Kůže pod lžičkou není ani srna a ni divočák ale můžete hádat dále.
Chlup ano zavazí, lžička má spousty jiných vad ale prasklá není. Šířka lžíce je asi 4 cm takže i chyba že se sní moc dobře nejí je opodstatněná. Nevěřili by jste jak je ve skutečnosti těžké udělat lžíci kterou se dá skutečně jíst.
A o ostatních chybách kterých jsem si vědom a celé historii vzniku až někdy příště.
Věk: hodně (33)
Materiál: Šeřík, mírně přebroušeno a přeleštěno včelím voskem
Velikost: celá lžička má 20 cm, postavička 7,5 cm.
Doba: asi půl roku s přestávkami, určitě několik desítek hodin čistého času
Mnohdy hrdinové jí krásnými příbory nebo sami vyřezávají (většinou klasickým nožem co
mají za pasem). Tohle je jeden z možných příkladů jak to může dopadnout.
Plž
"Ř íká se, že tu lžíci si vyřezal sám... ... z větší lžíce!"
Vzhledem k tomu, že mé řezbářské dovednosti se omezují pouze na vytvoření dřevěného mozku pro hru Dej sem mozek!, stěží můžu poskytnout zasvěcený pohled. Z hlediska obrázku samotného oceňuji položení na kůži (co to je, srna, divočák?), ačkoliv by mě to nenapadlo, skutečně to vytváří ten "fantasy look" a já se jen opět mohu přesvědčit, že i na aranžmá záleží. A protože jak vzhledem k předmětu samotnému, tak i faktu, že je to tu naprostá novinka v galerii, budu sice v podstatě jen chválit, najdu i právě na srsti jednu drobnou vadu, konkrétně ten chlup, který tam trčí dole u lžíce a vytváří u mě dojem, že je naprasklá.
Ovšem když už jsem si takhle odbyl obligátní kritickou část, dále určitě vyzdvihnu figurku na rukojeti - docela mi připomíná ty různé motivy, na které semtam narážím v literatuře o různých germánských a slovanských kmenech a jejich uměnotvorby a je příjemné vidět to i takhle... naživo.
Jinak přiznám, že při čtení rozměrů se mi zdá, že bych ji snad ani nestrčil do pusy, ale to bude jen můj dojem. Ovšem abych zůstal u těch rozměrů, musel to být docela kus dřeva, žádná titěrná větvička - což alespoň značí, že ta pověstná Homerova menší lžíce by z toho snad šla ještě vyřezat taky. :)
Za obrázek děkuji a ostatním přeji dobrou chuť. ;)
Exercitium seu consuetudinem, ut inter antiquos Lacedaemoniorum et Cretensium, comedere main farinam diei simul in publico ad confirmandos sociali et politica vincula.
Diskuze
Daněk!
... jednoznačně daněk. :)
Kůže pod lžičkou není ani srna a ni divočák ale můžete hádat dále.
Chlup ano zavazí, lžička má spousty jiných vad ale prasklá není. Šířka lžíce je asi 4 cm takže i chyba že se sní moc dobře nejí je opodstatněná. Nevěřili by jste jak je ve skutečnosti těžké udělat lžíci kterou se dá skutečně jíst.
A o ostatních chybách kterých jsem si vědom a celé historii vzniku až někdy příště.
Plž
Lžíce
Věk: hodně (33)Materiál: Šeřík, mírně přebroušeno a přeleštěno včelím voskem
Velikost: celá lžička má 20 cm, postavička 7,5 cm.
Doba: asi půl roku s přestávkami, určitě několik desítek hodin čistého času
Mnohdy hrdinové jí krásnými příbory nebo sami vyřezávají (většinou klasickým nožem co
mají za pasem). Tohle je jeden z možných příkladů jak to může dopadnout.
Plž
"Ř íká se, že tu lžíci si vyřezal sám... ... z větší lžíce!"
Vzhledem k tomu, že mé řezbářské dovednosti se omezují pouze na vytvoření dřevěného mozku pro hru Dej sem mozek!, stěží můžu poskytnout zasvěcený pohled. Z hlediska obrázku samotného oceňuji položení na kůži (co to je, srna, divočák?), ačkoliv by mě to nenapadlo, skutečně to vytváří ten "fantasy look" a já se jen opět mohu přesvědčit, že i na aranžmá záleží. A protože jak vzhledem k předmětu samotnému, tak i faktu, že je to tu naprostá novinka v galerii, budu sice v podstatě jen chválit, najdu i právě na srsti jednu drobnou vadu, konkrétně ten chlup, který tam trčí dole u lžíce a vytváří u mě dojem, že je naprasklá.
Ovšem když už jsem si takhle odbyl obligátní kritickou část, dále určitě vyzdvihnu figurku na rukojeti - docela mi připomíná ty různé motivy, na které semtam narážím v literatuře o různých germánských a slovanských kmenech a jejich uměnotvorby a je příjemné vidět to i takhle... naživo.
Jinak přiznám, že při čtení rozměrů se mi zdá, že bych ji snad ani nestrčil do pusy, ale to bude jen můj dojem. Ovšem abych zůstal u těch rozměrů, musel to být docela kus dřeva, žádná titěrná větvička - což alespoň značí, že ta pověstná Homerova menší lžíce by z toho snad šla ještě vyřezat taky. :)
Za obrázek děkuji a ostatním přeji dobrou chuť. ;)
Exercitium seu consuetudinem, ut inter antiquos Lacedaemoniorum et Cretensium, comedere main farinam diei simul in publico ad confirmandos sociali et politica vincula.