Pamúkové
| Autor: | Master_of_Drakes |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 16 |
Parametry pro DrD 1.6.
Síla: 9-14/0
Obratnost: 7-12/-1
Odolnost: 12-17/+3
Inteligence: 7-17/0
Charisma: 6-11/-2
Základní pohyblivost: 9
Velikost: C
Výška: 175-195 coulů
Váha: 80-130 kilogramů
Rodová zbraň: šavle
Parametry pro DrD+
Sil: 0
Obr: -1
Zrč: -1
Vol: +3
Int: 0
Chr: -2
Sms: -1 ke zraku
Vydr: +1
Vel: +1
Popis
Pamúkové nejsou příliš vzhlední. První zvláštností jsou už jejich oči. Mají přes ně jakousi oranžovou průhlednou blánu, která chrání rohovku před přemírou slunečního jasu, ale díky ní dělají oči dojem, jako by měly oranžová bělma. Ušní boltce téměř neexistují. Jen jejich malé relikty. V některých legendách se proto praví, že Pamúkové nemají uši. Je překvapivé, že navzdory chybějícím boltcům poměrně slušně slyší (asi jako člověk). Zvláštní na pamúcích je jejich kůže. Nezvykle hrubá, téměř bez pórů, prostá jakéhokoli ochlupení. Jejich pleť je sytě černá, naproti tomu jejich vlasy jsou velmi světle žluté až bílé. Není známo, co zapřičiňuje takový rozdíl ve výskytu pigmentu.
Tělo, které se jinak příliš neliší od lidského, není tak vypracované. Na první pohled působí masitě až odule. Je to z důvodu nutnosti uchování vody (viz. níže).
Pamúcké ženy bývají menší, než muži. Ve vzhledu se příliš neliší. Mívají trochu tmavší vlasy a propadlejší oči.
Nejraději se oblékají do odstínů světle žluté. Není v ní prostě takové horko. Tradičním oděvem je dlouhá vzdušná říza.
Přirozené prostředí
Přirozeným prostředím pro pamúky je poušť. Neobývají sice ty nejteplejší části, kde váznou možnosti obživy, ale jsou schopni v nich přežít. Nejraději mají horké polopouště. Jejich tělo je dobře vybaveno ke zvládání extrémních pouštních podmínek. Původně byli národem kočovníků od oázy k oáze. Od tohoto bodu však již doznali vývoje a dnes většinou bydlí v osadách při zdrojích vody nebo přímo ve městech. Jen neradi ale úplně odcházejí z blízkosti své pouště. V jejich mateřštině slovo pamúk znamená "syn horkého slunce".
Zvláštnosti vzhledem ke stavbě těla
Tělo pamúka je dobře uzpůsobeno k uchovávání vody. V podkožních částech je schopen naschromáždit až osm litrů vody (odhad pro dospělého pamúka). To už je velký rozdíl, takže pamúk mění svůj tělesný objem podle toho, jak je "napitý". Rovněž dobře zvládá konzumaci velkého množství vody naráz.
Voda se samozřejmě pod kůží nevyskytuje volně, ale ve speciálních na vodu bohatých tkáních. Na první pohled vypadají jako tuk, ale nejsou mastné, nýbrž mokré. Při zraněních z nich voda nevytéká, ale narušená tkáň postupně uschne a musí být nahrazena novou (dlouhé hojení).
Mechanismus ukládání vody nemůže pamúk kontrolovat. Děje se "sám od sebe". Dalo by se to přirovnat k ukládání tuků v lidském těle, jen poněkud rychleji. Pro orientaci: litr vypité vody se vstřebá asi během dvaceti minut (čtvrtka za dvě směny).
Pamúkova tvrdá kůže se téměř nepotí, moč je hustší, než je u humanoidů obvyklé.
Toto vše umožňuje pamúkovi přežít bez pití nohem déle, než většině tvorstva. Pro účely pravidel, pamúk může bez postihů nepít 3 dny, a pak se mu přičítá jen osm bodů únavy denně. Má to však i svoje nevýhody:
Pamúkova kůže je jeho zranitelné místo. Sečná zranění zvládá bez potíží (i to je důvod, proč pamúkové rádi bojují šavlemi), ale velká plošná zranění, při kterých je postižena hlavně kůže, snáší špatně. Pokud někdy obdrží takové zranění, PJ ho znásobí pamúkovou úrovní.
Pamúk neztrácí příliš vody močí. To mu sice usnadňuje život, ale většina nemocí močového měchýře a ledvin pro něj končí smrtí.
Jejich zažívací ústrojí je dobře zařízeno pro potřeby vody, ale alkohol nebo přemíra olejů je ničí.
Pamúkové mají málokdy záněty spojivek a podobná onemocnění. Jejich oči jsou dobře chráněny. Na druhou stranu jim to ovšem stěžuje vidění v noci a ve špatně osvětleném prostředí. Téměř každý dospělý pamúk trpí šeroslepostí.
Tím že se pamúk nepotí trpí výrazně jeho vnitřní termoregulace. Vlivem mocného střídání teplot na poušti se také ochlazuje a otepluje pamúkovo tělo. To je důvodem poměrně nízkého středního věku pamúků. Smrt kolem 40 let není vyjímkou, kdo se dožije více, než padesáti, o tom se vyprávějí legendy. Dítě je považováno za zodpovědné v devíti letech (může být pastevcem), za "plnoprávné" ve čtrnácti (může již založit rodinu, je plně pohlavně dospělé).
Životní styl
Jak už bylo řečeno, pamúkové již tradiční kmenový systém opustili. Vychází z něj ovšem jejich mentalita, takže se s ním musíme v krátkosti zabývat.
Kmen čítal přibližně patnáct dospělých mužů a přibližně stejný počet žen a dětí. Vládla zde jakási "volná polygamie". Manželství se jednoduše skoro nebralo vážně. Pamúkové zato sice byli osvícenci kritizováni, ovšem na druhou stranu to zabraňovalo znehodnocování genetické informace kmene.
Nejvyšší osobou ve kmeni byl náčelník. V podstatě neomezený pán nad životy a majetky pamúků v kmeni. Funkce byla doživotní, ale většinou se náčelníci vysokého věku nedožívali. Jejich funkci si totiž bylo možno dobýt.
Kmen se živil jednak pastevectvím pouštních zvířat (záleží na fantasii PJ, stále nám tu zbývají obligátní velbloudi) a občasným oázovým zemědělstvím.
Postupem času se pamúkové začali specializovat na obchod, protože jejich karavany byly schopny přejít i pro lidi nezdolné lány pouště a výrazně tak zkracovat obchodní stezky. Neobchodovali příliš často sami, ale sloužili jako levní a spolehliví dopravci. Placeno jim bylo zbraněmi, ze kterých si oblíbili šavle. Pokud dnes pamúkové obchodují samostatně, tak především s potravinami a pochutinami (tropické ovoce, koření...).
Původní pamúcký tábor byla jen skupina vykopaných děr, přikrytých suchými palmovými listy. S rozvojem obchodu přišla stanová plátna a tábory se staly jednodušeji budovatelnými.
Tradiční náboženství
Tradiční pamúcká náboženství jsou velmi prostá. Jsou téměř bez vyjímky polyteistická a mezi hlavní bohy téměř vždy patří Slunce, Luna, Vítr a Země. Na jeden kmen připadají dva až tři kněží, což znamená, že ne každý bůh má v kmeni toho svého. Kmeny, kterým navzájem kněží chybí se proto často stýkají a většinou se k sobě chovají přátelsky. Ne tak kmeny se "shodnými" kněžími, mezi kterými často vypukávají spory o půdu a stáda. Déšť je darem bohů, písečná bouře jejich trestem. Duše mrtvého je odnesena větrem ke své pramáti, slunci.Pamúčtina
Jedná se o jazyk ve svých základech primitivní, můžeme však najít některé zvláštnosti.
Časy jsou děleny podle denní doby, kdy nastávají na minulý denní, minulý noční, přítomný, budoucí denní a budoucí noční. Místo označování "noční" a "denní" se místy užívá "horký" a "chladný". Pamúk tedy například neřekne: "To bylo včera...", ale: "To bylo včera v chladném období". Překlad je samozřejmě kostrbatý, protože přesně přeložit výraz logicky nelze.
Pro živé tvory existují mužský a ženský rod, pro zbytek objektů rod neživotný. Pro zajímavost, rostliny nejsou životné. Morfologie je nevyvinutá, v podstatě jakékoli změny významu slov se stejným kořenem se dějí pomocí členů, časových předložek apod.
Logicky velké odlišnosti jsou ve slovní zásobě. Existuje například třináct různých výrazů pro písek. Všechny druhy vodních toků jsou označovány jedním slovem. Zcela chybí výrazy pro věci jako sníh, jehličnatý strom...
Pamúkové jako dobrodruzi
Pamúkové jsou dobří válečníci. Nebojují sice nikterak mrštně, ale mají neuvěřitelnou výdrž. S oblibou nosí těžké zbroje.
Hraničářským oborům příliš nerozumějí. Na poušti jich není tolik zapotřebí a mimo poušť chodí jen neradi.
Alchymistům se pamúkové také spíše vyhýbají. Mohou za to jejich lektvary a jiné vodičky, které již dokázali nejednoho pamúka zahubit v podtatě omylem.
Nadanější jedinci se mohou stát kouzelníky. Zde jim nepřekáží skoro nic, až na nízkou charismu.
Pamúkova postava se pro zloděje nehodí. Je příliš těžkopádná.
Kněžími svých tradičních náboženství se pamúkové stávají poměrně často.
Děkuji krupovi a zejména Tuaxovi, kteří mi pomohli v Moudré Sově.
Diskuze
Master: Poslouchas me vubec?? Dyt ja píšu že vím jak je to v pravidlech. Ale nejsem si jisty, že to ví každej.... mohl jsi to tam napsat... ale to je jedno, je to drobnost, to ti vubec nevyčítam. Ale nebylo by lepší, kdyby jsi napsal odpovedi na me ostatní otazky?
LG: Ohledně násobení úrovní, přečti si pravidla. Skutečně je tam odstavec ve terémse praví, že zranění násobená úrovní se násobí nejvýše devátou.
Master_of_Drakes:
Velikost: Myslíš, že objemnost těla by mohla byt vyjadřena hlavne váhou, ten tvuj ma 80-130, barbar má 75-140. Takže je jasne, že by to mělo byt Béčko :-))
Nasobení urovní: Jiné by bylo, kdybys tam napsal, že maximálně se to může nasobit devíti, ale i tak by to bylo hrozně moc… Ja to vedel, ale stejne se mi to zda moc.
Problem je, že ty tuhle rasu nepíšeš jen pro kritiky kteří ví jak je to přesne v pravidlech. Ty je píšeš pro vetsinu hráču a PJ kteří nemusí vedet jak to přesne je a tak by neškodilo to tam napsat....
Asi momentálně nestíhám odpovědět na zcela všechny podněty, ale vynasnažím se o maximum:
LG:
Velikost: To jediné písmeno nemá vyjadřovat jen výšku, ale i jskousi "objemnost" těla. Proto jsem dal cečko.
Násobení úrovní: Předpokládal jsem, že kritici budou znát pravidla a vědět, že taková zranění se násobí nejvýše úrovní 9. To je obecně platné pravidlo.
LA:
Parametry: Je zvykem udávat nejvyšší verzi textu, ať už se jedná o pravidla nebo třeba učebnici. Samozřejmě, je to plně aplikovatelné i na 1.5. Sám podle 1.6 nehraju.
Pamúcký kouzelník: Většina šamanů taky číst neumí a neupřeš jim, že to kouzelníci jsou. Je pravda, že to ovšem poněkud nezapadá do systému pravidel.
Zvláštnosti vzhledem k...: LA udělej takový pokus. Vypij tak půlitr stolního oleje a pozoruj na sobě co se stane. Dobrá rada: nebuď při tom příliš daleko od záchoda. Pak si představ, co to udělá s méně odolným zažívacím traktem.
Vlhkost polopouště: To je sice fakt, ale to jsou rostliny, které jsou takovými "pamúky botaniky". Rovněž umí dobře zvládat dlouhá suchá období.
DrD nepoužívá jako váhovou jednotku Kg.
U tvé poslední rasy sem napsal toto: Malá ponámečka- dle mě je lepší dát parametry až za popis, jelikož nejdřív by si ho měl popsat, a až potom napsat parametry. Protože podle popisu si ho představím a pak ti teprve můžu kritizovat parametry..... Takže já osobně si to otočím.
je škoda že jsi si to nevzal k srdci :-( a to samé si udělal s "Parametry pro DrD 1.6." vyvětli mi proč by s touto rasou nešlo hrát v 1,5?
Popis
Je překvapivé, že navzdory chybějícím boltcům poměrně slušně slyší (asi jako člověk) - tady bych rád podotkl že člověk má oproti ostatním savcům, a všeobecně živočichů, sluch velice špatný.
Jinak mi příjde popis takový nedokončený, pořádně si nepopsal obličej.... nos- co kdyby měl něco jako ochranu, aby Pamúk nevdechl nějaký písek? Tvar obličeje mi taky chybí. Nepopsal jsi postavu, ta by se docela hodila (ano, jde částečně vyčíst z parametrů, ale i tak)
Říza- co to je? Omlouvám se pokud jsem nevzdělaný jenom já...
Přirozené prostředí
Nevím, ale polopouš není tak suchá.... pokud se nepletu (jako že pletu :-) ), tak je tam ještě tráva a nějaké pízemní keříky, a lišejníky...
Zvláštnosti vzhledem ke stavbě těla
Tělo pamúka je dobře - mělo by tam být to "P" veliké, mě osobně to při čtení zmátlo.
Pot je přirozená reakce těla na horko, a zabranuje přehřátí organizmu- IMHO je to že se skoro nepotí blbost.
Jak moc je ta moč hustší (čím hustčí, tím je to horší)
Pokud jsou sečná zranění v pohodě, tak si snad vyberou zbran, která soupeři co nejvíce ublíží ne?
Pokud někdy obdrží takové zranění, PJ ho znásobí pamúkovou úrovní. - počkej, takže když mi něco poleptá ruku na první úrovni a potom na desáté, tak to schytám víc na desáté?
Osvětli proč jim vadí alkohol, taky by jsi mohl dát přesnější hranici. Nevím proč by jim vadil olej.
Ten poslední odstavec mě osobně dává pocit že by taková rasa nemohla vzniknout...
Životní styl
Nepříde mi vhodné zakomponovat do textu osvícenectvý. Přecijen je to z reálného světa....
No mě příde že se sice nebude dít to co se šlechtickými (degenerace, kůli jejich snatkům mezi sebou, pro udržení majetku), ale zase je tu možnost, že bude mít dítě otec s cerou a podobně.
Možná by jsi mohl popsat, jak zápasy probíhali, jestli bylo možno náčelníka vyzvat na souboj kdykoliv, nebo jenom za X let/měsíců/dní, zdali vyzivatel mohl souboj přežít a zůstat nadále v komunitě...
K původnímu obydlí- a co když přišla písečná bouře? Nezasipalo je to, nebo podobně?
Tradiční náboženství
Příliš stručné, mohl jsi vypsal nějaký posmrtný rituál či něco podbného.
Není na cca 30 člený kmen 2-3 moc?
Pamúčtina
Tak za tohle máš u mě jednoznačné plus.
Pamúkové jako dobrodruzi
Kouzelník- možná by mohl být problém to že asi nebudou umět číst.
Parametry
Inteligence- ta horní mez je až moc vyskoná na to, aby byl postih jen 0.
Pro mě jsou to jasné 3*.
Je to podle mě moc stručné, a možná nedodělané.
Lord Gamestars
Ehm, Černoši v Africfe, v Austrálii Křováci, ti jsou taky černí a žijí takto na slunci :-)
Oranžová, žlutá, nebo třeba jako naše lidská… - Černá je taky lidská...
1) Pamúkové nejsou příliš vzhlední zní velmi divně
2) podle mě se málo lidí ve středověku dožívala více jak 40 let
3) velmi se my líbí rozebrání jazyka
toť asi ode mě vše.
Takže jdeme na to :-)) Hodně toho napsal už Tuax a tak se pokusím najít to, čeho si nevšiml (nebo spíš chtěl aby si všimli jiní? .-))
V tabulce bych skoro nic neměnil… možna bych jen dal u te inteligence opravu +1, ale nejsem odborník :-)) Každopádně se mi nezda, že při sve vyšce 175-195 je už céčko… koukni na barbara. Ten je vysokej 175-220 a pořád ještě spadá do třídy B. Takže tady bych to změnil no… Jinak jako velky plus považuji tabulku pro DrD+, ale musím říc, že ji nerozumím, protože plusko nehraji
Píšeš, že se Pamůcké ženy ve vzhledu od mužů moc neliší, tím pádem by mě zajímalo, jestli mají prsa. A pokud ne, tak jak kojí své děti? Nebo je nekojí?
Nezdá se mi tam ta černá barva kůže. Prostě v černe je člověkovi vždycky velky horko, protože ta brava paprsky přitahuje (nebo tak nějak :-)) a tím pádem by to bylo v poušti hodně kruty (bylo by jim děsny vedro)… navíc písek je žlutej a tím pádem by bylo určitě lepší, kdyby splývali s prostředím. Takže kůži bych volil prostě jinak…. Oranžová, žlutá, nebo třeba jako naše lidská…
Nasobení urovní toho zranění kůže mi přijde moc silné…. Pod takovym zraněním si představuji třeba popálení kyselinou a pokud by me to mělo zranit třeba za 15 životů a ja bych byl na 35 urovni, tak by to bylo dohromady za 525 životů a to je trochu síla ne. Jiné by bylo, kdybys tam napsal, že maximálně se to může nasobit devíti, ale i tak by to bylo hrozně moc…
Píšeš tam, že bojují hlavně šavlemi protože sečna zranění zvladají bez obtíží. A to mi logicky nesedí. Pokud v minulosti bojovali hlavne kmeny proti sobě, tak je přece nejlepší jít proti nepříteli zbraní, která mu dokaže nejvíc ublížit ne? A tím pádem by si určitě nebrali šavle, která jim „nevadí“…
Nesedí mi tam, že titul náčelníka se dal dobyt. Hele je to rasa, jejíž skoro nejsilnější stranka je inteligence. Tím pádem by mohli mít jakousi uctu ke staří a k moudrosti nebo ne? Bojovaní o vedoucí pozici je „většinou“ domenou zvířat. Takže todle bych vynechal. Proste ten titul by byl dědičný a nebo by ho získal vždy další demokraticky zvoleny Pamůk… Protože takhle by vznikali važne hrozny zmatky :-)) vem si, že jednoho dne by hlavní načelník zemřel v boji proti sousednímu kmeni. Pote by se začali tedy rvat všichni příslušníci kmene? Bojovali by všichni o náčelnictví? Nikdy by se nedohodli a vítěz by mohl vladnout tak maximálne par mrtvolám… Daleko lepší je, když si pak všichni sednou a zvolí noveho vudce… a nebo to můžou nechat na bozích….
Za sve služby chtěli pouze zbraně… proč? V kmeni bylo 15 bojeschopnych mužu. To není zrovna moc a tak je zbytečne aby tam měli zbrojnici… Navíc si myslím, že je to spíše mírumilovná a ne zrovna bojová rasa….
Možna trošku zbytečné popisování gramatiky jejich jazyka, ale to je jedno. Tedy je to samozřejmě plus, ale kdyby se místo toho zapracovalo na jinych vecech, dopadlo by to líp…
Bohužel jsem se nedozvedel skoro vůbec nic o jejich současnem zpusobu života.. chtělo by to rozvest…
S oblibou nosí těžke zbroje? V pousti budou běhat v plátovce? Chudáci :-))
Takže kompletně považuji rasu za lehce nadprůměrnou. Líbí se mi její originalita (hlavně to ukládání vody) a celkem velká použitelnost. Na druhou stranu to šlo určitě ještě trochu propracovat do hloubky. Nechat par tydnu uležet a pak se do toho znova pustit, proste vychytat ty nedostatky a trochu víc to popsat. Takže mě to zatím vychází na 3,5*…. Ale musím uznat, že to bylo v dílně, takže 4*
Pokud mě ještě něco tak se ozvu….
PS: Omluvte muj pravopis a množství překlepu, ale po tom co to skoro hodinku dělám važne nemám sílu strávit další minuty opravováním všech čarek atd. které sem vynechal :-)) Sice sem to po sobě četl, ale opravoval jsem jen to nejnutnější….
Přirozené prostředí: Je to prosté, přirozený vývoj. Ačkoli to není přesný příklad, tak si můžeme vzít třeba slovany. V průběhu staletí mnohokrát změnili životní styl, ale ne například své oblíbené klima mírného pásu.
Tkáně ukládající vodu: Zde se odpověď nabízí už z textu, ale asi jsem ji málo zdůraznil. Přirovnal jsem tyto vodní tkáně k našim tkáním tukovým, ze kterých tuk získat můžeme, ale pravděpodobně z nich nic jiného nevyrobíme. Voda by se ze tkání dala dostat jednoduchým odpařením a sražením.
Tvůj další dotaz lze na tomto příkladu také vysvětlit. Když si zdatný čtyřicátník dá husu s knedlíkem a dvě plzně, nejspíš by si taky přál, aby se tuky neuložily, ale mechanismus těla je prostě takový a přáním ani myšlenkou ho nelze změnit. V pamúkovi se voda uloží a je jen velmi hospodárně vydávána. Pamúk tedy skutečně pít nepotřebuje, ale i se sníženým pocením a hustotou moči vodu na poušti spotřebuje rychle. Zásoba osmi litrů vydrží tak na ty dva dny nepití maximálně, nezapomínej na velké pamúkovo tělo.
Co se šavle týká, nejčastěji bojují ještě kočovní pamúkové s ostatními kmeny. Život na poušti je tvrdý a nová stáda ho jen usnadňují...
Děkuji ti za kritiku.
Po čase zde máme opět novou rasu. Autor si sní dal poměrně záležet a při její tvorbě využil i moudré sovy, což je na rase znát. Přesto uspěchal odeslání a rasu nedotáhl díky své netrpělivosti.
Jako chvályhodný bonus opět považuji, že kromě parametrů vlastností ras pro dračí doupě, jsou zde opět uvedeny i parametry pro dračí doupě plus.
Popis vzhledu je tentokráte poměrně schopně zvládnutý i když působí tak trochu jako by byl psán otráveně. Chybí mu trochu náboj.
Přirozené prostředí je řekl bych velmi zdařile popsáno, ale problém je to, že se zde autor mírně zmiňuje o původu Pamúků jako kočovného národa. A přitom nikde jinde v popisu rasy se tomuto nevěnuje. Takže mi zde poměrně silně chybí popis historie, či vzniku Pamúků jako takových. Co je například vedlo k tomu, že tak zásadně změnili svůj styl života?
Zvláštnosti se stavbou těla, jsou stále trochu nejasné. Mechanismus ukládání vody, je zvláštní. Jestli to chápu správně tak organismus pamúka si když se mu za chce ukládá vodu a když ji potřebuje tak ji samovolně vylučuje do těla? Protože v tom případě, by pamúkové nepotřebovali pít do doby než by se jim vyprázdnily zásoby. To znamená vypil by litr vody, ale tělo by si je uložilo do tkání a dál už by Pamúk neměl žízeň přestože by byl schopen do sebe vodu nalít, neměl by tu potřebu, takže by nepil. Dle mně by měl být schopen ovládat aspoň z části tento proces, aby to bylo reálně využitelné.
Dále by mne zajímalo, pokud někdo zabije Pamúka a vykuchá ho, vyjme z něj savé tkáně. Je možné z nich získat vodu, pokud se v nich voda před smrti pamúka nacházela? Pak lze tyto tkáně ještě nějak využít? Na výrobu nějakých předmětů na vodu. Je to sice morbidní, ale tato věc si o to sama říká, pokud by mi po popušti chodili takovíto tvorové, tak bych se snažil získat něco, co jim umožňuje pobyt v poušti. A zde není uvedeno nic proti tomuto, takže by se o to pokoušet dalo.
Život Pamúků je popsán dost zkratjkovitě a v podstatě si nedovedu představit jak v é poušti žijí. jen že jsou schopni jít od místa k místu a sát vodu a že mají mezi sebou určitou hierarchii...
A ještě se zmíním o rodové zbrani. Jsou zde v zásedě tři zmínky. Jedna označuje jako rodovou zbraň šavli. Druhá určuje oblíbenost šavle, protože jí způsobená sečná zranění pamúkům tolik nevadí. A třetí že ji získali díky obchodu a karavanám. Ale toto mi stejně nevysvětluje proč si zvolili jako rodovou zbraň šavli. Nejspíše protože byla nejdostupnější. Ale k čemu ji využívají, řekl bych že nebudou moc bojovou rasou s jejich citlivou kůží a tělesnou stavbou.
Dílko zajímavé a pěkné, ale ještě nedotažené, škoda.