Čaroděj Dejm jde se svým učedníkem Řízmírem po městě a vysvětluje mu princip Mráčku neštěstí. „Řízmíre! Posloucháš mě? A-ano mistře. Je to velice triviální, řekl bych až triviální, eh, primitivní časoprostorové kouzlo. Po zakletí, se objeví malý obláček, tmavší tím více čím více obsahuje vody.Voda je to skutečná, kouzlo žádnou netvoří, a prší na zem. Posloucháš mě vůbec? Ano, mistře. Já to věděl, že jít do města byla blbost, no!!! Kobylinec! Vy, vy, koně... Vymyslím na vás salámovací kouzlo! Kdeže jsme to přestali? U, kde se vezme voda, mistře. Á, ano, už jsem si vzpomněl, kouzlo pouze zkapalní přítomnou vodní páru a o zbytek se už postará zemská přitažlivost, takže až zase půjdeš za tím tvým alchymistickým kamarádem, nekouzli mu to v dílně, mohly by se tam vyskytovat nějaké páry kyselin či louhů a měl bys poleptaného kamaráda, což snad nechceš!?! Kde sem to přestal? Jo, už vím, ..., mráček můžeme „zavěsit“ nad nějaké místo, tak třeba tamta zahrádka, ..., no, vidíš to? A je zalito. Nebo když se budeš snažit o něco více, bude kouzlo svou oběť pronásledovat. A teď, se trochu pobavíme, zavěš ho nad něčí hlavu – třeba, támhle, nad toho hobita a ať ho pronásleduje... ...Řízmíre?! Já myslel támhle toho a néé starostu! Mistře? Kam ste zmizel? ... Sakra, stráže! Já, nic, já muzikant, jak se asi kouzlí píšťala? No nic... Zdravím pánové, Hyearchom!

...Mistře? Jak se to kouzlo vlastně ruší? Ty, už si tady? To kouzlo se nedá zrušit, vždyť tam už žádné není. Zrušit můžeš pouze pronásledování. A proč se jmenuje Mráček neštěstí? Mráček je ti jasnej a to neštěstí je pro dotvoření toho poetického názvu. Možná, že když někdo takhle zmoknul, když nebe bylo bez mráčku, a pak po tom mokrým uklouzl, tak si myslel, že za to může ten mráček a né jeho neohrabanost. Mistře Dejmusi? Je tu posel od starosty...“

O kouzle

Kouzelník si může určit, jestli budou padat drobounké kapičky (skoro mlha) nebo velké kapky, pokud nemá žádné speciální požadavky, budou padat kapky normální velikosti. Vody naprší dle úvahy PJ, neboť kouzlo, za 2 magy, stahuje páry (tedy i kyseliny a jiné utrejchy v podobě páry, třeba i rtuť) z okolí určeného bodu, zhruba tak 2-4 sáhů, a záleží jenom na tom kolik tam těch par bude (tedy na koncentraci par ve vzduchu). Doba po kterou prší je rovněž závislá na množství vody (či čehokoliv jiného), které kouzlo přitáhlo z okolí a tedy na PJ (na poušti asi moc nezaprší, ale což, zkusit se to musí). Za každý mag navíc se vzdálenost, ze které se stahujou páry, zvýší o 1,5 sáhu poloměru, čímž se podstatě zvětšuje i velikost mraku. Za 1 mag se voda do mráčku nebere z páry, ale kouzlo jí uzme z nějakého vodního zdroje (fontána, louže), který se musí nacházet do 15 sáhů od terče kouzla (místa), tímto způsobem je tedy možné „přelévat“ tekutiny (né bahno) z jednoho místa na místo druhé nebo odčepat jedovatý plyn z místnosti a podobně. Za jeden mag přenese kouzlo nad terč (místo) asi tak jeden litr, řekněme, vody, za každý další mag se množství té naší vody zvedne o 1 litr. Zasažená oblast je asi 0,5 m2, za každé zvětšení plochy o 1 sáh2, se musí připlatit 3 magy. Nesmyslným zvětšováním plochy se může dosáhnout i toho, že místo našich kapek velkých jako pěst, které se nám snesou nad ves bude padat mlha... Déšť ovlivňuje normálním způsobem vítr, pokud není pronásledovací.

Mráček, který nejde setřást

Za mrak, který bude svou oběť pronásledovat, si kouzelník musí „připlatit“ 5 magů. Takovýto mráček nejenomže přibírá další a další vodu (i jejích zdrojů – louže, řeky, bude-li si to sesilatel přát), přičemž maximální trvání je +- 15 kol(u par a 1 směna u vody nakradené z louží), ale i svou oběť pronásleduje, zhruba ve výšce 25 cm nad její hlavou rychlostí kolem maximálně 30 sáhů za kolo. Nebo se když se stačí terč teleportovat alespoň 11 sáhů od mraku, ten pak ztratí s terčem kontakt a zastaví se. Zakouzlí-li někdo rozptyl kouzla na pronásledující mráček, rovněž se zastaví, pršet však bude dokud „nedojde“ voda. A pokud jde o to padání je šance na uklouznutí nepatrná, je to spíše na souhře náhod (nemotora na mramorové podlaze, atd.). Pršet začne v druhém kole od seslání.

Tímto kouzlem lze tedy rozesmát i naštvat, zalít, uhasit malý ohýnek, osvěžit, popřípadně i zranit...

Pokud někdo na mráček sešle v době kdy prší, kouzlo chlad hvězd, má hotový kroupy, popřípadně sníh, to už ale chce pořádný cvik.

A pokud jde o Řízmíra, tak ten platil pouze „vysvětlovací“ večeři se starostou, což ho úplně oškubalo o veškeré úspory...

Doufám, že se vám bude Mráček neštěstí líbit a děkuji Rotrigovi a Legarovi za to, že mi v dílně vytýkali chyby a nastínili i jiná použití tohoto kouzla...