Nové Rasy

Naga Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 38

Naga

obyčejná naga

Životaschopnost: 4+2
Útočné číslo: (0+8/-1)=8/-1 (dvě šavle) 2×za kolo + (0+8/-1)=8/-1 (dvě šavle) 2×za kolo nebo (3+5/+1)=8/+1 (dlouhý luk) 2×za kolo (dvě ruce drží luk, třetí ruka míří a čtvrtá nabíjí), a nebo Obr. ~ Obr. oběti + 5 ~ nekousnutí/zakousnutí+ zvl1.
Obrané číslo: (3+2)=5
Odolnost: 16
Velikost: C
Zranitelnost: Humanoid + P, ale O až od 10. úrovně útočníka
Pohyblivost: 7/humanoid
Vytrvalost: 18/humanoid
Inteligence: 13
Charisma: 15
ZSM: 16
Přesvědčení: neutrální
Poklady: 40/5(lovkyně), obchodnice dle zboží, v paláci 3000/120
Zkušenost: 195 zk.
Vyvolávací emoce: hrdost či vlastenectví
Imunity: -
Rezistence: -
Vlastnosti: jedy, regenerace(0 je dlouhodobá), vidění za šera

královna

6
(1+8/-1)=9/-1 (dvě šavle) 2×za kolo + (1+8/-1)=9/-1 (dvě šavle) 2×za kolo + (1+8/-1)=9/-1 (dvě šavle) 2×za kolo nebo Obr. ~ Obr. oběti + 2 ~ nekousnutí/zakousnutí+ zvl2.
(4+2)=6
19
C
Humanoid + P

10/humanoid
21/humanoid
17
19
20
neutrální
400/0

240 zk.
hrdost či vlastenectví
-
-
Magie vzduchu, iluze, jedy, regenerace(0 je dlouhodobá), strach, vidění za šera

Tabulky vlastností jsou tu pouze pro lepší a dokonalejší ztvárnění nag jako cizých postav a ne pro tvorbu vlastní postavy. Pro vlastní postavy se naga nehodí také proto, že její vlastnosti jsou nadprůměrné a herně nevyvážené.

obyčejná naga:
Vlastnost Síla Obratnost Odolnost Inteligence Charisma Základní pohyblivost
Stupeň: 8-13 10-15 12-17 10-15 1-16 4
Oprava: 0 +1 +2 0 -1
královna:
Vlastnost Síla Obratnost Odolnost Inteligence Charisma Základní pohyblivost
Stupeň: 11-16 12-17 13-18 13-18 13-18 4
Oprava: +1 +2 +2 +2 +3

Vznik1

Kdysi dávno žil nekromant jménem Xilios, který měl syna. Protože chtěl, aby jeho syn šel v jeho stopách, dal ho studovat na nekromantickou univerzitu. Xisos, jak se jeho syn jmenoval, byl sice zručný, ale chytrosti moc nepobral. V pitvání mrtvol a v přípravě na oživování byl výborný i jedy míchat uměl, ale kouzla to byl problém. A tak na konci prvního semestru propadl a opustil nedobrovolně školu. Ze strachu z otce utekl, odstranil si ze jména čarodějné „X“ a zjednodušil si jméno na Miso.
Mladý nedostudovaný nekromant měl pouze slušné znalosti lidského těla a hadích jedů. Rozhodl se tedy, že se stane alespoň městským felčarem, chirurgem. Postupem času se medicíně doučil a založil si drobnou ordinaci nedaleko za městem. Z mládí mu zůstala pouze vášeň k hadům, kterých si časem pořídil i slušnou sbírku.
Jednoho dne, když už byl celkem známý, k němu přiběhla skupina dobrodruhů a její členové ho požádali o pomoc. Jeden z nich, barbar Ghorthek, byl vážně zraněný. Měl rozpárané břicho, vyhřezlá střeva, mnoho ran a těžce krvácel. Miso měl co dělat, aby zastavil krvácení a nešťastného Ghortheka zachránil. Ghorthek mu potom poděkoval za záchranu života a daroval mu drahými kameny a stříbrem zdobenou knihu s odůvodněním, že zlato nemá a nikdo ze skupiny stejně neumí číst. Poté co dobrodruzi odešli, Miso těžkou stříbrnou knihu otevřel a na první straně nalezl nápis „Naga re rive avez bestiare“ [Rádce pro boj s bestiemi], z něhož porozuměl pouze poslednímu slovu, a tak si již domyslel, že jde o jakýsi bestiář.
Od té doby jím často listoval a prohlížel si četné perokresby, které v něm byly. Nejvíce se mu líbil obrázek napůl ženy a napůl hada, jakési „Medusy“. Rozhodl se proto, že si jí pořídí do své sbírky hadů. Ve městě se začal vyptávat v hospodách místních dobrodruhů a cestovatelů jestli nevědí o jejím výskytu, místo toho se však dozvěděl o tom, že kdokoliv na ni pohlédl, zkameněl. Tehdy se mu v hlavě zrodil šílený nápad. „K čemu by mi byla, kdybych se na ni nemohl bez rizika podívat,“ pomyslel si. „Stvořím si vlastní a budu jako bohové“.
Den na to si dal u kováře nabrousit skalpel a ostatní chirurgické pomůcky a po týdnu zmizela dívka, která se k němu chodívala léčit z chudokrevnosti. Miso se dal do práce, ale pokus se nezdařil…
Její rodina mezitím dívku postrádala. Rychle si spojili podivné Misovo chování za poslední týden - vždy, když někoho potkal, začal se šíleně smát - se zmizením své dcery, která k němu chodila na pravidelné kontroly. Její rodiče si tedy vzali zbraně a rozhodli se, že půjdou vykonat pomstu. Misův dům, ale našli v hrozném stavu. Laboratoř byla totálně zničená, všude na stěnách byla krev, na zemi ležely odříznuté nohy a polovina z původně devítisáhové obří kobry královské. Mezi tím vším ležel rozsápaný Miso v posledním tažení. Když k němu šokovaní rodiče dívky doběhli, šíleně se zasmál a s šíleným úsměvem řekl: „Měla být … jako ta … z Na-ga r…“ a zemřel.
Na loupež a přepadení to nevypadalo a městský biřic přišel jen na to, že zmizela všechna Misem nakoupená magenergie a několik cenných zbraní, které Miso kdysi dostal od vděčných pacientů.

Někomu se tento druh vzniku nemusí vyhovovat nebo se mu nehodí do jeho světa. Pán jeskyně ho tedy nemusí požít a může využít vznik jiný.

Vznik2

Když bohové tvořili lidi, elfy a trpaslíky stvořili i nagy. Z nag se stala vyspělá a početná civilizace, která vzkvétala. Poté co vznikli skřeti začali se skřety lidé válčit a po několika letech
bojů skřeti téměř zvítězili. Lidé tedy vyslali posly o pomoc k nagám.
Nagy jim v dobré víře vyhověly a vystrojily armádu, kterou vedla zvolená velekrálovna Sšhák´chés łáší. Skřeti byli díky kvalitám dávné armády nag zatlačeni zpět do hor, kde se připravovali na poslední zoufalý odpor.
Mezi lidmi se, ale tehdy objevil zrádce, který skřetům prozradil slabé místo nag a tím byly královny. Skřetí vládce tedy najal nejlepší vrahy tehdejšího světa a dal jim za úkol zavraždit všechny královny nag, aby se nagy nemohly rozmnožovat a aby vymřely. Vrazi svůj úkol splnily téměř dokonale a zabily všechny královny až na jednu. Tou královnou byla Sšhák´chés łáší, protože se vrazi ani za největší peníze neodvážil vplížit se do nepřátelského tábora a pokusit se zabít tuto skvělou šermířku.
Když se o smrtích královen Sšhák´chés łáší dozvěděla, zničila a vyplenila v návalu vzteku monumentální skřetí pevnost během jediného dne. Skřeti se potom rozprchli do všech světových stran a hlavu skřetího vládce nagy napíchly na kůl a donesly ukázat lidem na důkaz vítězství. Lidé ale nagy neoslavovali a tvrdili, že vítězství vydobyl jejich generál, který ve skutečnost před skřety utekl a jako důkaz přinesl hlavu vlastního popraveného vojáka. Zklamaná Sšhák´chés łáší se tedy se všemi nagami vydala do hor, kde založila nové a nejmonumentálnější město nag, které doposud žádné město svou velikostí a monumentálností nepředčilo.

Vznik3

Poté co zahynul poslední skřet na Lendoru byla mezi obyvateli čtyř království tak silná emoce vlastenectví, že to přitáhlo ze Stínového světa vyšší formu nagy. Když byla přitažena ze stínového světa, kde žijí nagy v normálních městech a pořádcích, byla březí. Sama se nazývala Sšhák´chés łáší a s prvními loděmi se dostala na Taru. Nedlouho na to se dostala do Nekonečných hor kde na jejich úpatí porodila mladé nagy. Její dcery, ale neusilovaly o její trůn a rozšířily se i na druhou stranu Nekonečných hor a do pouště Mar‘ Nub, kde založily další města. V horách a na poušti se setkaly s temnými elfy a pomáhaly jim v bojích se skřety. Po příchodu nových osadníkův se, ale k lidem a trpaslíkům chovaly nepřátelsky a tak mají jako spojence jen temné elfy.

Popis

Naga má do pasu tělo štíhlé ženy se čtyřma rukama a od pasu dolů má hadí ocas. Ve vzpřímené poloze, kdy vypadá jako vzpřímená kobra co polyká člověka, se obyčejně její hlava nachází ve výšce dvou sáhů a dvaceti coulů. Její celková délka od hlavy až po konec nataženého ocasu ale činí 6 až 7 a půl sáhu. Hmotnost nagy se pohybuje okolo 20 000 mincí. Královna je o něco větší a má šest rukou.
Pohybuje se vzpřímeně „vlněním“ části ocasu, která se dotýká země.
Její pokožka je nepřirozeně až smrtelně bledá a namodralá, narozdíl od šupin na jejím ocase, které jsou lesklé a mají maskovací zabarvení, tak zvané mimikry. Kůže na těle je jemná, holá a tenká, asi jako elfí, a je protkaná hustou spletí žilek, které prosvítají. Právě ony způsobují to jemné, mramorově žilkované, namodralé zabarvení na našedivěle bledé pokožce. Šupiny jsou o něco málo tvrdší než gobliní. Nejsou pokryté žádným slizem, i přesto jsou však hladké a mírně lesklé. Barva šupin se podle prostředí pohybuje od béžové (na poušti) až po temně černohnědou (ve skalnatých horách). Černé šupiny tak vytvářejí na ocase složitý vzor. U královny se vyskytují i zlaté šupiny, které spolu s černými vytváří nápadně složitý a vznešený reliéf.
Vlasy mívá hnědé a černé, většinou nesplétané a střižené po ramena. U královny je zdobí zlatá korunka vykládaná drahokamy.
Samci nag mají jen dvě ruce, nenosí oblečení ani ozdoby, vlasy nosí nakrátko (ale ne na ježka), nebo jsou holohlaví. Jsou fyzicky slabí, vyhublí a šupiny na ocase jsou jednobarevné bez ornamentu jako u nedospělých nag.
Naga chodí oděna v podprsence z tmavé kůže. Nosí různé trofeje, talismany a přívěšky na krku, anebo na rukou. Trofeje bývají buď rohy, kopyta, peří a zuby ulovených zvířat, nebo zlaté šperky poražených nepřátel.
Řadové nagy nosí krátké nehty, jelikož jim překážejí při práci. Královna, kněžky a vysoce postavené strážkyně si proto nechávají narůst několik coulů dlouhé nehty jako důkaz toho, že nemusejí fyzicky pracovat. Strážkyním sice nehty mírně překážejí, ale zato zdůrazňují jejich vyšší postavení. Když prsty obejmou rukojeť, tak jim nehty nemíří do dlaně, ale mírně vedle a palec se místo klasického úchopového překrývání zařazuje nad ostatní prsty (drží se palcem nad ukazovákem). Strážkyně mají většinou u pasu čtyři šavle, kdežto lovkyně mají spíše dva oštěpy a na zádech dva toulce šípů s lukem, někdy s sebou mají i lektvar rudého kříže.
Na konci ocasu má naga chřestidlo ze staré kůže, které jí zůstává po svlékání kus vždy právě na konci ocasu. Podle velikosti chřestidla lze odhadnout věk nagy.
Pohled na nagu normálního humanoida naplňuje pocitem své vlastní malosti a nedokonalosti a jejich chladná noblesa může působit až děsivě.

Smysly a zvláštní schopnosti

Její hlava vypadá na první pohled jako lidská, ovšem jen na první pohled. Její oči jsou většinou zelené, někdy zlatě žluté a výjimečně modré. Mají podélnou rozšiřovací zornici jako kočka,a tak naga dobře vidí i ve tmě. Je barvoslepá, vnímání rozdílů temnoty či světlosti je ale daleko dokonalejší než lidské, a dokonce i elfské, což zmíněný nedostatek téměř nahrazuje. Má normální lidský chrup až na prodloužené horní špičáky (asi coul dlouhé). V těchto zubech vyúsťují jedové žlázy, které jsou uložené v dutině nosním, a téměř celou ji vyplňují (lze ale dýchat nosem). Před zašpičatělými ušními boltci se na úrovni spánků nachází na teplo citlivé receptory s jejichž pomocí je naga schopna „vidět“ teplo. Má rozpolcený jazyk, díky němuž spolu s Jacobsonovým orgánem čichá. Její čich je o něco málo horší než čich psa, zato sluch je oproti lidskému, natož krollímu poměrně zakrnělý.
Nagy mají velmi dobru regeneraci, a tak jim uťatá končetina (popř. konec ocasu) za nějaký čas (2k6 měsíců) doroste, i když už ne v původních kvalitách. Rozdíl oproti původní končetině je ten, že kůže na ní je lesklá (jako jizvy nebo kůže po popáleninách (není, ale zarudlá)) a má menší citlivost v prstech. Herně se to projeví tím, že při lehkých motorických pracích (vybírání z kapes, lučba, výroba předmětů a jiné záleží na rozhodnutí PJ)se jí bonus za obratnost sníží o 1-2 podle typu práce. Střelbu, vrh a podobné "práce" to neovlivní. Dorostlá končetina je poté co doroste ještě pár týdnů zesláblá (asi jako když vyndáte ruku ze sádry) a musí se s ní cvičit aby se jí navrátila síla a hybnost(konkrétní postihy závisí na velikosti dorostlé části a také na pravidelnosti cvičení proto je přenechám na PJ). Při regeneraci končetin je nutný vyšší přísun masa než obvykle, aby tělo mělo dost proteinů.

Krev

Je nedokonale teplokrevná (má již téměř srostlé srdeční přepážky, tudíž se jí okysličená a neokysličená krev míchá velmi málo, podobně jako krokodýlovi). Proto má kolísavou tělní teplotu a bledou barvu pokožky a lze ji tudíž někdy zachytit i infraviděním. Když je zima, aktivita nag klesá a naopak když je slunný den, nagy vylézají ze svých domů a jdou načerpat cenné sluneční teplo. Její krev je jedovatá Odl.~4~vyzvracení jedu + mdloby (-2 k ÚČ a OČ)na 1k10 hodin/ztráta2k6 životů + mdloby (-5 k ÚČ a OČ) na 1k3 dní. Krev královny má parametry Odl~8~3k6životů+ (-3 k ÚČ a OČ) po 3k6 hodin /4k10 životů + (-6 k ÚČ a OČ) po 1k6 dní, trvání je u obou 1směna/3 směny, použití je u obou požití, barva/chuť/zápach:80/80/5,u královny 80/95/5po přidání do pálivých pokrmů je chuť o 20 menší. Krev nagy je pro upíry neregenerovatelné zranění a pro řadové nagy je jedovatá jen krev královny a to s parametry jejich krve. Krev nagy má chuť velmi pálivých chilli papriček, je temně rudá a téměř bez zápachu. Její krev je normální jed a jako takový se i léčí.

Způsob života

Výskyt: Nagy se vykytují v povrchových horských, pouštních, ostrovních a výjimečně zalesněných oblastech, jelikož nemají rády lidskou civilizaci a snaží se jí vyhnout. Své okolí respektují jako zdroj obživy a materiálu, ale také jako své přirozené útočiště proti nepřátelům. Ze svého okolí si proto berou jen to co potřebují a jeho zbytečné ničení nesou s velkou nevolí, možná proto nemají rády trpaslíky.

Sídla: Nagy si svá sídla budují v dobře hájitelných místech jako jsou skalní převisy, horské terasy, náhorní plošiny, hluboká nepřístupná údolí, odlehlé oázy v srdci pouště či vymýcené mýtiny uprostřed neprostupného lesa. Jejich sídliště mají uprostřed královnin palác, který je zároveň chrámem a centrem města, s množstvím mohutných sloupů, kulatých kleneb, rozsáhlých nádvoří a s obrovskou zahradou kolem. Na nádvořích, která slouží podobně jako náměstí, se nalézají kašny jakožto zdroj pitné vody. V čele největšího z nich, lemovaného sloupořadím, se nachází několikasáhová socha hadí bohyně Sšhák´chés łáší (ł měkké l,lh) z mramoru a skorylu (černý turmalín), jenž je vykládaná zlatem a drahým kamením a kolem které je stále vidět skupinu klanících se a modlících se nag. V zahradách okolo paláce tráví nagy většinu svého volného času relaxací nebo sledováním divadla či gladiátorských her, v nichž vystupují zajatci a dravá zvěř v místních malých amfiteátrech. Před hlavním vchodem do paláce je tržiště, v níž nagy prodávají jídlo a své výrobky, protože v paláci se obchodovat nesmí na důkaz úcty k jejich bohyni. Kolem paláce jsou domky, kovárny a dílny obyčejných nag, mezi kterými vedou dlážděné cesty a kterých je okolo sta. Město je obehnáno hradbami s jedinou velkou branou a příkopem, za kterým se nachází několik málo neúrodných políček a zemědělských usedlostí. Domy jsou pro nedostatek dřeva většinou staveny z kamene nebo písku (lesní města jsou výjimka), který se přiváží z okolí a z vápenné malty. Vápnem jsou i vymalovány ve slohu podobném maurskému, takže palác vypadá asi jako Alhambra. Palác je vyzdoben četnými mosaikami a stropními malbami, které znázorňují výjevy z historie a významné události města. Na sloupech se pnou rostliny a dlažba je z čistého mramoru. Domy prostých nag nejsou příliš vybaveny, jelikož ty tráví většinu času v práci a venku s ostatními a domů, kde žijí samotné, chodí jen jíst a spát. I přes to jsou ale architektonicky a stavitelsky dokonalé. Přízemní domy jsou stavěny do šířky a i nejvyšší budova ve městě – palác, nemá více než jedno patro a přízemí, patra paláce jsou ale zato pětimetrová. Lovkyně na lovu si budují na noc provizorní plátěné nebo kožené stany v nichž přespí a zase jdou dál. Města nag jsou poměrně vzácná a tudíž i vzdálená jelikož nag je málo a vybudování města v nepřístupném terénu je velmi pracné a namáhavé. Ony samy, ale svá města nestaví. Řídí pouze jejich stavbu, plánují je a hlídají skřety, aby při stavbě něco nezkazili a nebo neutekly. Samy potom dodělávají jen dolaďovací a umělecké práce na paláci.

Hierarchie: Nagy žijí ve společenstvech asi po 70-120 nagách a vede je královna která má šest rukou. Královna je majitel paláce, vrchní soudce, velekněz, neomezený vládce, nejbohatší člověk ve městě a majitel veškeré městské půdy zároveň. A také matka většiny místních nag. Po ní jsou na společenském žebříčku kněží, stráže v paláci, mistryně cechů, samci nag, mladé královny a bohaté obchodnice. Střední vrstva obyvatel jsou obyčejné obchodnice a řemeslnice, biřicky, kovářka a lovkyně. V poslední společenské vrstvě se nachází herečky, zahradnice, uklízečky, učenkyně, učitelky, chůvy, rolnice a lůza. Královna jako vlastník veškeré půdy ve městě může kohokoliv se jí zamane vyhnat z města anebo vystěhovat jinam. Jakékoli porušení pořádku posuzuje uprostřed týdne o svátku Sšhák´chés łáší. Její slovo je zákon, který jedině ona nemusí respektovat a může ho změnit. Jakožto neomezený vládce si může dělat co chce, může vyhlašovat válku a uzavírat mír, může měnit data všech městských svátků kromě jediného a to je v svátek Sšhák´chés łáší. Od ní královna odvozuje svou moc a změna data jejího svátku by vyvolala silnou nevoli podřízených a nahrazení královny nejstarší z jejích dcer. Královně se musí jednou za období jejího svlékání platit daň, ze které jsou placeni učitelky, chůvy, strážkyně, zahradnice, uklízečky, kněží a také se jí hradí opravy paláce. Kněží se starají o údržbu chrámové části paláce a také o to, aby bohyně Sšhák´chés łáší měla stále dostatek uctívačů. Stráže v paláci se starají o bezpečí královen a nedospělých samců. Mistryně cechů se starají o řemeslnou výrobu a tím i o obchodní sílu města. Samci jsou zplozeni pouze za cílem vyrůst, být s jiným městem vyměněni za cizí samce, kteří oplodní královnu, zemřou a zajistí městu další životaschopnou generaci. Mladé královny se rodí proto, aby v dospělosti vyzvali stávající královnu na souboj na život a na smrt a v případě výhry ji nahradili. Pokud by byla poražená královna ušetřena smrti, tak je vyhnána a většinou jinde spolu s někde uneseným samcem založí nové město. Bohaté obchodnice jsou jakožto nejúspěšnější z obchodnic často velmi zcestovalé, a proto jsou jedny z mála, kterým lidé nevadí a které lze jen tak ve světě potkat. Obyčejné obchodnice obchodují zatím jen na městské úrovni, a tak vykupují od zemědělců úrodu, od lovců kořist a od řemeslníků výrobky a ty poté se ziskem prodávají na městském tržišti. Řemeslnice vyrábějí výrobky pro běžný život, od keramiky počínaje po talismany a šperky konče. Biřicky se starají o pořádek ve městě, o kriminalitu a o vyhánění lůzy ven z města. Kovářka vyrábí kovové věci jako jsou zbraně, lustry a ploty a potom si je většinou i sama prodává. Lovkyně se většinu života zdržují mimo město kde kočují a loví zvěř, kterou pokaždé o svátku Sšhák´chés łáší , kdy přicházejí do města, odprodávají obchodníkům. Pro jejich kočovný pohyb okolo měst je velká šance, že dobrodruzi pohybující se v okolí měst na ně narazí. Herečky většinou hrají představení v městském amfiteátru, kde žijí z vybraného vstupného, ale vzácně je lze potkat i v obyčejných velkoměstských divadlech, kde účinkují za nemalé peníze v hrdinských představeních jako medúzy. Zahradnice a uklízečky se za mizerný peníz starají o pořádek v královniných zahradách a v jejím paláci. Učenkyně se vyučují svému budoucímu řemeslu a žijí doslova ze dne na den.Učitelky a chůvy se starají o výchovu, vzdělání a růst mladých nedospělých nag, které žijí v královnině paláci. Rolnice pěstují na svých polích nenáročné plodiny, ale díky neúrodě a také díky nízkým výkupním cenám se pohybují na hranici životního minima. Lůza se skládá z nedostudovaných učenkyň, z nezaopatřených stařen, z nag bez práce, z mrzáků a ze zkrachovalých zemědělkyň, které se nebyly schopny samy uživit. Lůza je vyháněna z měst, jelikož se živí žebráním nebo kriminalitou, což nedělá městům dobře. Pokud je naga vyhnaná, anebo zůstane sama, tak se pokusí najít jiné město do kterého by se nastěhovala.

Potrava: Nagy jsou všežravé a díky jejich studenokrevnosti jim stačí jíst jen jednou týdně, zato ale hodně. Rolnice se živí většinou tím co vypěstují a jen výjimečně si koupí maso za peníze získané z prodeje přebytků. Naopak lovkyně se živí jen tím co uloví a sesbírají za kořínky a bobule. Kněží se živí jídlem z obětí, které obyčejné nagy obětují před sochou. Obyčejné nagy o tom, ale nevědí a považují zmizení obětí ze strážemi hlídaného náměstí přes noc za zázrak, stejně jako to, že asketické kněžky přežívají bez jakéhokoli jídla (některé si ale myslí, že kněžkám jídlo kupuje a následně rozdává královna). Ostatní nagy jídlo nakupují na tržišti za peníze nebo jiné cennosti, získané či vyrobené v zaměstnání. Rostlinná strava se skladuje přímo na tržišti v hlubokých a suchých jamách. Maso se buď suší na slunci, ukládá do ledu (v horách) nebo se nasoluje. Sůl je tedy významný obchodní artikl bohatých obchodnic. Zemědělské výnosy polí jsou velmi nízké hlavně kvůli špatné půdě, nedostatku hnojiva, nemožnosti se stěhovat za čerstvou půdou (oáza či skalní římsa jsou malé) a nepříznivým klimatickým podmínkám. Proto se pěstují hlavně brambory a odolné plodiny. Jídla je ve městech velmi málo což, ale nagy díky svému metabolismu snášejí velmi obstojně. Kdyby bylo ve stejných podmínkách stejně početné město lidí, zaručeně by hladomor počet obyvatel výrazně zredukoval. Jejich lovkyně patří mezi nejschopnější na světě a zbraně vykované nagou jsou jedny z nejostřejších, nejlehčích a nejrychlejších. Díky omezenému množství lovné zvěře si nagy velmi hájí svůj lovný revír a lovení v něm velmi krutě a na místě trestají. Některá pokroková města už ale začala chovat ovce a kozy polovolně a v zimě zvěř přikrmují senem. Řemeslnice vyrábějí šaty, ozdoby, nábytek, kvalitní keramiku, sochy. Nejznámější by ale zajisté mohly být svou skvostnou architekturou a stavebním umem, který je nejen nádherný, vzdušný a velkolepý, ale zároveň praktický, precizní a obranyschopný. Mohly, ale na architekturu nag lze narazit většinu jen v jejich městech, jelikož se civilizace lidí straní.

Náboženství: Nagy uctívají svou bohyni Sšhák´chés łáší (ł měkké l,lh), jejíž socha vypadá jako královna nag s jasně černými (skorylovými) a zlatými šupinami, se zlatou korunkou na černých (skorylových) vlasech, s mramorovou pokožkou, se zlatými nehty a duhovkami, se skorylovými zornicemi a oblečením, s pozlacenými královskými insigniemi vykládanými křišťálem ve dvou rukou a se zlatými šavlemi se stříbrnou čepelí vykládanými rubíny či rubelitem ve čtyřech zbylých rukou. Královny nag jsou brány jako ztělesnění bohyně na zemi, a od ní i odvozují svou moc a pravomoci. Kněží jsou královně jakožto velekněžce podřízeny a musí ji poslechnout na slovo. Královna slouží mši jednou za období mezi svými svlékáními o svátku Sšhák´chés łáší (svátek je pokaždé uprostřed týdne). Jindy mši slouží ostatní kněží. V den svátku přinášejí nagy oběti formou jídla k její soše a ty pak přes noc zázračně zmizí, i když je přes noc náměstí hlídáno strážemi proti zlodějům. Pokud naga oběť nepřinese je vyhnána z města do doby dalšího svátku a po celou dobu musí činit pokání. Královna a kněží nemusí oběti nosit.

Rozmnožování: Jednou za 10 let naklade královna okolo 50 vajíček. Z nich se po dalších 5 letech vylíhne 45-50 mladých nag, které jsou dospělé ve 20-ti letech. Ve snůšce se nachází 1-2 samci, kteří rostou čtyřikrát rychleji než samice a během pěti let jsou schopni spáření. V té době odcházejí do jiných vesnic, kde se spáří s tamními královnami a zemřou. Královny pak po půl roční březosti nakladou novou snůšku vajec ze které se narodí nová generace nag. V každé třetí snůšce se nachází 1k3 mladých královen, které dospívají ve 30-ti letech, kdy můžou mít mladé. Nagy neměří svůj věk na roční cykly jako ostatní, ale na to kolikrát se svlékaly z kůže. Svlékání z kůže je nejčastější v mládí, kdy nagy rostou.Svléká se kůže pouze z ocasu a svlečená kůže se rituálně spálí jako konec jedné etapy života nagy. Běžné nagy se dožívají 90 let a královny - pokud zemřou přirozenou smrtí - až 120 let. To se ale příliš často nestává a královna bývá většinou zabita vlastními dcerami v přibližně 70 letech, kdy jí začínají opouštět mladické síly či ve stu letech, kdy přestává být plodná a stává se městu přítěží.

Následnictví: Mladé královny, když dospějí mohou vyzvat stávající královnu na souboj na život a na smrt a ta ho musí přijmout nebo ho předem vzdát. Vítězka souboje se stává novou královnou. Pokud to poražená královna přežije nebo to rovnou vzdá je vyhnána a většinou si s odněkud uneseným samcem založí poblíž nové město. Pokud si ale královna udrží moc až do své smrti, která může být způsobená i jedem moci chtivých dcer1, tak po ní šavli (symbol královniny moci) získá vítězka turnaje, kterého se účastní její dcery královny. Pokud mrtvá královna mladé královny ve městě nemá, tak se pošlou poslové do nejbližšího města nag2 pro novou panovnici. Většinou to bývá vítězka turnaje zdejších mladých královen (tím si stávající královna prodlužuje funkční období, jelikož možné nástupkyně se povraždí a jediná přeživší odejde do cizího města. Zároveň tím umožňuje to, aby se historie opakovala. Daná královna by se dožila klidné smrti bez následníků, stejně jako její dcera, která své následovnice pošle opět sem. Zajistí se tak, že oběma městům bude vládnout jeden rod.), pokud v sousedním městě také nejsou žádné následnici nastávají dvě možnosti - buď bude cizí královna sama vládnout dvěma městům a nastane populační krize, jelikož přírůstek do každého města bude jen poloviční, anebo přijde na řadu druhé nejbližší město, kde se situace opakuje. 1O tom se většinou neví a pokud ano,tak to nová královna většinou řeší soudem svědků z vlastizrady s rozsudkem vyhoštění, anebo smrt. 2Většinou to bývá město založené některou vyhnanou královnou z příbuzného rodu.

Magie: Královny nag (i ty mladé) mají určité magické nadání, a proto i když si nevyberou magické povolání, tak mají vlastnosti kouzelníka na první úrovni. Kouzla královen obsahují maximálně jedno útočné kouzlo, které používají v souboji o trůn a jinak se učí spíše iluze, aby zamaskovaly město před nepřáteli či aby vzbudily úctu prostých nag. Běžné nagy může použití magie zaskočit, ale v boji je to moc nevyděsí a nezačnou hned zběsile utíkat, kouzla na ně ale samozřejmě působí.

Skřeti: Pro nagy je stavba měst příliš náročná a zakladatelky nemají peníze na to aby zaplatily drahé stavaře. Proto pracovní síly získávají z těch kdo jim škodí a to jsou skřeti. Lidi žijí většinou od měst nag daleko ne kvůli nagám, ale díky skřetům. Skřetům se to, že si na jejich území někdo staví město většinou moc nelíbí, a tak uspořádají válečné tažení. Nagy je potom v soutězce s luky obklíčí a skřeti jsou zajati. Skřetí vládci si pak myslí, že celá jejich armáda padla a když nevidí, že by se vetřelec vůči nim projevoval nějak moc agresivně tak radši neplýtvají zbytečně skřetími vojáky a chystají raději tažení do lidských držav za kořistí. Nagy někdy zotročují skřetí rasy za účelem těžkých stavebních prací při budování měst. Po jejich skončení jsou zbytky skřetů, jelikož jich většina pomře na špatné podmínky, prodány jiným národům do otroctví nebo propuštěni (To záleží na názorech královny a taky trochu na finanční situaci města). Na jejich prodeji bohatnou bohaté obchodnice a lokální obchodnice, pokud budou také skřety prodávat, zbohatnou a stanou se bohatými obchodnicemi.

Jazyk, písmo a číselná soustava: Nagy se dorozumívají díky špatnému sluchu spíše nonverbálně (neslovně) (asi z 85%) soustavou složitých figur a znaků. Vášnivá diskuse tak může vypadat jako nenapodobitelně složitý a krásný tanec, zbytek komunikace obstarává velice jednoduchý syčivý jazyk jehož souhláskami jsou s, š, dlouhé s, ß, sykavé, krátké s, ch, h, l, ł (měkké l, lh), c, f, chj, č, zvuk, který vydává chřestidlo, k, th(anglická výslovnost), x, w (anglická výslovnost), ž, ráčkované r, souhláskami á, é, ú/ů, í a ó a dvojhláskami aé a oé. Slova jsou velmi táhlá, a tak i krátká věta působí dlouze a ospale. Od samohlásek jejich abecedy se odvozuje i jejich numerická soustava, která je dvacítková. Čísla se buď vyslovují jako dané písmeno abecedy (např. 6 je ch, 12 je chj a x je 17), anebo se ukazují na prstech (naga má čtyři ruce =>20 prstů). Písmo je podobné arabskému, ale je psáno zleva doprava (jsou to většinou horní pravačky). Obecné jazyky díky svému způsobu komunikace vůbec neovládají, a tak je jediná šance se dorozumět to, že se dorozumíte s místní zcestovalou obchodnicí, avšak i ona bude cizí jazyky umět velmi zaostale.

Jména: Obyčejné nagy jsou pojmenovány ihned po vyklubání z vajíčka jménem, skládající se ze dvou souhlásek nagské abecedy označujících kolikátá se naga ve snůšce narodila, ze samohlásky či dvojhlásky, která označuje která snůška dané královny to byla, apostrofu a jména královny která onu snůšku snesla. V dospělosti se přidává na konec ještě přídomek, který charakterizuje povolání a schopnosti dané nagy v něm (příklad: Sedmá naga vylezlá z vajíčka ve třetí snůšce královny Chjélá se bude jmenovat Hů´chjélá, pokud se stane např. zdatnou lovkyní přidá se jí za jméno přídomek jako např. přesná střela( samozřejmě v jazyce nag), Třicátá druhá naga vylezlá z první snůšky královny Léféßí, která se stane řemeslnicí, se bude jmenovat Schjá´léféßí wásí fíchjaé (zručná švadlena). Královna si bere jméno až po získání královnina titulu. Její jméno se skládá z čísla (kolikátá vládnoucí královna toho rodu je) a ze jména první královny toho rodu. Pokud je poražené královně ušetřen život (třeba i dobrodruhem, ale většinou to bývá poražená mladší dcera vlastní matkou), tak královna převezme za rodové jméno jméno svého ušetřitele a sama se počítá za první. Číslo se od jména rodu odděluje hláskou é. Podle délky jména královny tak lze přibližně odhadnout její dobrotu, protože milosrdnost se v rodu dědí (pokud se královně nelíbí jak chůva její dcery vychovává a vede, tak ji vymění za jinou, která je jí ideově bližší. Mladé nagy mají potom podobnou povahu jako královna vštěpovanou už od útlého dětství). Například - dvanáctá královna z rodu, který založila Sélá se bude jmenovat Chjélá a osmá královna z rodu, který vznikl tím, že jedenáctá královna z rodu, který založila Séßí, ušetřila svou dceru, která se poté pojmenovala Séféßí se bude jmenovat Léféßí.

Povaha: Nagy mají velmi silné vlastenecké cítění, a tak své bližní nezradí, své město budou bránit do posledních sil, nepřijmou cizí náboženství (i na cestách mají alespoň malou sošku Sšhák´chés łáší, které se pravidelně klaní), k jiným se chovají s odstupem, milují svou královnu a své město a jen velmi neochotně se budou učit cizí jazyky (díky své nahluchlosti na ně nemají ani nadání). Toto je, ale vztah jen ke svému rodnému městu a svým sestrám. K ostatním se chová zcela dle svého názoru a přesvědčení, přičemž jako její blaho musí být bráno blaho jejího města.

Povolání: Nagy se věnují všem povoláním z pravidel (a i některým odsud), a tak by bylo dobré, kdyby k nim nebylo přistupováno jen jako k bestii jakou je třeba zavraždit, ale jako k cizí postavě. Lovkyně se dají pojmout jako hraničářky popřípadě chodkyně. Stráže a biřicky bývají cvičenými vojáky a válečníky. Královny jsou většinou válečnice, nebo kouzelnice (ty poté většinou umírají neporaženy přirozenou smrtí). Ve městě jsou i počestné obchodnice, které se od těch běžných liší jen tím, že neumějí šplhat po zdech, napodobovat hlasy, být v lidských městech nenápadné a padat z výšky, zato ale lépe umí vybírat z kapes a tiše se pohybovat. Alchymii se ve městě moc nag nevěnuje, pouze snad bokem kovářka a několik málo řemeslnic. Kněžky se od běžných knězů liší hlavně tím, že neumějí vyvolávat zázraky a jimi svěcená voda proti nemrtvým příliš neúčinkuje. V povolání je dost odlišností od normálních humanoidů a proto by to v žádném případě neměla být rasa pro hráče, ale pro cizí postavu.

Historie

Mýty: Nagy si o svém vzniku vypravují, že kdysi žila bohyně Sšhák´chés łáší, které se nelíbilo chování zlých lidí na zemi, a tak si podle sebe a svých představ stvořila nagy, které vypadaly jako ona. Potom jim přikázala aby se stranily lidí jí uctívaly jako svoji bohyni. Potom zaplavila svět, který byl pokryt lidmi, aby svým nagám udělala místo pro život. Lidé ale potopu přežili, a tak Sšhák´chés łáší naučila nagy číst, psát a stavět mocné stavby. Ze svých rukou potom vytvořila první královny nag, aby vedly nagy do bezpečných sídel, kde by byly v bezpečí před lidmi. Potom vyřkla památnou věštbu, že se jednou velká vojska lidí a skřetů vydají nagy vyhubit a po urputných bojích se jim to téměř povede, jen královna jménem Séžéchjá se ukryje natolik dobře a bude se natolik dobře bránit, že přežije a založí novou populaci nag a ty nakonec zlé lidi přemůžou a vytvoří ráj nag na zemi. Poté odešla a říká se, že se sama vydala lidi napravit. Od té doby se nevrátila a nagy věří, že se navrátí v den vítězné bitvy, lidi obrátí na dobro a tím zvítězí a onen ráj vytvoří.

Realita1: Realita je ale trochu odlišná. Po Misově vraždě se v noci první královna nag, která se nově pojmenovala Sšhák´chés łáší, vydala za svou rodinou. Její rodiče se jí ale lekli a zděšeně začali prchat. Sšhák´chés łáší se za nimi vydala, ale její rodiče utíkali přímo za městským biřicem a přitom na ní volali: „Ty nejsi naše dcera! Ty jsi ta příšera, kterou z ní ten šílenec udělal a kterou nazval naga! Zachraň se kdo můžeš! Je tu pololidská zrůda!!!!“ To mladou nagu zklamalo, jelikož čekala pomoc a porozumění, a proto prchla pryč z města. I v jiných městech se setkala s neporozuměním, zděšením a s přivolanými nestvůrobijci, jelikož ji měšťané většinou považovali za medúzu, kterou znali jen z historek a vypravování. O jejím příchodu se pak ještě dlouho ve městech vypravovalo a leckterý chvástal, který utíkal v prvních řadách, se potom vytahoval, že se jí postavil a málem při tom přišel o život. Vzhledem Proto odešla do hor. Byla už poznatelně těhotná a snesená vejce zahrabala kvůli teplu do rohu jeskyně. Sama přežila kvůli tomu že hory byli odlehlé od lidských sídel, a tak sem ani moc dobrodruhů nezavítalo. Dobrodruzi spíše chodily do hor kde byli skřeti (tam by díky své inteligenci nešla), do měst a na pláně děsu.
Pokud nějací dobrodruhové přece jen zavítali do její jeskyně, tak vajíčka nenalezli a navíc byla jeskyně prosta příšer a pokladů, takže jí i rychle opustily. Pokud se s Sšhák´chés łáší nějaká skupina dobrodruhů setkala, tak se je nejprve snažila přesvědčit svou charismou. Svých šest ruku použila za pět let jen dvakrát. Její dcery se narodily březí a v dospělosti založily první města a rody. Sšhák´chés łáší naučila své dcery jazyku, který sama vytvořila, písmu které bylo ve své podstatě dost zvláštní (psalo se jím jen v jejím rodném městě). To ale po několika staletích zmizelo z povrchu země (Královna nag ßéłá(prapravnučka Sšhák´chés łáší) ho srovnala spolu se svým vojskem se zemí, což se zapsalo do historie národa nag).
Naučila je také počítat, bojovat a nenávidět lidi. Sšhák´chés łáší svým dcerám vypravovala o křivdách a nepřátelství, kterého se jí od lidí dostalo a i její dcery, když vyrostly se mohli přesvědčit o nesnášenlivosti lidí vůči nagám.
Jednou, když byly její dcery ještě mladé, řekla Sšhák´chés łáší dcerám: „Dnes vás musím opustit, jelikož mě pozvali do mého rodného města, kde budu vyjednávat mír pro mne i pro vás. Pokud bych se nenavrátila, tak se urychleně přemístěte do bezpečí, protože to byla past. Lidé se vás pokusí vyhubit.“ Sšhák´chés łáší se ale nevrátila, jelikož padla do pasti, byla zabita, vycpána a umístěna do městského muzea vedle jiných kuriozit, a tak se asi polovina nag vydala pryč do bezpečí. Cestou je ale přepadl oddíl vojáků, který po nich pátral a bezbranné nedospělé nagy pobil. Několik dní na to se většina nag, které čekaly na matčin návrat, rozhodla, že nejsou v bezpečí, že se jejich matka nevrátí, a že musí jít za svými sestrami, které odešly. Nagy unikly a rody z nich vzešlé se udržely v podstatě až do současnosti. Hnízdo v němž byl zbytek nag časem vojáci našli a všechny nagy v něm pobili, až na jednu, která byla nejmladší, skryla se a založila rod Séchjá. Ten se jako jediný zabydlel v podzemí, kde založil město nag, které je v současnosti největším a nejmocnějším městem nag vůbec a přitom o něm nikdo neví. Od té doby nagy příliš nezasahovaly do dění ve světě až na zmiňované tažení královny nag ßéły, která získala zpět tělo své praprababičky. O jejím tažení se vypravují báje, a tak se již zapomnělo, proč vůbec bylo a kdo byla doopravdy Sšhák´chés łáší, která se poté stala božstvem.

Realita2: Nagy, ale věkem umíraly a rodilo se jich jen málo mladých. Mladé nagy z úpadku své civlizace vinily lidi, kteří je do války se skřety dostali a přitom se ani nagám neodvděčily. Obviňovaly lidi také proto, že z jejich řad byl zrádce, který způsobil jejich zkázu. Město nag mělo čím dál tím méně obyvatel až se ustálilo na počtu obyvatel běžného města nag. Mladé královny se spářily se samci a byly vyhnány, aby obnovily populaci nag. Své bývalé slávy se už nagy nedočkaly i když poslední dobou začínají jít s pokrokem.

Realita3: Po příchodu na Taru se do světové politiky nezařazovaly, a tak se jejich historie omezuje jen na výčty jmen a letopočtů královen a na válku se skřety. Historii se naučily zapisovat od pouštních elfů, jelikož ve Stínovém světě historii neznaly.

Válečnické zásady

Rodová zbraň nag je šavle se kterou běžné vojačky bojují čtyřručně. Ve válečné situaci se vyskytuje několik základních oddílů nag, a to průzkumnice -ochraňovatelky před špiony, což jsou lovkyně, elitní obranné jednotky, což jsou stráže, lučištnice, které zahajují útok, anebo obraňují město na hradbách, kopistky a řadové pěšačky. Většinou ale bojují v noci partyzánskou válkou. Jejich města jdou špatně nalézt nejen díky nepřístupnému terénu, ale i díky aktivitě lovkyň, které lovnou zvěř vyměňují za cizí špiony hledající jejich města. Na jejich města se ale útočí špatně, i když už jsou nalezena díky jejich odlehlosti a nepřístupnosti na ně nelze udělat velké tažení. Díky schopnosti nag vydržet dlouho bez jídla a díky vzdálenosti, lovkyním a obtížnému terénu je pro zásobovače téměř nemožné zásobovat pravidelným a dostatečným přísunem potravin obléhače, a tak je obléhání města prakticky nemožné. Obléhací a dobývací techniku je také velmi obtížné a téměř nemožné dostat přes veliký kus písčité pouště anebo přes těžko schůdné hory. Navíc díky úzkým přístupovým cestám v horách jsou nagy schopné se bránit i několikanásobné přesile, která se navíc zredukuje hladem a špatnými podmínkami. Nagy jsou sice výborné šermířky a lučištnice, ale díky jejich nízkým počtům a pomalosti se vyhýbají otevřeným střetům a bitvám na planinách. Nagy se na válku (pokud o ní ví předem) připravují nejen výrobou jejich šavlí (jsou o něco málo lepší než normální, takže při obouručním boji vyniknou jejich parametry 8/-1), ale i magickou přípravou zbraní a přileb (což jsou jediné zbroje které nosí), na což si také pořizují alchymisty. Nagy nejsou národ útočníků a spoléhají velmi na své pevnosti. Proto se nezapojují do válek pokud nejsou napadeny.

Zvláštní útok

Naga má jedovaté zuby do kterých ústí jedové žlázy. Když se naga zakousne do nepřítele, vypustí žlázy jed. Síla jedu je Odl. ~6~1-6/13-18, trvání:ihned, použití: krev, barva/chuť/zápach:0/20/0 má slabou chuť kuřecího masa a naga ho má obvykle pět dávek. Jed královny je stejný až na parametry Odl.~8~7-12/18-24. Dávky se jí doplňují rychlostí jedna za den.

Zisk

Z jejích jedových žláz může hraničář získat až 5 flakónků (dávek) jedu (pokud svůj jed ještě nepoužila). Její spodní část se dá stáhnout z kůže. Brnění z této kůže má KZ 3. Její zpracovávání je ale dost nehumánní, a tak to chce značnou dávku otrlosti podobně jako oživování nemrtvých. Její jed se dá léčit normálními prostředky jako jiné běžné jedy.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Jo je to docela dobrý a hlavně rozsáhlý.


 Uživatel úrovně 0

Hehe, zajímavý...


 Uživatel úrovně 0

dobrý už jsem i za ní hrál :) *****


 Uživatel úrovně 0

Líbí se mi to, jenom ten začátek vypadá jako do bestiáře, ale popsaný je to dobře, totiž dobře ne, spíš chvalitebně, takže za 4


 Uživatel úrovně 0

Jo myslím že tohle je dobře propracovaný . . .


 Uživatel úrovně 0

Skutocne sa mi to pacilo 5*


 Uživatel úrovně 0

mě se to teda líbí moc a myslím že téměř každý čerpá z něčeho co se mu líbí (navíc mám Heroes fakt ráda) takže dávám *****


 Uživatel úrovně 0

Je to fakt pěkný a propracovaný.Jsou tam chybky(když na to přijde tak i chyby),ale podle mýho názoru si to 5* zaslouží.


 Uživatel úrovně 0

trosku si to přesral s těma vlastnostma.A nekopci z Heroes.


 Uživatel úrovně 0

Mas to hezky udelany, akorat si nemyslim, ze kopirujes Heroesy, ale War III frozen throne. Na druhou stranu fakt povedeny.