Nové Rasy

Quani Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 20

Quani


Obojživelná rasa


Původ:


Původ této rasy je úplně obyčejný. Jedná se o původně pouhou skupinu pravěkých lidí, kteří ztroskotali se svými nedokonalými plavidly na vzdáleném ostrově, kam je zahnala nečekaná bouře. Naštěstí výprava nebyla jen mužská, takže trosečníci se zde usadili. Štěstí jim přálo, ostrov byl v nějakém magickém poli, které sice zabraňovalo růstu stromů, ale ostatní v okolí rostlo jako divé. Ani okolní moře nebylo mrtvé, ryb tam bylo nespočet. Na nich se živili mořští delfíni, arikary (okřídlený had, kdo hraje wow, tak ví) a skalní wyrmové (myslím tím okolo 4 metrů malé, nepříliš inteligentní draky ). Obyvatelé se sžili s přírodou a magické pole jim pomohlo. Nevědomky se lidé pomalu měnili, jak trávili více a více času ve vodě lovením ryb a sběrem chaluh, kterými se byli z počátku nuceni živit. Tak se Quani změnili do dnešní podoby. Pak už to bylo snadné, pomalu se množili po mořském dně, osidlovali pusté ostrovy.



Vzhled:


Vysocí jsou něco mezi 185 – 225cm s tím, že ženy jsou v průměru o 5 -10 cm menší. Klasický představitel své rasy bude asi tak 2,10 m vysoký, hubený, spíše šlachovitý. Dožívají se okolo 150 let, dospělosti nabývají okolo 30 dle dovedností jedince a za staré jsou považováni v 130. Pohlavně vyzrálí bývají okolo 25 roku.


Pokožku mají Quani zbarvenou do světle modra, světle zelena, světle fialova, takové mdlé barvy. Pro lepší představu si vezměte barvu moře a představte si od ní pastelový odstín. Pokud na jeho kůži uvidíte drobné tmavší flíčky, jsou to pravděpodobně pihy. Na dotek je kůže mírně slizká a studená. Od Quana nikdy nečekejte hřející dlaně. Tělo se jinak nijak neliší od vnější stavby toho lidského.


Důležité odlišnosti se však nacházejí na hlavě a krku. Quani mají k dýchání žábry. Dalším důsledkem života ve vodě je absence nosu, tím přicházejí o čich, takže v obličeji připomínají Protose ze Starcraftu. Takže místo nosu mají hladkou kůži. Tato část obličeje nijak zvlášť nevystupuje, je samozřejmé, že u různých jedinců se linie z profilu bude lišit, ale nikdy tam nebude přílišný náznak nosu.


Ústa nejsou výrazná, rty splývají s pokožkou, nebo nejsou vůbec vidět, takže mluvit o Quaní puse jako o plných červených rtech se prostě nedá. Kdyby se je snažil někdo přes ústa urazit, tak by nejspíše řekl, že je to jen řezná rána ostrým nožem, která se nezavřela, a nebyl by daleko od pravdy.


Oči jsou normální, lidského vzhledu, pouze mají jiné zabarvení. Vyskytují se veškeré odstíny modré, zelené, fialové, občas je možné vidět světle žluté, světle oranžové nebo i bílé barvy, avšak čím je barva tmavší, tím je vzácnější. Tím mám na mysli, že spíše potkáte jedince se světlounce modrýma očima, než uvidíte Quana s tmavě modrýma očima. Oči jsou také přizpůsobené životu ve slané vodě, takže Quan může pod vodou mít otevřené oči, jak se mi zlíbí, protože samotné bulvy jsou potaženy velice tenkou blánou. Quani mají ale také normální víčka, takže mohou mrkat.


U Quanů nehledejte ušní boltce, nemají je. Mají pouze po stranách hlavy jakési štěrbiny, které jsou vodě odolné. Quanů tedy do uší nikdy voda nenateče, ale jinak mají omezený sluch, slyší trochu hůře než člověk.


Dalším Quaním specifikem jsou jejich rádoby vlasy. Quani nemají na sobě ani jeden chlup či vlas, akorát místo očních řas mají jakési zkrácené brvy, jakýsi pozůstatek z vývoje rasy. Quani však nejsou holohlaví, i když také takové lze potkat, ale je to řádný druh účesu. Místo vlasů mají totiž taková zvláštní chapadélka. Pro lepší představu: tloušťkou se to vyrovná dredům, takže průměr 1 – 4 cm s tím, že čím tlustší tím jich má Quan méně. Nemají odlišnou barvu od pokožky, v podstatě je to tak, že pokožka je kryje. Pravá zvláštnost však tkví ve způsobu úpravy. Quan dojde k nějaké představě a jeho „vlasy“ mu tak vyrostou. Z pohledu biologa jsou to vychlípeniny kůže naplněné tukem, které jsou ovladatelné vůlí majitele. To však neznamená, že by Quan dokázal svými „vlasy“ hýbat, pouze ho nebude bolet, pokud mu někdo nějaký uřízne, jen tím dotyčného naštvete, protože Quani si na svá chapadélka značně potrpí. Délkou mohou „vlasy“ dosahovat několik cm nebo klidně i metr a půl, vždy jsou rovné, žádné kudrlinky se nekonají.



Zvláštní dovednosti dané vývojem:


Žábry: Na krku se nacházejí žábry. Jsou to tři štěrbiny, které umožňují Quanům dýchat vodní kyslík. Tím, že to uvádím jako žábry, mám na mysli pouze podobnost s rybími žábrami, avšak Quaní jsou značně odlišné. Díky vlivu magického pole na předky Quanů dokážou tyto žábry filtrovat účinně vodní kyslík tak, že to stačí vyživovat celý organismus. Na vzduchu žábry fungují jako nos, skrze ně je do plic nasáván vzduch.


Plíce jsou ve vodě neaktivní, průdušnice se uzavře zvláštní blánou, aby do plic nenatekla voda. Během prvních minut ve vodě se z plic vytlačí veškerý vzduch, vzniklý podtlak v plicích blánu ještě více utěsní, krev přestane přes plíce obíhat a místo toho začne prokrvovat žábry. Z malého krevního oběhu se přesune do žaberního oběhu, vzniklého sekundárně.


Na souši Quani mohou dýchat neomezeně, pokud se však dostanou do suchých oblastí, musí si žábry zakrývat vlhkým šátkem, protože přílišné sucho ničí schopnost žáber absorbovat vodní kyslík. Pokud Quan zůstane dlouhou dobu v teplém a suchém prostředí, umře na udušení. To znamená, že Quan, který si v poušti nebude chránit žábry do dvou dnů umírá. Další nevýhodou žáber je, že se v prašném prostředí rychle zanesou, a pokud si Quan nedá pozor, hrozí mu také udušení. V oblastech tropů, a mírného pásu se Quani mohou pohybovat bez obav, pokud nehrozí dlouhodobá období sucha a tepla.


Žábry také částečně nahrazují čich. Funguje to asi takto: Voda, ze které žábry filtrují kyslík, obsahuje také jiné rozpuštěné látky, tyto látky jsou vstřebávány chuťovými buňkami, probíhá tam chemotaxe. Je to vlastně taková chuť zkřížená s čichem, protože Quani toto využívají i při běžné vlhkosti vzduchu na souši, avšak ve vodě je tento smysl výraznější.


Krev: Quani mají neokysličinenou krev průhlednou a okysličenou modrou. Je to díky tomu že se kyslík neváže na hemoglobin, který Quani nemají, ale na hemocyanin, což je barvivo s mědí.


Tlakové ústrojí: Místo nosu mají Quanové vyvinutý zvláštní orgán, který jim umožňuje rozeznat změny tlaku. Je to takový vrozený tlakoměr. Dokonce díky němu dokáží rozpoznat blížící se zemětřesení nebo vlnu tsunami.


Voďanojství: Je to schopnost pracovat s vodou jako s keramickou hlínou nebo modelínou. Tato vlastnost je všem Quanům vrozená, avšak ji musejí trénovat, je to jako s chůzí, tělo je na to připravené, ale mozek se v tom musí zdokonalit. Malí Quani ztěží uplácají kouli, která by jim aspoň chvíli vydržela, a jedinci, kteří by se tomu věnovali několik let, dokáží vymodelovat i palác, který by vydržel pár dní. Avšak ačkoliv je Quan v tomto umění sebelepší, volně ponechané dílo se nejdéle do dvou týdnu rozpadne.


Dlactví: Další vlastnost vyplývající z jejich pobytu v magickém poli. Na ostrově byli dominantní tři druhy zvířat: delfíni, arikary (okřídlený velký had) a mořští wyrmové ( mám na mysli asi tak 4í metrové drobné draky, nepříliš inteligentní ).


Určití lovci se s těmito zvířaty stýkali, časem je ochočili a trávili nimi volné chvíle. Magické pole zapůsobilo i tady a lovci přejali schopnost měnit se do podoby svých mazlíčků. Vznikla tak schopnost metamorfózy. Quani to prostě nazývají dlactvím. Asi dvacet procent populace jsou dlaci. Když je Quan obdařen touto vlastností a přežije první dny svého života, kdy se mění zcela samovolně, tedy na popud svého podvědomí, má možnost tuto dovednost ovládnout až na takovou úroveň, kdy zvládne částečnou proměnu. To se považuje za vrchol a zvládnou to opravdu ti nejzkušenější.


Nejčastější proměnou jsou arikary, wyrmové a delfíny, ale objevili se i jiní mořští živočichové nebo tvorové s vodním prostředím úzce spjatí ( myslím tím mořské orly, lední medvědy, atd.). Dlactví se objevuje nahodile, nebo je dědičné, ale dlačí geny nemusejí u budoucího Quana převládnout, pokud jsou však v rodové linii již po dvě generace samí dlaci z obou větví, tak dítě bude jistě dlak.


Pokud vás quaní dlak pokoušeje, je tu velice malá pravděpodobnost, že se stanete dlakem taky, protože tento druh dlactví je vrozená vlastnost a ne prokletí nebo něco jiného. Dalo by se to přirovnat spíše metamorfóznímu kouzlu.


Využití této vlastnosti není nutné, ale odvíjejí se od toho bohové a trocha historie.



Společnost a způsob života:


Quaní obývají převážně mořské dno s malou podmořskou hloubkou. Nejhlouběji dokáží žít asi tak na 500m pod mořskou hladinou, odolní jedinci snesou na krátkou dobu i 1000m. Quaní rekord v potápění je 1200m. Nejraději vyhledávají shelfové oblasti tropických pásů, ale mohou žít i v ledových vodách. Můžete je také najít na odlehlých neobydlených ostrovech.


Quani jsou převážně lovci a pěstitelé. Ženy obhospodařují chaluhová pole v blízkosti vesnic, dívky jim pomáhají se sběrem. Malí Quani se vydávají na sběr mušlí, raků a jiné mořské havěti, která není nebezpečná. Muži jsou převážně lovci. Poté je tu ještě malá kasta obchodníků, obchodem se zabývají obě pohlaví. Práce však nejsou jednoznačně ustanovené, děti jsou při dospívání podrobeni jistým testům, které mají dokázat jejich dovednosti. Dospělí jim poté nabídnou, jaké práce se ve vesnici mohou účastnit a oni si vyberou.


Společensky jsou obě pohlaví rovnocenná, je to díky tomu, že na začátku museli dělat všichni všechno a už jim to potom i vydrželo. Je samozřejmé, že v některých činnostech dominují ženy nebo muži, ale Quani nezastávají názor, že toto je čistě ženská práce a toto zase čistě mužská, nouze je naučila dělat vše.


Quani žijí v klanech. Klanové území obsahuje několik vesnic asi o 50 lidech, čtyři až šest rodin. Největší vesnice nebo město je správním střediskem, kde sídlí volený vůdce klanu. Klanová území jsou od sebe často velmi vzdálená, takže vyšší uspořádání společnosti Quanům chybí, pro jejich život je neúčelné. Klany však nejsou nijak pevně svázané, takže je běžné, že mladí Quani – muži často odcházejí jinam, aby se zabránilo degeneraci. Dívky obvykle zůstávají doma, ale cestování jim není zakázáno.


Města jsou spíše velké vesnice, které čítají maximálně okolo tří stovek obyvatel. Quanů je totiž celkem málo a na obydlení mořského dna ještě méně, proto se v Quaních dějinách vyskytuje akorát jedna zásadní válka. Všichni mají dostatek místa pro život.


Quaní žijí v párech, jeden muž, jedna žena. Partneři jsou si rovnocenní. Mladí dosahují dospělosti okolo 30 let, statut dospělého jim udělí kněz nebo kněžka osady podle osvojených dovedností a psychické vyzrálosti. Jedná se o jakési fyzické testy a pohovory. Mladý Quan je sledován rok i déle než jej kněz sprostí dětství. Poté už může mluvit do dění ve vesnici, může svobodně odejít či se vdát. Quani se však žení a vdávají asi až okolo 50 let.


Quankám se obvykle rodí jedno dítě, četnost dvojčat a trojčat je stejná jako u lidí. Ostatně v celém sexuálním životě se podobají lidem. Těhotenství obvykle trvá devět měsíců, vývoj mimina je zhruba stejný jako u lidského. Na roce už obvykle chodí a plavou.



Historie:


Jediným významným okamžikem v Quaní historii jsou Dlačí války. Je to období, kdy se Quaní dlaci pokusili ovládnout populaci. Po několika malých šarvátkách se jim to podařilo. Tak skončila první Dlačí válka. Poté následují další Dlačí války. To už jsou bitky mezi jednotlivými dlaky. Díky těmto potyčkám se dlačí část populace vysílila a značná část dlaků během válek zemřela. Proto dnes dlaci žijí normálně začleněni do společnosti a nijak se nevyvyšují nad ostatní, protože se jim to už jednou vymstilo. Teď se dějiny odvíjejí spíše na historii klanů. Historii zapisují kněží, kteří dávají pozor, aby nebyly zapomenuty významné události.



Náboženství:


Quani mají tři hlavní bohy, které uctívá celá populace. Wenqa, Bílý delfín je prvním delfíním dlakem, je bohem moří, léčení a veškerého běžného života pod hladinou. Od tohoto boha odvozují svůj původ delfíní dlaci, proto se jim někdy říká Děti Wenqi. Kněží tohoto boha se starají o posvěcování budov, léčí zranění, pomáhají při porodech.


Quanis, Perleťová arikara je bohyní věcí nad hladinou a větrů. Má na starosti také vědomosti a kouzla. Její kněží píší historii a mají ve společnosti na starosti takové ty duchovní záležitosti, jako jsou svatby, pohřby. Od této bohyně si Quanové odvodili svůj název rasy, protože prý dala tomuto národu jazyk. Od Quanis si odvozují původ dlaci s proměnou do arikary.


Haqin, Stříbrný wyrm je bohem lovu a boje. Pod jeho dohledem jsou msty, lovecké či bojové výpravy. Uctívají ho hlavně mladí válečníci či lovci. Pro svoji výbušnost a dravost je považován za nestálého a trochu nespolehlivého boha. Od Haqina odvozují svůj původ dlaci s proměnou do wyrma.


Jinak se na různých územích či u různých kmenů uctívají drobní místní bůžkové, které mají obvykle animální podobu, nebo jsou to nějak výjimeční dlaci.



Jazyk a písmo:


Quani ovládají dvojí jazyk. Pod hladinou užívají znakovou řeč, protože přes hlasivky nejde vzduch a běžná řeč je pod vodní hladinou nepoužitelná. Na souši používají vlastní jazyk, pro neznalce by zněl jako kvákání žáby. Pro běžného suchozemce je tento jazyk velice těžký k naučení. Oproti tomu se Quani celkem jednoduše naučí běžně používané řeči jiných ras, avšak budou mluvit se silným kvákavým přízvukem.


Quani také mají písmo. Je to jednoduchá abeceda podobná klínovému písmu. Vyznačuje se velikým počtem samohlásek, takže se jedná o jazyk docela zpěvný, ale asi tak pro quaní uši. Pro jiné rasy jsou to velice cizí zvuky. Quani však nemají nějakou významnou literaturu, písmo užívají spíše k záznamům úředního charakteru a dějin. Oblíbené příběhy si předávají ústní tradicí.


Obvykle se písemné záznamy vytesávají do kamenů nebo stěn podmořských jeskyň. Na souši Quani své písmo neužívají, protože ho považují za věc tajnou jiným rasám.



Magie:


K magii má tato rasa odpor. Vrozené dlactví ji stačí, jinak o magii nejeví zájem ba dokonce ji nemá moc v lásce. Proto Quani nemají mágy a těmto osobám nevěří, dokonce jimi i opovrhují.



Úpravy a čísla pro Drd:


Pro sílu, obratnost, atd. berte tabulku jako pro lidi, akorát snižte charismu o -2, pokud se bude Quan pohybovat mimo svojí populaci.


Pro pohyblivost berte tu pro lidi, ve vodě je však zvýšená tak, že Quan uplave jakékoliv suchozemské rase.


Rodovou zbraní je harpuna, pro podmořské lovce, jimiž Quani jsou, je to zbraň jako dělaná. K ostatním zbraním nechovají žádné předsudky, ale rozhodně by si nezvolili válečnou sekeru. Upřednostňují střelné a lehké zbraně.





by Tfoft

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Tak celá práce na mě z začátku zapůsobila, už už sem se těšil, jak se autorka popere s tabulkama a pak... sklamání... vždyť ono tu nic není, jen hezkej slovy popsanej obrázek ale jinak nic konkrétního, hratelného.

Vezmu to po bodech:
1) Je zde detailně popsaný vzhled jejich hlavy. Pokud ale uvažujeme, že jim vlivem magického pole narostly při vývoji žábry, jistě by nebylo od věci přidat několik nezbytných zkutečností jako uzpůsobení těla k plavání, blány mezi prsty nebo alespoň nějaký plynový měchíř jako u ryb, aby se mohli volně pohybovat pod hladinou a nebyli omezeni vztlakem vody.

2) Zde popsané dlactví vlastně vůbec popsané není. Jednak určení jednotlivých přeměn není zrovna vhodné, zvlášť ten létající had z WoWka (já ho nikdy nehrál, nevím co si jako mám představit). Navíc zde chybí informace typu: Výhody změny, nevýhody změny, perioda mezi samovolnými změnami, chování v podobě dlaka a mnoho a mnoho dalšího.

3) Píšeš, že pod vodou nepoužívají hlas, rád by navázal na již zmíněnou úroveň vývoje (žábry) a možná bych spíš nahradil neschopnost mluvit, jakousi obdobou vyluzování zvuků jako velryby. Pod vodou se zvuk šíří daleko lépe než na vzduchu, proto by pro normálního člověka na suchu nemusel být tento způsob komunikace rozpoznatelný, pod vodou by teprve šlo poznat, že nějaké zvyky vydávají. Pokud vzešli z lidí, jistě by jim slovní komunikace chyběla.

4) Tohle mě jantak zarazilo: Když mají takový odpor ke kouzlům, tak proč je jedna z jejich hlavních bohyň, právě bohyní kouzel? To nějak nechápu.

5) HLAVNÍ PROBLÉM: Celá práce postrádá aplikaci pro DrD. Napsat že jen upravíš hodnoty pro člověka je nesmysl. I těch několik málo změn, které popisuješ je velký krok jinam, nehledě na to, že mnoho dalších informací chybí. Možná by se dokonce hodily dvoje tabulky, jedny pro život pod vodou, jiné pro pohyb na souši, protože by zde měl být jasný rozdíl ve vlastnostech. Přirovnat tuto rasu k lidem již prostě nemůžeš.

Celkově: Práce mě nejprve nadchla, čekal jsem něco zajímavého a nového, nakonec mě ale uzemnila, protože v ní vlastně nic zajímavého není. Dávám 2* z milosti protože chápu, že vytvořit novou rasu není jednoduchá a nápad tu jistě je (sic nevyužitý jak by měl). Toť první z hvězd. Druhou dávám za zpracování, protože to mě připadalo poutavé a vážně mě mrzí, že je to v tomto provedení nepoužitelné.


 Uživatel úrovně 0

2*
Na úvod - dílo mne rozhodně neoslovilo, ať již nápadem či zpracováním. To není kritika, to je osobní názor, který mi nikdo nezmění.

Vznik - no, všechno svést na magické pole? to bych nějak konkrétněnji rozvedl

Zpracování - vytknul už Firefanatic, já s ním plně souhlasím. Odproštění se od různých odkazů na hry (Starcraft, WoW) by velice pomohlo, takhle úplně boří jakousi fantasy atmosféru. Další věcí je (pro mne) zvláštní styl psaní. Takový...jak to říct..moc rychlý, ukvapený, skoro až ledabylý.

Chybí pohyblivost - určitě nestačí napsat, že uplave každému. Jednak to asi nebude pravda (mag. tvorové se neunaví) a hlavně je to stejné, jako bych napsal, že elf je tak obratný, že bude vždy ve střelbě z luku lepší, než ostatní suchozemské rasy.

zbraně - namají předsudky, ale určitě si nezvolí sekeru. Proč, když vůči ní nemají předsudky?

Chybí také nějaký detailnější popis dlaků. Je to stejné jako u lykantropie? Jak často se mohou měnit? Za jakých podmínek? Ovládají se po přeměně? atd.

Ohledně biologických záležitostí se vyjadřovat nebudu, jelikož jim nerozumím.

Co se mi líbí, je jednoduše, stručně a přitom dobře udělané náboženství.

PinHead


 Uživatel úrovně 0

Bohužel, dílo není dotažené do konce, přinejmenším tak nepůsobí. To je asi jediné, čím bych ho mohl generalizovat... Zde jsou mé hlavní výtky, chyb se dá najít mnohem víc, ale nechávám prostor i ostatním:

1. Jazyk díla není dobrý, nedává dílu žádnou atmosféru, používá nepříliš vhodné výrazivo a to na mě při čtení působilo značně rušivě. Odkazy na počítačové hry, zbytečné chemické výrazy, „takové nějaké“ a pod. - nic, co by lahodilo oku.
2. Postrádám bližší informace o dlacích. Neznáme jejich parametry, přeměnu (víme pouze, že je částečná), nevíme ani podrobněji, jak vypadají (kromě delfína). Požadoval bych i jasnější určení pohyblivosti Quanů (ve vodě).
3. Určité mutace jsou poněkud nesmyslné...
- Trnem v oku mi je krevní barvivo, jednak by taková změna vyžadovala velmi zásadní zásah do organismu (podle mého názoru nevysvětlitelný ani magickým polem), jednak by Quani byly neschopní konkurence ostatním rasám. Autor si nejspíš přečetl něco zajímavého o hlemýždích, ale již nezjistil, že hemocyanin váže kyslík mnohem hůř než hemoglobin. Pro Quany by tak nejspíš byla problémem i rychlejší chůze, natož skutečná fyzická aktivita.
- Změny dýchací soustavy mi připadají poněkud podivné, zvláště pak, Quani dýchají i na souši žábrami :-).
- a další by si zasloužily vysvětlení.
4. Popisy nejsou dotažené do konce, namátkou - neznáme způsob uctívání bohů; z historie je řečeno jen velmi málo...
5. Logické chyby.

Nápad: Osobně si nemyslím, že by byl výjimečný, ale špatný rozhodně není. 60%
Zpracování: Viz výše. 40%
Dojem: Zkažený stylem jazyka, používanými výrazy, i četnými chybami. 40%
Použitelnost: Dílo bude jednoznačně vyžadovat četné úpravy, ovšem domnívám se, že mezi dobrodruhy (resp. hráči) najde uplatnění, takže nakonec průměr, 50%. To ale počítám s odstraněním nesnášenlivosti magie, za současných okolností by pro rasu padal v úvahu pouze válečník...

Celkem tedy 46%, podprůměrné dílo. Musím říct, že na první přečtení dílo působilo velmi solidně, na druhé přečtení stále ještě solidně. Když jsem nad dílem začal přemýšlet, bylo to horší. Nicméně až když jsem sepsal kritiku, uvědomil jsem si všechny nedostatky díla.

S úctou

Firefanatic