Nové Rasy

Terátor Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 47

Varování

Chtel bych jen podotknout, že tento clánek obsahuje nekolik opravdu morbidních vet, a proto pokud si slabší povahy, nedoporucoval bych Ti ho císt. Jestli si myslíš, že sem nejaký prasák, ci úchylák a podobne, je to Tvuj názor a já Ti ho neberu. Ale musíš pripustit, že né všechny rasy mohou být dokonale krásné, hodné, vyrovnané a že jejich puvod nemusí být vždy podle nejakých spolecenských merítek. Možná si myslíš, že se ty vety mohl vynechat, ale to bych to potom nemusel psát, jelikož i na príbehu záleží…

Terátor

Asi pred sto lety postihla osadu Ber – glerg v království Gizmiho II, prapodivná událost. Behem jednoho mesíce všechny dívky a ženy ve veku 16 – 26 let, otehotneli. Lidé žijící v osade to brali jako boží znamení, jelikož jejich obyvatelstvo pomalu stárlo. Po šesti mesících však ženy bolestive porodily. Byly to velmi težké porody, necelá polovina dívek a žen, zemrela na vykrvácení. Na tech detech, ale bylo neco zvláštního – byly to samé dívky.

Ty velice rychle rostly a za deset let od jejich narození byly již dospelé. Byly neobycejne chytré a krásné, a proto brzy získali srdce mladých mužu. Následující léto, všechny otehotnely a tato zpráva vrátila obyvatelum staré vzpomínky, na které si již nikdy nechteli vzpomenout. Sešla se rada Moudrých a bylo rozhodnuto, že se ženy musí podrobit rituálu proti démonum a pro ochranu pred nimi. Tyto rituály nebyly moc bezpecné, proto mnoho mužu svých tehotných žen protestovalo. Starosta Ber – glergu Brumlík, rozhodl, že ženy mohou zustat, ale pod zprísneným dohledem. Blížily se Vánoce – termín porodu všech žen. Když tu se ráno obyvatele osady probudili a ženy i muži byly pryc a Brumlíka na stole byl lístek, že potrebují na porod absolutní klid. A pak se zacaly ztrácet deti.

Brumlík dal ihned porádne prozkoumat les a jeho nejlepší stopari hledali jakoukoliv stopu. Po dvou dnech narazily na nevelikou chatrc postavenou v lese. Všude se táhnul mrtvolný zápach. Lovci necekali a vtrhli dovnitr. To, co uvideli uvnitr jim na chvíli vyrazilo dech. Manželé žen byli pripoutáni ke stene s roubíkem v puse a koncetiny meli stáhnuté z kuže. Vetšina byla již mrtva, ale nekterí se ješte hýbali. Mezi nimi, byly kulech nabodané detské hlavy, jejichž torza ležela v koute, také stažené z kuže. Detské hlavy meli odríznutou horní cást lebky a nekteré již meli, podle nástroju v hlave, snezený mozek. Podlaha byla utvorena jako velká nádoba plná krve, ve které ženy ležely. I když je lovci prekvapili využili jejich chvilkového zaváháni a daly se na útek. Lovci se vydali hned za nimi ale chytli a zabili jich jen pár. Ostatním se podarilo utéci. Chystali se je hledat, ale zima uhodila v krutých mrazech a lovci se stáhli zpet do osady s domnenkou, že ženy nemohou prežít.

Ženy bežely dva dny a dve noci až narazily na malou vesnicku Kalag, na kraji lesa, o které dríve nevedely. Byly potlucené, promrzlé na pokraji svých fyzických sil. Místní šaman Mirva, pro ne nechal okamžite vyrobit velký stan, do kterého ženy zavedl a zacal s jejich lécením. Po pár hodinách mu žena, která vypadala jako vudkyne rekla, že obyvatelé osady Ber – glerg, byli napadeni neznámým démonem a zacali hubit všechny ženy. Je tehotné si nechali naposled a díky tomu se jim podarilo utéci. Mirva se dlouho nerozmýšlel a když ženy usnuly zacal vyvolávat zaríkala na ochranu proti démonum. Ženy se zacaly kroutit jako v agónii a Mirva to bral jako znamení, že i jejich tela napadli démoni a zacal s vymítáním dábla. Pokracoval ješte dlouho ho noci, než mu došly síly. Pak odešel a nechal stan zamknout a nepretržite hlídat.

Jaké bylo jeho prekvapení, když ráno vešel do stanu a pohlédl na ženy. Všem vypadaly vlasy a jejich tela nabrala hruzné tvary. Ženy ho prosily at je nechá žít, protože každým dnem mají zacít rodit. Mirva nevedel co má udelat – chtel nechat ženy zabít, aby se netrápily, ale ony chtely žít. Tak rozestavel kolem stanu stráže a povolal báby rodicky, aby se o ženy staraly co nejlépe. Za další dva dny ženy porodily. Všechny deti se narodily jako mrzáci. Chybela jim levá ruka pár coulu od lokte k zápestí, meli vetší levou cást hrudi okolo ramena, tri oci. Dve vepredu a jedno vzadu. Zadní oko bylo bez vícek, všechny deti meli oci ve zlaté barve. Nemeli žádný krk, hlavicka byla mezi rameny. jejich kuže byla lehce nacernalá. Lidé z vesnice se zacali bát o své životy a chteli je bud zabít, nebo opustit vesnici. Mirva se snažil všem vysvetlit, že to je zkouška jejich vernosti, ale presto pár obyvatel odešlo.

Deti rostly jako normální deti z vesnice. Ackoli se zdálo, že jsou mnohem chytrejší. Ženy meli zákaz opouštet ve dne svuj príbytek a tak chodily s detmi ven hlavne vecer. Když byly detem tri roky, zacaly matky nevysvetlitelne umírat. Poslední žijící matka si nechala zavolat Mirvu a ten vecer mu (skoro) všechno prozradila. Vysvetlila mu, že deti mají dva mozky. Jeden v hlave a ten druhý, hlavnejší v levé cásti hrudi pod ramenem, srdce mají na pravé strane. Navíc jsou velmi odolní vuci nemocím, díky mimorádne zvýšené regeneraci. At se jich nebojí, že nikdy by jen tak neublížili ani mouše. Tesne, než vydechla naposled mu rekla, že až prijde cas, zodpoví mu jeho hlavní otázku. Jak a proc Terátori vznikli.

Kalagští obyvatelé nebyli jen zdatnými lovci, ale také remeslníky a kovári. A i pres svuj handicap se mladí terátori zajímali nejvíce o kovárství. Mirva nechal pro terátory vyrobit nandavací protézu a neco jako malá kryt na horní levou hrud, jelikož zde byli terátori velmi citlivý. V 16 letech terátori dospeli a zacali se z nich stávat obávaní lovci. Když dospeli procházeli jakýmsi rituálem, pri kterém si dávali protézy, které si sami vyrobily, prímo do tela. Obyvatelé se jich báli neustále, ikdyž nikdy žádný terátor nikoho nenapadl a spíše jim pomáhali a tohle bylo silné sousto. Když se pak zjistilo, že pár terátorek je v ocekávání, zacali se radit co bude dál. Ríkali, že deti se jich bojí, mají nocní mury a že i dospelého cloveka jejich vzhled vystraší ikdyž jsou skoro zvyklí, ale aby tady chovali své deti, to proste nejde. Mirva souhlasil. Ješte téhož dne prišel za hlavním terátorem Tritornem a rekl mu celou pravdu. Pomohou jim s prípravou na odchod a dají jim dost zásob a materiálu do zacátku.

Když se ráno Mirva probudil, terátori byli pryc. Následující vecer se mu ve snu zjevila žena, která mu slíbila setkání a prozradila mu proc a jak terátori vznikli. Ráno našli obyvatelé Mirvu mrtvého, s vlasy bílými jako jarní sníh, hrudí rozervanou od vlastních prstu a ukouslým jazykem. Týden ješte drželi stráže a porádaly pruzkumy, ale po terátorech ani stopy.

Terátori po opuštení vesnice Kalag, vedení Tritornem, putovali mnoho týdnu. Behem putování narazili na mnoho lidí a zjistili, že jejich vzhled asi nebude to pravý. Byli mnohokrát napadeni, ale útoky odráželi, žel platili daní nejvyšší a to ztrátou nekolika dobrých bojovníku. Udelali si dlouhé cerné plášte, aby nebyli tak nápadní a po dalším mesíci se usadily asi pet mil od mesta Prismov. Sem chodily nakupovat suroviny a materiál, které jejich útocište neposkytovalo. Taká se snažili ostatní držet co nejdále od svého obydlí a po pár mesících se zacalo tvrdit, že v lese jsou zlí démoni.

Vše klapalo asi tri roky, než se Tritorna pokusil okrást novic v remesle zlodejském a pri lehkém zápasení, byl Tritornovi stržen plášt. Lidi v okolí zacali jecet a Tritorn byl za chvíli obklícen stráží a vsazen do vezení. Druhý den se sešel soud a byl tam práve ten mladý zlodej Kibra, nejmladší syn starosty Kirmi, který barvite popisoval jak byl touto zrudou napaden. Tritorna se nikdo na nic neptal a byl odsouzen za pokus o vraždu k smrti setnutím hlavy.

Když pak vecer vedli Tritorna na popravište, postavila se do cesty strážím nevelká skupinka velkých postav v cerných pláštích. Jeden ze stráží neunesl ten tlak a ve strachu vystrelil z kuše na nejbližšího terátora. V tu ránu by byl slyšet i zvuk padajícího špendlíku. Terátor zachroptel a padl mrtev k zemi. Jako na povel se ostatní vrhli na stráž. V tom roztrhl Tritorn pouta a zvedl ruku. Terátori se zastavili a za okamžik ustoupily zpátky se zbranemi sklonenýma k zemi. Pak Tritorn promluvil zvucným hlasem : „ Nemusíte se nás bát, obcané Prisma, neprišli jsem vám ublížit, jsme prátelé “ Jeho hlas prikoval na chvíli obcany k zemi. Ti se však rychle vzpamatovali, hlavne díky výkriku Kibryho, at tu nestvuru neposlouchají, že je chce omámit. Tritorn pokynul hlavou a hloucek terátoru se rozešel. Doprovod se dal znovu do pochodu, stráže byly vydešeny, že by se jejich strach dal krájet a porád se rozhlížely po cerných kápích. Tritorn šel s hlavou hrde vzprímenou a nevšímal si oprhovacných pohledu na jeho telo. Vystoupil ke špalku a kat mu pokynul, aby si dal hlavu na špalek. Tritorn tak ucinil. V tu chvilku pribehl Kibra, pohánen vztekem a strachem. vytrhnul katovi sekeru a odstrcil ho se slovy, že tohle udelá sám. Ten jen pohlédl na Kimriho, a on jemne prikývl. Kat tedy odstoupil kousek stranou. Kibra chytil sekeru do obou rukou a mohutne se napráhl. V ten okamžik jeden z terátoru zvedl hlavu, Tritorn se vymrštil a padl na Kibriho, který se nezmohl na nic jiného než kricet strachy. Mlátil Tritorna násadou sekery do hlavy dokud ho z nej nesundala stráž. Teprve potom si Kibra všimnu asi desítky šípu zabodaných v Tritornových zádech. Podle perí poznal neprítele svého otce a pohlédl jeho smerem. Otec se však díval jinam. Zaostril pohled na stejné místo a videl jak malá skupinka v cerných pláštích likviduje skupinu lucištníku.

Když k nemu dorazila skupinka terátoru i s jeho otcem, padl na kolena a v slzách vše priznal. Pak bleskurychle vytáhl dýku s úmyslem vrazit si ji do bricha. Nástupce Tritorna Tragirn však jeho ruku zachytil a pravil : „ Smrt našeho druha jinou smrtí nevykoupíš “ a vykroutil mu dýku z ruky. Kimri nevedel co má delat a stále se jen omlouval za sebe, syna i lid. Všichni až na Tragirna pak odešli s mrtvými druhy v nárucí. Tragirn odešel s Kirmim a tam e dohodly na podmínkách návštev mesta. Kimri poprosil, aby terátori nosily cerný plášt a slíbil na oplátku, že jeho lid se nebude približovat k jejich osade. Od té doby získali terátori ve meste velkou úctu, ikdyž byla tvorena i strachem. Mnohokráte mestu pomohli at na poli válecném ci hospodárském. Velký zlom prišel až když byl Traga syn Tragirna prijat do kovárského cechu a i pár terátoru do vojenského výcviku.

Charakteristika

Terátori jsou vysocí 180 – 230 coulu, jejich váha je 1800 až 2100 mincí, ale nejsou tlustí, spíše mohutní. Jejich vzhled je pro spoustu lidí odpudivý. Mají nacernalou kuži, která je prorostlá hnedocernými šupinami, tri zlaté oci, (jedno vzadu), práve toto oko, kterým vidí do zádu, má dve blány - první prusvitná je tam naporád a chrání oko pred necistotami. Druhá blána je tmavá a terátor ji používá, treba když jde spát. Na tuto schopnost se musí kolo soustredit a samosebou i naopak. Vetší levé rameno a levá ruka koncí kousek za loktem smerem k zápestí. V dospelosti je tento pahýl dlouhý asi deset coulu. Nemají skoro žádné ochlupení, vlasy mají vždy cerné. Hlavu nemají na krku, ale mezi rameny, což jim zpusobuje jistou težkopádnost, ale hodne to nahrazuje zadní oko. Nos mají malý, má ale jen jednu nosní dírku a uši dlouhé. Mají je po stranách hlavy ve výšce predních ocí, nahore jsou zakulacena jako lidská, avšak lalucek je více do špicky a je dlouhý asi 2 - 3 couly. Ústa a zuby jsou podobné lidským, jen špicáky mají trochu delší a zuby celkove pevnejší. Ženy vypadají stejne, jediný rozdíl je, že mají jen jedno nadro a to pravé. Žijí prumerne dlouho jako lidé, ale dospívají v 16 letech. Od 16 let už dále nerostou. Jsou to velmi dobrí kovári, toto remeslo se ucí již od svých 10 let. Jsou pomerne chytrí, dokáží mluvit lidským jazykem. Pohlavní život zacíná až v dospelosti (16) a to pouze se svou rasou. Jsou známy prípady, kdy partner byl muž ci žena, ale vetšinou to koncí nejakou zlomeninou, dokonce i utrhnutou koncetinou na strane lidí. Terátori si to dobre uvedomují a cílene nevyhledávají domy rozkoše za úcelem sexu. Ženy mají za život maximálne 4 mládata, tehotenství trvá 6 mesícu. Matka se o mláde stará do dovršení 16 let, pak je pro nej postaven jiný prístrešek a ono zacíná žít svuj život. Matky jsou velmi hrdé na svá mládata a urážení mládat v jejich prítomnosti, není moudré..Jejich presvedcení je bud zákone nebo zmatene dobré.

Rituál dospelosti

Než dosáhne terátor 16 let, ríká se mu mláde. V den svých narozenin, brzy ráno vyznací do písku kruh o prumeru 2 sáhu. Pak zde poklekne a zvedne písek ve své dlani a nechá zase zpet proklouznout na zem. Pak k nemu pristoupí kdokoli z mužského rodu, nejcasteji otec, v ruce s ramenním plátem, na kterém oba pracovali, dále pristoupí nejaká žena, vetšinou to bývá matka s dlouhou jehlou a protézou na ruku. Mláde opet provede akci s pískem. Poté si sundá svuj nandavací plát a protézu. Obojí vyhodí z kruhu. Pak matka vyznací na mládeti rozpálenou do bela jehlou ctyri body ve predu a ctyri body na zádech, které pak propíchne asi do hloubky jednoho coulu.( pokud se jí to nepovede na prvý pokus, pokracuje až do povedení ) V tu chvíli pristoupí otec a priloží správne ramenní plát, který mu pak za živa zadelává pod jeho kuži, která je velmi pevná, kvuli pohyblivosti ramena. Pak opet mláde provede rituál s pískem. Pak vezme matka horící pochoden a opálí mu pahýl, aby si nová protéza, kterou si delá mláde samo, dobre uchytla. Na popálenou kuži priloží protézu se dvemi klouby a osmi vruty na každém z nich a otec je „ zašroubuje “ do ruky. Nakonec vezme matka písek smíšený z krví a udelá mládeti na cele X. Tento rituál je velmi bolestný a mládeti je dovoleno kricet jak je libo. Všichni, ale vedí, že cím mín kriku, tím vetší úcta. Když mláde splní tyto podmínky, muže si vymyslet jméno. Pokud mláde, nezvládne zvednout ruku s pískem na znamení pripravenosti, zustává, tak jak je, ošetrí se a muže pokracovat následující den. Behem lécení, však nesmí s nikým mluvit a opustit své obydlí. Po úspechu je dospelí terátor rychle ošetren a odnesen do svého nového obydlí, bez rodicu. Zde musí ležet a nesmí hýbat ramenem, aby plát mohl zrust do kuže a tím zarucil jistou flexibilitu. Po prijmutí mezi dospelé si muže ukovat svou rodovou zbran – Útocné kladivo.

Zbrane a zbroje

Zbrane i zbroje si vetšinou kovají terátori sami, jelikož jejich telo je tak trochu jiné stavby. Ze zbrojí nosí nejcasteji ramenní plát, který vlastne zakrývá celý levý bok a rameno a dále bricho, záda a trochu i pravý bok. Zbran si terátori delají po prijetí mezi dospelé a jedná se o Útocné kladivo. Co se týce protézy, ta je vytvarována do tvaru velké pesti, ve které je ješte otvor, do kterého se dá zasunou Útocné kladivo a lehkým pootocením do nej zapadne. Vše je kováno, pokud možno, z kvalitní oceli.

Ramenní plát – jeho velikost a tvar záleží na terátorovi, který ho bude nosit, ale jeho váha se pohybuje mezi 100 – 150 mincemi. Kvalita zbroje je + 3. Pokud se terátor rozhodne k sundání plátu, což musí být nejaký krajní prípad, jelikož pod ním má schovaný hlavní mozek, muže se pokusit ho vytrhnout. Je to past na sílu 6 vytrhl/nevytrhl. Pri úspechu ztratí polovinu všech svých životu, nejméne však 9 životu.

Útocné kladivo – je jeden a pul sáhu dlouhé a terátor ho používá, jak ke kování, tak k obrane nebo útoku. Váha kladiva je okolo 200 mincí. Prední strana kladiva je normální, ale na protejší strane je udelán bodec. Kladivo je vždy vytvarováno do protézy, kterou má terátor, ale to neznamená, že ho nemuže nosit na zádech, nebo ve zdravé ruce. Touto zbraní je možno útocit obourucne, ale pokud drží terátor kladivo v protéze, muže zaútocit jednorucne, ovšem pouze jednou za 2 kola a útocnost kladiva se sníží na 1.

Protéza – je vlastne nasazena na loketním kloubu dvemi kroužky. Jeden je pod a druhý nad loketním kloubem. Kroužky jsou pridelány do ruky pomocí vrutu, které se dají vyndat a protéza tak sundat. Pokud to nejaký terátor uciní, ztratí jednu ctvrtinu životu ( min. 5 ), musí týden ležet v klidu a každý den vypít jeden lektvar Modré hvezdy, který mu nelécí životy, ale urychluje zahojení ran po vrutech. Když si jí zkusí terátor utrhnout je to past na sílu 5 utrhl/neutrhl a na 80 % prijde o paži.Navíc ztratí polovinu všech svých životu ( min. 11 ). Vyndaná protéza se muže dát zpátky samozrejme až po zahojení pahýlu.

Kuže – jejich kuže poseta šupinami je tak pevná, že samotná má kvalitu zbroje 2.


NázevSZ Útocnost OZVáha
Útocné kladivo 6 +3 -1 200
Protéza 3 -1 +2 50

Pokud bude mít terátor kladivo ve zdravé ruce (ne v protéze) síla zbrane zustává stejná, protože zranení zpusobuje jenom kladivo, ale obrana zbrane se zmení na 0, protože se terátor muže bránit i svou protézou.


TABULKA VLASTNOSTÍ PODLE RAS
Rasa Síla Obratnost Odolnost Inteligence Charisma
Terátor 13-18 9-14 14-19 11-16 1-6
Oprava +1 +1 +2 0 -4

Zvláštní schopnosti

Telepatie – všichni terátori získají tvrdým tréninkem schopnost telepatie ve veku 10 let. Používají jí casteji než mluvené slovo, a dosah telepatie u terátoru je 28 sáhu od sebe. Pokud by se nejaký terátor stal hranicárem – získává automaticky na 4 úrovni telepatii. ( i když ji vlastne už umí.)

Videní ve tme – na videní ve tme se terátorovi natáhnou pres prední oci blány, které pochytí více svetla. Je to spíše videní v šeru - v úplné tme nic nevidí. Na tuto schopnost se terátor nemusí soustredit a nemuže používat zadní oko.

Regenerace – díky vysoké schopnosti regenerace, si muže terátor ve spánku dobít + 1 život za každou pátou dosaženou úroven. Dále, kdyby se stal válecníkem, tak se mu tato schopnost pripocítává stejne i k lécbe vlastních zranení.

Plavání – veliká slabina terátoru, plavat neumejí, neumeli a asi nikdy umet nebudou. Jen v krajním prípade, není- li jiná možnost nastoupí na lod.

Zpusob života

Terátori vetšinou žijí ve skupinách 30 – 100 bokem od lidí, kde hospodarí a snaží se vycházet a pomáhat si s ostatními sousedy. Díky jejich vzhledu, ale vetšinou každý usoudí, že je samozrejmé > ošklivý = zlý < a proto musí celit castým útokum. Díky jejich vzhledu, ale na ne nezaútocí nikdo s bojovností vetší než – li 7 vcetne. Nejradeji staví svá obydlí na okraji lesa, nedaleko nejakého mesta, kde mohou sehnat to, co jim les nevydá. Jsou mírumilovní, monogamní, skromní, ale nejsou príliš veselý. Nemají rádi lež, nebo utlacování nekoho slabšího, chran buh, aby to bylo kvuli tomu, že je treba ošklivý. Šahat na jejich kladivo bez dovolení, je jako šahat do sklenic vystresovaných tarantulí. Nejradeji se venují kovarine, když na ceste potkají nejakého kováre, snaží se sním prijít do reci a sdelují se vzájemné poznatky. Mají rádi dobré jídlo a milují hraní na jakýkoliv nástroj, jelikož sami nemohou. Nemají dobrý vztah k magenergii, jelikož rádi cítí tu fyzickou sílu boje. Jako kouzelníci dostávají postih na provedení kouzla – 5 % Co se týce povolání – vetšinou jsou válecníci, obcas hranicári a opravdu výjimecne zlodeji nebo kouzelníci.

Diskuze

 Uživatel úrovně 5

Jo jo, slibil. Vecer se na to podivam, ted nemam cas ani naladu.


 Uživatel úrovně 0

Fladrif - díky - ohledně těch čárků a háčků - to byla chyba zelgarise - slíbil, že to dá pořádku.

SAT


 Uživatel úrovně 0

Myslim si, ze vse dulezite uz bylo receno. Ale mily Teratore, ty hacky a carky biji do oci. 3*


 Uživatel úrovně 0

My se určitě potkáme Terátore.

¨Zdraví Khor.


 Uživatel úrovně 0

Ašóko, Ašóko, co z tebe bude?


 Uživatel úrovně 0

Ašoka - děkuji, ale proč ten vztek ?


 Uživatel úrovně 0

Khore málo hvězdiček hodně chvály.Jseš kreten.bez ucty Ašoka


 Uživatel úrovně 0

It is very good. 4


 Uživatel úrovně 0

Khor - děkuji za názor, pardále. Doufám, že se ještě potkáme.


 Uživatel úrovně 0

Je to celkem dobrý.Nejepší jsou asi ty dva mozky a protéza.

S úctou Khor.