muset čelit.

Pak ale zemřel současný patriarcha džinů a nově ustavený církevní vůdce džinů, arcimág Suleeya, si na konzervativní proroctví utvořil velice záhy svůj vlastní názor. Prohlásil, že džinové nejsou žádným válečným a dominantním národem, ale nejsou ani zbabělci, aby se schovávali a odmítali se otevřít světu. Tvrdil, že poznání a moudrost nelze čerpat jen z víry a knih, ale že je nutné poznat výzvy okolního světa a komunikovat s dalšími moudrými národy, aby se jejich vlastní moudrost prohloubila a rozšířila.

A Suleeya nemluvil do větru. Brány doteď izolovaných klášterů, odkud do světa prosakovaly o tamních obyvatelích jen kusé a zkreslené informace, se otevřely, stejně jako klášterní kroniky a knihovny. Přesto mnoho džinů z kláštera nevycestovalo a nikde nevytvořili trvalé osídlení, veškerá populace džinů mimo horské kláštery sestávala z jedinců, maximálně malých skupinek. A tak kláštery začaly sloužit spíše jako poutní místa, kam mnozí moudří či zvědaví lidé vycestovali pro nové zkušenosti, poznatky a snad i pro duševní osvícení.

• Výška: 160 - 175 coulů
• Váha: 1000 - 1400 mincí (50 – 70 kg)
• Třída velikosti: B
• Pohyblivost: 13/humanoid
• Rodová zbraň: Šavle
• Zranitelnost: Humanoid, ale G(teplo)2, G(mráz)/2, J2, K2
• Postřehy jako člověk, ale lepší zrak a sluch (+5%)

1.1 Tabulka přesvědčení:

Původ džinů je opředen mnoha mýty a málokdo zná celou pravdu. Někdo věří, že džinové jsou stvoření nebeská, někdo, že jsou nesmrtelní a prostě tu jsou, někdo si je původem a rozmnožováním džinů nejistý stejně jako původem a rozmnožováním elfů. Najdou se i tací, kteří věří na pověstný "lampový původ", čili džiny z láhve. Skutečnost je jiná. Džin je znovuzrozená mrtvá duše. K znovuzrození duše dochází především tehdy, když umře osoba (osobnost), která si to "nezasloužila" - kupříkladu nadějný badatel, který zemřel příliš mladý, vladař, který byl zabit přes dobré úmysly nebo náboženská ikona, ať už svatý muž či prorok. Ani nespravedlivá smrt však nezaručuje znovuzrození, stává se to velice zřídka. Krom toho je podmínkou pro znovuzrození přesvědčení ZmD či ZkD (džin nebude mít stejné přesvědčení). Džin se nicméně zrodí jako nová osobnost s mlhavými útržky paměti a shody s charakterovými vlastnostmi kohokoliv zemřelého jsou neprokazatelné, pouze pohlaví zůstává zachováno. Pověst však praví, že zemřelá duše se znovuzrodí v podobě džina, aby mohla dokončit, co načala, případně pokračovat v dobru, které konala, ať už si toho džin samotný je vědom, nebo ne. To všechno mimojiné znamená, že znovuzrození duše v podobě džina je alternativa pro zemřelé postavy vašich hráčů.

V každém případě platí, že k znovuzrození duše dojde, kdykoliv PJ potřebuje. Neexistují pravidla pro znovuzrození. Též počet džinů záleží pouze na PJ-i.

Džinové fungují jako zcela běžní humanoidi. Odpadá však otázka rozmnožování. Džin zkrátka vznikne, a to jak roste a vyvíjí se, už nespadá pod tuto kapitolu. Též pohybový aparát funguje jinak, i ten ale rozepisuji zvlášť. Většina zbývajících funkcí se dá bez výjimky označit za ryze humanoidní. Džinové jsou všežravci, potřebují k životu vodu a kyslík, stavba orgánů a jejich funkce je stejná jako u humanoidů. A pokud vše funguje jak má, džin se dožije až úctyhodných 500 let.

3.1 Potrava: Pakliže chceme podrobněji vědět, čím se džinové živí, stačí nám vědět, jak se stravují lidé ve vysokých horách (např. Himalájích). Denodenně stejné jídlo... mouka z obilí, které přežije v horách, smíchaná s máslem z mléka krav či jaků a čajem. Výsledná hmota tvoří relativně výživné placky. Ne každému chutnají, ale domorodí obyvatelé jsou zvyklí nejíst týdny nic jiného. K pití pak postačí to samé mléko či horská voda. Oblíbený je také čaj, který ale spadá spíš do kapitoly Kultura. Nikdy však žádné maso. Džinové jsou striktní vegetariáni, k čemuž je vede jejich náboženství.

3.2 Vzhled džinů: Džinové se co do vzhledu od humanoidů odlišují krom barvy kůže absencí rozmnožovacích orgánů. Jsou možná trochu drobnější, žádní svalovci. Barva kůže je modrá, někdy světle, někdy temně, žádný vliv na džina ale její odstín nemá. Vlasy a vousy jim rostou černé, nebo mírně namodralé, silné a rovné. Nezřídka se ale džinové zcela nebo částečně holí. Uši mají zašpičatělé stejně jako elfové, duhovky červené či modré.

3.3 Vzhled přeměněné formy: Pakliže používají svou schopnost přeměny, dolní část jejich těla od pasu dolů se přetvoří v magický vír, který džiny nadnáší. O jeho funkci více v kapitole Přeměněná forma. Co se jeho vzhledu týče, dá se označit za dobře viditelný vír modře zabarveného rotujícího plynu. Barva tohoto plynu je zpravidla světlejšího odstínu než džinova kůže. Vír nic neváží a je prostupný jako vzduch - pozor ale, proud plynu ve víru může menší předměty strhnout.

4.1 Pravidla fungování: Přeměněná forma, aneb transformace nohou do magického víru a změna způsobu pohybu, spolu s dalšími menšími rozdíly. Hmotnost magického víru je zanedbatelná, džin tedy ztrácí na váze asi 450 mincí. Do přeměněné formy se džin proměňuje jen ze své vlastní vůle. Nepotřebuje k tomu žádnou magenergii, podobně jako lykantropové pro svou proměnu ve zvíře. Tuto schopnost však může použít pouze jednou týdně. V přeměněné formě vydrží džin maximálně čtyři směny.

Pro pohyb džina v přeměněné formě uvažujeme, jako by džin byl pod permanentním vlivem kouzla Levitace, ovšem s tím rozdílem, že se může pohybovat maximálně půl sáhu nad zemí. Pro potřeby boje a jiných početních úkonů s pohybem se však uvažuje, že džin se pohybuje po zemi (nikoliv ve vzduchu). Vyvýšeniny proto džin snadno překonává; pokud ovšem převýšení nepřesáhne 90%. Poté se přes vyšší překážky džin musí dostat tak, že se zachytí a nahoru se vytáhne - jeho váha mu to umožňuje provést relativně bez potíží. Z toho všeho pro džina vyplývá velká výhoda; Pohyb v přeměněné formě džina nestojí žádné body únavy. Na druhou stranu se džin nemůže pokrčit, sednout si a tedy se schovat, vír se nedá snadno deformovat a musí mít svou konstantní velikost. Pakliže nemá vír dostatek prostoru, přestává se točit, zmenšuje se, stlačuje a džin se nemůže pohybovat.

Vír rotuje ve směru hodinových ručiček. Pokud se džin nepohybuje, vír rotuje velmi pomalu a téměř nehlučně. (Past na zaslechnutí se zvyšuje o 5%.) Čím rychleji se vír pohybuje, tím rychleji rotuje plyn ve víru a tím dunivějšího a hlučnějšího zvuku nabírá hučení magického víru. (Past na zaslechnutí se zvyšuje od 40 do 70%.)

V přeměněné formě navíc džin získává několik výhod. Při sesílání blesků platí stejný počet magů za každý z nich, první tedy není dražší, takže například modré blesky stojí každý dva magy. Jeho bonus za Obr se zvyšuje o +2, bonus za Sil o +1. Pohyblivost se zvyšuje o +5.

Džinové jsou odmala vychováváni pod záštitou silné víry a tvrdé disciplíny. Ctí tradici i současné kodexy. Už od přírody jsou ale džinové skromní, nenároční, čestní a velice lační poznání a osvícení. O džinech se praví: "Co džin, to filozof." Jejich víra jim sice životní filozofii předkládá, přesto si ji každý džin vyloží po svém a často medituje a přemítá nad tím, co jejich víra neobsahuje. Džinové preferují ticho, poezii a přemítání před zábavou a přílišnou aktivitou. Využití volného času je ryze duševní záležitostí. Dalšími rysy charakteru džinů jsou respekt k životu, podezíravost, snaha o nápravu křivd a rozvážnost. Džinové málokdy jednají spontánně a jejich smysl pro humor je mizivý.

5.1 Zmateně zlí džinové: Mezi džiny se občas vyskytne i zmateně zlý jedinec. Oproti ostatním džinům se většinou liší jen málo, ve srovnání s jinými zmateně zlými postavami se tedy dají takoví džinové považovat za "téměř neutrální". Nejsou tak skromní a především nemají takový respekt k okolí a životu obecně, naopak ambice a mocechtivost rostou. Ze zmateně zlých džinů se stávají nejmocnější čarodějové, theurgové a mágové. To ale neznamená, že by byli výrazně zápornými postavami s vyloženě zlými úmysly, spíše se stávají bezohlednými a sebestřednými.

6.1 Obřad znovuzrození: Většina klášterů obsahuje malé a skromné svatyně, kde se uprostřed nachází půl metru vysoký kruhový oltář, na který se pohodlně natáhne člověk. Když má dojít k znovuzrození duše a vzniku mladého džina, ve svatyni se samovolně ochladí a nad oltářem začne vzduch rotovat, až se utvoří vír. To zaregistrují přítomní džinové a klášter začne připravovat příjímací obřad. Šest až osm džinů připraví oblečení a svíce, poté sedí kolem oltáře, trpělivě čekají a zpívají náboženské písně. Vír se dotvoří do šesti směn a v oslepujícím záblesku zmizí. Na jeho místě na oltáři teď leží mladá postava připomínající desetiletého chlapce s modrou kůží.

6.2 Dospívání: Okamžitě se ho ujmou mnichové, kteří mu vysvětlí, kde se nachází, kým je a co s ním bude. Celých dvacet let bude studovat. Bude obřadem spojen s jedním z mnichů, který od nynějška bude fungovat výhradně jako jeho patron a učitel. Podobných obřadů ho po těchto dvacet let čeká mnoho. Různá zasvěcení, zkoušky vědomostí i dospělosti. Dvacet let se může zdát hodně, ale pro rozvážné džiny plyne čas trochu jinak než pro nás. Meditací a dlouhými tichými konverzacemi dokáží vyplnit celé týdny.

6.3 Život dospělých: Po konečném zasvěcení mezi dospělé džiny se mladík rozhoduje, čím bude po zbytek svého života. Většina džinů se buď stane mnichem a plně se věnuje náboženství, nebo se zařadí mezi prosté džiny. Tam spadají řemeslníci, obchodníci i pomocníci, zkrátka hlavní vrstva, která zaručuje, že džinové vůbec mohou fungovat. Jen hrstka nejnadanějších se pak může věnovat náročnějším záležitostem, jako je magie, alchymie nebo světská správa kláštera. Džinové jen v extrémních případech změní své zaměření, proto se danou činností živí skutečně až do doby, kdy jsou příliš staří, což je kolem 420 let věku. Poté jsou odkázáni na mnichy, kteří se v nitru kláštera o staré či nemocné džiny starají. Mnohdy jsou tyto části kláštera ale přístupné i starcům jiných ras, kterých se džinové ujmou.

Společnost džinů je silně teokratická, vázaná na náboženství, kterému džinové říkají jinaismus [čti dle libosti "džinajismus" i "jinajismus"]. Při tvorbě náboženství džinů jsem vycházel převážně z hinduismu, konkrétně z jeho větve džinismu (pro mě sympatická shoda jmen). To mimojiné znamená, že jinaismus není jen náboženství, jak jej chápeme my v Evropě a většina národů ve fantasy, ale také filozofický směr udávající chod společnosti. Základními kameny jinaismu jsou Vidya - v překladu "Poznání, Vědomost", Ahinsá - "Nenásilí" a Aditi - "Svoboda, nezávislost". Jinaismus klade na tyto tři entity velký důraz. Toto náboženství tedy prosazuje svobodu jednotlivce, toleranci, přemítání, mír a osvícení. Džina jako bytost rozděluje na tři části:

• A) Džíva - individuální, oživená duše, ve které jsou vlohy k vševědoucnosti, mravní dokonalosti a blaženosti
• B) Adžíva - neoduševnělá hmota; materiální (vnější) část pro chod organismu
• C) Karmány - pojítka mezi džívou a adžívou, prostřednictvím nichž se džin zdokonaluje a skrze něž udržuje džívu a adžívu v souladu

• 1) Nebrat, co není darováno - Asteja
• 2) Nelhat (nevést nepravdivé řeči) - Satya
• 3) Zříci se přebytečného luxusu - Brahma-Čarjá
• 4) Nezabíjet nic živého - Ahinsá

Hluboce věřící džinové dodržují 4 sliby džívy tak svědomitě, že mnozí z nich přecezují pitnou vodu pro odstranění drobných živočichů, nosí závoj, aby nevdechli hmyz a kdykoliv si sedají, ba dokonce když někam jdou, tak před sebou a pod sebou zametají, aby nepřipravili o život i ty nejdrobnější živočichy. Za živou formu života přitom jinaismus považuje i rostliny, proto džinové nemohou vykonávat některá povolání, jako například rolník, který při opracovávání půdy značně poškozuje své okolí a může zranit malá zvířata i rostliny. V některých ohledech jsou tedy odkázáni na obchod.

7.1 Rovnost ve společnosti: Společnost samotná je poměrně rovná. Existují sice správci klášterů, vysocí hodnostáři i vlivní čarodějové, ale v zásadě nemá nikdo z nich o nic větší práva než ostatní, spíše mu přibyde spousta povinností. Při vrozené skromnosti a díky jinaismu se teoreticky pohybují patriarcha i pomocník na stejné společenské úrovni. Neexistuje majetek; v klášteře je všem k dispozici jídlo a pití, základní hygienické potřeby, oblečení i nástroje. Každý džin vlastní pouze pár osobních věcí, suvenýry, talismany a drobnosti. O majetek kláštera i jeho pokladnici se starají mnichové s hodností Vasuda, kteří krom rozdělování a hlídání majetku také nakupují vše potřebné a prodávají produkty džinů. Vasuda znamená doslova přeloženo "Zaručující bohatství" a jedná se o obchodnické mnichy. Nejvlivnějším džinem je patriarcha, což je nejvyšší představitel jinaistického náboženství a formálně tedy i veškeré společnosti džinů. Patriarcha má absolutní moc, kterou však zřídkakdy uplatňuje. Je jen na něm, jak se k rozhodnutím kolem společnosti dobere, většinou však o nich rokuje s mnohými rádci.

7.2 Sociální vazby: Mezi džiny nejsou příliš silná pouta, zato však mezi nimi neexistuje zášť. Každý džin je schopný hovořit s kteroukoliv jinou bytostí bez antipatií, byť jistá odměřenost je džinům vrozená. Teprve když hrajete i s rasou pekelníků, můžou džinové chovat i nepřátelské pocity k jiné rase - s pekelníky se téměř nesnesou, jejich filozofie a charaktery jsou v podstatě protichůdné. Dále džinové znají tajemství lásky a někdy se tak mezi mužem a ženou z řad džinů vytvoří nám dobře známé pouto vzájemné náklonosti. Takoví džinové jsou druh a družka, žijí spolu a jsou spolu na své přání svázáni mnohými obřady. Takové vztahy mezi džiny bývají většinou doživotní a věrné, byť (nebo možná protože) jejich součástí není sex, který džinové nemohou provozovat.

7.3 Denní zvyklosti: Džinové mají kulturu pro cizince netradiční, exotickou, avšak po jistém čase už monotónní. Denodenně omílají totéž; meditace, modlitby, zpěvy, čajové obřady, další meditace, další modlitby, bohoslužby, čtení knih, teologické a filozofické debaty. To vše v pomalém tempu a ve stínu hor. Nejvíc jim samozřejmě záleží na modlitbách, avšak ostatním zvyklostem přikládají také velkou váhu. Například když vás džin pozve k čaji, neměli byste jej pít jako vodu, ale snažit se dělat, co dělá džin. Za stejně hrubé by bylo považováno odmítnutí debaty s džinem; džinové nejsou zvyklí, že někdo "nemá čas", tento pojem oni neznají.

7.4 Architektura: Při promýšlení kultury džinů jsem měl před očima tibetské kláštery a nejinak tomu je tady. Mohutné zdi, rozsáhlé komplexy a množství chrámů. Než bych se však rozepisoval o něčem, čemu zase tolik nerozumím, rozhodl jsem se uvést několik odkazů pro lepší představu. Jen bych ještě dodal, že horský klášter mohl být pravděpodobně o dost větší, než si většina z nás představuje. V některých tibetských klášterech žilo na desítky tisíc mnichů. Uvnitř kláštera jsou chrámy, obytné části i různé dílny, skladiště a za dalším účelem zbudované místnosti. Džinové si prostory klášterů příliš nezdobí (což se o tibetských klášterech říct nedá), takže jejich chodby mohou působit na cizince stísněně a chudě, i přes spoustu světla a hudbu v pozadí. Občas se sice v obytných prostorách najde koberec a pěkné zdobení může být považováno za řemeslné umění (tedy ne luxus), ale většinou odpovídají interiéry klášterů charakteru džinů a jsou skromné a bez okázalosti.

• Ukázka 1
• Ukázka 2
• Ukázka 3
• Ukázka 4
• Ukázka 5
• Ukázka 6

8.1 Džinové jako rasa: Džinové mohou mít pro svět regionální stejně jako světový význam. Rozhodně je to neuvěřitelně morální rasa, zbožná a skromná. Jejich filozofie může být jednou z nejdokonalejších, jejich spisy, úvahy a náboženské texty mohou být inspirací celému světu. Jedině elfové díky nesmrtelnosti jsou moudřejší než džinové. (Proto elfy nehraji jako hráčskou rasu, dokud jsou bráni za nesmrtelné.) Význam džinů ale nemusí být jen v jejich odkazu lidstvu. Oni samotní mohou působit vlivně, například skrze své vyslance v radách cizích zemí, poskytující moudré a rozvážné rady. Také jejich kláštery budou často navštěvovaná poutní místa, v horách navíc důležité obchodní křižovatky. Džinové přitom obětavě pomáhají, kdykoliv mohou, s ostatními rasami komunikují pokud možno na přátelské i diplomatické úrovni, spolupracují na vědeckých a magických výzkumech a jsou považováni za nejlepší znalce v oboru. Občas vyšlou mnichy, kteří putují světem a šíří vzdělání a mír v duši. Víru, ani žádné životní postoje, však džinové nikomu nenutí. Těžko by se však dalo čekat, že se džinové zapojí do války, to se spíše budou snažit na pozadí obě strany přesvědčit o smíru a kompromisu.