J: Chytré. Ty ale chceš vstoupit, ne projít. Uděláš to a poznáš město. Okna ti zabrání ve výhledu a dveře naučí nevstupovat. Až promluvíš, dostaneš hlas druhých a ten si ponecháš.
M: Měl bych tedy mlčet?
J: Mluv na město a poslouchej svůj hlas. Uslyšíš v něm píseň města ale dokud ji budeš slyšet, město nepoznáš.
M: Zrazoval jsi mě od hovoru s hlubinou a nyní chceš, abych mluvil s městem?
J: Hlubina je zrádná. Město je jiné.
M: Rozumím. Budu mluvit na město a protože mě bude poslouchat, neuslyší mě. To znamená, že město je ve městě.
J: A proto do něj musíš vstoupit.
M: Pověz mi, proč bych se jím měl chtít nechat uvěznit?
J: Vězní samo sebe. Zamotává se v marné snaze uvolnit se a rozprostírá se v touze zůstat tak, jak je. Chceš do něj vstoupit, protože hlas města je jednou z těch věcí, která tě zajímá.
Diskuze
Jen dialog. :)
J: Vstup!
M: Nebyl jsi ty tím, kdo chtěl do města?
J: Správně. Ale ty budeš ten, kdo do něj vstoupí.
M: Brána je otevřená. Projít bude snadné.
J: Chytré. Ty ale chceš vstoupit, ne projít. Uděláš to a poznáš město. Okna ti zabrání ve výhledu a dveře naučí nevstupovat. Až promluvíš, dostaneš hlas druhých a ten si ponecháš.
M: Měl bych tedy mlčet?
J: Mluv na město a poslouchej svůj hlas. Uslyšíš v něm píseň města ale dokud ji budeš slyšet, město nepoznáš.
M: Zrazoval jsi mě od hovoru s hlubinou a nyní chceš, abych mluvil s městem?
J: Hlubina je zrádná. Město je jiné.
M: Rozumím. Budu mluvit na město a protože mě bude poslouchat, neuslyší mě. To znamená, že město je ve městě.
J: A proto do něj musíš vstoupit.
M: Pověz mi, proč bych se jím měl chtít nechat uvěznit?
J: Vězní samo sebe. Zamotává se v marné snaze uvolnit se a rozprostírá se v touze zůstat tak, jak je. Chceš do něj vstoupit, protože hlas města je jednou z těch věcí, která tě zajímá.
M: Ano. *Jednou* z nich.
To je zatraceně dobré. Máš k tomu i nějaký koncept, příběh či zmínku, nebo je to jen vizuální hrátka?
Moloch
Technika: propiska + změna tónu barev<p>Vítá s otevřenou náručí.