kamerask: v pohodě, já musel reagovat, když Anarion napsal, že nenašel biologii... jsem moc konkrétní, mám u sebe molekulární biologii, biochemii a evoluční biologii a špatně se to pak hledá xD
http://www.youtube.com/watch?v=sa563MdIiXE
3:47 je poprvé vidět motůrek : ))) v tom videu to je lehce zpomalený, motory běží až 1,5 mikro metrů / s což znamená, že za 6-7 sekund přeběhnou celou buňku.
A jsem rád, že si ty diskuse o "rigor mortis" nebereš doslovně. Je to spíš už jenom zajímavá diskuse, týkajícího se tvého obrázku jen velmi okrajově :o)
Co se týče chyb v kompozici a ztuhlosti/ochablosti skřetí hlavy, je to dost dáno tím, jak obrázek vznikl. Hrál jsem si s tabletem a načrtl hlavu skřeta. Protože mne to bavilo, řekl jsem si, proč s tim něco neudělat a tak jsem si otevřel nový papír, nakreslil kopí, zkopíroval a narazil na něj hlavu a pak se vrhl na pozadí. Původní skřet byl kreslen za živa, protot ty nesrovnalosti. Každopádně přednáška o posmrtné ztuhlosti je poučná a příště tyto poznatky zužitkuji
Add pozadí: původně tam dokonce byl aj fangornský les ale nepůsobilo to dobře, tak jsem ho odmazal.
A čim sem si zasloužil tu holku, to je mi opravdu záhadou
kamerask: omlouvám se, ani jsem to nedočetl, pospíchám : ) ale musím tě opravit : ) ATP je adeninosin tri nukleotid, cukrová složka ribóza je součástí adenosinu. Je to energeticky hodnotná sloučenina, kterou buňky používají pro všechny možné katalytické děje.
Jeden z těchto dějů je svalový stah - dva hlavní proteiny (svalová jednotka je komplikovanější) jsou aktin a myozin, přičemž aktin je vláknitý protein a myozin je buněčný motor - což znamená, že to je bílkovina, který za spotřeby energie (ATP) vykonává práci a to konkrétně tahá náklad (buněčné váčky, organely, nebo třebas aktin). Za spotřeby ATP tedy myozin běží po aktinu (vypadá jako dvě pacičky/nožičky, které po vlákně fakt chodí :D) a tahá za sebou druhý aktin, čímž dojde ke svalovému stahu.
Pro posmrtnou ztuhlost je důležité, že myozin může zaujmout tři polohy - odpoután, navázána jedna pacička, navázány obě. Tyto stavy jsou určeny tím, jestli je na myozinu navázáno ATP, ADP (energeticky bohatý fosfát byl vyvázán za uvolnění energie) nebo je volný. Pokud tělo umře, buňky taktéž, nedochází k recyklaci a tvorbě ATP, myozin zůstává navázaný na aktinové vlákno a není žádná životní síla, která by vyměnila ADP za ATP, aby se myozin odpoutal a sval tak uvolnil... ;) Posmrtná ztuhlost je tedy stav, kdy nějaká mašinérie se zasekla v jednom stavu - a to zrovna ve svalovém stahu.
Pro zájemce doporučuji sice populárně napsanou, ale úsměvnou knížku: Pohřbeni zaživa. Je tam hodně chuťovek o rigor mortisu, pohřbeních zaživa, katalepsii apod.
Tak ako to poznám, dochádza k tomu prakticky vždy, keď telo vyčerpá zásoby ATP( to je adenosintrifosát, je to nukleotid zložení sa mi zdá z nejakých uhlíkov a fosfátu, čo si ale presne nie som istý. Keď sa on v tele rozpustí, uvoľnuje energiu a proteiny, čo je nezbytné pre náš život. On sám o sebe obsahuje cukrovú ribózu, a nechci aby som vysvetlil čo to je :)) a ADP( tentokrát to je adenosindifosát myslím, že zložení taktiež z ribózy a tentokrát dvoch fosfátov. On sa pre reakciách mení na ATP a naopak. Obidva tieto nukleotidy majú tú istú funkciu a to je bunková respirácia známejšia ako dýchanie pri ktorej sa uvoľnuje chemická energia) a vápenatých katiónov( ktoré sa nachádzajú vo svaloch). Vtedy už telo nemôže vytvárať energiu( mŕtvy už nič nerobi :)) a tuhne. Toto sa deje hlavne pri vysokej teplote, pri veľmi nízkej telo vôbec nemusí stuhnúť( teda nie posmrtným kŕčom).
To, že občas museli mŕtvole orezať nohy aby sa vošla do truhly, o tom nič neviem :). Možno bola priveľmi dlhá.
Tak dúfam, že ste aspoň trochu pochopili, ani ja v tom nemám úplne jasno, lebo toto nie je časť biológie, v ktorej som expert, ale predsa len do nej dačo viem( ináč anarion vďaka za reputáciu).
Your Kamerask( nemyslíte, že by sme mali radšej nechať kritikov hodnotiť dielo a nie biológiu :)).
kamerask: A můžeš nám říct něco o tom, jak často stuhlost nastává, při čem, co je pravdy na tom že občas museli mrtvole třeba ořezat nohy, aby se vešla do rakve atd?
Tak čisto z biologického hladiska tak ako to ja poznám a ako sa v tom ja orientujem: Tak teda posmrtný kŕč( česky stuhlost) nastáva zväčša po jednej hodine po smrti, kde začínajú svaly ochabovať. Neskôr po takých 6-12 hodinách tuhnú. Najprv v oblasti tváre, neskôr sa prenesú na celé telo. Tuhnutie sa dá opísať tak, že keby sme chceli pohnúť s končatinou mŕtvoly. Rýchlosť tuhnutia sa prejavuje rýchlejšie pri väčšej teplote, pri zime tuhne telo( v zmysle kŕču) pomaly. Zaujímavé na posmrtnom kŕči je to, že ak niekto svalom pohne, sval vlastne " odtuhne" , ale po takých dvanástich hodinách môže znova zatuhnúť. Dalo by sa to ešte popísať z hľadiska ATP a ADP, ale to už je niečo iné. Na obraze je dôležité to( z biologického hľadiska), ako dlho je škret mŕtvy.
Teraz som si všimol, že to vlastne napísal už Nathaka, ale ja som to videl v putyke, chcel som pomôcť, tak to už vymazávať nebudem.
K obrazu: Určite pekne nakreslené, ale ja sa do obrazov moc nevyznám. :)
Říkám, už to není moc diskuse k obrázku, ale spíš o biologii, ale je to zajímavé ne? .)
ale k obrázku...
Musím uznat že tenhle styl i krev, je mi mnohem sympatičtější než Dormonův uhlazený styl. Jaký používáte programi kluci? Třeba by jste si o tom mohli někde pokecat a dát hlavy dohromady :D
Diskuze
kamerask: v pohodě, já musel reagovat, když Anarion napsal, že nenašel biologii... jsem moc konkrétní, mám u sebe molekulární biologii, biochemii a evoluční biologii a špatně se to pak hledá xD
http://www.youtube.com/watch?v=sa563MdIiXE
3:47 je poprvé vidět motůrek : ))) v tom videu to je lehce zpomalený, motory běží až 1,5 mikro metrů / s což znamená, že za 6-7 sekund přeběhnou celou buňku.
Hamster: Vidno, že sa v tom vyznáš. Ako som povedal, bunky a tak, to nie je moja parketa. Tak mi prepáčte, ak som napísal niečo naozaj veľmi zle. :)
Your Kamerask :)
Morchaint: Mě taky :D
A jsem rád, že si ty diskuse o "rigor mortis" nebereš doslovně. Je to spíš už jenom zajímavá diskuse, týkajícího se tvého obrázku jen velmi okrajově :o)
díky za pochopení a za chuť dál tvořit
anarion
To sem nečekal, co tu rozpoutám :D
Co se týče chyb v kompozici a ztuhlosti/ochablosti skřetí hlavy, je to dost dáno tím, jak obrázek vznikl. Hrál jsem si s tabletem a načrtl hlavu skřeta. Protože mne to bavilo, řekl jsem si, proč s tim něco neudělat a tak jsem si otevřel nový papír, nakreslil kopí, zkopíroval a narazil na něj hlavu a pak se vrhl na pozadí. Původní skřet byl kreslen za živa, protot ty nesrovnalosti. Každopádně přednáška o posmrtné ztuhlosti je poučná a příště tyto poznatky zužitkuji
Add pozadí: původně tam dokonce byl aj fangornský les ale nepůsobilo to dobře, tak jsem ho odmazal.
A čim sem si zasloužil tu holku, to je mi opravdu záhadou
kamerask: omlouvám se, ani jsem to nedočetl, pospíchám : ) ale musím tě opravit : ) ATP je adeninosin tri nukleotid, cukrová složka ribóza je součástí adenosinu. Je to energeticky hodnotná sloučenina, kterou buňky používají pro všechny možné katalytické děje.
Jeden z těchto dějů je svalový stah - dva hlavní proteiny (svalová jednotka je komplikovanější) jsou aktin a myozin, přičemž aktin je vláknitý protein a myozin je buněčný motor - což znamená, že to je bílkovina, který za spotřeby energie (ATP) vykonává práci a to konkrétně tahá náklad (buněčné váčky, organely, nebo třebas aktin). Za spotřeby ATP tedy myozin běží po aktinu (vypadá jako dvě pacičky/nožičky, které po vlákně fakt chodí :D) a tahá za sebou druhý aktin, čímž dojde ke svalovému stahu.
Pro posmrtnou ztuhlost je důležité, že myozin může zaujmout tři polohy - odpoután, navázána jedna pacička, navázány obě. Tyto stavy jsou určeny tím, jestli je na myozinu navázáno ATP, ADP (energeticky bohatý fosfát byl vyvázán za uvolnění energie) nebo je volný. Pokud tělo umře, buňky taktéž, nedochází k recyklaci a tvorbě ATP, myozin zůstává navázaný na aktinové vlákno a není žádná životní síla, která by vyměnila ADP za ATP, aby se myozin odpoutal a sval tak uvolnil... ;) Posmrtná ztuhlost je tedy stav, kdy nějaká mašinérie se zasekla v jednom stavu - a to zrovna ve svalovém stahu.
Pro zájemce doporučuji sice populárně napsanou, ale úsměvnou knížku: Pohřbeni zaživa. Je tam hodně chuťovek o rigor mortisu, pohřbeních zaživa, katalepsii apod.
Tak ako to poznám, dochádza k tomu prakticky vždy, keď telo vyčerpá zásoby ATP( to je adenosintrifosát, je to nukleotid zložení sa mi zdá z nejakých uhlíkov a fosfátu, čo si ale presne nie som istý. Keď sa on v tele rozpustí, uvoľnuje energiu a proteiny, čo je nezbytné pre náš život. On sám o sebe obsahuje cukrovú ribózu, a nechci aby som vysvetlil čo to je :)) a ADP( tentokrát to je adenosindifosát myslím, že zložení taktiež z ribózy a tentokrát dvoch fosfátov. On sa pre reakciách mení na ATP a naopak. Obidva tieto nukleotidy majú tú istú funkciu a to je bunková respirácia známejšia ako dýchanie pri ktorej sa uvoľnuje chemická energia) a vápenatých katiónov( ktoré sa nachádzajú vo svaloch). Vtedy už telo nemôže vytvárať energiu( mŕtvy už nič nerobi :)) a tuhne. Toto sa deje hlavne pri vysokej teplote, pri veľmi nízkej telo vôbec nemusí stuhnúť( teda nie posmrtným kŕčom).
To, že občas museli mŕtvole orezať nohy aby sa vošla do truhly, o tom nič neviem :). Možno bola priveľmi dlhá.
Tak dúfam, že ste aspoň trochu pochopili, ani ja v tom nemám úplne jasno, lebo toto nie je časť biológie, v ktorej som expert, ale predsa len do nej dačo viem( ináč anarion vďaka za reputáciu).
Your Kamerask( nemyslíte, že by sme mali radšej nechať kritikov hodnotiť dielo a nie biológiu :)).
kamerask: A můžeš nám říct něco o tom, jak často stuhlost nastává, při čem, co je pravdy na tom že občas museli mrtvole třeba ořezat nohy, aby se vešla do rakve atd?
Tak čisto z biologického hladiska tak ako to ja poznám a ako sa v tom ja orientujem: Tak teda posmrtný kŕč( česky stuhlost) nastáva zväčša po jednej hodine po smrti, kde začínajú svaly ochabovať. Neskôr po takých 6-12 hodinách tuhnú. Najprv v oblasti tváre, neskôr sa prenesú na celé telo. Tuhnutie sa dá opísať tak, že keby sme chceli pohnúť s končatinou mŕtvoly. Rýchlosť tuhnutia sa prejavuje rýchlejšie pri väčšej teplote, pri zime tuhne telo( v zmysle kŕču) pomaly. Zaujímavé na posmrtnom kŕči je to, že ak niekto svalom pohne, sval vlastne " odtuhne" , ale po takých dvanástich hodinách môže znova zatuhnúť. Dalo by sa to ešte popísať z hľadiska ATP a ADP, ale to už je niečo iné. Na obraze je dôležité to( z biologického hľadiska), ako dlho je škret mŕtvy.
Teraz som si všimol, že to vlastne napísal už Nathaka, ale ja som to videl v putyke, chcel som pomôcť, tak to už vymazávať nebudem.
K obrazu: Určite pekne nakreslené, ale ja sa do obrazov moc nevyznám. :)
Your Kamerask
Říkám, už to není moc diskuse k obrázku, ale spíš o biologii, ale je to zajímavé ne? .)
ale k obrázku...
Musím uznat že tenhle styl i krev, je mi mnohem sympatičtější než Dormonův uhlazený styl. Jaký používáte programi kluci? Třeba by jste si o tom mohli někde pokecat a dát hlavy dohromady :D