Záměna

Magenergie: Žvtx2+5
Past: INT~7~podlehl/nepodlehl
Dosah:5 sáhů, cíl musím být být vidět
Rozsah: 1 postava
Vyvolání: 2 kola
Trvání: 1 směna

Kapitola XIV. - Záměna aneb kouzlo které úžas jistě vzbudí

Vezměžme do ruky kámen. Prve všímejme si, jak dokážeme jej vnímat. Co všechno, jaké zprávy přijímáme od svých smyslů. Hmat náš, řekne nám, jakého tvaru nabírá. Je-li oblý, či ostrý, hladký, či drsný a také teplý, či studený. Oči prozradí barvu a lesk. Máme-li kamínky dva a třeskneme jimi o sebe, uslyšíme zajisté zvuk, jež vydají a co víc, přičichneme-li k nim, možná ucítíme pach dýmu, pokud byly tyto křemenné. Nuže chutnati kameny nepřísluší lidem, ale pečínku, co vezmeš do úst, tu jasně na jazyku pocítíš lahodnou chutí.

Nuže tohle je práce smyslů. Přibližovat nám světa kolem nás. Předměty, jež vnímáme, složeny jsou z jednotlivých smyslových složek a ty pak se nám skládají do vjemů, které můžeme pojmenovati. Jako například kamínek nebo pečínka, jež rozlišujeme od sebe dle našich zkušeností. Tedy teprve předmět, podrobený činnosti vnímání, můžeme konečně nějak nazvat a zařadit do našich vnitřních zásuvek. Tyto zásuvky, či knihovny nebo mapy, jak si lze takové celky nazvat, tvoří se v nás od začátku života až do smrti neustále s každou novou skutečností, s níž se setkáme. Je tedy snadno možné cíleně například zformovat někoho pomocí působení vlivů a a upravováním průběhu tvorby map, leč to je oblast nepěkná a způsobující škody na zdravých osobnostech.

Všechny podobné techniky, jak udělat z člověka trosku spíše k neužitku, založené jsou na dlouhodobém působení vlivů na osobnost a letitou dřinou toho, jenž chce tyto změny provádět. Pravda můj kolega Svastis Karavčiljs zabýval se touto problematikou, ba několik vydařených takovýchto pokusů provedl na nalezencích z ulic městských. Jeho závěry spojené s jeho výzkumy můžete si přečísti v jeho knize "Kouzla bez čar aneb jak docíliti, že člověk bude se chovati třeba jako zvíře bez magie, leč také bez možnosti nápravy."

Nuže chtěl bych se však konečně dostati do oblasti jiné, ne tak náročné, tedy smyslového vnímání jako takového. Každý z nás jistě již v svém životě potkal se s událostí, kdy byly jeho smysly ošáleny. Ať jsou to jen jednoduché jevy, kdy zdá se, že máme děravou dlaň, díváme-li se na ni v určitém úhlu, či rozotodivné kejkle šašků a jiných jokulátorů. Co způsobuje tyto naše výpadky v dokonalosti vjemů a jak je možné, že k nim dochází? Patrně nějaká nedokonalost našich těl zřejmě toto zapřičiňuje. Leč tady odkázat vás mohu na podrobnější práce některých mých kolegů vědců Velkého umění, kteřížto zkoumají také lidská těla. Zde jen uvedu, že poslední výzkumy navádějí nás na myšlenku, že tělo naše jest protkáno zhusta sítí jakýchsi vláken, jenž do naší hlavy vedou a tam se potkávají v hmotě jakési šedivé, tu zoveme mozek. Tento orgán dle všech zjištění slouží jako centrum našich smyslů, kde jsou skládány ve vjemy a třízeny dle toho, jak naše duše je naučená. Nuže tedy to je jakási hmotná podstata našeho smyslového vnímání, která je nezbytným minimem k pochopení toho, jak využít magii k Šalbě.

Struktura vláken výše popsaná je právě tou oblastí, kterou může Síla "napadat". Samotné zvěsti, které naše smyslové orgány (tedy oči, uši, jazyk, nos a kůže) posílají do mozku, šíří se ve vláknech jako drobná množství síly neznámé, jakési její záchvěvy. Přestože tato síla je nevelká, vlivem životní výdrže každého z nás, která ze samé přirozenosti bytí vyplývá, jest velmi stálá. Proto je nutné na kouzla Šalebná tolika síly čerpat z našich zásob. Neb musí být usměrněny na opravdu někdy až droboučká zakončení vláken, kterých mnohdy, zvláště ovlivňujeme-li například hmat, jsou počty nesčítatelné. Dále je nutné vydržovat směr pochodu síly tělem pečlivě tak, aby dorazila svého cíle v hlavě cíle zaklínadla. Jak vidět na přípravu a provedení jsou tato kouzla neméně náročná jako kterákoli z jiného oboru.

Nicméně někdy je potřeba zajíti ještě dále, než k ovlivnění smyslů. Některé kýžené vlivy nelze obsáhnout pouhým ovlivněním jejich. Žádají, aby byl vjem docílen a teprve po té změněn. Na podobné, ale i jiné nám slouží odvětví Silová zkoumající mysl samotnou. Tedy tu vrstvu duše, která nad smysly bdí. Zásahy do ní snad jsou ještě obtížnější, neb je uložena kdesi hlouběji v našem těle, možná mimo něj, názory se různí, spíše však nikdo vůbec neví a hádání je to jak z křišťálové koule. Leč i tady lze vytvořit neplechu, která se smysly úzce souvisí.

U lidí často dochází k jakési záměně smyslů, či spíše k jakémusi nepřímému ovlivňování jednoho smyslu druhým. Nejvíce to bývá patrno na barvách v souvislosti s jiným smyslem. Bílé stěny, či v jiné chladné barvě vyvedené, mohou vyvolat u někoho pocit zimy a podobně. Nejvíce je to pak patrno, i když přeneseně, dosti, v básních a jiných textech umělců. Sladké vůně růží, či hebký hlas kosa v zahradě jsou jen mé, nepříliš jistě zdařilé výmysly a kterýkoli zpěvák na rynku by dokázal vymyslet jistě mnohem lepší a květnatější příměry. Každopádně tyto mne přivedly na skvělou myšlenku. Jak dovést představy těchto v skutečnost? Zjištění provedena byla, že každý z nás má dráhy vláken smyslových částečně propojeny, ač vazbami velmi slabými u většiny lidí, a jen menšina jako právě takoví básníci a umělci všeho druhu mohou dokázat poněkud se ponořit a tyto vazby už na úrovni vyšší vnímat. Leč stále v zachování smyslů původních pouze se stále lehkým náznakem jakési jen "pachuti", či tušení. Však pomocí energie, zdařilo se mi způsobit, že vazby propojující kanály smyslové zesílily natolik, až jejich původní určení bylo zcela změněno a zpřeházeno. Tedy zprávy ze smyslových orgánů dorazily pokaždé do špatné části. Nicméně nevedlo to ke ztrátě vjemu. Naopak signály, jenž se tak dostali do nové oblasti určení, byly zpracovány jinak, neb střediska mozková, kam jednotlivá vlákna smyslová ústí, nerozeznají povahu signálu, jen jej zpracují, byť poněkud nevyjadřují obyvklé věci (což však představám nevadí). Vjemy takto vzniklé mohou být velmi roztodivné. Záměna smyslů působí na každého jinak, zde záleží velmi na představivosti a citlivosti osoby. Na tom s čím se v životě setkává i na tom, jak moc dumá a pozastavuje se nad tím, co vidí, slyší a tak dále.

Nuže podstatu kouzla jsem osvětlil snad. Nyní k jeho projevům. Nejlépe se mi jeví vložit sem popis mého příručího Rozmila Raspenavy, kterýžto úzce spolupracoval při zkouškách tohoto zaklínadla a nebál se podstoupit rizika s ním spojená. Tímto mu vyjadřuji svůj dík.

Bylo to úžasné. Obraz tmavé chodby zmizel. Chlad v dlaních jenž čišel z kamených zdí rázem ustal. Pach plísně linoucí se odněkud z rohu taktéž. Přestal jsem cítit půdu pod nohama. Přestal jsem cítit sám sebe, myslel jsem, že jsem jistojistě mrtev. Přede mnou začaly se komíhat podivné obrazy zprvu jakýsi záblesk jenž postupně mizel, ale jeden jeho světlý bod po celou dobu mého stavu kdesi v rohu mého obzoru svítil, po chvilce jinde se rozžal ještě jeden, na prstech ucítil jsem ne příliš příjemné chvění a v nose utkvěla mi jakási pronikavá ostrá vůně. Nakonec se objevily se střídající pachutě soli, medu i nějaké hořké byliny, roztodivná směs, a uslyšel jsem jakoby někdo škrábal příborem na plech. Byl jsem jak u vytržení, mohu-li to tak popsat. Byl to zvláštní stav. Ne bezvědomí, neboť jsem si vše po ukončení zaklínadla ze své vidiny pamatoval. Bylo to zkrátka něco opravdu vyjímečného. Hrozivého, neb jsem nedokázal rozpoznat sám sebe od světa kolem, byl li to skutečně on a já, jak tvrdí mistr, protože se to nepodobalo ničemu, co jsem kdy do té doby viděl.

Náhle však vše pominulo. Obrazy jakoby uťaly. Chuťe jakobych před tím na jazyku ani neměl. Chvění na prstech ustalo, a vůni neznámou vystřídaly opět houby a plísně. Zjistil jsem, že jsem se sesul na zem, bolí mne loket a mám prokousnutou skráň, z které mi teče do úst krev. Mistr mi pomohl vstát a odebrali jsme se k němu do pracovny. To byla jen tmavá chodba sklepení, kde nic není. Co způsobila by se mnou zahrada, či rynk městský, kladl jsem si později otázkou. A mé vzpomínky se neustále vracely zpátky...

Jak vidět z popisu mého pomocníka. Účinky kouzla jsou velmi divoké. Terč ztrácí plnou kontrolu nad svým tělem. Odměnou je mu nevšední podívaná. Pohled na svět plný netušených skutečností. Provedeno bylo ještě mnoho různých výzkumů na různých lidech. Ač snahy byly veliké, v drtivé většině případů nebylo možno dosáhnout jinačí záměny, než jak popsal výše můj pomocník, tedy hmat stane se zrakem, zrak čichem, čich hmatem a chuť se sluchem prohodí si své postavení. V ostatních případech dochází k tomu, že uspořádání kanálů a drah vláken v těle jest jiné a propojení jsou tedy na jiných místech. Lidé, jichž se toto týkalo, patřili právě k těm šťastlivcům, kteří se mohou věnovati umění, neb je tato změněná propojení je předurčují k takovým činnostem.

Zajímavé opět ukázali se být pokusy s osobami narušenými, duševně nezdravými. U některých druhů nemocí, chorobných strachů, mohou se projevovat nepřekonatelné obavy z určitých vjemů. Toto kouzlo může způsobovat, že dotyčný vjem se dokáže rozložit, byť do jiných počitků, jež pak však nepůsobí jako vjem vyvolávající strach, tudíž lze dalšími postupy dospět až k vyléčení osob.

Užívání tohoto zaklínadla ze zjevných důvodů je doporučováno pouze v uzavřených prostorách a s osobami zajištěnými před pádem a zraněním. člověk pod vlivem kouzla ztratí totiž veškeré mínění o fyzické podstatě svého těla, jenž se promění v oné většině případů jako zrakové vnímání (hmat - zrak). Tedy se mnoho nevyhne například skousnutému jazyku apod. a je nutné zajistit uklidnění osoby před uskutečněním pokusu (zde je výhodou použít Krasohled z předešlé kapitoly knihy), aby vše proběhlo bez komplikací. Osoby jenž má býti vystavena vlivu čar, dotkneme se, pokud možno, pravou rukou, zatímco levou obkroužíme si třikrát kolem hlavy a zavřeme oči. Na chvilku pocítíme teplo, jen na malý okamžik, a pak je vše hotovo. Celá událost trvá jen několik minut. Delší prodlevy nejsou vhodné kvůli stoupajícímu riziku poranění (bezděčné pohyby, které zřejmě řídí jiná vrstva duše - nevědomí, dokáží ovládat svalstvo i pod vlivem tohoto kouzla!) a možnosti špatného přijmutí stran některých osob, jejichž nitro nemusíme znát dokonale. Je nutné si dávat pozor na neznámé události života člověka, na kterého působíme, neb by mohly některé vjemy u něj vyvolat nežádoucí skleslosti či jiné činnosti, ve vážných případech až choroby duše. Vrstva nevědomí, kterou není snadné zmapovat, a jež může často obsahovat vytlačené strasti i z hluboké minulosti je v tomto ohledu velmi nebezpečná.

To byl tedy popis mistra Alwaida z jeho knihy "Inteligentní mysli závojů zbavené", kterýžto rukopis se právě snažím zpřístupnit veřejnosti ze zaprášené knihovny Aqelského Artistia.

Co na to pravidla

Tedy další kousek spadající spíše pod fakultu Nejasně mlhavých studií na KU. Aplikace na něco tak charakterově subjektivního jako je mysl postavy je, pokud bych to měl dělat do důsledku, téměř nemožná. Omezím se tedy jen na herní mechanismy a nakonec jen na malý (skutečně prťavý) konkrétní výstup. Vše ostatně tak jako tak sepsal mistr Alwaid v svém díle.

Ještě však trošku ideologie kouzla, či spíše principů pro ty, kteří nechtějí číst Alwaidovu práci, která beztak obsahuje omyly, vzhledem k tomu, že poznání v jeho době nebylo toliko na výši, jako dnes.

Nelze příliš dopodrobna zabíhat do reálií nervstva, které Alwaid popisuje jako vlákna smyslová. Dnes již víme, že žádné propojení neexistuje těchto drah. Kouzlo působí jinak, i když neméně zajímavě. Zablokluje totiž centra smyslových vnímání a přesune impulsy smyslového nervstva do střediska, kde mozek tvoří představy. Zajisté je to pro tuto část mozku, která pojí často vědomí s nevědomím zajímavá pastva, že? Dle toho, jaké máme předešlé představy a zkušenosti, vyvstanou zaměněné počitky před našimi "smysly" jako tyto nové nečekané představy. Zkuste si přivonět k růži. Já cítm, že ta vůně je "sladká", ale na jazyku to není. Je to v hlavě a právě s těmito pocity - představami - toto kouzlo pracuje.

Určení parametrů

Tedy jako nejzákladnější považuje se u kouzel asi nejspíše magenergie. Porovnal jsem toto zaklínadlo s těmi z pravidel. Asi mi dáte za pravdu, že nestárnoucí a nepřekonanou stálicí je v oblasti psychické magie Sugesce. Kouzlo, s nímž lze dosáhnout téměř jakéhokoli efektu, nejspíše i tohoto. Řekl bych, že účinky mého jsou poněkud ultimátnější, oprostím-li se od možností využití a vezmu do hrsti fakta. I když jeho působnost jaksi materiální, tedy co skutečně provádí je menší. Volím tedy kompromis a magenergii volím stejnou vzoru: Žvtx2+5. Past naopak zvýším oproti o 1 na INT~7~ podlehne/nepodlehne. Je to proto, že narušuje dle mě konkrétnější struktury mysli, nikoli celou škálu, kerou je pro zdárné potlačení všech brzd, které brání vykonání nechtěných příkazů pod vlivem Sugesce, nutné blokovat. Tudíž se energie kouzla soustředí pouze na jednu část a "nerozmělňuje se". Dosah je určen na dotyk. Přeci jen to nemá být na "nenápadné" zneškodnění. Rozsah je také jasný. Jedna postava, přesto, že u Sugesce lze obsáhnout až tři. Není účelem ani hromadnější znehybnění nepřátel a jejich zešílení. Vyvolání dle vzoru, tedy dvě kola a trvání taktéž, jedna směna. Kombinace smyslů jsou popsané výše, každopádně zde je znovu výpis:

Opakuji, že toto je nejčastější kombinace u většiny lidí a i tak je tabulka předmětem jákekoli změny. Ovšem jistěže někteří lidé, zvláště umělci mohou mít toto zařízené jinak. U nich může docházet k libovolným jiným kombinacím a projevům. Každopádně ne každý, kdo má talent se vydal na dráhu nejistoty, tudíž pokud PJ v tvorbě své CP např. s něčím takovým nepočítal, může jednoduchým hodem k% zjistit, jestli daný terč kouzla patří mezi 15% šťastlivců (započítejme totiž též mentálně retardované, či jinak postižené s rozotodivnými disfunkcemi, které ani nemusí bránit normálnímu životu a přesto se mohou projevit právě například u tohoto kouzla).

Co se tedy pocitů postav týče. Těžko radit. Hráč sám (potažmo PJ, není-li hráč schopen hrát svoji postavu, skrze nedostatek hereckého talentu, který každý nemá) by měl nejlépe vědět, na co bude jak jeho postava reagovat. Uvědomění si, že má nějaké představy je důležité, je potřeba opravdu vcítění se do ní. Toto kouzlo možná někomu napomůže nad tím začít uvažovat a posune jeho hraní postavy zase o kus dál. Já sám jsem nad tím, než jsem to začal psát taky moc nepřemýšlel. Každopádně by mělo platit, že pokud například chuť nečeho ve vás/vaší postavě evokuje něco kovového, uslyšíte pod vlivem tohoto kouzla jak někdo cinká meči apod. (proto ten plech v příkladu páně Alwaida, neb krev ze skráně jeho asistenta chutnala po železe v hemu).

Nakonec trošku obhajoby, proč není kouzlo univerzálnější. Není určitě možné, aby každý vykoumal všecko na první pokus úplně perfektně. Mistr Alwaid nemohl za celý svůj život jistě vymakat kouzlo tak, aby mohl modifikovat past a trvání přidanou magenergií. Stejně tak se mu mohlo těžko dařit zkoumat, jak vyvinout další kombinace smyslů, když to nejde přirozeně. Nepopírám, že nějaký jiný kouzelník může pomocí moderních metod na toto kápnout, ale v době, kdy psychická magie byla v plenkách a Mistr Alwaid konal své první pokusy na opilých bezdomovcích, byl toto jen nedostižný sen a kniha, kterou vám zde postupně předkládám je souhrnem bezmála téměř padesátileté práce jejího autora v oboru, který měl magii v lásce a obětoval jí všechen čas, co mohl.