Toto kouzlo umožňuje kouzelníkovi změnit svou podobu, či podobu někoho jiného, bez ohledu na to zda s tím dotyčný souhlasí. Avšak každý nositel podoby vždy vidí sám sebe a zrovna tak kouzelník, který kouzlo seslal, vždy pozná nositele, i když jeden i druhý vždy vidí iluzi. Kouzlo má působit navenek v kouzelníkově či nositelově okolí. Při sesílání na sebe samého stojí kouzlo 6 magů, na někoho jiného je to magů 12 a past se o 1 snižuje. (Pozn.: pro výpočet rozdílu v pasti se samozřejmě používá úroveň sesilatelova)

Tímto kouzlem mění kouzelník pouze optický vzhled, obraz, tvoří iluzi, nikoli skutečnou hmotu. To může mít několik výhod i nevýhod. Výhodou je, že ač vypadá jinak, stále má své vybavení (viz níže) a ponechává si své tělesné parametry, i když i ty mohou navenek vypadat jinak. Nevýhodou je, že takto nedokáže výrazně změnit svou velikost, jako například v případě použití metamorfozy, nedokáže změnit svůj hlas a také to, že změnu lze prohlédnout pouhým přehozením pasti. Past se dále může snížit při těchto činnostech:
-1 velmi blízké zkoumání;
-3 pro válečníka s odhadem soupeře, který proti nositeli kouzla právě bojuje (ale také viz*);
-1 při přesvědčování někoho, kdo iluzi prohlédl;
-5 při použití některého ze skrytých předmětů, které jsou z iluze vyjmuty (viz níže);
-1 (-3) při použití některého z iluzí změněných skutečných (čistě iluzorních) předmětů a -3 (-6) při přímém kontaktu onoho iluzí změněného skutečného (čistě iluzorního) předmětu s pozorovatelem.
Opravy pasti se samozřejmě sčítají, dojde-li k jejich kombinaci.

Změna vzhledu může být různě kompletní. Lze například proměnit pouze tvář, ale je možno změnit svůj vzhled kompletně včetně pohlaví, vybavení a garderóby či přidat nebo ubrat pouhý detail (přidat či skrýt nějaký určitý předmět). Avšak obraz musí vždy víceméně kopírovat skutečný nositele, takže se musí jednat o změnu na něco podobného (např. humanoid na humanoida stejné velikosti), nelze si například vytvořit na zádech iluzorní křídla. Samozřejmě je méně riskantní změnit pouze část (viz níže – používání předmětů). Cena iluze vzhledu nezávisí na velikosti obrazu! PJ samozřejmě může tuto cenu zvednout pro tvory velikosti D a více dle uvážení.

PŘÍKLAD: Mág Morvaj potřebuje proniknout do města, ale stráže znají jeho podobiznu, protože je hledán za vraždu jistého šlechtice, svého dobrého přítele. Pravděpodobně by se z boje dostal svými schopnostmi, ale proč zbytečně plýtvat energií a životy, nehledě na hluk, jaký to nadělá, a tak raději změní svou tvář a bez problémů se dostane do města. (samozřejmě by mohl použít i neviditelnost, ale město je plné lidí a riskovat infarkt nějaké staré babky, která zahlédne, jak se zjeví v uličce za to nestojí, nehledě na to, že neviditelný si těžko najme pokoj a objedná jídlo)… Později toho dne Morvaj zjistí, kde se ukrývá skutečný pachatel vraždy, jistý zámožný měšťan vysokého postavení, a vydá se obhlédnout situaci proměněn v znuděného šlechtice zajímajícího se o obchodní investice.

Vytváření iluze není tak jednoduchá věc a kouzelník si musí v rychlosti představit všechny detaily (proto 3 kola na vyvolání). Jak již bylo řečeno výše, má rozhodně z čeho vybírat. Samozřejmě se nemusí spolehnout pouze na svou fantasii a může přijmout i podobu někoho jiného, skutečného. Zde by měla platit dvě následující pravidla: 1) vybere si podobu někoho, koho právě vidí a alespoň 1 směnu ho zkoumá a pozoruje (tato proměna může zahrnovat i libovolnou změnu garderóby a vybavení, ale zrovna tak může vytvořit přesnou kopii); 2) promění se v někoho, koho dobře zná alespoň od vidění (nechť posoudí PJ). V tomto případě nastává však jisté riziko s drobnými nepřesnostmi. PJ by měl být schopen posoudit, nakolik mohou být závažné a hlavně nakolik je dokáží pozorovatelé odhalit (a případně snížit past o 1, maximálně o 2). Zde je podstatné si uvědomit zejména to, nakolik pozorovatel zná originál, protože vojáci, kteří svého generála občas zahlédnou jak kolem procválá na koni, asi nepoznají rozdíl, kdežto palácová stráž denně vídající prince by si i drobného detailu rozhodně všimnout mohla, nehledě na princovu milenku… Proměna podle podobizny rozhodně nedocílí kýženého efektu, neboť bude vytvořena iluze její a nikoli originálu.

PŘÍKLAD: Morvaj při svém minulém tahu uspěl. Nyní je zván na hostinu k onomu bohatému měšťanovi, kde prý bude i prefekt. Je na čase odkrýt karty. Morvaj věří ve své schopnosti a rozhodně se pro riskantní, rychlejší variantu. Vyčká, až prefekt dorazí, pak se promění ve svého mrtvého přítele a vyrazí na večeři. Svého přítele dobře znal, tak by proměna (ani PJ) neměli činit problémy, navíc pravý pachatel vraždy ho s ním pouze párkrát obchodně jednal, takže by si nevšiml ani případných drobných odchylek.

Jak již bylo řečeno výše, proměněná postava si ponechává a může používat úplně vše, co má u sebe, ač to nemusí být vidět (pak však má její okolí větší šanci iluzi prohlédnout, viz výše). Nemění se ani vlastnosti (síla, obratnost apod.), i když vzhled iluze tomu nemusí odpovídat. Proměněná postava může i nadále využívat všechny své schopnosti beze změny. To samé platí v případě používání předmětů, které vypadají v iluzi jinak (např. když má nositel krátký meč a v iluzi je to meč bastard, pak jsou skutečné parametry toho meče stále stejné jako u onoho krátkého meče*). V případě, že chce nositel iluze použít něco, co u sebe se skutečnosti vůbec nemá, a tento předmět není ani příbuzný se skutečným předmětem stejného umístění, pak se snáze vystavuje odhalení, protože ve skutečnosti žádnou zbraní nebojuje (viz níže). V případě odejmutí či odložení nějakého předmětu od iluze do vzdálenosti větší než 2 metry od nositele se kouzlo na tento předmět přestává vztahovat, takže buď ukáže svou pravou podobu či okamžitě zmizí. Po případném opětovném uchopení skutečného předmětu, který svou iluzi ztratil, k jeho opětovné proměně nedojde. Kouzlo se dále samozřejmě nevztahuje na předměty získané během iluze a berou se tedy jako předměty do iluze nezařazené.

Pokud během působení kouzla dojde k souboji (či podobným věcem), platí skutečné vlastnosti nositele a parametry skutečných, původních zbraní (viz výše) nikoli iluzorní zdání, tudíž nastává problém ve chvíli, kdy je někdo zraněn iluzorní zbraní. V zásadě mohou nastat dva případy: 1) zasáhla zbraň, která v iluzi vypadá jinak 2) zasáhla zbraň čistě iluzorní povahy (ber jako útok beze zbraně, ve všech důsledcích). V obou těchto případech dochází pouze ke zranění skutečnému bez ohledu na to, jak hrozivě může iluze vypadat. Totéž platí i o obraně nositele iluze. Samozřejmě ani iluze jakkoli bytelné zbroje nezastaví o nic lépe letící čepel a od iluze holé kůže bude meč odskakovat, je-li jejím skutečným podkladem rytířská plátová zbroj.

PŘÍKLAD: Morvaj sice pomocí svých schopností dostatečně zapůsobil na onoho měšťana, který se před vyděšeným prefektem k vraždě přiznal, ale jeho osobní strážce, vida stát jednoho z hostů s mečem v ruce proti svému pánu, rozhodl se toho potenciálního útočníka vyřídit: Morvaj (sil: 11/0, obr: 14/+1, krátký meč 4/0/-1, obyčejné šaty – iluze dlouhého meče 7/-1/0 a kožené zbroje) je napaden strážcem (sil: 15/+2, obr: 13/+1, široký meč 5/0/0, kožená zbroj), který na něho útočí 10/0 (hod 3). Morvaj se zdánlivě brání 12 (hod 6,2), ale je přesto zraněn, neboť jeho skutečná obrana je pouze 9. Morvaj oplácí a seká iluzí dlouhého meče pro strážci za 9/-1 (hod 2) a ten se kryje 7 (hod 3), ale přesto zasažen není, protože skutečný útok byl pouze 6/0. Ve druhém kole Morvaj vyhrává iniciativu a rozhodne se pro únik hyperprostorem, protože svůj úkol splnil, tak proč zbytečně riskovat.

Kouzlo trvá úroveň směn sesilatele, případně do té doby, dokud ho sám sesilatel neukončí. Dobu trvání lze prodloužit opětovným sesláním kdykoli během trvání kouzla.
Mág na seslání tohoto kouzla nepotřebuje kouzla pomocná.

* problém nastává, při odhadování magenergie či odhadu zbraně: pak alchymista, aniž by to věděl, zkoumá pouze případnou magenergii původního, tj. skutečného, předmětu a stejně tak válečník odhaduje zbraň původní, neboli skutečnou, a ne iluzi něčeho jiného. Při obojí této činnosti, by se past na prohlédnutí iluze měla pro pozorovatele snížit o 3, jako v případě odhadu soupeře

- poznámka k příkladům: všechny příklady jsou čistě modelové a případná újma při prohlédnutí iluze pozorovatelem při podobné akci nepadá na mou hlavu :) … ale jedna rada, v iluzi nebojujte!

díky Figimu, jenž nad tím jako jediný v MS zapřemýšlel (a reagoval)