Jo, vlastně, to jsi psal hned v prvním příspěvku, že je to ze hry, promiň.
V tom případě by mě zajímalo, kde k němu přišli vývojáři té hry. Ale to už se asi nedozvíme. :)
Neznám. Vycházel jsem z následujícího herního popisu (ve hře je zobrazen jako velké fialové W) ;)
This creature is more than a dragon, and less than it: the enormous reptilian head and the great scaled torso give it distinct draconic features, yet it looks as though it never had grown wings and it only has one pair of legs close to the head. As you look closer, it looks less and less like a dragon: the legs are thin and bony, almost like those of a bird, and as you watch, the shape and features keep shifting. Parts of the skin suddenly grow hair, which then transforms into feathers, then into a weird crust, then into translucent smooth skin, then into the surface of a dark slimy liquid... and the collar behind the head grows and absorbs snakes' heads, tentacles, long trembling spider legs, stiff thorns and leathery strings lashing at the air. You realize that the wyrm must be at least in part a creature of chaos itself and probably part of it always resides in the realm of chaos. Although it might be impossible to kill it outright in this world, you're determined to make it give up its abode on this plane.
Sccion: A toho Discorda z My Little Pony znáš? Pokud ne, tak vřele doporučuju nějaké epizody s Discordem si najít a zhlédnout - je to skvělě pojatá, nakreslená i nadabovaná postava.
Jsem přesvědčený, že obě bytosti mají stejnou mytologickou předlohu - nepletu-li se, můžeš se s námi podělit, kde jsi k tomu nápadu přišel?
Mne sa tie miznúce časti páčia, dotvára to ilúziu premeny (aj spolu s nedokončenou treťou humanoidnou rukou v pozadí). Z celej kresby na mňa pôsobí nestálosť, napnuté svaly a šľachy zdôrazňujú stelesnenie chaosu. Možno si to len predstavujem, ale ústa vyzerajú byť skrútené v bolestnom výkriku a z oka vyžaruje šialenstvo, ktoré je v kontraste s pokojne vyzerajúcimi jednotlivými časťami (hlavy hadov).
Popis je skvelý, takých by som si prečítal aj viac. Človek si potom lepšie všíma jednotlivé detaily v obrázku. :)
Sccione líbí se mi to. Hádám, že to asi trochu upravím a klidně by to někdy mohlo sloužit jako zápis na pergamenu po prastarých generacích, příběh, pojednání nebo cokoli takového. Inspirativní a pěkné, děkuji :-)
Hů, tady se sešlo víc názorů, než je obvyklé. Popis Ar-Ana je možný, ale tohle je vcelku jedinečný tvor, který je ve skutečnosti spíš CP. Nicméně můžu dodat jeden druh pohledu na něj, který souvisí s tím, že jeden z národů ho uctívá jako boha. Nicméně:
Ar'An První
Ar'An První, psaný též jako Ar-An či Aran je jedním z takzvaných "bezezrakých", či "nezrakých", kteří jsou ale obvykle kvůli svému pobývání v Temnotě označováni jednoduše jako "temní". V obecném světě je možné Temné vnímat prakticky jako polobohy, Aran je ale hmyzím byrokratickým národem Aran-Arthů považován za boha stvořitele.
Ve stručnosti o Aranarthech - jsou to převážně obyvatelé pouště, díky svým organizačním dovednostem a extrémně nízkým nárokům na obživu jsou schopni přežívat i v jiných nehostinných oblastech. Obývají ohromné komplexy-města a jejich hlavním kultovním místem (které ale kupodivu nesouvisí s Aranem) je bílý obelisk umístěný uprostřed pouště. Společenské uspořádání Aranarthů lze nejlépe popsat jako kastovní systém s velkým podílem byrokracie a zákonných norem ukotvených pomocí písma, případně obrázkového písma.
Podle jejich víry byl svět původně nehostinnou pustinou bez života. Po celé zemi byla již od počátku časů rozprostřena nekonečná poušť. Prvotní období existence tohoto světa však Aranarthi vcelku překvapivě nazývají Axipou - rájem. Poušť bez života byl podle jejich nauky požehnaný stav a bylo tomu tak až do chvíle, kdy se tento stav ustanovil jako řád, zákon. Nehostinnost se stala řádem a neživot zákonem, který ovládl svět na nesmírně dlouhou dobu a mrtvá poušť mu podléhala.
Aran byl pak tím, kdo se tomuto a všem dalším řádům a zákonům vzepřel. Učinil to tím, že sám sobě daroval život a stal se živým zrnkem písku uprostřed mrtvé pouště. Mohl se těšit svému životu, ale nakonec se rozhodl porušit zákon znovu. Stalo se, že coby zrnko písku se pohnul a v tomto pohybu bylo mnoho porušení zákona. Od té chvíle začal Aran narušovat řád znovu a znovu. Začal proti všem předpokladům shlukovat písek a zašel dokonce tak daleko, že si z něho utvořil podobu. Největší ránu zavedenému řádu však uštědřil tím, že začal též tvořit život. Nový život ale na poušti podléhal řádu země a záhy umíral. Proto Aran porušil zákon v jeho nejzákladnějším principu - ustanovil ji obyvatelnou. To však nestačilo a proto rozdělil poušť a jako věčný důkaz o zlomení řádu neživota stvořil koloběh vody.
Voda, která zavlažila zemi, dala zemi nový řád. Rozlila se po zemi a hrozilo, že poušť bude pohlcena a nahrazena novým zákonem. Proto Aran znovu zasáhl a zlomil i řád vody. Stvořil rozmanité tvory a dal jim odpovědnost pít vodu aby jejich život mohl pokračovat. Proti každému zákonu, který znal, postavil protiřád. Nakonec se ve světě naplněném chaotickým řádem vdechl život i Aranarthům, prvnímu z národů, a daroval jim svůj řád a následně touhu jej porušit, aby právě tím naplnili Aranův odkaz.
A to je ve stručnosti příběh Arana Prvního, tak jak se traduje mezi Aranarthy.
Skutečnost je trochu někde jinde, ačkoliv v mnoha ohledech je vlastně správně. Aranarthská tradice vyprávění o vzniku světa se odkazuje na jeden z chrámů v poušti, ruiny, ve kterých byly objeveny nástěnné malby a obrázkové písmo, kterým byly zachyceny předpokládané činy Arana. Problém spočívá v tom, že ačkoliv Aranarthi sami používají několik druhů písma (a považují se za první z národů, kterým bylo dáno), texty na stěnách jsou přinejlepším starší variantou téhož a interpretace není jednoznačná.
Při prvních setkáních a velmi složité kulturní výměně mezi Aranarthy a zbytkem světa (jsou velmi uzavřeným národem) docházelo k určitým zmatkům při snaze pochopit jejich vidění světa. Již jen proto, že pro ně má termín "zákon" stejný význam jako "smrt". To vychází z jejich mytologie, kdy prvotním řádem byl již zmíněný neživot. Zároveň bylo vždy poněkud zvláštní, že jejich společnost je prakticky neměnná a podléhá byrokraticky přesně znějícím nařízením, která musí být naplněna, ale zároveň jako nejvyšší božstvo vyznávají entitu, která je vlastně takřka zosobněním chaosu.
V tomto ohledu nutno podotknout, že setkání s vtělením Arana (na obrázku) by pro málokterého věrného uctívače dopadlo šťastně. Aran První necítí nějakou zvláštní blízkost ke svým dětem a těžko říct, zda Aranův stav mysli neodpovídá i jeho fyzickým vlastnostem. Jeho tělo se neustále mění, dokonce i do té míry, že se v určitých momentech stává nehmotným. Je nesmírně těžké ho zranit, zbraně po něm sklouzávají a nenechávají žádné viditelné zranění, jindy samy vnikají do jeho těla, ale zůstávají v něm a stávají se jeho součástí.
Velice pěkně nakreslená hnusná příšera :) Líbí se mi to. Sccion jestli to jsou příšery z nějakých tvých dobrodružství nebo tak, nemáš k tomu i nějaký popis - prostě co to žere, jak to žije, kde se to nachází atd? :-))
Moc pěkné, moc pěkné. Trochu nejistě vypadají jen končetiny, konkrétně jejich zakončení, neboť mi přijdou mírně nedotažené. Někdy se mi zdá, že Sccion trochu přehání tu snahu zvýraznit prostor tím, že něco zesvětlí - zesvětlí to moc a ono to pak mizí, místo aby to bylo jen vzdálené.
Skvělá práce s ksichtem, oko vypadá velmi živě, stínování je zejména v obličeji výborné.
Šupiny jsou fajn, ale možná bych se nebál dát tam víc lesku (i v té oblasti, kde je stín). Naopak rameno a levá přední ruka se podle mě lesknou až příliš.
Vzato kolem a kolem, skvělá práce - co taky čekat jiného? :)
Diskuze
Jo, vlastně, to jsi psal hned v prvním příspěvku, že je to ze hry, promiň.
V tom případě by mě zajímalo, kde k němu přišli vývojáři té hry. Ale to už se asi nedozvíme. :)
Neznám. Vycházel jsem z následujícího herního popisu (ve hře je zobrazen jako velké fialové W) ;)
This creature is more than a dragon, and less than it: the enormous reptilian head and the great scaled torso give it distinct draconic features, yet it looks as though it never had grown wings and it only has one pair of legs close to the head. As you look closer, it looks less and less like a dragon: the legs are thin and bony, almost like those of a bird, and as you watch, the shape and features keep shifting. Parts of the skin suddenly grow hair, which then transforms into feathers, then into a weird crust, then into translucent smooth skin, then into the surface of a dark slimy liquid... and the collar behind the head grows and absorbs snakes' heads, tentacles, long trembling spider legs, stiff thorns and leathery strings lashing at the air. You realize that the wyrm must be at least in part a creature of chaos itself and probably part of it always resides in the realm of chaos. Although it might be impossible to kill it outright in this world, you're determined to make it give up its abode on this plane.
Sccion: A toho Discorda z My Little Pony znáš? Pokud ne, tak vřele doporučuju nějaké epizody s Discordem si najít a zhlédnout - je to skvělě pojatá, nakreslená i nadabovaná postava.
Jsem přesvědčený, že obě bytosti mají stejnou mytologickou předlohu - nepletu-li se, můžeš se s námi podělit, kde jsi k tomu nápadu přišel?
Nuže, abych si ještě trochu přihřál polívčičku, tak podobný popis mám ještě u obrázků Mr. Burns a Relikvie řádu slovitelných nevyslovení.
Mne sa tie miznúce časti páčia, dotvára to ilúziu premeny (aj spolu s nedokončenou treťou humanoidnou rukou v pozadí). Z celej kresby na mňa pôsobí nestálosť, napnuté svaly a šľachy zdôrazňujú stelesnenie chaosu. Možno si to len predstavujem, ale ústa vyzerajú byť skrútené v bolestnom výkriku a z oka vyžaruje šialenstvo, ktoré je v kontraste s pokojne vyzerajúcimi jednotlivými časťami (hlavy hadov).
Popis je skvelý, takých by som si prečítal aj viac. Človek si potom lepšie všíma jednotlivé detaily v obrázku. :)
Sccione líbí se mi to. Hádám, že to asi trochu upravím a klidně by to někdy mohlo sloužit jako zápis na pergamenu po prastarých generacích, příběh, pojednání nebo cokoli takového. Inspirativní a pěkné, děkuji :-)
Hů, tady se sešlo víc názorů, než je obvyklé. Popis Ar-Ana je možný, ale tohle je vcelku jedinečný tvor, který je ve skutečnosti spíš CP. Nicméně můžu dodat jeden druh pohledu na něj, který souvisí s tím, že jeden z národů ho uctívá jako boha. Nicméně:
Ar'An První
Ar'An První, psaný též jako Ar-An či Aran je jedním z takzvaných "bezezrakých", či "nezrakých", kteří jsou ale obvykle kvůli svému pobývání v Temnotě označováni jednoduše jako "temní". V obecném světě je možné Temné vnímat prakticky jako polobohy, Aran je ale hmyzím byrokratickým národem Aran-Arthů považován za boha stvořitele.
Ve stručnosti o Aranarthech - jsou to převážně obyvatelé pouště, díky svým organizačním dovednostem a extrémně nízkým nárokům na obživu jsou schopni přežívat i v jiných nehostinných oblastech. Obývají ohromné komplexy-města a jejich hlavním kultovním místem (které ale kupodivu nesouvisí s Aranem) je bílý obelisk umístěný uprostřed pouště. Společenské uspořádání Aranarthů lze nejlépe popsat jako kastovní systém s velkým podílem byrokracie a zákonných norem ukotvených pomocí písma, případně obrázkového písma.
Podle jejich víry byl svět původně nehostinnou pustinou bez života. Po celé zemi byla již od počátku časů rozprostřena nekonečná poušť. Prvotní období existence tohoto světa však Aranarthi vcelku překvapivě nazývají Axipou - rájem. Poušť bez života byl podle jejich nauky požehnaný stav a bylo tomu tak až do chvíle, kdy se tento stav ustanovil jako řád, zákon. Nehostinnost se stala řádem a neživot zákonem, který ovládl svět na nesmírně dlouhou dobu a mrtvá poušť mu podléhala.
Aran byl pak tím, kdo se tomuto a všem dalším řádům a zákonům vzepřel. Učinil to tím, že sám sobě daroval život a stal se živým zrnkem písku uprostřed mrtvé pouště. Mohl se těšit svému životu, ale nakonec se rozhodl porušit zákon znovu. Stalo se, že coby zrnko písku se pohnul a v tomto pohybu bylo mnoho porušení zákona. Od té chvíle začal Aran narušovat řád znovu a znovu. Začal proti všem předpokladům shlukovat písek a zašel dokonce tak daleko, že si z něho utvořil podobu. Největší ránu zavedenému řádu však uštědřil tím, že začal též tvořit život. Nový život ale na poušti podléhal řádu země a záhy umíral. Proto Aran porušil zákon v jeho nejzákladnějším principu - ustanovil ji obyvatelnou. To však nestačilo a proto rozdělil poušť a jako věčný důkaz o zlomení řádu neživota stvořil koloběh vody.
Voda, která zavlažila zemi, dala zemi nový řád. Rozlila se po zemi a hrozilo, že poušť bude pohlcena a nahrazena novým zákonem. Proto Aran znovu zasáhl a zlomil i řád vody. Stvořil rozmanité tvory a dal jim odpovědnost pít vodu aby jejich život mohl pokračovat. Proti každému zákonu, který znal, postavil protiřád. Nakonec se ve světě naplněném chaotickým řádem vdechl život i Aranarthům, prvnímu z národů, a daroval jim svůj řád a následně touhu jej porušit, aby právě tím naplnili Aranův odkaz.
A to je ve stručnosti příběh Arana Prvního, tak jak se traduje mezi Aranarthy.
Skutečnost je trochu někde jinde, ačkoliv v mnoha ohledech je vlastně správně. Aranarthská tradice vyprávění o vzniku světa se odkazuje na jeden z chrámů v poušti, ruiny, ve kterých byly objeveny nástěnné malby a obrázkové písmo, kterým byly zachyceny předpokládané činy Arana. Problém spočívá v tom, že ačkoliv Aranarthi sami používají několik druhů písma (a považují se za první z národů, kterým bylo dáno), texty na stěnách jsou přinejlepším starší variantou téhož a interpretace není jednoznačná.
Při prvních setkáních a velmi složité kulturní výměně mezi Aranarthy a zbytkem světa (jsou velmi uzavřeným národem) docházelo k určitým zmatkům při snaze pochopit jejich vidění světa. Již jen proto, že pro ně má termín "zákon" stejný význam jako "smrt". To vychází z jejich mytologie, kdy prvotním řádem byl již zmíněný neživot. Zároveň bylo vždy poněkud zvláštní, že jejich společnost je prakticky neměnná a podléhá byrokraticky přesně znějícím nařízením, která musí být naplněna, ale zároveň jako nejvyšší božstvo vyznávají entitu, která je vlastně takřka zosobněním chaosu.
V tomto ohledu nutno podotknout, že setkání s vtělením Arana (na obrázku) by pro málokterého věrného uctívače dopadlo šťastně. Aran První necítí nějakou zvláštní blízkost ke svým dětem a těžko říct, zda Aranův stav mysli neodpovídá i jeho fyzickým vlastnostem. Jeho tělo se neustále mění, dokonce i do té míry, že se v určitých momentech stává nehmotným. Je nesmírně těžké ho zranit, zbraně po něm sklouzávají a nenechávají žádné viditelné zranění, jindy samy vnikají do jeho těla, ale zůstávají v něm a stávají se jeho součástí.
Velice pěkně nakreslená hnusná příšera :) Líbí se mi to. Sccion jestli to jsou příšery z nějakých tvých dobrodružství nebo tak, nemáš k tomu i nějaký popis - prostě co to žere, jak to žije, kde se to nachází atd? :-))
Parádní příšerka! Krásná práce do sbírky Sccionových obludek, děkuji za ni.
To je vlastně Discord z My Little Pony!
Moc pěkné, moc pěkné. Trochu nejistě vypadají jen končetiny, konkrétně jejich zakončení, neboť mi přijdou mírně nedotažené. Někdy se mi zdá, že Sccion trochu přehání tu snahu zvýraznit prostor tím, že něco zesvětlí - zesvětlí to moc a ono to pak mizí, místo aby to bylo jen vzdálené.
Skvělá práce s ksichtem, oko vypadá velmi živě, stínování je zejména v obličeji výborné.
Šupiny jsou fajn, ale možná bych se nebál dát tam víc lesku (i v té oblasti, kde je stín). Naopak rameno a levá přední ruka se podle mě lesknou až příliš.
Vzato kolem a kolem, skvělá práce - co taky čekat jiného? :)