Thorosar - málo slov a mnoho činů
| Autor: | Thorosar |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 39 |
z nebe záře,
z cesty prachu,
z bledé tváře
život čistý čiší.
Však jej se zdálo
až příliš málo
v Thorově zlaté číši.
Proč jsem tady
už deset dnů?
Snad pro ty vnady,
snad pro zlato snů.
Už zlato mám,
však život chybí mi
a mezi padlými
tu ležím zase sám.
Kam půjdu?
Co bude dál?
Co v prachu najdu?
Kdo bude můj král?
Má duše krví zbrocená
popluje snad do nebe.
A nebo půjdu bez tebe
sám jako vždy do temna.
Kdo jsem já?
Kdo zabil mě?
Proč se ptám
tak naivně?
Thorosar jméno mé.
Než síla má mne nabyla,
Bestie mě zabila.
Tak čest, památce mé nectěné.
Prašné ulice vesnice Eks se pod ranami deště měnily na bláto. Venku byl klid jen pod hromadou dřeva občas zakňučel toulavý pes. Zato v krčmě “U Zlatého korbelu“ bylo rušno jako každý večer. Sotva se našlo místo, kam by si mohl člověk sednout. U kvalitního piva, které v hostinci prodávali zapomněli na své starosti lidé, elfové, trpaslíci, hobiti, kudůci i krollové. U baru bavil již značně podnapilý Thorosar své okolí. Vtom se rozletěly dvoukřídlé dveře a vstoupilo několik trpaslíků.
„Ahoj, trpajzlíci,“ přivítal je Thor s úsměvem.
Než si něčeho vůbec všiml, objevila se mu u krku těžká dvojbřitá sekera. „Tak za prvý, ty dvoumetrovej idiote: nejsme žádný trpajzlíci a za druhý: nedělej tady machra, vsadím se, že ani nevyčistíš Bludiště.“ zakřičel na něj vůdce trpaslíků.
„Kecy, Bludiště vyrubu třeba se zavřenýma vočima.“
„Tak se vsadíme.“ navrhl s mírným pošklebkem trpaslík.
„Jasně, vo co?“
„Tvůj dům proti 300 zlaťákům.“
„Tak jo, uvidíme se zítra.“
Dalšího rána hrdiny probudilo bušení na dveře. Thor otevřel a rozhlédl se, kdo že to klepal.
„Ehm, chm. Tady dole.“ ozval se z výšky jeho pasu poněkud uražený hlas.
„Co tady chceš?“
„Přišel jsem ohledně té včerejší sázky.“
„Co kecáš, trpajzlíku? Jaká sázka?“ poněkud se udivil Thor.
„Vsadil jsi se, že projdeš Bludiště. Tvá slova nejde odvolat. Čekáme tebe a tvé přátelé zítra za úsvitu před krčmou.“
Thor zabouchl dveře a řekl si: „A do prčic.“ Ale svá slova už odvolat nemohl, a tak dalšího dne ráno už postával se svými přáteli chodcem Sollem, mágem Darkem, čarodějem Wilgeforzem a chodkyní Loswen před krčmou. Za chvíli k nim přišli trpaslíci, které již znali z hospody a pár dalších.
„Teď vás zavedeme k bludišti. Jako důkaz toho, že jste tam byli nám donesete sekeru našeho přítele, který tam zahynul. Sekeru poznáte snadno, v hlavici má vyrytou runu ve tvaru kladiva a kovadliny. Budeme na vás čekat tady ve městě.“ oznámil jim místo pozdravu vůdce trpaslíků. Odpor by byl marný, a tak v pozdním odpoledni došli k masivním dveřím zasazeným ve skále. Dveře zdobily vytesané ornamenty. Když hrdinové vešli, chvíli si zvykali na okolní šero. Několik zombií a krys v dalších místnostech nepředstavovalo větší problém. Zpestření na sebe nenechalo ale dlouho čekat. Jako obvykle odsunuli kamenné dveře a vešli do další z místností. Na hromadě hnusů seděl ghůl a pohrdlivě se na ně šklebil. Když ale 3 zombie, které na nás poslal padly pod drtivými účinky několika blesků, jež vyšlehly z Wilgeforzových očí, úšklebek mu poněkud zamrznul na tváři. „Ehm. Tady asi došlo k nedorozumění, přátelé.“, začal se kroutit ghůl.
„Jo, to došlo. Ještě žiješ.“ řekl chladně Thor a napřáhl svůj meč.
„Ale já vám neublížím.“ bránil se ghůl.
„Co tady děláš ?“ zeptal se ho Soll, zastánce mírového řešení.
Ghůl začal odpovídat, ale Thorovo krátké rozhodnutí znějící „Smrt!“ přešlo plynule z pichlavé ironie do velmi ostrého sarkasmu a rozřízlo ghůlovu větu. Nebyl to ovšem sarkasmus, ale pečlivě a s láskou nabroušený meč, který uťal ghůlova slova společně s jeho hlavou.
Několik dalších místností proběhlo bez výrazného problému. Krátké potyčky střídalo prohledávání hromad a doupat.
Schody vedoucí do dalšího patra jeskynního komplexu značily, že brzy se něco stane. A také se stalo. Velká zdobená truhla v jedné z místností v sobě skrývala zajímavě zdobený meč. Ten byl až neuvěřitelně lehký a na první pohled magický.
„Meče patří bojovníkovi,“ řekl si Thor a natáhl svou mohutnou ruku do truhly.
„Magie patří mágovi a cennosti o to víc,“ řekl si Darkus a udělal totéž.
„Dej sem ten meč, to není nic pro slabochy jako jseš ty,“ řekl Thor a pohrozil mágovi.
„Magie nepatří do rukou idiotům,“ oponoval mu Darkus a chystal se vyvolat nějaké kouzlo. V tom mu ale zabránil Thor, který ho chytil a přimáčkl ke zdi, hrdlo mu sevřel mečem. Toto byl poněkud pádnější argument než výhružky, a tak meč získal Thor. Hlavním důvodem, proč se ale Darkus tak snadno vzdal meče bylo to, že do místnosti vběhlo několik velmi nadprůměrných kostlivců.
Thor se otočil a svým původním mečem jednomu kostlivci rozdrtil lebku. Soll a Loswen se také nenechali zhanbit a druhému kostlivci společně polámali několik žeber. Wilgeforz dokončil jejich práci nějakým tím bleskem. Na třetího kostlivce se ale nějak zapomnělo a ten měl volnou cestu k Darkovi. A tak nezbylo nic jiného, než aby Thor konstatoval: „Sakra, byl to kouzelník a elf, ale bude ho škoda.“
Po této nepříjemné příhodě se celá družina chovala poněkud ostražitěji. Již nechybělo daleko do poslední místnosti (a tím myslím, opravdu poslední pozn. autora). Onu velkou, hrubě opracovanou místnost s mnoha mrtvými těly doplňoval takřka nesnesitelný zápach. Z temného průchodu zadní stěnou se linul řev a dusot. Družina zaujala klasickou bojovou formaci – Thor vepředu, vedle něj Soll a Loswen a Wilgeforz schovaný vzadu. Thor čekal hodně a snad by ho ani nepřekvapila takřka třímetrová obluda s drápy a zuby velkými skoro jako jeho předloktí. Ale nápor, který na něj nastal po úderu této bestie v plné rychlosti byl trošku moc. Thor se svalil na zem a zmítal se pod sevřením mohutné tlapy. Jeho přátelé se mu samozřejmě ihned vydali na pomoc, ale mohutný kužel ohně z obludiny tlamy sežehnul Solla na uhel. Losweniny údery byli hravě odraženy. Wilgeforz ale chystal velký ohňostroj. Po vyřknutí několika magických formulí vyletěla salva 20 blesků. Čaroděj už se radoval, jak se mu pěkně kouzlo povedlo, ale v tom uviděl, že blesky sotva poškodily tlustou kůži.
Co naplat? Magie žádná a dvě třetiny družiny na věčnosti. Wilgeforz vzepjal všechny své síly, pevně chytil hůl do ruky a postavil se Bestii čelem. Loswen věděla, že teď nastala její příležitost a vrhla se na zběsilý útěk.
Jen několik úderů a řezavý výkřik ji napovědělo, co se stalo s čarodějem, který jí zachránil život.
Thor byl postavy 198 coulů vysoké a velmi mohutné. Jeho tmavé dlouhé vlasy mu volně splývaly k ramenům. Jeho modré oči se blýskaly v přísné tváři dotvářené výrazným nosem. Na sobě mimo boj většinou nosil ošoupané kalhoty z pytloviny a pevné boty. Tělo měl opásáno maximálně několika řemeny, na kterých se mu na zádech houpal meč. Dával tak na odiv své vypracované svaly a medvědí paže.
I duší se Thor podobal většině svých příbuzných. Přílišná horlivost až neuvážlivost několikrát přivábila problémy, ale statečnost a dokonalé umění boje a meče je většinou odvrátilo. Pod docela tuhým povrchem barbara se ale skrývá dobré lví srdce a veselá kopa.
Thor nikdy moc nemluvil, teda pokud trochu nepřebral piva, raději měl činy a to převážně činy s mečem v ruce a nepřáteli okolo sebe.
Nechť tento bojovník velkých cílů, velkých činů a velkých svalů až do konce samotného bytí hoduje a oslavuje v síních Carthelaru, válečnického nebe.
Sí – 18+3
Od – 16+2
Ob – 11+0
In – 6-2
Ch – 10+0
Úroveň: 6
Zvláštní předměty: co by mohl tak mít chudý barbar významného? Odpověď je snadná. Nic.
Zamyšlení hráče:
Škoda Thora, byl to kámoš. Takto může skončit dobrodružství s nezkušeným PJem, který jaksi nemá odhad v síle hráčů a jejich postav. Když jsem si byl jist svou smrtí, nakouknul jsem ač to není mým zvykem přes roh stolu do zápisků našeho Pána Jeskyně. Zaostřil jsem svůj pohled na statistiky Bestie a jediné, na co jsem se zmohl byla věta prohozená směrem k PJi: „Ses asi trošku posral, že Tome?“. (promiňte mi to slovo, ale je to citace)
Ono, přiznejme si, že smrt piplané postavy nepotěší, zvlášť když jsem neudělal žádnou výraznější chybu (až na to, že jsem vůbec s tou sviní bojoval). Chudák bojovník neměl opravdu proti této kreatuře šanci. Jen si srovnejte tyto údaje: ÚČ: 11 oproti 18 OČ: 10 oproti 15 Živ.: 6 oproti 11 Životy: 41 oproti 70 Schopnosti: zvláštní schopnosti bojovníka na 6.úrovni oproti 50% imunitě vůči bleskům, přišlápnutí, kdy se postava může uvolnit po přehození pasti o nebezpečnosti 8, dvěma útokům za kolo, dechu, který lze použít každé kolo a zraňuje za 7-42 životů a tomu, že vždy získává iniciativu.
Pěkné ne?
Diskuze
Je to velmi dobre, ale ako PJ mam radsej postavy, ktore viac komunikuju a snazia sa o diplomaciu (napr. Soll). Ale aj presto je to slusny pribeh (hl. ta uvodna basen)
Je to velmi dobre, ale ako PJ mam radsej postavy, ktore viac komunikuju a snazia sa o diplomaciu (napr. Soll). Ale aj presto je to slusny pribeh (hl. ta uvodna basen)
Moc dobrý
Ačkoli mě už z toho začali bolet oči tak jsem to ještě přečetl a nic jinyho než dobry se snad ani řict neda 4*
Keldron: no, jak už jsem psal, byl to začínající PJ a trošku nás neodhadl no, ale stejně jsme nějak přestali hrát a teď jsem Pj já
Povídka docela ušla. K zamyšlení hráče: Myslím si,že dobrý PJ by nikdy neměl přecenovat sílu družiny. Přecijenom to asi trcu naštve,když si pipláš postavu a PJ proti tobě pošle tohle.
Roland: díky
Indužkfalfovo prasátko: kdybysme měli štěstí, tak myslím, že by to mohlo dopadnout va náš prospěch, ale jednak jsme měli smůlu na kostky a jednak nám už předtím umřel kouzleník (mimochodem by mě zajímalo, odkdy má kostlivec ÚČ okolo 12, ale to je detaiů ;o).
Nějak neodhadnul vaši sílu? A narval vám tam tuhle příšeru? To teda hodně neodhadnul.
Mimochodem, naše skupina je:
člověk hraničář
elfka kouzelnice
hobit zloděj
temný elf kouzelník(našli sme ho někde na netu, ani nevim kde)
trpaslík válečník
nějakej prapodivnej mnich
O tom poslednim nevim, co to kámoš chystá na svoji posatavu, jde ale spíš o počet.
Všichni na 3. úrovni. Myslíte, že přestojej dravej keř?
co říci? dobré dobré dobré
Aurion: to Tě to tak dostalo???
Aurion: myslím, že je zbytečný k tvýmu projevu cokoliv dodávat, snad jen -2 k rep