Narodil se v rodině dřevorubce a k lesu měl už odmalička velmi blízko. V patnácti se s otcem pohádal ohledně kácení stromů, neboť nemohl pochopit, proč se lesu tak ubližuje.

Vyrazil tedy do světa a stal se hraničářem. Přidal se k družince a tam si ho značně vážili. Jeho elfí obratnost mu brzy zajistila věhlas skvělého lučištníka.

Když mu bylo pět a dvacet rozhodl se, že ukončí svou dobrodružnou kariéru a stane se druidem. Zřekl se svého původního jména a začal si říkat Jeřáb. Starší druidi ho však nazývali Jeřabinkou.

Tak jako každý novic byl přehlížen, jistou proslulost si získal poté, co jako jeden z mála druidů viděl jednorožce- a co víc, dokonce si s ním povídal.

Pár let poté si pro něj přišli kamarádi a ho opět zlákal svět. Létal na pegasech a grifech, bojoval proti strigám i drakům.

Po dvou letech putování se mu však zastesklo po hvozdě. Přátelé ho přemlouvali ať se nevrací, ale to vše marně. Přátelé mu tedy nabídli aspoň doprovod. Když dorazil ke svému hvozdu uviděl malou druidí hlídku bojující proti skřetům.Jeřáb vyrazil z úkrytu a vrhl se na skřety. Přátelé ho následovali. Bitka skončila dříve než začala. Jeřáb byl slavnostně přivítán a byl mu předán srp.Rozloučil se s přáteli a usadil se ve hvozdu. Tady žil v klidu do té doby, kdy se ve hvozdě objevil zelený drak. Ten zabil několik druidů a pustošil hvozd.Vytáhl tedy svůj starý zaprášený stříbrný meč a koženou zbroj a vyrazil. Draka udolal za pomoci přítele druida Duba.

Jeřáb začal být oslavován a brzy se stal Veledruidem ve hvozdu. Zde pak v požehnaném věku stošedesáti let odešel v klidu na věčnost.