Přesně jak říká Ascella, neprezentovat svou tvorbu jen proto, že by se mohlo zdát, že je někde lepší, je to úplně nejhorší co lze udělat. Za prvé tím takový autor škodí sobě, protože třeba i malá odezva je pořád lepší, než žádná odezva a za druhé tím zbylé autory staví do situace, kdy jim říká, že oni jsou ti, kdo danou galerii blokují a znemožňují se mu projevit. Dobře, to je přehnané tvrzení, ale nic to nemění na tom, že takový přístup je skutečně to nejhorší, co lze zastávat. ;)
Pioma: Aby Galerie nebyla jen pro nás dva, když sem svoje kousky nedáš :-P Prosím prosím, já chci vidět gelovkového mrakovlka! ... jak ráda bych tu viděla další autory... stylovou rozmanitost, mile amatérskou neumělost a rezervy ale hlavně snahu, mám hodně ráda, když hráči kreslí své postavy a výjevy ze hry a monstra a tak vůbec, bez ohledu, že nikdo z nás není profík (Sccion k němu má nejblíže, nu a Stoupa byl...)
Ale... týjo, svým textem jsi mi vzal úplně dech. Takový rozbor a pochvala, to jsem věru nečekala, cenné rady z nadhledu. Sama se na obrázek moc z odstupu neumim kouknout, nešvary a co jinak a co lépe a co je naopak to ono, to vidim klidně až po pár měsících. Nejhorší jsou nohy, často mi nepasují k dané figuře. A ruce, ty jsem se učila podle literatury a zrcadla :-) ale na nohy mám moc malou koupelnu, abych je viděla z větší dálky a co hůř, trpasličí proporce jsou prostě jinačí, nelidské.
Každopádně díky, cítím se poctěna.
S dovolením a bez obalu: Já Tě žeru. Doslova od prvních děl, co jsem viděl, přes všechny ty nádherný karty s různými pro/pranárody až po ty poslední kousky, co předvádíš a...
Uznávám, že Jeseti jsou lepší, než tihle über nabouchaní trpaslíci, protože jsou jemnější a ne tak "přeplácaný." Neřikám, že to není špatně, zdálky dost věcí splývá do bombastickýho celku a já si úplně moc, strašně moc přeju, abych kreslil úplně stejně. Na druhou stranu stejně jako v mém případě, když se člověk podívá blíž, tak jsou silné a slabší části.
*odkašlání si* A už když jsem koukal na Jeseti, tak jsem zíral na jednotlivý kousky, který mi až příliš připadaly, jako bych je dělal vlastní rukou. Tady? Tady je toho tolik! Milion drobných detailů, prosím tě, jaký pero na to používáš? Vidím to na sekeře, na opasku, na vousech i zbrojích... všude :D
Trpaslík se sekerou je bombastickej. Až na sekeru, boty, ruku se sekerou včetně ramena. A druhou ruku. Já když něco pokazím, tak trošku roztáhnu linku, něco překreslím, spojím... Rozhodně bych obětoval kousek ruky se sekerou za doplnění hrudního plátu na správnou tloušťku, ale vážně jen tak akorát. Přiměřeně, jak by řekl někdo jiný. A hlavici sekery by taky prospělo míň bílých plošek.
Druhej trpoš už je lepší, hladší, ne tak extrémní a proto příjemnější na pohled... Ačkoliv moment, kde má druhou ruku? Nabízí se myšlenka :D že se drží navzájem a dodávají si odvahu. Škoda štítu, ten bych dal taky normálně na front a ještě víc na něm zařádil ;)
Ale hlavy máš boží, to se musím naučit. A jak už jsem říkal, jako celek z dálky je to prostě bomba. Ještě nějaký to kamení pod nohy, tesanej vchod za záda s temnou chodbou... mrtvoly okolo... A pak třebas i barvičky.
Díky moc za... Tohle! Připadám si jako neandrtálec proti homo sapiens sapiens. A stejný je to se Sccionem. V poslední době si říkám, že je to už vlastně jen galerie pro Vás dva :D
ts ts ts... ten opasek... to je fakt paráda.... A ta sekera... schválně, ten střed bych nechal, ten je krásnej, ten malej hrot nad ním jen připojit trochu tlustší linkou a srovnat, obtáhnout a zbytek bych normálně hodil full-black (samozřejmě bez dírek, které tam vidím, pokud je tam opravdu vidím) i s topůrkem. Případně někde, místy vytvořit kontrastní runový nápis, hm, ten by se už nevlezl, pokud nemáš.... bílou fixu, nebo gelovku. Posledně jsem si udělal radost a kreslil vlka z mraků stříbrnou gelovkou na černej papír a musím říct, že stejná bomba, jako fraktální mandala stříbrem na modrou. No... to už je asi víc, než bych měl říkat.
Ascella: jsem poctěn, ale mnohé mé obrázky mají též problémy s linií a dalšími věcmi, protože ještě sám hledám, jak věci dělat co nejlépe. Ale jinak co budu povídat, asi nejlepší příklad, jak se co dá dělat je ještě pořád v pravidlech a pracech Kučerovského. :)
Pokud tohle dílko srovnám s Jesety tak Jeseti vedou. Na trpaslících se mi hodně líbí hlavně hlavy a výraz obličeje, jinak nemám moc co dodat, jen že se jedná o typického zástupce Ascelliny tvorby.
Kreslit jsem se trošku učil snad jen na základní škole, kde se toho asi moc po technické stránce a různých pomůcek moc nepobere, a přitom k vyřezávání svých figurek používám i nějaké ty náčrtky abych byl vůbec schopen svoji představu převést do dřeva. Proto oceňuji každou radu jak na lepší skicy a tedy i já se připojuji ke chvále Sccionovi kritiky. Je pro mě poučením.
Děkuji za bleskové schválení a hlavně cennou výuku, kterou nemohu neodměnit alespoň reputací. Zkusila jsem trpaslíky podle Tvé rady, Sccione, trochu si pohrát s tlustými liniemi, i když tohle nemám v ruce a vlastně je to poprvé, co podobnou linii zkouším. Zkoumala jsem Tvé kresby a pár dalších...a vzhledem k tomu, že i doma bylo pochváleno, tak se zdá, že je to cesta správným směrem. Vezmu si další rady k srdci, až zase se do něčeho pustím ;-) No, ale příští bude barva, jen co vymyslím, co s oblohou :-)
"Zlá" odrůda trpaslictva vyskytující se poblíž místa hraní nové linie. Hráči s nimi dozajista budou mít patálie.
Vyparáděné zbroje, velká sekera, těžké boty a mocné plnovousy. Netřeba nijak zvlášť zdůrazňovat, že se jedná o potěchu pro oko. Stejně tak by snad ani nebylo třeba uvádět autora. Ascellina díla lze poznat na první pohled. Navíc je tu i zřetelný posun například od Jesetů, které jsme si mohli prohlédnout dříve, je tu lepší práce s obrysovou linií a přinejmenším jedna polovina obrázku má i dostatečně hutný a viditelný objem. Jinak se jedná o dílo, které opět tyje a zároveň trpí ze zvolené techniky. Vrstvení detailů je uchvacující. Naprosté většině symbolů je věnována pečlivá pozornost, každý je jiný a dohromady vytváří to, co by snad i mělo být záměrem, tedy kulturní specifičnost. Aztéčtí/máyští trpaslíci mohou být skutečně zajímavým prolnutím s klasickou fantasy.
Na druhou stranu se stalo to, co hrozí právě u takového typu práce - obrázek při delším dívání se začne vypadat trochu jako skládačka, u které do sebe nezapadly všechny dílky. Dobře je to vidět u trpaslíka se sekerou, kde je rozdíl mezi horní a dolní polovinou těla. Zatímco opasek na jedné straně přečnívá zbroj, na druhé k ní těsně doléhá, nohy se zdají být narovnané, ale v takovém případě by nedoléhaly k tělu jak by měly. Hlava by opět měla být trochu víc posunuta dopředu.
Možná, pokud to dosud Ascello neděláš, by nebylo od věci zkusit si ten typ přípravné skicy, kdy si nejprve rozvrhneš tyčkovitého panáčka a na něj teprve začneš skládat vrstvy.
Trpaslík stojící v pozadí pak má zmíněných potíží méně, ale zase se tak stalo na úkor jeho plastičnosti. Je u něj daleko méně patrný třetí rozměr a trochu zamrzí, že štít není postaven čelem k divákovi a celkově že opět není odlišen od těla silnější linií.
Ovšem tak jako tak platí ono protřelé, "jen tak dál". Líbivé obrázky máme rádi.
Diskuze
Asi budu muset jít do sebe a taky se něco svoji hrubou rukou pokusit sesmolit ať ukážu těm méně zdatným, že se nemusí bát.
Pěkné předsevzetí do nového roku, ale jaká bude realizace ukáže čas. Ale nějaké dřevo vám se zase přidám.
Plž
Přesně jak říká Ascella, neprezentovat svou tvorbu jen proto, že by se mohlo zdát, že je někde lepší, je to úplně nejhorší co lze udělat. Za prvé tím takový autor škodí sobě, protože třeba i malá odezva je pořád lepší, než žádná odezva a za druhé tím zbylé autory staví do situace, kdy jim říká, že oni jsou ti, kdo danou galerii blokují a znemožňují se mu projevit. Dobře, to je přehnané tvrzení, ale nic to nemění na tom, že takový přístup je skutečně to nejhorší, co lze zastávat. ;)
Pioma: Aby Galerie nebyla jen pro nás dva, když sem svoje kousky nedáš :-P Prosím prosím, já chci vidět gelovkového mrakovlka! ... jak ráda bych tu viděla další autory... stylovou rozmanitost, mile amatérskou neumělost a rezervy ale hlavně snahu, mám hodně ráda, když hráči kreslí své postavy a výjevy ze hry a monstra a tak vůbec, bez ohledu, že nikdo z nás není profík (Sccion k němu má nejblíže, nu a Stoupa byl...)
Ale... týjo, svým textem jsi mi vzal úplně dech. Takový rozbor a pochvala, to jsem věru nečekala, cenné rady z nadhledu. Sama se na obrázek moc z odstupu neumim kouknout, nešvary a co jinak a co lépe a co je naopak to ono, to vidim klidně až po pár měsících. Nejhorší jsou nohy, často mi nepasují k dané figuře. A ruce, ty jsem se učila podle literatury a zrcadla :-) ale na nohy mám moc malou koupelnu, abych je viděla z větší dálky a co hůř, trpasličí proporce jsou prostě jinačí, nelidské.
Každopádně díky, cítím se poctěna.
S dovolením a bez obalu: Já Tě žeru. Doslova od prvních děl, co jsem viděl, přes všechny ty nádherný karty s různými pro/pranárody až po ty poslední kousky, co předvádíš a...
Uznávám, že Jeseti jsou lepší, než tihle über nabouchaní trpaslíci, protože jsou jemnější a ne tak "přeplácaný." Neřikám, že to není špatně, zdálky dost věcí splývá do bombastickýho celku a já si úplně moc, strašně moc přeju, abych kreslil úplně stejně. Na druhou stranu stejně jako v mém případě, když se člověk podívá blíž, tak jsou silné a slabší části.
*odkašlání si* A už když jsem koukal na Jeseti, tak jsem zíral na jednotlivý kousky, který mi až příliš připadaly, jako bych je dělal vlastní rukou. Tady? Tady je toho tolik! Milion drobných detailů, prosím tě, jaký pero na to používáš? Vidím to na sekeře, na opasku, na vousech i zbrojích... všude :D
Trpaslík se sekerou je bombastickej. Až na sekeru, boty, ruku se sekerou včetně ramena. A druhou ruku. Já když něco pokazím, tak trošku roztáhnu linku, něco překreslím, spojím... Rozhodně bych obětoval kousek ruky se sekerou za doplnění hrudního plátu na správnou tloušťku, ale vážně jen tak akorát. Přiměřeně, jak by řekl někdo jiný. A hlavici sekery by taky prospělo míň bílých plošek.
Druhej trpoš už je lepší, hladší, ne tak extrémní a proto příjemnější na pohled... Ačkoliv moment, kde má druhou ruku? Nabízí se myšlenka :D že se drží navzájem a dodávají si odvahu. Škoda štítu, ten bych dal taky normálně na front a ještě víc na něm zařádil ;)
Ale hlavy máš boží, to se musím naučit. A jak už jsem říkal, jako celek z dálky je to prostě bomba. Ještě nějaký to kamení pod nohy, tesanej vchod za záda s temnou chodbou... mrtvoly okolo... A pak třebas i barvičky.
Díky moc za... Tohle! Připadám si jako neandrtálec proti homo sapiens sapiens. A stejný je to se Sccionem. V poslední době si říkám, že je to už vlastně jen galerie pro Vás dva :D
ts ts ts... ten opasek... to je fakt paráda.... A ta sekera... schválně, ten střed bych nechal, ten je krásnej, ten malej hrot nad ním jen připojit trochu tlustší linkou a srovnat, obtáhnout a zbytek bych normálně hodil full-black (samozřejmě bez dírek, které tam vidím, pokud je tam opravdu vidím) i s topůrkem. Případně někde, místy vytvořit kontrastní runový nápis, hm, ten by se už nevlezl, pokud nemáš.... bílou fixu, nebo gelovku. Posledně jsem si udělal radost a kreslil vlka z mraků stříbrnou gelovkou na černej papír a musím říct, že stejná bomba, jako fraktální mandala stříbrem na modrou. No... to už je asi víc, než bych měl říkat.
Však víme, jak to myslím. Ještě jednou díky.
Ascella: jsem poctěn, ale mnohé mé obrázky mají též problémy s linií a dalšími věcmi, protože ještě sám hledám, jak věci dělat co nejlépe. Ale jinak co budu povídat, asi nejlepší příklad, jak se co dá dělat je ještě pořád v pravidlech a pracech Kučerovského. :)
Pokud tohle dílko srovnám s Jesety tak Jeseti vedou. Na trpaslících se mi hodně líbí hlavně hlavy a výraz obličeje, jinak nemám moc co dodat, jen že se jedná o typického zástupce Ascelliny tvorby.
Kreslit jsem se trošku učil snad jen na základní škole, kde se toho asi moc po technické stránce a různých pomůcek moc nepobere, a přitom k vyřezávání svých figurek používám i nějaké ty náčrtky abych byl vůbec schopen svoji představu převést do dřeva. Proto oceňuji každou radu jak na lepší skicy a tedy i já se připojuji ke chvále Sccionovi kritiky. Je pro mě poučením.
Plž
Děkuji za bleskové schválení a hlavně cennou výuku, kterou nemohu neodměnit alespoň reputací. Zkusila jsem trpaslíky podle Tvé rady, Sccione, trochu si pohrát s tlustými liniemi, i když tohle nemám v ruce a vlastně je to poprvé, co podobnou linii zkouším. Zkoumala jsem Tvé kresby a pár dalších...a vzhledem k tomu, že i doma bylo pochváleno, tak se zdá, že je to cesta správným směrem. Vezmu si další rady k srdci, až zase se do něčeho pustím ;-) No, ale příští bude barva, jen co vymyslím, co s oblohou :-)
Trpaslíci
Technika: perokresba"Zlá" odrůda trpaslictva vyskytující se poblíž místa hraní nové linie. Hráči s nimi dozajista budou mít patálie.
Vyparáděné zbroje, velká sekera, těžké boty a mocné plnovousy. Netřeba nijak zvlášť zdůrazňovat, že se jedná o potěchu pro oko. Stejně tak by snad ani nebylo třeba uvádět autora. Ascellina díla lze poznat na první pohled. Navíc je tu i zřetelný posun například od Jesetů, které jsme si mohli prohlédnout dříve, je tu lepší práce s obrysovou linií a přinejmenším jedna polovina obrázku má i dostatečně hutný a viditelný objem. Jinak se jedná o dílo, které opět tyje a zároveň trpí ze zvolené techniky. Vrstvení detailů je uchvacující. Naprosté většině symbolů je věnována pečlivá pozornost, každý je jiný a dohromady vytváří to, co by snad i mělo být záměrem, tedy kulturní specifičnost. Aztéčtí/máyští trpaslíci mohou být skutečně zajímavým prolnutím s klasickou fantasy.
Na druhou stranu se stalo to, co hrozí právě u takového typu práce - obrázek při delším dívání se začne vypadat trochu jako skládačka, u které do sebe nezapadly všechny dílky. Dobře je to vidět u trpaslíka se sekerou, kde je rozdíl mezi horní a dolní polovinou těla. Zatímco opasek na jedné straně přečnívá zbroj, na druhé k ní těsně doléhá, nohy se zdají být narovnané, ale v takovém případě by nedoléhaly k tělu jak by měly. Hlava by opět měla být trochu víc posunuta dopředu.
Možná, pokud to dosud Ascello neděláš, by nebylo od věci zkusit si ten typ přípravné skicy, kdy si nejprve rozvrhneš tyčkovitého panáčka a na něj teprve začneš skládat vrstvy.
Trpaslík stojící v pozadí pak má zmíněných potíží méně, ale zase se tak stalo na úkor jeho plastičnosti. Je u něj daleko méně patrný třetí rozměr a trochu zamrzí, že štít není postaven čelem k divákovi a celkově že opět není odlišen od těla silnější linií.
Ovšem tak jako tak platí ono protřelé, "jen tak dál". Líbivé obrázky máme rádi.