Ani nevím proč, ale tohle se mi opravdu hrozně moc líbí. Barvy jsou opravdu nádherné a její oči mají perfektní výraz. Ten krk by myslím mohl být udělaný trochu jemněji, maličko mě tam ruší, ale jinak bezva. Propadám se spolu s ní.
To Stoupa: Tak když už jsem si jednou naprogramoval detekci hran do signálů a systémů, tak proč ji nevyužít že? :-). Mno ale není to přímo tak, že bych každý obrázek prohnal nakonec tím "filtrem". Vzniká to postupně. A kde se mi to zdá, tak jej použiji.
Důvod proč jej používám (kromě toho, že jsem si jej naprogramoval) vyplývá ze způsoby tvorby obrázku. Promiňte, že se zas budu opakovat:
Kreslím myší, čáry jsou strašně křivé (čti jdou úplně šejdrem), pak je postupně směruji smooth nástrojem, vzniká efekt umělosti, snažím se jej minimalizovat pomocí náhody a ostrých hran a tím "filtrem". Výsledek se mi jeví přijatelnější.
Řešením je koupit si tablet, ale to bych se pak neměl na co vymlouvat. :-).
Zřejmě každému není po chuti vraždit postavy ve svých dílech.
Kdysi tu proběhla diskuze nad tím, že jednodušší díla mívají vždy lepší ohlas než když se s tím člověk piplá a potom zjistí, kolik drobných vad tam nadělal a že to kazí celkový dojem z obrázku. Proto je mi skoro zatěžko to říct, ale tohle je pro mě asi to nejlepší, co jsem tu od tebe zatím viděl. Řekl bych, z toho, co jsem si tu od tebe přečetl, že i ty sám z toho máš daleko silnější (třebaže negativní) pocit, než ze všech ostatních děl. Přinejmenším na mě to zapůsobilo dost.
Název: Konec
Nick: Dormon
Věk: 22
Program: Gimp 2.6.8 pod Linuxem + myš
Tento obrázek přeskočil můj jiný obrázek. Byl nakreslen vskutku bleskově vůči jiným mým obrázkům v počítači. Chtěl jsem si oddychnout, tak jsem nakreslil pár čar a nemohl přestat. Byl jsem doslova hypnotizován. Tento obrázek je jiný, než všechny moje ostatní. Zobrazuje konec. Smrt. Na obrázku ta dívka ještě bojuje, ale její život pomalu uhasíná. Při kreslení jsem doslova slyšel její nářek a prosby ať toho nechám, ať ji tam tak nenechávám: "Ne. Ne! Prosím přestaň. Nedělej to. Prosí..., " Bylo mi lito nakreslit ji před smrtí. Nikdy bych neřekl, že mě to tak zasáhne...
Diskuze
Huh...tak tohle mě dostalo. I když tvá postava a anatomie se v životě nepotkaly, pěkné.
Díky za reakci Lexie.
Ani nevím proč, ale tohle se mi opravdu hrozně moc líbí. Barvy jsou opravdu nádherné a její oči mají perfektní výraz. Ten krk by myslím mohl být udělaný trochu jemněji, maličko mě tam ruší, ale jinak bezva. Propadám se spolu s ní.
Jinak děkuji Sccionovi za první komentář.
To Stoupa: Tak když už jsem si jednou naprogramoval detekci hran do signálů a systémů, tak proč ji nevyužít že? :-). Mno ale není to přímo tak, že bych každý obrázek prohnal nakonec tím "filtrem". Vzniká to postupně. A kde se mi to zdá, tak jej použiji.
Důvod proč jej používám (kromě toho, že jsem si jej naprogramoval) vyplývá ze způsoby tvorby obrázku. Promiňte, že se zas budu opakovat:
Kreslím myší, čáry jsou strašně křivé (čti jdou úplně šejdrem), pak je postupně směruji smooth nástrojem, vzniká efekt umělosti, snažím se jej minimalizovat pomocí náhody a ostrých hran a tím "filtrem". Výsledek se mi jeví přijatelnější.
Řešením je koupit si tablet, ale to bych se pak neměl na co vymlouvat. :-).
Mě hrozně nebaví ten cartoon filtr (nebo co to je zač), kterej do každýho svýho obrázku vždycky plácneš.
Zřejmě každému není po chuti vraždit postavy ve svých dílech.
Kdysi tu proběhla diskuze nad tím, že jednodušší díla mívají vždy lepší ohlas než když se s tím člověk piplá a potom zjistí, kolik drobných vad tam nadělal a že to kazí celkový dojem z obrázku. Proto je mi skoro zatěžko to říct, ale tohle je pro mě asi to nejlepší, co jsem tu od tebe zatím viděl. Řekl bych, z toho, co jsem si tu od tebe přečetl, že i ty sám z toho máš daleko silnější (třebaže negativní) pocit, než ze všech ostatních děl. Přinejmenším na mě to zapůsobilo dost.
Je to úžasné. Sice ne krásné, ale skvělé.
Název: Konec
Nick: Dormon
Věk: 22
Program: Gimp 2.6.8 pod Linuxem + myš
Tento obrázek přeskočil můj jiný obrázek. Byl nakreslen vskutku bleskově vůči jiným mým obrázkům v počítači. Chtěl jsem si oddychnout, tak jsem nakreslil pár čar a nemohl přestat. Byl jsem doslova hypnotizován. Tento obrázek je jiný, než všechny moje ostatní. Zobrazuje konec. Smrt. Na obrázku ta dívka ještě bojuje, ale její život pomalu uhasíná. Při kreslení jsem doslova slyšel její nářek a prosby ať toho nechám, ať ji tam tak nenechávám: "Ne. Ne! Prosím přestaň. Nedělej to. Prosí..., " Bylo mi lito nakreslit ji před smrtí. Nikdy bych neřekl, že mě to tak zasáhne...