Cesta
| Autor: | abbé Faria |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 31 |
Okolo prach, na cetě jediný poutník z cechu zaklínačského. U pasu meč jenž trestá nepřátele lidského rodu, v dlouhém cestovním plášti, který odhaluje jen jeho sněhobílé vlasy. Jeho plášť pomalu splývá s krajinou zapadajícího slunce. Pomalu se zastavuje, a sundávaje tornu ze zad se ohlíží zdali ho někdo nebo něco nesledovalo. Po chvíli zcela ujištěný svou bezpečností pokládá hlavu na pečlivě připravenou tornu a spokojeně usíná.
Svítá, první paprsky slunce dopadají na zaklínačovu tvář, který stále podřimuje. Teprve po několika okamžicích zaklínač spatřil svit slunce, který provází celý den. Neochotně se posadí a začne prohrabávat svoji tornu, po chvilce v ní nachází kus sušeného masa, který s chutí sní. Zvedne se, podívá se na spalující letní slunce a pokračuje ve své cestě. Míjí stromy vyschlé, tráva tady neroste, jeho oči černají tím studem duše, který z krajiny vyzařuje. O všech zaklínačích je známo, že neznají žádné pocity, že jsou to jenom stroje na zabíjení, ale tenhle je jinačí, jeho city zůstaly neporušeny, zkouškou prošel, v cechu je velmi uznávaným, avšak zabijí jen ty nestvůry, které lidi napadají, ne ty, které jsou na pokraji civilizace, které jsou vůči lidem loajální.
Zaklínač se zastavuje a svěsí hlavu. ,,Kde jsou ty stromy? Kde je ten les? Kde jen ty živote, kde jen rosteš?" Jeho zmatená, vysušená tvář se pomalu noří do stínu pochybností, padá na zem, padá do země iluzí a snů. Rozhlíží se kolem sebe, když tu po chvíli k němu přistupuje krásná dívka oděná do červeného šatu. ,,Kdo jsi? "Ptá se zmatený zaklínač. ,,Pojď se mnou a uvidíš." Odpověděla dívka, která pokročila k zaklínači a podala mu svou něžnou ručku. Zaklínač vstává, uchopí nabízenou ručku a ze zdvořilosti ji políbí. Dívka se uchichtne a vede zaklínače do slastného neznáma. Po chvilce docházejí k propadlině, na jejímž dně zápasí dva lidé, zvuk jejich mečů doléhá až k zaklínačovým uším, příčí se mu v uších, poprvé v životě ho už nechce slyšet, ochvěje se a chce jít pryč, už nikdy nechce slyšet meč, to on ho sem dostal, je to jeho vina! Dívka se na něj podívá, popojdou o něco dál, kde ze skály padá obrovské tělo nestvůry, když už je téměř u úpatí, tak se nabodne na malý vyčnívající výběžek, vystříkne z něj krev, která smočí neduživou trávu pod ním. Zaklínač se otřese hnusem, ale tu ho dívka zase vede dál. Vstoupili na kamenou cestu, po níž zanedlouho vkročili do městečka, kde se u brány odehrávala šarvátka. Pár lidí napadlo jednoho vysokého a evidentně silného podivína, který byl zahalen v plášti, ten po chvíli tasil meč s dlouhým zaobleným ostřím a všech pět jich v mžiku zabil, z jeho obličeje zahlédli jen pár zelených zorniček svítících do tmy jeho zahaleného obličeje. ,,Proč mě mučíš, proč, proč?" Vykřikne na dívku nešťastný zaklínač. ,,Co jsem ti udělal? Kdo jsi, když mě takhle týráš?" Poslední výkřik a potom se dívka podívala na zaklínače. ,,Pořád nic nechápeš?"
Další den našel kupec na cestě mrtvého zaklínače, zvláštní bylo, že nebyl nijak zraněn.
Diskuze
Zaklínač. Vedle PP jedna z legend současné fantasy. Mnoho pokusů o nápodobu, přepis nebo variaci na tohle téma dopadlo neslavně. Musím říct, že tohle se k nim řadí.
Co považuji za největší chyby:
-logická chyba. Osamělý poutník se neukládá ke spánku na cestě. Ani když si je jistý, že v okolí je prázdno
-ztotožňuješ nepřímo Geralta s hlavním hrdinou. Souvislost je do očí bijící (téměř fyzicky:)), dokonce mám pocit, že jsi do toho zatáhl i polskou televizní podobu (nic proti ní). Něco takového by muselo mí sakra nápad, aby to bylo úspěšné.
-pravopis. Interpunkce a vynechaná písměnka dost vadí. Nadměrné užívání přechodníků se mi taky moc nelíbí....
2*
Na úvod musím říci, že A.Sapkowski je můj nejoblíbenější autor, a proto bude můj názor tímto aspektem pravděpodobně ovlivněn, za což se předem omlouvám těm, na které styl výše zmíněného nezapůsobil tak markantně či vůbec. Předpokládám, že Tvůj zaklínač není oním Geraltem z Rivie, a proto bych chtěl vyvrátit klišé bílých vlasů u zaklínačů. U každého adepta/dítěte podrobeného zkoušce Trav probíhá mutace odlišně, což vědí ti, jež četli Ságu. Pokud je tomu ve vašem světě jinak, omlouvám se podruhé. Ale teď již k dílku samotnému a pryč od mých subjektivních názorů, které patří spíše ke stolu v putyce. V tvém osobitém stylu psaní je vidět, že dosti čteš (Poku se mýlím, oprav mne), a umíš přejímat a přetvářet různé sluchu příjemné obraty a přirovnání. Rovněž tvé popisy krajiny nejsou špatné. Rozhodně by se však hodilo přijít na to, jak dělit věty, poněvadž nemusíš myšlenku vyjádřit právě v Té jediné. Chybí jen náznak děje. Proč zemřel? Kdo ho vedl, si můžeme jen domyslet. Nelíbí se mi mnoho obratů a spojení. Loajální bestie? Spatřil svit slunce, který provází celý den? Jinačí (jiný)? Zaznamenal jsem však i pokus o poezii: ,,Kde jsou ty stromy? Kde je ten les? Kde jen ty živote, kde jen rosteš?" . To se mi páčí :) . Ochvěje se? Dílo jsem pochopil v plné míře až napodruhé. Trochu méně mystiky, více tajemna a více psaní. Těším se na tvá další díla. Přemýšlel jsem o hodnocení dva, ale po zralé úvaze jsem se přiklonil ke trojce, i když jen tak tak.
Na první přečtení mi to příliš smysl nedávalo,ale po pár dalších pokusech jsem se,myslím,dopídil hlavní myšlence tohoto díla.Chybí mi tu,jak už poznamenali ostatní,nějaký příběh a opakovaní slov(pouze někdy).Jinak je to dobré.:-)
Když jsem začal číst a poznal známé osoby a známá klišé, očekával jsem věc daleko horší. Ale nakonec to bylo zvláštní, tajemné, příjemné a s příběhem.
Více obratnosti s perem, více vlastní invence, a můžeme se někam skutečně dostat.
Mily (mila? :o)) abbé Faria!
Zaciatok dielka bol skutocne velmi dobry, pacili sa mi tvoje opisy prirody a zaklinaca.
Ale uz koniec druheho odstavca mi zacal pripadat taky neokresany a potom ten posledny odstavec je velmi chaoticky a nedava mi zmysel.
Pripada mi to ako subor veci, ktore sa zaklinacovi stali, avsak kto je vlastne zaklinac, kto je ta dievcina, nestvura, ten podivin... to som sa nedozvedel a hoci niekedy je vhodne do prozy vlozit tajomstvo, v tvojom pripade to podla mna kazi dojem z celeho diela, zena ho iba tak vedie kade tade zo strany na stranu, nic nevysvetluje, je na citateloch, aby si domysleli, preco tam nerastu stromy a preco sa zjavi dievcina, preco zaklinac putuje, avsak nedavas nam ziadne zachytne body, aby sme si aspon trochu mohli domyslat...
Takto sa mi to javilo po prvom precitani. Avsak potom som si precital axelov komentar v diskusii a rozhodol som sa precitat si to este raz. Skutocne sa mi to potom javilo o cosi jasnejsie, je potrebne si vsimat malicke detaily, ako to, ze mec ho tam priviedol a potom v poslednom obraze sa pravdepodobne dozvedame dovod preco. Ale su skutocne velmi jemne a musim uznat, ze po prvom precitani si ich malokto vsimne. Preto som rad, ze som si dielo precital druhy krat.
Aj tak mi je vsak nieco nejasne.
,,Co jsem ti udělal? Kdo jsi, když mě takhle týráš?" Poslední výkřik a potom se dívka podívala na zaklínače. ,,Pořád nic nechápeš?"
Ma byt dievcina smrt, alebo zaklinacove svedomie ukazujuce mu ako plynul jeho zivot v poslednych dnoch? Pravdepodobne je to na citateloch, aby si vytvorili vlastnu predstavu. Alebo?
Dalej som mal zvlastny pocit z charakteru zaklinaca, na zaciatku sa "peclive" obzeral, ci ho niekto nesleduje, akoby ho mal niekto prenasledovat a potom ked isiel dalej (hoci je to pravdepodobne len v jeho predstavach, je vsak otazne, ci clovek, ked vidi nejake iluzie, vie, ze ich vidi, tak to vidim v pripade zaklinaca, on predsa nevedel, ze ta dievcina je iba sen, iluzia, nieco nadprirodzene. Ani obycajny clovek si vo sne neuvedomi, ze sa mu sniva.) ale ked uvidi dievcinu, podide ku nej a dokonca jej pobozka ruku, co je znak toho, ze je bud pozna, alebo sa jej odovzdava a je istym sposobom neopatrny; vlastne nie je az taky opatrny, ako sa na zaciatku zdalo.
Cesku gramatiku az tak nepoznam, takze sa ku tomu nemozem vyjadrit, aj ked mam pocit, ze ti tam chyba par ciarok.
Istym sposobom suhlasim s Raynorom "Silna pointa, ktoru si nevedel zrejme rozviť."
Aj napriek tomu svoje povodne rozhodnutie 2* zmenim na 3. Predsa len sa mi ta pointa celkom paci, ja ked je chaoticky podana a je potrebne vela fantazie zo strany citatela, aby dielo spravne pochopil (je otazne, ci som ho vobec ja spravne pochopil).
V kazdom pripade, zelam vela zdaru v dalsej tvorbe a davaj si pozor na veci, ktore ti tu ludia vytykaju; pomoze ti to v buducnosti.
S pozdravom,
Raukó
Myslím si, že je to velmi zajímavě zpracované dílko, já mám sice svůj názor na konec zaklínače, a také bohužel jakýsi odpor k tomuto povolání, ale je to nápadíté myslím si, já jsem hodnotil jako kvalitní a myslím, že si to i zaslouží
no co to je? jak za to může dát někdo vůbec víc než 2*?*ptá se sám sebe*.../čte to podruhý/...ahá! už to chápu!, není to zas tak špatný.../čte to potřetí/...když nad tím tak přemýšlím, je to dobrý!...až na pár drobností skoro dokonalý...//člověk si to musí několikrát přečíst aby tomu přišel na chuť ale pak...
abbé Faria: Mně jde spíš o ten kontrast té pečlivosti samotné. Z torny připravené ke spaní jsem měl dojem, že hlavní postava je pečlivá i v takových detailech, jako je batoh pod hlavou při spaní, zatímco tatáž postava se zanedlouho v torně jen tak prohrabávala. V podstatě ani nešlo o to, že se manipulovalo s tímtéž předmětem, zrovna tak mohl nejdříve vybírat drobná snítka z polštáře a rovnat je vedle sebe na zem podle velikosti a ráno hodit pod postel zmačkanou knížku a odplivnout si do kouta. Ale jak jsem už psal, toto byl skutečně jen detail, neber na něj (stejně jako já) ohledy.
Co se tvé inspirace Zaklínačem týče, té jsem si pochopitelně vědom, i přesto byl dobrý nápad vytvořit takovéto dílo.
Silna pointa, ktoru si nevedel zrejme rozviť. Síce je to text skôr na zamyslenie a nie poviedka je nemožné aby sa niekto tak rýchlo "zmenil" alebo pocítil to čo pocítil. Keby sa spolu stretli ona sa k nemu pridala boli spolu tri dni, každý by sa niečo stalo a bolo by to zahalené "rúškom tajomstva" a nebolo by to tak na rovinu vyklopené. Ináč pekné, hodnotím nadpriemerom. Slohova stránka ušla, zarazila ma posledná veta "zvláštní bylo, že nebyl nijak zraněn."
konopaslik:
Ad torna: Jak si představuješ pečlivě připravenou tornu ke spaní, asi bude složená tak aby byla co nejpohodlnější že? Asi si ji nenecháš otevřenou a nepoložíš do ní hlavu.
A nápad? Pár uživatelů by ti nejspíš řeklo něco jiného, nápad pochází z dílny polského spisovatele Sapkowského, já jsem to jenom zpracovával když zrovna běžel na ČT2 seriál Zaklínač, nějak takhle jsem si představoval konec, tak jsem to zpracoval, a tudíž díky jemu mě osvítila můza.
abbé Faria