Černá Apokalypsa
| Autor: | axel |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 10 |
odpusť mi hříchy spáchané ve jménu Boha,
který vedl mne v letech minulých.
Odpust mi mé zavrhování Tě,
i odpust mou zaslepenost bílou vírou,
která nutila mne konat směšné dobro.
Pane náš, mocný Satane,
přijmi mou moc a mé služby,
které pomohou šířit Tvůj vliv.
Pro vykoupení mé špatné duše,
skloním se ti s krví dívky,
která byla zabita mou rukou.
Pane náš, mocný Satane,
veď mě bojem krvavým,
který rozpoutám ve jménu Tvém.
Dej mi sílu čelit,
i ochraň mě před meči mužů,
ve jménu Boha bojujících.
Dej mi sílu, prostup mou myslí, ovládni mě, pane náš.
Buď uctíván, Satane.
Mohutný hlas pronikal vzduchem, slova Satanova sluhy se nesla krajem, plašila koně a děsila lidi. Nad domy se stáhly bouřkové mraky. Zahřmělo a zablesklo se. Vesničané utíkali do kostela a s nadějí Boží pomoci zabednili vchod. Poledne sotva odbylo, ale venku byla tma jako v pekle. Světlo luceren sahalo pouze k plotu kolem kostela (dřevěný kostel měl okna nízko nad zemí, nabízely výhled na temnou bouři, která zuřila venku). Nechutné ticho děsilo všechny. Byli zmatení, nevěděli, kam obrátit svůj zrak. Ono trýznivé mlčení rozetl výkřik ledovější než sama smrt. Ozval se současně se zablesknutím. To ale nevystrašilo ženu, padající k zemi v bezvědomí. Všichni pohlédli ven z okna, u kterého předtím žena stála. Neviděli nic, krom několika náhrobků nebohých poutníků, kteří zahynuli u bran tohoto kostela. Vyděšeni, v mlčení očekávali další záblesk. Přišel nedlouho po předchozím. Některé pohled přimrazil a jiní padli, stejně jako před chvilkou ona bezmocná žena. U plotu, přímo proti kostelu, stál anděl. Jeden blesk střídal druhý, díky tomu lidé zahlédli anděla v jeho plné kráse. Měl dlouhé světlé vlasy a krásná velká křídla, která roztáhl za svou vysokou postavou a zastínil tak jasné světlo bouře. Ve svých silných rukou držel zkrvavenou mladou dívku. Její mrtvolně bezvládné tělo všichni poznali. Byla to dcera místního hejtmana. Tak mladá a krásná si smrt nezasloužila. Nebylo jí ani patnáct let, přesto svou krásou oslnila mnoho mladíků i mužů. Anděl nechal mrtvolu padnout na zem a odkázal ji červům, kteří začali, jako na povel, ničit její krásu. Přestalo se blýskat, opět nastala tma. Brzy jí však narušila rudá zář andělových očí. Kněz neváhal a promluvil k lidu: "Nebojte se, děti moje! Jsme v Božím chrámu, pod Jeho ochranou! Dílo ďáblovo, kterým byl tento anděl pošpiněn, na svaté místo vstoupit nemůže!" Poklekli hromadně k modlitbě, stihli však pouze první slova Otčenáše, když se vrata kostela s hlasitým prásknutím rozlétly. V nich stál anděl, ruce stále od krve a na tváři ďábelský úsměv. "Povstaň Satane! Povstaň!" zahřměl andělův hlas. Svíce v kostele téměř zhasly. Světlo plamínků jen těžko pronikalo tmou. Vše se začalo klepat, zem se otřásla a ohromná rána nad oltářem ohlásila Jeho příchod. Kříž se rozletěl na mnoho kusů a na jeho místě se zhmotnila tři sáhy vysoká postava. Sama byla temnější než okolí, jen obrys mohutného těla a rohy s ocasem napovídali o přítomnosti nežádaného hosta. V pravé ruce svíral ohromný meč a v druhé dlouhé důtky.
Dnes to začalo, jak jsi žádal.
Dnes to začalo, ve jménu Tvém.
Můj nový pane, na tvou počest
zničím starý svět, ve jménu Tvém.
Nezůstane špatné víry v Boha a jeho bezmoc.
Nastolíme nový řád, řád síly Tvé.
Dej mi sílu, prostup mou myslí, ovládni mě, pane náš.
Buď uctíván, Satane.
Druhého dne vyšel z lesa dobrodruh. Slavný válečník, který pobil tisíce skřetů i nemrtvých. Mířil za starým přítelem do této vesnice. Místo svého cíle však našel jen hluboký kráter. Uprostřed tohoto kráteru zahlédl hromadu čehosi. Přišel blíže, čekajíc mrtvá a ohořelá těla. Jak nepříjemné překvapení ho však čekalo. Těla nebyla ohořelá, dokonce to ani nebyla celá těla. V jezeru krve se tyčila hromada masa a vnitřností. Pach hnijící člověčiny prolezlé červy působil cizinci silné nevolno. Samotný pohled na následek masakru byl přiliš i na žaludek zkušeného válečníka, proto byl vyprázdněn zvracením.
Anděl pak chodil v přestrojení od města k městu. Jeho prvními oběťmi se stala skupina třinácti mladých žen. Mladý muž je po návratu z práce nalezl mrtvé na zakrvácené podlaze svého domu, mezi nimi i svou vlastní ženu. Byly nahé. Všechny byly zavražděny stejně. Řez nože vedl od pochvy až pod hrudní koš. Střeva i žaludky, vytrhané z těl, byly rozházeny po celé místnosti. Jejich skalpy ležely na zemi pod vyteklými mozky každé jedné z nich. Oči byly probodnuty. Na zeď anděl nakreslil krví mrtvých žen pentagram. Byla to pěticípá hvězda v kruhu, dva cípy otočené nahoru. Z jejího středu hleděla kozlí hlava - vyobrazení Satana.
Druhou obětí bylo třináct starých druidů a poutníků. Našel je obchodník na cestě hvozdem. Jejich těla byla oddělena od hlav. Samotná těla ležela v kruhu kolem stejného pentagramu, který zdobil zeď u mrtvých žen. Hlavy vysely na větvích nad pentagramem. Těla prolézali červi, hlavy oklovávali havrani.
Další obětí se staly malé děti. Anděl pověsil třináct malých tělíček za nohy na ostré háky mezi dva stromy a svolal vrány, aby je zaživa oklovaly. Zbytky mrtvých těl, která se hnusila i samotným vránám, nalezli na stejném pentagramu, jako ve dvou předchozích případech.
Čtvrtý masakr se odehrál v jedné zapadlé krčmě v ještě zapadlejší vesničce. Sotva anděl vešel do dveří, všech třináct přítomných vzplálo ďáblovým plamenem. Ohromný žár nedal nikomu šanci na přežití. Lidé v okolí sotva zpozorovali oheň, když se jejich krčma zhroutila. Za pár vteřin po hospůdce a osazenstvu zbyla jen hromádka popela v dobře známém pentagramu.
Každý den se odehrál jeden tento čin. Pátý den nalezli obyvatelé malého městečka mrtvá těla třinácti kleriků. Vypadali, jakoby z nich byl vysát všechen život a veškerá krev. Těla byla velmi scvrklá a seschlá. Jistě není náhoda, že nad oltářem, kolem kterého mrtví leželi, místo kříže rudě zářil pentagram známý ze všech čtyř minulých případů.
Následně vraždění utichlo.
Nikdo neměl tušení, proč anděl konal jak konal. Až po třinácti dnech objevil známý mág a kartograf z nedalekého království spojitost. Propojil-li každé místo vraždy s dvěma protějšíma, vytvořil pěticípou hvězdu, která byla na mapě dvěma cípy k severu. Bylo až neuvěřitelné, jak přesná hvězda byla. A v jejím středu nebylo nic jiného, než kráter, kde se anděl zjevil poprvé. Mág okamžitě vyslal posly všem králům v okolí. Za dalších třináct dní se podařilo shromáždit všechny povolané armády kolem kráteru. Podle slunce nastalo pravé poledne, když se před hromadou rozsekaných a již silně prohnilých částí těl objevil anděl. Promluvil směrem ke shnilotině:
Pane náš, v pekle zrozený,
odpust mi hříchy spáchané ve jménu Boha,
který vedl mne v letech minulých.
Odpust mi mé zavrhování Tě,
i odpust mou zaslepenost bílou vírou,
která nutila mne konat směšné dobro.
Pane náš, mocný Satane,
přijmi mou moc a mé služby,
které pomohou šířit Tvůj vliv.
Pro vykoupení mé špatné duše,
skloníl jsem se s krví dívky,
která byla zabita mou rukou.
Pane náš, mocný Satane,
veď mě bojem krvavým,
který rozpoutal jsem ve jménu Tvém.
Dej mi sílu čelit,
i ochraň mě před meči mužů,
ve jménu Boha bojujících.
Povstaň Satane! Povstaň!
Povstaň, by nepřátelé Tví padli k zemi!
Povstaň, by země zanikla a udělala prostor nové!
Povstaň!
Zaznělo z úst anděla. Nikdo nebyl schopen se hnout. Země se otřásla, hnijící kusy se propadly do země. Na tomto místě vyšlehly plameny. Anděl do nich vkročil. Nechal se pohltit ohněm a stáhnout do hlubin země.
Všechno co bylo, se změní…
Svět, jak ho známe, zmizí…
Bude zničen a nahrazen novým světem…
Satan ovládne vaše duše…
Vy, kdo ho uctíváte, dostanete čestné místo v jeho světě…
Vy, kdo ho zavrhujete, budete zničeni. Spolu se starým světem…
Tato slova se nesla celým světem, následované zemětřesením. Zemská kůra pukla a vylila se láva. Kdo nebyl spálen žárem, byl pohřben kameny, valícími se světem. Zemský povrch se zhroutil. Nastal čas trestu. Čas, kdy byly oplaceny všechny masakry, namířené proti přívržencům Pána Pekel. Temný pán zkrze svého padlého anděla konečně zničil svět, plný jeho odpůrců...
Diskuze
Ahoj,
<OT>No, máte pravdu, reagoval jsem tak, jak mi má unavená mysl dovolila a skutečnosti pochopila (asi špatně), já sám jsem již dlouho nic nepsal a jsem rád, když se sem podívám alespoň 2x do měsíce a něco si přečtu, děkuji Vám za vyvedení mě z nějaké zvrácené iluze či jednoho mého omylu.
Falhir: Já jsem taky rád, když mě někdo požádá o pomoc, ale mam spoutu kamarádů, kteří berou i slušnou žádost (třeba jako si popsal Ty níže) jako otravování, bohužel.</OT>
ahoj
Myslím, že stačilo. Sám jsem to začal, proto vás teď taky prosím, abychom ukončili diskuzi o MS atd. a upřeli svou pozornost zpět k mému dílu. Pokud někoho zaujal (kladně či záporně) nějaký názor a chtěl by to dále řešit, prosím vás, aby jste zvolili poštu. Děkuji.
Demonic: Ano, jiná formulace by neuškodila.
Falhir: Taky možnost. Jak říkám, záleží na osobní interpretaci, já bych se spíše přiklonil k těm pentagramům.
Axel: OK, v pohodě. Ale i tak bych to nějak změnil, tak jak je to v povídce to prostě není ono...
Lyrie: Možná - ale je to jen mé zamyšlení - za to mohl ten kráter v zemi. Hromada mrtvých těl a výrazná prohlubeň v zemi jsou pro masového vraha přece jen velkým soustem. Kráter bez trosek, bez viditelné známky působení ohně (viz těla), to je přinejmenším podivné. Ale souhlasím s tím, že by nebylo na škodu rozvést příběh, líčit jej do hloubky... Nápad si to zaslouží.
Gonzáles: Takhle se mladý spisovat nemůže rozvíjet, nemyslíš? Pakliže někomu napíšeš zprávu znějící přibližně takto:
"Ahoj,
právě jsem dopsal jeden takový fantasy příběh, zaměřující se na apokalypsu z pohledu temného anděla, jenže si nejsem si jistý, zda mám správně sloh a jestli je pointa dostatečně zajímavá... Byl bys schopen tu povídku přečíst a dát mi vědět o případných chybách/nedostatcích/vychytávkách? Byl bych Ti opravdu moc vděčný, protože na MS nespoléhám.
Předem děkuji,
pan X.
P.S. Pokud nemáš dostatek času, vůbec nic se neděje - sám vím, jaké to je, když mě někdo o něco požádá, ale já nemohu pomoci kvůli času... Případně si najdu někoho jiného. :-)"
... nikoho tím přeci neotravuješ. To je přátelsky laděná prosba, a žádné otravování. Jasně, napíšeš-li "Čau,mám povídku-podíváš se na ní?" či "Napsal jsem novou povídku a potřebuji nutně pomoct! Tady je odkaz...", poněkud to odradí.
Ne, nesmíme se bát někoho požádat o pomoc. Jestliže někdo hezky požádá mě, upřímně - jsem velice spokojen. Vážně mě potěší, že se někdo obrací přímo na mě. To potěší. :-) Na MS není dostatečný spoleh. Lidé se mohou předvádět před ostatními (protože je to veřejné), zato když požádáš jednoho člověka, působí to upřímněji, jelikož je to mezi dvěma lidmi: spisovatelem a čtenářem - kritikem.
Gonzáles: Nejedná se o otravování, ale o žádost. Než z toho vznikne spor, radši předem říkám - žádal jsem lidi zde na serveru (otevřeně i soukromě), aby mi s tím pomohli. Někdo pomohl, někdo ne. Jsem velmi vděčný každému, kdo mi dal nějakou radu, protože každá tato rada se podílela (více či méně) na úrovni díla, bohužel nepřišla taková rada, která by dílo posunula nějak zásadně.
Lyrie: <OT> Nejsem tak úplně naštvaný, rozhodně ne kvůli tomuto jednomu dílu. Respektuji, že MS je dobrovolnou záležitostí, ale hodnocení díla a reakce v diskuzi je také dobrovolná, zabere to stejně času a stejně námahy. Přesto se nejvíce rad objeví až v době, kdy už s dílem není možné nic udělat... Po bitvě je každý generál.
Mimochodem, nebylo to myšleno konkrétně na vás čtyři, ale obecně. Na lovení reputačních bodů jsou tu spíš jiní experti.</OT>
K tvé otázce: Sám ani nevím, jestli to v textu není zmíněno (úmyslně), nebo to tam chybí (neúmyslně). Odpovědí může být více - celé dílo je tvořeno mnohoznačně, aby si každý mohl najít tu svou odpověď. Každopádně i já si myslím, že víra je nejlepší variantou.
Kostel sám o sobě ještě nic nedokazuje, ale následovala série vražd, kdy byl u mrtvol vždy pentagram pána pekel (ano, mohla to být práce jen jednoho z jejich fanoušků, ale zničená vesnice napovídala o ohromné moci neznámého).
sanife: Nemyslím, že by to byla tvá chyba.
Vím, že mnoho lidí nemá dost času na to, aby důkladně rozebírali cizí díla (jedině tak mohou udělit užitečné a konkrétní rady). Pak jsou tu ale lidé, kteří mají čas i schopnosti na to, aby poradili, přesto neporadí. Počkají si, až je dílo schváleno a pak ho jen zkritizují stejným způsobem, formou a rozsahem, jako by mohli dříve poradit.
Ahoj,
mě se dílko zrovna dneska trefilo akorát do noty, přečetl jsem si jej, aniž bych hledal nějaké chyby (dneska na to fakt nemam). Pouze jsem se obával, že než jej dočtu, tak přijde nějakej pofidérní zásah shůry a celé to překazí - naštěstí se tak nestalo.
Ty dva poslední odstavce ve své reakci na kritiku si zarámuj, myslím si, že je v nich velký kus pravdy.
Falhir:
"Nelze přemluvit démona, aby přešel na stranu dobra, ba co hůř: samotného Boha..."
Ano, Boha také nemůžeš přemluvit k tomu, aby dobrým byl.
Lyrie:
Třeba nechtěl nikoho otravovat. Já bych, třeba taky nikomu nepsal - abych neotravoval.
Ahoj
<OT>axel: jsi nevděčný, opravdu, ale říkejme tomu spíše naštvaný. Sám na sebe. Oč jednodušší by bylo, kdybys někde/na foru/v Putyce/do soukromé pošty byl napsal žádost o pomoc? Ne každý navštěvuje MS, ne každého uhodí do očí zrovna Tvoje/moje/jeho dílo. MS funguje na principu dobrovolnosti, nelze do oprav svého díla kohokoli nutit, ale věř, že slušně napsanou žádost buď někdo zamítne, a nebo Ti vyhoví.</OT>
Ještě k Tvému dílu: přemýšlela jsem nad ním i v práci (což se mi tedy moc často nestává, tzn. že ve mně zanechalo nějaký dojem), a stále mě přepadá neodbytná myšlenka, jak vlastně ti lidé přišli na to, že to bylo dílo ďáblovo? Když byl zničen kostelík, nikdo nepřežil, aby to mohl dosvědčit. Následné rituální vraždy třinácti nevinných a namalovaný pentagram by se klidně dal přičíst nějakému šílenému masovému vrahovi. Chybí mi tam nějaké pátrání, důkazy, potvrzení třeba nějakých proroctví, starých legend... Též mi nejde na rozum, jak se mágovi podařilo přijít na to, že za vším je ďábel a ještě k tomu přesvědčit ostatní království, aby na základě pěti masakrů vyrazily do boje proti Pánu pekel. Je to trochu nepravděpodobné, ale víra je silná motivace, tak to tak budu brát.
Lyrie
Axel: Máš pravdu. Dost často si všímám, že se v Moudré sově vyskytují příspěvky, které mají nespočet komentářů a také ty další, ke kterým je sotva jeden. Já jsem si tvého příspěvku všimla, ale nějak jsem se k němu nedostala. Moje chyba.
Já například bych nikdy neradila v příspěvcích do rubrik jednotlivých povolání. Co se týče konkrétně tvého příspěvku, je mnoho lidí, co se rozhodne ho číst, ale poté si všimnou začátek a řeknou si třeba: "Ajeje, to vypadá na verše, tak to není zrovna moc moje parketa." A dál jednoduše nečtou. Je to škoda, ale nejspíš to byl i tvůj případ.
Dalo by se polemizovat i nad tím udílením reputací, ale dle mého názoru je tu mnoho lidí, kteří o reputaci opravdu nedbají. Na druhou stranu, málo z nich se ovšem do Moudré sovy kdy podívalo...
Čím to, že některé dílko je atraktivnější a má více komentářů? Těžko říct. Možná je to jen všeobecnou líností něco si přečíst a ještě i hledat chyby a komentovat.
Předem děkuji všem za reakce a hodnocení.
Lyrie: Teoreticky - zjistíš, že někdo s ohromnou mocí chystá něco velkého, zjistíš kdy a kde to chystá. Co uděláš? Buď máš taky jistou moc, které věříš - v tom případě se pokusíš spojit s dalšími takovými a zastavit toho ničitele. Nebo nemáš moc, případně nevěříš, že můžeš něco změnit - pak budeš nejspíš utíkat co nejrychleji to půjde pryč. Ti králové věřili, že mohou padlého anděla zastavit, proto se tam sešli, padlý anděl jim ale nedal šanci, proto jen hloupě stáli na místě.
Demonic: Bod 2 - blesk je sice doprovázen hromem, ale samotný blesk je záležitostí obrazu, proto nemůže rozetnout zvukový prvek - ticho. Něco podobného mi kdysi vytkla Shelagh, tak jsem se pokusil poučit.
Falhir: Já bych jednání anděla také nechápal až k místu, kde je poprvé označen za "padlého anděla". Úmyslně jsem hrdinu celou dobu nazýval chybně andělem, přestože už andělem není. Právě v tomto místě mají pravidla DrD mezeru - označují démona jako astrální bytost, která nemá s peklem nic společného, ale podle náboženských učení je démon (=padlý anděl) sluhou pána pekel. Toto by snad mohlo trochu pomoct v interpretaci jeho myšlenek;-)
Ad. pro všechny: Dílo začalo vznikat před dvěma lety, před rokem a půl jsem o něm vedl dlouhou diskuzi s Shelagh, pak jsem ho déle než rok pomalu u(o)pravoval po osobní konzultaci se zkušenějšími přáteli, následně bylo nějakou dobu v MS, ale stále jsem si s tím nevěděl rady.
Sám jsem cítil, že tomu něco chybí, že potřebuje vylepšit, ale nevěděl jsem jak. Rok a půl mi nikdo nebyl schopen pořádně poradit, nikdo mě nedokázal posunout o znatelný krůček dopředu.
Pročítám si tu vaše reakce a říkám si "no jistě, tak jsem to měl udělat, tohle tomu chybělo, vždyť to je naprosto jasné," a podobně. Dostat jednu z vašich rad o týden dříve, věřím, že bych dílo dokázal udělat o 1-2* lepší. Vaše rady jsou skvělé a užitečné pro další tvorbu, ale kde byly, když jsem je potřeboval? Jaktože se na mě za jedno odpoledne vyvalilo tolik rad, když mi rok a půl předtím nepřišla téměř žádná? Bojím se to říct, ale nabývám pocit, že kdyby se v MS udělovala reputace, bylo by tam dvakrát více rad.
Omlouvám se, že budu trochu nevděčný, ale za ty dva roky jsem se naučil spoustu nových věcí. Chyby v tomto díle jsou takové, jaké bych už v dalším díle neudělal. Bohužel, málokdo umí hledat chyby ve svém vlastním díle, i když už má mnoho nových vědomostí. Pokud nedokážu chyby najít, nemám jak je opravit.
S pozdravem, <i>axel</i>.