Hřbitov

Kult smrti Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 35

Eladrin Melwith

Největší přítel Darwoga a rovněž mág temnoty. Meladrin již v mládí vynikal svou krásou nad ostatní vrstevníky. Jeho schopnosti vůdce a přirozená autorita byla přisuzována zásahu bohů. Proto si jej vybrali mágové ke studiu. Byl velmi nadaným žákem a brzy se naučil používat veškeré finty, jenž mu mágové mohli poskytnout. Brzy se u něj objevila silná ctižádost a pocit nadřazenosti. Odmítl poslouchat mistry a vyhrožoval jim smrtí. Poslední kapkou bylo postupné zabití všech jeho mistrů, jen proto, aby dokázal své schopnosti.Další roky jeho života jej svedli dohromady s Darwogem. Jejich cílem bylo poznat zákoutí lidské mysli a snažit se jí co nejlépe ovládnout. Darwog poté zanechal tohoto studia a začal se věnovat přivolávání temných sluhů z jiných rovin bytí. Melwith však pokračoval ve studiu a stal se jedním z největších mágů nového světa. S jeho rostoucími zkušenostmi rostl i počet lidí, jenž byli ovládání pomocí jeho sítě intrik a kouzel. Mnoha šlechticům Severní Marky začal Eladrin zatemňovat a plánovat život. Vše jen proto, aby mohl jeho přítel, Darwog, nastoupit na trůn. Molios, vskitský kurftíř, se však o celém spiknutí dozvěděl. Na svého bratra přivolal Elfí kouzelníky z Parmantu a Eladrina nechal vyvést vojenskou posádkou. Eladrin přísahal pomstu. Rozhodl se spojit s lidmi z temného kultu a tak se stal jedním z Šedých hor.

Vzhled – Ostře řezané rysy a pronikavý pohled. Světlé vlasy a jemná, téměř dětsky bělostná pokožka. Příjemný způsob mluvy a schopnosti poznat přetvářku a pravý původ věcí. Obratný intrikán a politik. V boji nosí „brnění“ s adamantitu, jenž pomocí zvláštních hrotů zaměřených na jeho hlavu usměrňuje myšlenkové útoky. Brnění je dílem Gnomích alchymistů, jenž byli za svůj výtvor odměněni hrozivou smrtí.

Síla - 15/+2
Obratnost - 12/+0
Odolnost - 10/+0
Inteligence - 19/+4
Charisma - 20/+4

Úroveň – 19 (Mág)
Životy – 45
Bonus do inic.+ 5
Magie – 110 mágů

Artefakty – Kniha mysli (Kouzla tvořená velkými mágy, tyto kouzla souvisejí jen a pouze s mentálním útokem, jedná se o mentální štíty, uchopovací chapadla atd.)
Usměrňovač – Brnění s kapacitou 5*úroveň + inteligence mágů. Toto brnění může sloužit jako napájecí baterie pro jeho mentální útoky. Funguje jako čarodějná hůl, nezastavuje však kouzla. Vkládání magenergie je klasicky za dvojnásob, výběr normální, ne dvakrát. Při zásahu brnění, nebo poškození hrotů při boji je vlastník, jenž je používá k boji postižen mentálním šokem.

Frederick Trashlar

Jeden z prvních Tileánských nekromantů, jeho vědění je jako symbol pro další generace. Někteří o něm mluví jako o Fextím pánu. Jeho studia tohoto nemrtvého jej velmi přiblížili záhrobní říši. Chodí ověšen fetiši, kůstkami a povídá se, že sebou nosí hlavu fextího bojovníka Sarixe. Hlava snad s Frederickem promlouvá řečí mrtvých. Jeho tělo je odolné na útoky zbraněmi a na magii, jako Nemrtvý fext. Jeho účast v kultu smrti byla iniciována touhou vládnout a činit zlo pomocí těchto mužů. Nakonec se však jejich spojení stalo předmětem jejich zkázy. První zápis v Nekronomikonu byl Fredericka a povídá se, že bude také první, jenž bude volán podruhé. Při osudné bitvě s mágy znovuobnovených imperiálních sil byl Frederick zasažen myšlenkovým útokem Daeora, tělo kleslo k zemi bez života. Frederick však stačil zahodit Sarixovu hlavu do rozbouřeného oceánu. Po boji ač usilovně hledána, nebyla nalezena. Okamžitě vznikla spekulace, že Sarixova hlava je klíčem ke smrti Fredericka a ten tak nadále žije.


Síla - 20/+4
Obratnost - 25/+7
Odolnost - 21/+5
Inteligence - 18/+3
Charisma - 7/-2

Úroveň – 18 (Nekromant)
Životy – 113
Bonus do inic + 4
Magie – 102 mágů po odečtení za 3 fexty, jenž jej neustále sledují se jmény Brax,Atrex a Belltir

Artefakty – Fextí atributy a rezistence, vše je podmíněno vlastnictvím Sarixovy hlavy.
Frederickova upíří holeň – Velmi mocný artefakt, jenž je v držení Fredericka Trashlara. Tento artefakt zabraňuje v útoku nemrtvým na Fredericka, ani kdyby to měli nakázáno. Všichni Fexti v dosahu, i pod kouzly cizího nekromanta okamžitě poslouchají Fredericka.
Staff of Nekromancers – Tato hůl je obdobou čarodějné hole. Magenergie je počítána stejně. Tato hůl byla zhotovena Frederickem ze stromu, jenž rostl na poli pod horou Mt.Sarnass (Velká bitva pod Banjutovými horami proti Bretonským vojákům). Strom byl tak nasáklý přítomnosti krve, že se sám sklonil před Frederickem. Hůl dává postih –1 do charismy. Je s ní možné vázat nemrtvé- výhodou je však odebírání magie, né dvojnásobek, ale normální počet.

Hrabě Nuranský

Narodil se před 1200 lety v rodině hraběte Bregona Nuranského v Ladožských horách v části zvané Jižní větrné vršky. Otcovo panství nebylo moc bohaté, ale výdělky stačily pokrýt výdaje na studia. Po svých 12 letech byl poslán do Říšských magických škol. Patřil k nejtalentovanějším žákům v historii. Brzy zjistil, že studium magie je pomalé a zdlouhavé a proto hledal alternativní cesty. Stal se přítelem Praetora a spolu podnikli nejednu výpravu. Při jedné z cest se jim podařilo nalézt svazek nižšího povolávání astrálních démonů, od té doby se více věnovali studiu této knihy než magickým vědám. Praetor výcvik v řádu skončil a odešel, vědění knihy obsáhl za rekordní dobu 2 let. Hrabě studoval 10 let tajemství knihy, než se mu povedlo povolat prvního démona. Potřeboval mnoho peněz na své výpravy a magickou výbavu, a tak připravil smrt svého otce. Stal se hrabětem svěřeného panství a zde se uzavřel. Mnoho let poté se stal známým díky svým krvavým akcím s démony, za než si dal královsky zaplatit. S jeho sílícím vlivem stoupala i nenávist normálních lidí. Brzy byl zařazen na seznam hledaných kultu smrti, jak byl tento seznam nazván. Brzy se tento kult začal scházet a plánovat svou obranu. Po sestavení říšské armády museli představitele kultu, po sérii mnoha prohraných bitev ustupovat. Po ústupu skrz celou říši a mnoha zničených městech se stáhli k Šedým horám. Zde v monstrózní bitvě pod ledovým štítem byli definitivně poraženi, i když armáda říše utrpěla mnohé ztráty. Stali se vězni Šedých hor.


Vzhled – Svalnaté tělo a pěkný souměrný obličej. Tvář vyzařuje přirozenou inteligenci. Černo stříbrné šaty. Hůl s ledokamenem (váže allilquara) na špici.

Síla - 16/+2
Obratnost - 14/+1
Odolnost - 9/-1
Inteligence - 19/+4
Charisma - 15/+2

Úroveň – 23 (Povolávač)
Životy – 58 - plus zaklínací vazba na člověka na 5 úrovni s 45 životy(Velmi mocné kouzlo temné magie, vytvoří vazbu na člověka. Při útoku na mága se zranění přenáší na cíl kletby.
Bonus do inic + 5
Magie – 142 mágů – po odečtení zaklínací vazby 130

Artefakty – V čarodějné knize má 800 stran o povolávání astrálních démonů.
Jeho čarodějná hůl – 134 m.
Roucho věnované mu Praetorem - odolnost vůči jakýmkoliv ledovým kouzlům a bonus + 2 proti pastem útočícím na podstatu čaroděje. Po vypnutí této ochrany se dostaví imunita na jakékoliv normální zbraně a mag. zbraně až do démona +2. Jeden z nejmocnějších artefaktů Stavjarogu. Bohužel v bitvě s Imperiálními čaroději zničeno obrovskou explozí.

Belcor z Mar Nadragu

Temný elf z Mar Nadragu. Studoval pod vedením Temnokněze. Byl druhým nejlepším čarodějem Severního cípu po Hilgerdu krvomeči. Ve věku,před příchodem Krvavé bohyně se těšil velké úctě, mnoho otroků bylo svěřeno pro jeho pokusy v temné magii. Studium těchto věd mu však zatemnilo mysl. Vyžadoval po Temnoknězi veškeré jeho vědění, chtěl se stát největším Drowím mágem. Temnokněz se zalekl jeho ctižádosti a nechal své zabijáky vykonat špinavou práci. Belcor však poznal hrozící nebezpečí a rozhodl se svou zem opustit. Cestoval po říši a setkal se s velkými čaroději, je jediný kdo mluvil s Freiem. Poznal Darwoga a odešel živý. Bezmezně uznává dávno zaniklá božstva temna, mezi nimi vyniká Lother.


Vysoký velmi štíhlý elf. Světlé vlasy stažené do culíku. Tmavá pleť. Nosí plášť moci, jenž se poprvé objevil na Hlubině a z této země byl dovezen zlým hraničářem. Černá barva pláště s tajemnými ochanými runami archaických bohů.

Síla - 12/+0
Obratnost - 13/+1
Odolnost - 10/+0
Inteligence - 21/+5
Charisma - 18/+3

Úroveň – 20 (Temný mág)
Životy – 60
Bonus do inic + 4
Magie – 131 mágů po odečtení 48 za hrůzy Goliaha a Sakruse zbývá 83

Artefakty – Všechny svazky temné magie
Hůl bažinného muže– 121 mágů
Neustále jej následují hrůzy Goliah a Sakrus (24.žvt)
Roucho moci – Lze nastavit imunitu na normální zbraně, magické pak zasahují za dvojnásobek. Imunitu na kouzla určitého druhu- opoziční škola zasahuje za dvojnásobek(popř. past je pro něj dvojnásobná)

Sarvas Modřanský

Sarvas by se dal jen těžce počítat mezi kouzelníky. Ví se že jeho život začal ve Falerně v provincii Tarantina Modřansku. Již v ranném mládí se stal žoldnéřem. Bojoval v Říšské armádě, jako žoldnéř pod korouhví Severní Marky. Prošel několika velkými bitvami v Tarantinu. Stal se zkušeným vůdcem a jeho umění šermu bylo velmi oslavováno. Brzy kolem sebe sestavil skupinu věrných stoupenců, jenž bojovali celý život v cizích armádách. Pojmenovali se Sarvasovi žoldnéři a vytvořili si zástavu. Již nikdy poté nebojovali osamoceni. Byli najímáni knížaty a vždy splnili svou práci. Hromadili zlato a brzy byl jejich vliv nebezpečný. Jejich bývalí zaměstnavatele se spojili a připravili léčku. Sarvas se svými lidmi měli odjet do hor Apuccini a tam vzít útokem věž zrádce Tarantinských a uprchlého knížete. Odpor měl být slabý. Byli však přepadeni vojáky Morusie, jíž byli nahlášeny přípravy Sarvase na uchvácení trůnu. Sarvasovi vojáci byli pobiti. Povídá se však, že za týden po boji vystoupili z Apuccin nemrtvý ze Sarvasovou zástavou.

Jejich mottem bylo: „Věrni až na smrt.“

Sarvas vede skupinu 15 přízraků. Sarvas je 16. a velitelem. Vždy mají standartu Sarvase a bojují svými starými zbraněmi. Krátkými meči. Jsou kryti velkými štíty a slavnými jižními karkatami. Sám Sarvas vždy vede útok a bojuje neohroženě včele. Podle hesla Smrt nás nezastaví jsou padlí přízraci po boji Sarvasem oživeni a bojují dále svůj věčný boj.


Síla - 16/+2
Obratnost - 15/+2
Odolnost - 16/+2
Inteligence - 14/+1
Charisma - 12/+1

Úroveň – 16 (Šermíř)
Životy – 90
Bonus do inic + 9

Artefakty – Sarvasova garda jsou přízraci z Pravidel pro PP. Společný výcvik jim dává +1 do útoku. Sám Sarvas je vysoký svalnatý člověk ve starobylém brnění Tarantinských knížat, jeho brnění má OČ 10. Brnění je zdobené motivy stromů Pališníku, jenž roste v domovině Tarantinských na Starém světě. Meč krátký, vyrobený trpasličím kovářem Furkem za záchranu jeho dcery – “Sarvasova včela“-meč má úč. 8/+1 a je Sarvasovou rodovou zbraní.

Poznámka: Nekromanti zde uvedení nejsou titíž, o nichž se zmiňuje následující text. Je to oněch pět, jenž byli zastaveni Říšskými mágy.

Boj a konec Pánů temnot z pohledu Morwena, šlechtice a velkého rytíře Severní marky:
Jaro, jaro je velmi krásné. Vše začíná růst a poprvé po dlouhé zimě je cítit dotek Slunce. Zasněžené štíty mohutných velikánů hor však zůstávají nezměněny. Tolik jar již viděly, a přesto toto jaro bude opět v něčem jiné. Zvířata hledající obživu na doposud zasněžených pláních budou zběsile utíkat. I ten malý kvítek, jenž zrovna včera vypučil bude zašlapán. Přijde smrt.
Dlouhých dvanáct měsíců nebyli vojáci Alvaru a Argosu u svých rodin. Stesk po svých bližních začíná zatlačovat touhu bojovat za ideály dobra. Je poslední čas zatroubit polnicí k útoku.
Golanské výšiny. Pro mnohé doposud jen nevýznamné místo na mapě Šedých hor. Nyní bude svědkem mohutné bitvy. Pro mnohé již poslední.
Mnoho jich nezbylo. Tři byli po právu potrestáni Orky Rezavé šavle. Pětice potkala přemožitele v Říšských mázích a jeden svedl osamělý boj se svou minulostí. Sedm jich tak bude stát v čele svých armád smrti. I tak dost pro unavené vojáky.
„Slibuji, že můj oddíl splní rozkaz přesně dle Vašeho přání, Maršále. Dlouho jsem je cvičil a dnes mohu s hrdostí říci, že budou bojovat jak se patří. “ Za slovy rytíře bylo slyšet hlasy provolávající slávu svému veliteli. „Tvůj slib je pro mne vším, přesto však vidím strach ve tvém srdci. Není to strach z vlastní smrti. Bojíš se o své vojáky. Ti muži kolem tebe mají také strach, čekají na tvá rozhodnutí a ty nesmíš zakolísat. Jejich životy jsou ve tvých rukou. Teď vyjdi se vztyčenou hlavou a pozdrav je před bitvou. Pamatuj – jsi synem krále. Synem rodu, jenž byl určen bojovat proti silám zla. Byli jste prvními osadníky na tomto spropadeném kusu světa a z boží pomocí jimi budete až do konce věků. Teď běž a bojuj se ctí.“ Mladý rytíř sklopil hledí své přilbice a pokynul maršálovy na pozdrav. Po chvíli jeho nedávnou přítomnost ve stanu prozrazovali jen pomalu se vzdalující kroky. Maršál osaměl se svými myšlenkami.
Zvuk mnoha polnic prořízl hrobové ticho mezi vojáky. Konečně přišel tolik očekávaný povel k útoku. Není divu, dole u řeky se začala zvedat mlha. Rytíři ztráceli přehled o pohybu nemrtvých.
Morwen hlasitě přemýšlel: „Tři míle k řece. Voda bude studená a řeka s tajícím jarním sněhem bude rozvodněná. Poté tři sta stop k prvním kamenům na úbočí. Rychle doleva. Až odřízneme špici a gardový vojáci rozdrtí jejich hrot, bude naše práce u konce. Dále jen dávat pozor na levé křídlo při jejich postupu k hoře osudu. Nebo se ta hora tak nejmenuje. No to je jedno. Tam se stejně rozhodne o všem, tak to bude hora osudu.“
Zvuk trubky náhle, jako mávnutím kouzelného proutku, odehnal vzrůstající nervozitu mezi barbarskými žoldneři Alvaru. Jejich řadami se ozvaly výkřiky, výkřiky vojáků jenž pohrdali smrtí. Byli připraveni bojovat a zemřít. V jejich čele šli bok po boku dva muži. Jeden, jenž do řad porůznu oděných barbarů vnášel střípek civilizovaného válečnictví díky své plátové zbroje a druhý, nesouc zástavu kovadliny nad niž je zkřížen meč s kladivem, zase zařazujíc tuto na první pohled neorganizovanou masu do složitého celku Alvarské armády.
Dlouhé tři hodin se válečné štěstí přelévalo ze strany na stranu. Pocity eufórie střídaly pocity zmaru. Nepřátel bylo mnoho, a zdálo se, že místo jednoho zničeného povstanu další dva. Vtom se však stalo něco, co nikdo od dob velkých vítězství Veliarise a říšské armády nepamatuje. Armádě požehnal sám Apollos skrz nositele svatého symbolu. Jeden maličký člověk. Jeden mezi 9548 vojáky rozhodl bitvu. Stal se z něj hrot meče směřující do zkaženého srdce nekromantů. Již mnohokrát byli v bitvě viděni vojáci propadnuvší záchvatu boje. Nikdo však před tím neviděl rytíře vedeného božím světlem ničícího nepřátele jako hadrové loutky. Síla paží a moc světla mu ukázaly cestu až k samotnému vrcholu. Jen málo vydrželo smrtící tempo těch, jenž mířili k vrcholu hory Osudu. Ještě méně však bude těch, jenž by mohli vyprávět, co se tam nahoře opravdu stalo. Byl-li to jeden z rytířů, kdo srazil hlavy věčně žijícím, nebo Apollosovů Avatar, zůstane zahaleno rouškou tajemství.

Možná se k nám konečně obrací Slunce a svítí nám na cestu. Kdo ví?


Příchod Temnopánů zaznamenaný kronikářem Thaisllixem:

Naproti těmto odvážným mužům však stálo něco, s čím se mnoho z nich nikdy nesetkalo. Prvním mužem průvodu byl Frederick, již dávno ztratil vše, co jej poutalo k lidem Byl oděn v černý šat a v ruce třímal hůl. Hlava jeho nemrtvého přítele se usmívala a jektala píseň smrti. Frederick rozmlouval s vyslancem Tileánských Nekromantů. Za stovky let se mnoho změnilo a Frederick chtěl znát všechny podrobnosti. Za nimi straně kráčel temný elf. Roucho moci svítilo svými tajemnými runami. Elfa obklopovala tma čarodějné moci. Nehmotní zabijáci, samotné seskupení zla, dávali pozor na svého stvořitele. Eladrin zde byl také. Vždy chtěl stát na straně vítězů a šanci, jenž mu poskytli Tileánci nezahodil. V jeho výrazu bylo něco strašného.Mnoho let plánoval pomstu Moliovi a nyní se dočkal. Oděn do svého brnění, brnění starého mnoho tisíc let se usmíval času jenž jej nikdy nezastihne nepřipraveného. Praetorův přítel a jeden z největších povolávačů všech věků vedl Allilquara. Tento zástup uzavíral dav přízračných lidí ve válečném oděvu a se zbraněmi. V jejímž středu byl přízračný rytíř ve svém rodovém brnění, se zdobeným štítem a krátkým, nádherně vykovaným mečem v pochvě u pasu. V obou dlaních držel otrhanou, ale určitě před mnoha lety nádhernou, zástavu jeho oddílů.

Tato povídka je ze světa Stavjarogu. Fiktivní svět fantazie, ve kterém se pohybuje naše družina již přes rok. Tento soubor popisuje ukončení našeho tažení a konečné zúčtování se silami zla. Nekromanti byli poraženi a vítězové slaví slavné vítězství. Ale jak dlouho..

Autorem povídky je Gamemaster neboli PJ - Tomáš Pavlík kroll@email.cz

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Tak to jsem taky nepochopil.


 Uživatel úrovně 0

Chtěl bych se jenom zeptat o kolik se Frederickovi Trashlarovi zvýšily ty vlastnosti za přítomnosti Sarixovi hlavy?


 Uživatel úrovně 0

Hodně mě to zaujalo, tak jsem vytáhl všech pět postav s Kultu smrti a dal je do dobrodružství normálně se všema jejich schopnostma a artefaktama a 7 člená družina průměrně na 22 úrovni a museli to vzdát, řekli, že tohle je na ně moc silný kafe :-)


 Uživatel úrovně 0

Rozhodne je to na 5 hvezd- Myslim ze sem to ze zacatku uplne nechapal par veci by to chtelo zmenit ale to je jedno.


 Uživatel úrovně 0

Ano je to dobré, ovšem- četl jsem i lepší! např. Equinuus… Je to takové pro mě dost nepřehledné, nápad je to dobrý a mě se to moc líbilo, ale na 5* to prostě není!


 Uživatel úrovně 0

supr dupr



 Uživatel úrovně 0

Výborně!


 Uživatel úrovně 0

Co dodat ????


 Uživatel úrovně 0

Bez chybičky.Dávám 5*.

Vojta Mág