Pes kupovaný
| Autor: | UnknowN |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 13 |
Hraničář si může koupit psího společníka se základním nespecifickým výcvikem, s tím že na první úrovni ho získává zdarma (jinak se cena tohoto psa pohybuje zhruba kolem deseti zlatých).
Tento pes má následující parametry:
| Žvt.: | 1 |
| ÚČ: | (+1 + 3) = 4 (tlama) |
| OČ: | (0 + 2) = 2 |
| Odolnost: | 8 |
| Velikost: | B |
| Bojovnost: | 5 |
| Zranitelnost: | Zvíře |
| Pohyblivost: | 13/šelma |
| Vytrvalost: | 12/šelma |
| Inteligence: | 1 |
| Poklady: | nic |
| Zkušenost: | 10 |
Tento pes, kromě toho, že poslouchá základní povely (sedni, lehni, k noze, trhej...) nemá žádný speciální výcvik.
Následují dvě možnosti:
A) Záleží na tom, k čemu má pes talent
- Hraničář si na první úrovni nebo při společném přestupu na vyšší úroveň hází k% dle pravidel, a podle toho určí, v jaký druh psa se jeho "základní psí společník" vyvine (Jediný rozdíl oproti pravidlům je v tom, že hraničářův pes se nebere "odnikud", ale koupí se jako normální pes - hod pak nerozhoduje o tom, jestli hraničář má psa nebo nemá, ale o tom, jestli hraničář má obyčejného psa, nebo psa s hraničářským výcvikem).
B) Záleží na tom, co chce hraničář
- Hraničář si na první úrovni nebo při společném přestupu na vyšší úroveň volí, jakého psa si chce vycvičit. Dle volby si pak hází na k%, jestli se mu podařilo psa obdařit daným speciálním hraničárským výcvikem. Šance jsou následující:
- Pes hlídací: 60%
- Pes lovecký: 45%
- Pes válečný: 15%
Pozn.: V obou případech pak platí, že jakmile pes získá speciální výcvik, zlepšuje se v něm podle pravidel.
Diskuze
UnknowN: Je možné, že právě tento konkrétní příspěvek by skutečně lépe odpovídal PJP filozofii (ve smyslu, "my používáme tuto jednoduchou úpravu a hraje se nám s ní dobře").
Držet se v případě psů striktně pravidel znamená, že šance, aby hraničář získal to, co chce, je neskutečně mizivá. Takže jeho motivace i šance rozvíjet něco podle jeho vlastních představ podle mě zaniká. Je to podobné, jako šance kouzelníka seslat zaklínadlo - proč by měl být penalizován při využití jediné schopnosti, pro kterou je v družině.
Osobně nemám pomocníky postav moc v lásce, musí se nad nimi neustále bdít a kolikrát se stalo, že se na něj v lítém boji zapomnělo a pak se zázračně museli najednou objevit. Ovšem z druhé strany jsem neměl nikdy potíže nechat hráče si jednoduše vybrat to, co chtěl, třeba i mimosmyslovou schopnost. Podle mě je tedy vhodnějším krokem pravděpodobnosti úplně zrušit, nebo to, podobně jako Morter, nechat více na vyplynutí ze hry samotné.
Co se týče psů v nějakém větším zpracování, určitě by se nějakým směrem vykročit dalo. Zajistit jim alespoň nějaký přírůstek životů po úrovni, umožnit další výcvik, který by jejich stopařské či hlídací dovednosti trochu zlepšil, bonus v boji proti určitému druhu nepřátel, nebo třeba vycvičit ho na pasivní obranu určitého člena družiny, kdy by pes sice vůbec aktivně do boje nezasahoval, ale ohrožoval útočníka a poskytoval tak třeba bonus k obraně svému chráněnci. A v neposlední řadě je ten Kostejův příspěvek opravdu povedený. :)
Unknown: Právě myslím, že to ani příliš nepotřebuje vytvářet nějaká všeobecná nebo alternativní pravidla. Dle herní situace, např. hraničář najde někde nějakého zatoulaného "podvraťáka", nebo si naopak koupí čistokrevného malamuta od severských barbarů - pánovi jeskyně pak trvá zhruba 2 minuty vyplnění parametrů do tabulky daleko lépe odpovídající jeho kvalitám, než obecná šablonovitá tabulka. V závislosti s tím pak také jednoduše upravit změny vlastností při postupu. Jednoduše není třeba pánům jeskyně ulehčovat práci, když nejlepší je jejich zdravý úsudek a jak říkám asi 2 minutové naparametrování na míru. Ale rozumím, jak jsi příspěvek myslel, jen v základu upravuje jednu až dvě věty v pravidlech v záležitosti, kde bych je např. já osobně nebral v potaz a dal raději na RP. Jinak gratulace k 150 výročí, jen škoda, že jde spíše o příspěvek ke stolu, než do rubriky. :>
Je pravda, že psí problematika by si jistě zasloužila detailnější zpracování, než jen takový malý příspěvek jakýms takýms způsobem řešící pouze jednu podivnost, a sice odkud se psi berou.
Jediné co jsem chtěl, bylo dát hraničáři alespoň nějakého psa, když už si nehodil toho, kterého by rád.
Při zpětném pohledu mě napadá, že to šlo udělat prostě dosazením tohoto psa do "zbývajícího intervalu" 41-100 u hodu na k% při určování získaného psa.
Hmph... Asi jsem to měl přeci jen dát do PJPček, zvlášť když jsem si říkal, že psy zpracuju nějak líp... Takhle si hloupě vyplácnout svoje 150-té dílo... *facepalm* :-D
Podle mě by bylo daleko přirozenější a logičtější, si prostě koupit vyloženě psí plemeno (rasu), která už má své dispozice pro určité zaměření. Přijde mi hodně divné kupovat si něco jako "psí polotovar", z kterého se posléze bude něco vyvíjet. Tak by tomu mohlo být v případě, že by si hraničář vždycky kupoval jenom štěňata a to by ani tak zcela dobře neovládala základní povely, natož třeba trhej. Přijde mi daleko lepší si prostě pořídit ohaře, pokud chci mít loveckého psa a nebo dobrmana, chci-li mít psa hlídacího. Dost těžko si dokážu představit koupit si něco jako normální pes rasy jezevčík a cvičit jej ve válečného psa. Co se týče psů, tak bych se moc pravidly zase tak striktně neřídil, spíše normálním selským rozumem, protože psí systém je v doupěti dost nepovedený. Tenhle příspěvek na mě působí tak, že sice zmírňuje nešťastnost psích pravidel, ale ve své podstatě nic moc neřeší. Taky mi nesedí například velikost B, té přece nemusí dosahovat každý pes. Cenu bych taky například přizpůsoboval stáří psa, dispozicím apod.
Příspěvek řeší několik otázek, z nichž, přiznám se, mě většinu nikdy nenapadlo si položit.
Klíčovým se mi v tomto případě jeví nahrazení přímo typů psů hraničářským výcvikem, který z obyčejných psů teprve dodatečně vyrobí žádoucí exemplář. Celkově asi není vyloženě špatná myšlenka, že si hraničář nejprve musí psa skutečně pořídit. Dle pravidel by tím odpadlo náhodné a mnohdy nežádoucí házení kostkou s nejistým výsledkem. Problém je ale v tom, že ve výsledku všechna tato pravidla přetrvávají i po přijetí kupovaného psa - jediné, co se v praxi změní je fakt, že hraničář se v jakékoliv chvíli může rozhodnout psího společníka mít, jen zkrátka nebude mít vlastnosti, kvůli kterým by ho chtít mohl.</p>Cena za psa (10 zl) se mi zdála dost vysoká při konfrontaci s představou, že ve starších obdobích dějin byli psi k dostání ve velkém pomalu i zadarmo, ale s ohledem na základní výcvik, kterým kupovaný pes prošel, se bude nejspíš jednat o sumu adekvátní.
Příspěvek tedy nabízí zpracovaného obyčejného psa, kterého si lze koupit a posléze vycvičit. Není na tom nic špatného, ale náročnějšímu čtenáři může v díle scházet určitý náboj.
V souvislosti a možném kontrastu s tímto dílem bych vzpomněl několika předchozích příspěvků zohledňující psí problematiku: