Pozn redaktora: Ups.. zapoměl jsem uvést že se toto dílko účastní soutěže.. tedy neuvedl jsem informace, které k soutěži náleží a dávají tak jasný důlkaz, že dílko k soutěži patří. Jelikož jste si tyto informace přáli přímo u obrázků a protože jsou u všech ostatních, doplním to i zde.
Sebeobětování, bolest, bezmoc. Téma soutěže: Téma je už takto dosti volné. Máte věru dosti volnou ruku, ale pravidla by to chtělo pro jistotu okleštit:
a) Obrázek by měl být fantasy a splňovat koncepci. Měl by zachycovat nějaký děj a nějakou bytost. Je jedno, jestli humanoidní, nebo jinou. Bytost by to měla být hmotného charakteru, nebo alespoň tvarů. Můžete já nevím, obětovat ducha, nebo spektru na slunečním světle, ale už vám asi neprojde myšlenka obětování Nexuse, v podobě barevných skvrn, nebo améby.
b) Obrázek by měl obsahovat všechny tři indicie, určující název soutěže. Pokud je pro vás problém zachytit všechny emoce současně, počítejte, že je můžete zachytit pouze 2 a to v pořadí v jakém jsou. Nejdůležitější je na výtvoru zachytit ono sebeobětování. Je na vás jaké téma si zvolíte, ale mělo by být kompatibilní s pravidly Dračího Doupěte. Motiv sebeobětování je závazný pro každé přihlášené dílko. Též musí každé dílko obsahovat alespoň špetku oné bolesti. Tedy by se mělo spíše jednat o fyzické sebeobětování, né že kamarádovy půjčím do souboje můj nejlepší meč a sám si nechám klacek. Avšak i toto téma se dá pojat ze zcela odlišného, na první pohled nefyzického sebeobětování. Vyděláním si na jídlo pro rodinu nejstarším řemeslem atd. Těchto sociálních motivů, nebo intrik.. věcí co vás napadnou se prosím jako nezkušení kreslíři snažte vyvarovat, nebo si ho pořádně zpracujte. Klíčovým prvkem do soutěže totiž je závaznost, zobrazit všechny tři indicie (stačí první dvě, ale tři jsou lepší), tak, aby byli z obrázku znát. Jedná se zde převážně o emoce a motiv vícero postav královského dvora s vyjádřením těchto prvků tak, aby bylo jasné co se děje, je docela oříšek. Pokud dílko bude pochopením, nebo zobrazením tématu rozporuplné, dám vám vědět o chybách a dílko můžete poslat běžně mimo soutěž, nebo opravit.
Ale jo Nathako... já ti to neberu. Já to zde ale zase tak ošemetně nevidím. Pouze jsem si řekl, že by zde neuškodilo pár faktů :) To že hodnotíš dílko tak, jak ho vidíš je dobře a popravdě by jsem tě dal za příklad třeba takové Šáše (nic proti), která má asi blok sem jen tak přijít a říct co si myslí. Tedy v tomhle žádná Nathako... jen tak dál. Kéž by bylo víc lidí tady v diskusích jako ty... přišli a drze řekli co si myslí... upřímě a slušně :D
Sice nevím, proč mi dáváš lekci z lidské anatomie, ale díky ti za ní. :-) (Přečte si ji někdo jiný, kdo to nezná.) Jenomže já když koukám na zdejší obrázky, tak hodnotím, co vidím, a ne co si na tom naměřím pravítkem. Proto se mi nohy zdají krátké, i když po přepočtu vychází dobře. Víš, anari, ty jsi hrozně technický typ a všechno ti musí vycházet, všechno bys počítal. Ale ono to působí úplně jinak, jakmile se změní okolí daného objektu. Proto když ty nohy pokrčíš a dáš je do sukně, zdají se opticky kratší, i když vychází. Proto i když ruce jsou ve skutečnosti takhle malé, vypadají na obrázcích lépe trochu zvětšené. Atd., atd. a to mě právě vede k mým postřehům - to, jak to vidím, ne to, jak to vychází.
Nathaka Warrior: Délka nohou u ženy mi nepřijde krátká ani krk masivní. Pokud si všimnu že nohy jsou pokrčené, délka rukou k nataženým nohou bude tak do půly stehen a u krku je začátečnická chyba právě taková, že se kreslí hubený a jako kůl na lebce. Krk jde vzadu od týlu a napojuje se pod bradou. Je posazený na lebce zešikma, směřuje dozadu, typické jsou na něm úpony a druhý obratel, který u každé (kromě extra obézních lidí) musí být znát. Krk nadále přechází do části klíčních kostí, které jsou při modelování a kreslení figury záchytnými body pro malíře sochaře, neb ty se narozdíl od úponů nehejbou a musí být vždy ve středu postavy. Naopak, hlava se mi líbí. Co se týče perspektivní zkratky klečících nohou muže. Ty působí špatně, díky absenci faldů na drapérii a špatné šrafury... viz. pár příspěvků níže. Též dle mého by ztmavení zdí za postavami né že neprospělo, ale naopak pomohlo. Vystupující osvětlený pár by tím vyskočil do popředí, prohloubila by se zkratka (prostor) ve výklenku vzadu.... ale jak jsem psal v úvodní kritice, samotné osvícení zdejšího obrázku je nereálné.
Našlo by se zde asi mnoho detailů (pokud by jsem začal rýpat do krajích mezí), které by šli zlepšit... jako je plasticita dlaždic, které jsou sice krásné, ale my víme že to není leštěný mramor, že jsou někde naprasklé, že nejsou rovné, ale mají při nandavání sokl.... též linie, který tvoří horizontální dělení dlaždic, by chtělo prohloubit. Tzn. že by přední řada byla tlustá a postupem by se více zešttíhlovala (snad to lze pochopit). Perspektiva by pak úplně explodovala :) (ano, přitaženo za uši, ale je to tak :)
Dále by se dalo rýpat, že pokud jde světlo takto, musí být kolmo na něj zdroj světla... což je pochodeň. Která vzadu chybí. Zrcadlo, které by světlo odráželo zde chybí. Pokud jde světlo z chodby ze zatáčky napravo, úhel dopadu světla na dlaždice je chybný... více propracovat rytiny na štíte u vchodu atd.
To už jsou ale detaily, které by pomoci mohli, nebo nemuseli. Jsou to jenom dedukce a né všechny detaily zde uvedené, musí být nutně změna k lepšímu. Někdo si zde cení právě jednoduchosti... takže osobně by jsem viděl že by určitě neuškodilo (a odvážím si říct že tento bod podpoří zde většina) zlepšit šrafuru... zamylset se, nebo pri další kresbě prodiskutovat s někým dopady světlel, zlepšit drapérii látky a zvětšit ruce. Ostatní věci... které jsem zde řekl, jsou jen možné návrhy, které je možno brát v potaz, nebo taky ne.
Nesmím k obrázkům chodit po Stoupovi.
Má totální pravdu, šrafura je tu asi největší chybou.
Druhá velká chyba, kterou já vidím, jsou ty bílé zásahy z okrajů. To je něco fakt nepovedeného, ta černočerná černá barva se měla dotáhnout až do okraje, aby tam ta bílá nelezla.
Než se nad tím rozepíšu jako k celku, pár poznámek:
- Zeď bych raději světlejší, přijde mi to ušmudlané a nerealistické. Má-li to podpořit atmosféru, v mých očích to nefunguje.
- V záplavě černé zanikají důležité věci. Postavy, ale i vstupní portál, které jsou sice vykreslené víc do detailu, tak ustupují černé podlaze a zašmudlané zdi a to je podle mě špatně.
- Dlaždice jsou super, nevím proč, vypadají dobře, kdyby tam nebyly, byla by ta podlaha o hodně horší.
Postavy jsou celkem hezké. Líbí se mi, jak je Kolif dělá, ony jsou takové historicky realistické, mají svoje kouzlo. Tady jim chybí jen trochu lepší anatomie (slečna má dle mého krátké nohy a příliš masivní krk) a stylizace (malé dlaně, tenké prsty, příliš široký hrudník muže, jednolitý korpus).
Tenhle obrázek nicméně má asi nejjednoznačnější pointu, viditelné emoce. Příběh, dá se říct. Něco to vyjadřuje, takže se dá nejlépe posoudit, jak dobře vyjádřené to je. Nu a podle mě dobře. Celkem se mi líbí kompozice i póza postav (i když ta je už trochu ohraná, uznejte). To, že obrázky Kolif mají společnou postavu, tomu příběhu ještě víc pomáhá.
Takže jo, tohle je celkem zdařilé. Do Galerky to jde s jasným cílem, jasnou pointou, tenhle obrázek je krásně jednoduchý, snadno se vnímá. Rozhodně teda ještě je na čem pracovat, viz ta šrafura, víc stylizace a taky detaily, které na obrázcích Kolif často chybí (což vytváří dojem "suchosti", "nešťavnatosti), navíc tento konkrétní obrázek není úplně světelně a prostorově zvládnutý, ale Kolif se zlepšuje. Nu, well done.
Kolif víš v čem je hlavní problém? Ve stylu tvojí šrafury. Třeba jeho kalhoty - šrafuješ dvěma směrama kolmo na sebe. V pravym úhlu. To je přesně to, co se u kresby živejch tvorů a celkově u šrafy obecně důrazně nedoporučuje a nedělá se to (pokud tu neni nějakej určitej záměr), protože křížek a kruh, to jsou v kresbě věci, který ničí prostor. Zplošťujou to. Při kresbě živý bytosti je důležitý přemejšlet nat tim povrchem, tim myslim nad jeho materiálem a nad tim, kam v prostoru ubíhá a šrafuru tomu přizpůsobit. Prostě bacha na tohle kolmý křižování, to je zlo, děláš z toho placku.
Když se zamyslíš nad tou šrafou, budeš jí trénovat a odnaučíš se tohle prostý křižování uděláš obrovskej skok dopředu. A to jako fakt.
Nevím jak je to s obtížností malby prstů, ale zdají se mi takové...pokřivené
A také ty zdi vypadají jako by se hýbaly/byli vypouklé díky těm "vlnitým" linkám
Ale tenhle obrázek je podle mě lepší než Na Cestě - je zde už pozadí a na obrázku se něco děje, je zde také už trošičku vidět perspektiva a nepůsobí to tak dvourozměrně jako předchozí dílo.
Z autorova e-mailu: Ahoj,
tak jsem se nakonec odhodlala a nakreslila obrázek do soutěže. Doufám ale, že se naše počty ještě zvednou:-)
Nick: Kolif
Věk: 17
Délka kreslení: přísahám, příště to změřím ;-) takhle si tipnu 3 hodiny
Technika: perokresba tuší
Co má obrázek vyjadřovat: Ano, je to opět ten stejný muž z mého příběhu:-)
V náručí drží svou mrtvou milenku a klečí v kapli, sám s ní a Bohem. Zoufalý z její smrti, nechápajíc, proč právě ona musela zemřít rukou vraha, proč ho bránila vlastním tělem, proč ona doplatila na jeho spory se šlechtou, hledá odpovědi na své otázky. Bezmocně ji svírá a cítí, jak pomalu uniká teplo jejího těla, jak od něj navždy odchází jeho jediná láska. Proč je jen osud tak krutý? Nyní budu stručný... osobně mi nevadí že autorka používá stále stejného chlápka jako ústřední motiv, ale chtěl by něčím podpořit, aby ty obrázky nebyli stále o jednom a tom samém. Ačkoliv zde se dá tvrdit, že Kolif tento fakt právě ozvláštnila kompozicí, která je zde asi největším plusem.
Chválím za neobvyklé pózy a odvahu pouštět se do takové scény. Též pozadí obrázku rozhodně pomohlo a i když osobně jsem zastáncem tmavších výtvorů... zde ta černá v popředí moc bije do očí. Světlo jde jednoznačně zezadu a tvář muže je osvícena. Pak by nemohl být vržený stín zezadu takový jaký je a dlaždice by přinejmenším nebyli utopeny v takové tmě. I když na stranu druhou chápu že tohle trošku pomohlo nad tím se zdlouhavě vykreslovat s ozářenými kachlemi, ja je tom u onoho světlého pruhu.
Drapérie slečny by chtěla více propracovat. Hlavně šrafovat po objemu látky a občas sklidnit ruku. Ačkoliv tyhle rychlé tahy mají svůj náboj, zde to púsobí trošku jako pěst na oko. A ani úhel křížení čar není vůbec dobrý.... kolmé křížení je též dosti rušivé. Co sr týče šrafy, autorce jsem poradil minule... pokud má nějaké dotazy, pokusím se pomoci dodatečně :)
Dalmatinka na muži by chtěla více propracovat, matně lze poznat že je to látka, ale nevypadá že by byla na mužském hrudníku a tělu, ale že je pod dvěma svetry. Je to tím že nejsou vyznačené body, kde látka dosedá na kůži a kde vysí volně ve vzduchu.
Zadní struktura stěny vypadá fajn, co se týče reliéfu hrubé zdi, ale ona rozmazanost to docela schazuje.... škoda.
No a v neposlední řadě jak zde někdo u posledních kritik pominul... malé ruce. Zelgaris je uměl vykreslit daleko lépe... Tedy zvětšit, zvětšit, zvětšit.
Jinak fajn kompozice, milé zobrazen tématu... konečně něco co ukazuje myšlenky ve střízlivé formě... oproti abstraktnějšímu pojetí Tinwen. Tedy chválím za odvahu, docela zdařiluo kompozici a píly, která zde určitě byla... ale mušky zde stále ještě jsou.
Diskuze
Pozn redaktora: Ups.. zapoměl jsem uvést že se toto dílko účastní soutěže.. tedy neuvedl jsem informace, které k soutěži náleží a dávají tak jasný důlkaz, že dílko k soutěži patří. Jelikož jste si tyto informace přáli přímo u obrázků a protože jsou u všech ostatních, doplním to i zde.
Sebeobětování, bolest, bezmoc.
Téma soutěže: Téma je už takto dosti volné. Máte věru dosti volnou ruku, ale pravidla by to chtělo pro jistotu okleštit:
a) Obrázek by měl být fantasy a splňovat koncepci. Měl by zachycovat nějaký děj a nějakou bytost. Je jedno, jestli humanoidní, nebo jinou. Bytost by to měla být hmotného charakteru, nebo alespoň tvarů. Můžete já nevím, obětovat ducha, nebo spektru na slunečním světle, ale už vám asi neprojde myšlenka obětování Nexuse, v podobě barevných skvrn, nebo améby.
b) Obrázek by měl obsahovat všechny tři indicie, určující název soutěže. Pokud je pro vás problém zachytit všechny emoce současně, počítejte, že je můžete zachytit pouze 2 a to v pořadí v jakém jsou. Nejdůležitější je na výtvoru zachytit ono sebeobětování. Je na vás jaké téma si zvolíte, ale mělo by být kompatibilní s pravidly Dračího Doupěte. Motiv sebeobětování je závazný pro každé přihlášené dílko. Též musí každé dílko obsahovat alespoň špetku oné bolesti. Tedy by se mělo spíše jednat o fyzické sebeobětování, né že kamarádovy půjčím do souboje můj nejlepší meč a sám si nechám klacek. Avšak i toto téma se dá pojat ze zcela odlišného, na první pohled nefyzického sebeobětování. Vyděláním si na jídlo pro rodinu nejstarším řemeslem atd. Těchto sociálních motivů, nebo intrik.. věcí co vás napadnou se prosím jako nezkušení kreslíři snažte vyvarovat, nebo si ho pořádně zpracujte. Klíčovým prvkem do soutěže totiž je závaznost, zobrazit všechny tři indicie (stačí první dvě, ale tři jsou lepší), tak, aby byli z obrázku znát. Jedná se zde převážně o emoce a motiv vícero postav královského dvora s vyjádřením těchto prvků tak, aby bylo jasné co se děje, je docela oříšek. Pokud dílko bude pochopením, nebo zobrazením tématu rozporuplné, dám vám vědět o chybách a dílko můžete poslat běžně mimo soutěž, nebo opravit.
Ale jo Nathako... já ti to neberu. Já to zde ale zase tak ošemetně nevidím. Pouze jsem si řekl, že by zde neuškodilo pár faktů :) To že hodnotíš dílko tak, jak ho vidíš je dobře a popravdě by jsem tě dal za příklad třeba takové Šáše (nic proti), která má asi blok sem jen tak přijít a říct co si myslí. Tedy v tomhle žádná Nathako... jen tak dál. Kéž by bylo víc lidí tady v diskusích jako ty... přišli a drze řekli co si myslí... upřímě a slušně :D
Sice nevím, proč mi dáváš lekci z lidské anatomie, ale díky ti za ní. :-) (Přečte si ji někdo jiný, kdo to nezná.) Jenomže já když koukám na zdejší obrázky, tak hodnotím, co vidím, a ne co si na tom naměřím pravítkem. Proto se mi nohy zdají krátké, i když po přepočtu vychází dobře. Víš, anari, ty jsi hrozně technický typ a všechno ti musí vycházet, všechno bys počítal. Ale ono to působí úplně jinak, jakmile se změní okolí daného objektu. Proto když ty nohy pokrčíš a dáš je do sukně, zdají se opticky kratší, i když vychází. Proto i když ruce jsou ve skutečnosti takhle malé, vypadají na obrázcích lépe trochu zvětšené. Atd., atd. a to mě právě vede k mým postřehům - to, jak to vidím, ne to, jak to vychází.
Nathaka Warrior: Délka nohou u ženy mi nepřijde krátká ani krk masivní. Pokud si všimnu že nohy jsou pokrčené, délka rukou k nataženým nohou bude tak do půly stehen a u krku je začátečnická chyba právě taková, že se kreslí hubený a jako kůl na lebce. Krk jde vzadu od týlu a napojuje se pod bradou. Je posazený na lebce zešikma, směřuje dozadu, typické jsou na něm úpony a druhý obratel, který u každé (kromě extra obézních lidí) musí být znát. Krk nadále přechází do části klíčních kostí, které jsou při modelování a kreslení figury záchytnými body pro malíře sochaře, neb ty se narozdíl od úponů nehejbou a musí být vždy ve středu postavy. Naopak, hlava se mi líbí. Co se týče perspektivní zkratky klečících nohou muže. Ty působí špatně, díky absenci faldů na drapérii a špatné šrafury... viz. pár příspěvků níže. Též dle mého by ztmavení zdí za postavami né že neprospělo, ale naopak pomohlo. Vystupující osvětlený pár by tím vyskočil do popředí, prohloubila by se zkratka (prostor) ve výklenku vzadu.... ale jak jsem psal v úvodní kritice, samotné osvícení zdejšího obrázku je nereálné.
Našlo by se zde asi mnoho detailů (pokud by jsem začal rýpat do krajích mezí), které by šli zlepšit... jako je plasticita dlaždic, které jsou sice krásné, ale my víme že to není leštěný mramor, že jsou někde naprasklé, že nejsou rovné, ale mají při nandavání sokl.... též linie, který tvoří horizontální dělení dlaždic, by chtělo prohloubit. Tzn. že by přední řada byla tlustá a postupem by se více zešttíhlovala (snad to lze pochopit). Perspektiva by pak úplně explodovala :) (ano, přitaženo za uši, ale je to tak :)
Dále by se dalo rýpat, že pokud jde světlo takto, musí být kolmo na něj zdroj světla... což je pochodeň. Která vzadu chybí. Zrcadlo, které by světlo odráželo zde chybí. Pokud jde světlo z chodby ze zatáčky napravo, úhel dopadu světla na dlaždice je chybný... více propracovat rytiny na štíte u vchodu atd.
To už jsou ale detaily, které by pomoci mohli, nebo nemuseli. Jsou to jenom dedukce a né všechny detaily zde uvedené, musí být nutně změna k lepšímu. Někdo si zde cení právě jednoduchosti... takže osobně by jsem viděl že by určitě neuškodilo (a odvážím si říct že tento bod podpoří zde většina) zlepšit šrafuru... zamylset se, nebo pri další kresbě prodiskutovat s někým dopady světlel, zlepšit drapérii látky a zvětšit ruce. Ostatní věci... které jsem zde řekl, jsou jen možné návrhy, které je možno brát v potaz, nebo taky ne.
s úctou
anarion
Nesmím k obrázkům chodit po Stoupovi.
Má totální pravdu, šrafura je tu asi největší chybou.
Druhá velká chyba, kterou já vidím, jsou ty bílé zásahy z okrajů. To je něco fakt nepovedeného, ta černočerná černá barva se měla dotáhnout až do okraje, aby tam ta bílá nelezla.
Než se nad tím rozepíšu jako k celku, pár poznámek:
- Zeď bych raději světlejší, přijde mi to ušmudlané a nerealistické. Má-li to podpořit atmosféru, v mých očích to nefunguje.
- V záplavě černé zanikají důležité věci. Postavy, ale i vstupní portál, které jsou sice vykreslené víc do detailu, tak ustupují černé podlaze a zašmudlané zdi a to je podle mě špatně.
- Dlaždice jsou super, nevím proč, vypadají dobře, kdyby tam nebyly, byla by ta podlaha o hodně horší.
Postavy jsou celkem hezké. Líbí se mi, jak je Kolif dělá, ony jsou takové historicky realistické, mají svoje kouzlo. Tady jim chybí jen trochu lepší anatomie (slečna má dle mého krátké nohy a příliš masivní krk) a stylizace (malé dlaně, tenké prsty, příliš široký hrudník muže, jednolitý korpus).
Tenhle obrázek nicméně má asi nejjednoznačnější pointu, viditelné emoce. Příběh, dá se říct. Něco to vyjadřuje, takže se dá nejlépe posoudit, jak dobře vyjádřené to je. Nu a podle mě dobře. Celkem se mi líbí kompozice i póza postav (i když ta je už trochu ohraná, uznejte). To, že obrázky Kolif mají společnou postavu, tomu příběhu ještě víc pomáhá.
Takže jo, tohle je celkem zdařilé. Do Galerky to jde s jasným cílem, jasnou pointou, tenhle obrázek je krásně jednoduchý, snadno se vnímá. Rozhodně teda ještě je na čem pracovat, viz ta šrafura, víc stylizace a taky detaily, které na obrázcích Kolif často chybí (což vytváří dojem "suchosti", "nešťavnatosti), navíc tento konkrétní obrázek není úplně světelně a prostorově zvládnutý, ale Kolif se zlepšuje. Nu, well done.
Kolif víš v čem je hlavní problém? Ve stylu tvojí šrafury. Třeba jeho kalhoty - šrafuješ dvěma směrama kolmo na sebe. V pravym úhlu. To je přesně to, co se u kresby živejch tvorů a celkově u šrafy obecně důrazně nedoporučuje a nedělá se to (pokud tu neni nějakej určitej záměr), protože křížek a kruh, to jsou v kresbě věci, který ničí prostor. Zplošťujou to. Při kresbě živý bytosti je důležitý přemejšlet nat tim povrchem, tim myslim nad jeho materiálem a nad tim, kam v prostoru ubíhá a šrafuru tomu přizpůsobit. Prostě bacha na tohle kolmý křižování, to je zlo, děláš z toho placku.
Když se zamyslíš nad tou šrafou, budeš jí trénovat a odnaučíš se tohle prostý křižování uděláš obrovskej skok dopředu. A to jako fakt.
Hamster: JO nad tímhle jsem se nazamyslel... ale dá se to v tom vidět...Máš pravdu:)
Ono třeba ty pokřivené zdi mi zde naopak vyzdvihují pocity postavy... tak jakoby ty "vlny" oblévaly oba chudáky... svět se hroutí, pomoc...
Nevím jak je to s obtížností malby prstů, ale zdají se mi takové...pokřivené
A také ty zdi vypadají jako by se hýbaly/byli vypouklé díky těm "vlnitým" linkám
Ale tenhle obrázek je podle mě lepší než Na Cestě - je zde už pozadí a na obrázku se něco děje, je zde také už trošičku vidět perspektiva a nepůsobí to tak dvourozměrně jako předchozí dílo.
Příliš brzy
Z autorova e-mailu:
Ahoj,
tak jsem se nakonec odhodlala a nakreslila obrázek do soutěže. Doufám ale, že se naše počty ještě zvednou:-)
Nick: Kolif
Věk: 17
Délka kreslení: přísahám, příště to změřím ;-) takhle si tipnu 3 hodiny
Technika: perokresba tuší
Co má obrázek vyjadřovat: Ano, je to opět ten stejný muž z mého příběhu:-)
V náručí drží svou mrtvou milenku a klečí v kapli, sám s ní a Bohem. Zoufalý z její smrti, nechápajíc, proč právě ona musela zemřít rukou vraha, proč ho bránila vlastním tělem, proč ona doplatila na jeho spory se šlechtou, hledá odpovědi na své otázky. Bezmocně ji svírá a cítí, jak pomalu uniká teplo jejího těla, jak od něj navždy odchází jeho jediná láska. Proč je jen osud tak krutý?
Nyní budu stručný... osobně mi nevadí že autorka používá stále stejného chlápka jako ústřední motiv, ale chtěl by něčím podpořit, aby ty obrázky nebyli stále o jednom a tom samém. Ačkoliv zde se dá tvrdit, že Kolif tento fakt právě ozvláštnila kompozicí, která je zde asi největším plusem.
Chválím za neobvyklé pózy a odvahu pouštět se do takové scény. Též pozadí obrázku rozhodně pomohlo a i když osobně jsem zastáncem tmavších výtvorů... zde ta černá v popředí moc bije do očí. Světlo jde jednoznačně zezadu a tvář muže je osvícena. Pak by nemohl být vržený stín zezadu takový jaký je a dlaždice by přinejmenším nebyli utopeny v takové tmě. I když na stranu druhou chápu že tohle trošku pomohlo nad tím se zdlouhavě vykreslovat s ozářenými kachlemi, ja je tom u onoho světlého pruhu.
Drapérie slečny by chtěla více propracovat. Hlavně šrafovat po objemu látky a občas sklidnit ruku. Ačkoliv tyhle rychlé tahy mají svůj náboj, zde to púsobí trošku jako pěst na oko. A ani úhel křížení čar není vůbec dobrý.... kolmé křížení je též dosti rušivé. Co sr týče šrafy, autorce jsem poradil minule... pokud má nějaké dotazy, pokusím se pomoci dodatečně :)
Dalmatinka na muži by chtěla více propracovat, matně lze poznat že je to látka, ale nevypadá že by byla na mužském hrudníku a tělu, ale že je pod dvěma svetry. Je to tím že nejsou vyznačené body, kde látka dosedá na kůži a kde vysí volně ve vzduchu.
Zadní struktura stěny vypadá fajn, co se týče reliéfu hrubé zdi, ale ona rozmazanost to docela schazuje.... škoda.
No a v neposlední řadě jak zde někdo u posledních kritik pominul... malé ruce. Zelgaris je uměl vykreslit daleko lépe... Tedy zvětšit, zvětšit, zvětšit.
Jinak fajn kompozice, milé zobrazen tématu... konečně něco co ukazuje myšlenky ve střízlivé formě... oproti abstraktnějšímu pojetí Tinwen. Tedy chválím za odvahu, docela zdařiluo kompozici a píly, která zde určitě byla... ale mušky zde stále ještě jsou.
Jen tak dál Kolif
s úctou
anarion