Araman žil v jednom přístavním městě,jelikož tam bylo plno obchodníků a obchodů, tak se mu docela zachtělo kradení ,ale pak když viděl zápasy gladiatorů, které se pořádají jednou za dva měsíce,tak na zlodějinu zapoměl a stal se válečníkem, příští týdny se učil v boji se širokým mečem, a obranu se štítem.Ale na štít rychle zapoměl když se kvůli němu dostal do \\\"slepé uličky\\\".....

Jednoho mrazivého dne se stalo něco neočekávaného,probudil se ve své postali a tu slyší ...\\\"Do zbraně!Město je obléháno!\\\"... slova do zbraně mu nemuseli říkat třikrát, popadl svůj meč, hodil na sebe kroužkové brnění a rychle vyběhl k hradbám, všude za cimbuřím byly lučištníci (většinou Elfové), kteří stříleli mezi nepřátele šíp za šípem,dole se už formovalo okolo dvouseti mužů, Araman se rozmýšlel poměrně dlouho co udělat, ale jeho rozmýšlení ukončilo proražení brány.Do města začali vstupovat nepřátelští vojáci,strhla se velká bitva která trvala ještě dlouho,mezitím co se vojáci dola sekali a mlátili,Araman se rozběhl k ostinci kde se taky bojovalo ale ne tolik když se dosal k hostinci byly všichni nepřátele k němu zády,uchopil meč do obou rukou a jako kdyby třímal dýku zarazil meč jednomu z vojáků přímo do zad mezi lopatky,ten se v přidušeném řevu zkácel k zemi.Zbytek vojáků si ale Aramana všiml, jeden voják, který byl vyzbrojen šupinovým brněním vyplněnou přilbou a širokým mečem plus štít se dal s Aramanem do boje,byli se dlouho,Araman se hodněkrát dostal k příležitosti nepřítele seknout,a taky to chtěl udělat,ale jeho sok měl nejspíš lepší skušenosti ze štítem a každá Aramanova rána narazila do ploché oceli.Když už byli oba dva docela vyčerpaní z jejich boje (6-10 min) tak byly hradby proraženy úplně a plno nepřátel se hrnulo do vnitř města jako mravenci, lučistníci byly pobiti a armáda mířila na hrad,voják co stál proti Aramanovi se smál nad vítězstvím jeho bratrů ve zbrani že si ani nepovšiml záblesku ocele hned vedle něj.Ze schodů kde skončil tento tuhý boj,se zřítila postava vojáka a Araman začal hluboce oddychovat, bohužel ne moc dlouho, další dva vojáci se k němu řítili a jejich zbraně vypadali hrozivě.Už nebylo čas hrát si na hrdinu,Araman hodil meč přímo ně,hbitě se otočil a běžel pryč,pobíhal už na tak dost zničeném cimbuří které nespadlo.Zrovna chtěl přeskočit z jednoho konce na druhý když mu nohou projela ostrá bolest a on se jen tak tak zachytil při svém pádu za okraj hradeb.Podíval se dolů,a kromě vojáků kteří stali pod ním a jakéhosi statného barbara oblečeného dsot vznešeně viděl i okovanou šipku z kuše jak mu trčí z nohy.Pomalu strácel vědomí a noha ho začala pálit.Držel se jak mohl ale nepomohlo to,pustil se a jeho dopad nebyl nejměkčí.Když do padl vojáci se na něj vrhli a ještě zpozoroval pěstí co se na něj řítila............

Pokračování přístě ;)