mě se to hrozně líbí, nemužu si pomoci. A ta hlava mi přijde prostě boží. Takovéhle potvůrky jsou fajn, protože kloubí dětskou hravost, neotřelou fantasii a komiksový nádech v jednom.
Hlava je moc mohutná. Jinak to je dost perfekt, takových obrázků je třeba víc. A vlastně bych řekl, že to je spíš wyverna, kdybych to měl k něčemu přiřadit.
No a pak mi ještě trochu překáží ty proužky na něm.
Ehm.. no… anarion napsal román, takže já napíšu jen kousínek, snad to nebude nikomu vadit : )
Takovéhle příšery moc neumím, i když se snažím a tak se mi drakovec líbí. U těchto vymyšlených potvor se těžko hodnotí nějaká anatomie a podobné věci, nicméně poznámku k tomu mít budu taky – přijde mi zvláštní, že hlava drakovce je tak moc kulatá, oblá a plynulá, zatímco na těle se mu rýsují svaly a kosti. Radši bych byl, kdyby měla příšera jistou konzistenci ve všech částech těla. (Ano, toto se dá okecat tím, že "drakovec tak prostě vypadá." :D)
No a druhá poznámka – myslím, že čáry, znázorňující … no ty čáry dokolečka kolem drakovcova těla, jsou kreslené tak nějak nazdařbůh, místo, aby masu těla formovaly a dávaly představu o jeho kulatosti a prostorovému (k nám a od nás) zakřivení, tam jsou "jen tak", přijde mi, že změna čar z "(" na ")" tam probíhá náhodně – a to, že jeho hlava má čáry zase úplně jinak, to je taky prapodivný ; )
Současný věk.........17
Věk v d. vz. ob.......15
"Délka" vzniku........cca. 2 hod
Technika................Pentilka
Inspirace/význam....Jedna z bestií z dob mého PJování, čistě z mojí hlavy, inspirace prakticky nulová
Uveřejnění..............Snad jen na mém webu www.archerovo.ic.cz a družinovém webu www.nemedia.ic.cz
kritika od anariona
Ladnost, elegance a dětská jemnost… tohle všechno se mi vybavilo, když jsem pohlédl na tento obrázek.
Nejprve by jsem chtěl podotknout, že jsem měl tu možnost, shlédnout obrázek již před posláním do Gmailu a i v tu dobu, mě nenapadlo nic, co by jsem tehdy autorovy vyčetl za chybu. Opravdu, mě se obrázek velmi líbí.
Prvním výrazným plusem, který by jsem chtěl autorovy přiznat, je tvořivost a fantasie. Celý obrázek, jak psal je tvořen z vlastní hlavy, jedná se o jeho příšerku Drakovce v jeho světě a já musím uznat že se mi tak zalíbila, že jí asi začnu hrát také. Obrázek má podle mě pár silných stránek, ve kterých vyniká:
a) Linie těla a křivky. Vypadá to jako dráček, ale né jako ten zabijácký drak, který má vyceněné zuby a vražedné vzezření. Kdepak, tady u obrázku mě upoutala ta hravost a nevinnost, kterou dráček čiší. Možná je to také tím, že máme všichni tak trošku zafixovaného Draka, jako mocnou, inteligentní bestii, s magickou mocí, která svůj majestát a velkolepost vyzařuje na míle daleko. Tady ovšem nevidíme žádné tesáky, žádnou majestátnou hlavu, nebo špičaté kůstky po celém těle. Nikoliv. Dráček je roztomilý, má kulatou hlavu, jemné, na pohled skoro až šlachovité tělo a velká blanitá křídla, bez přehnaných výstupků. Opravdu, tento Drakovec, jak je autorem příhodně nazván, je typičtějším zobrazením draka, který vychází spíše z ještěrky, nebo z gekona a tyto rysi se na obrázku promítají více, než u ostatních draků, nebo dráčků. Pěkné. Zvláště ta jemná kulatá hlava se mi velmi zamlouvá. To mi připomíná sice vychrtlého, ale svalnatého a rychlého geparda, který sice neoplývá takovou váhou jako tygr, ale vyvažuje to svou rychlostí a mrštností. Asi tak… tohoto draka by jsem nejspíše přirovnal k takovému gepardovy, mezi draky. Jsem velice spokojen, v závěru vidím že autor podal svojí příšerku ojedinělým způsobem. Odpoutal se od většiny zobrazení, které zpodobňují draka jako mocnou bytost a ukázal nám, že síla může tkvít i v hravosti a zdánlivé roztomilosti… tak mi to alespoň připadá.
b) Celková koncepce dílka. Dalším bodem, který by jsem rád vyzdvihnul, je celkové vzezření díla. Jak působí na diváka, jaké mám z obrázku pocity. Právě u tohoto obrázku jsem musel před Archerem smeknout. Totiž… na první pohled mi tento obrázek připomenul bestijky, obrázky a způsob kresby, které vídám v pravidlech Dračího Doupěte skoro denně. Nechci autora srovnávat s obrázky přímo z knížky, ale celkově na mne tento obrázek působí velmi podobně. Jde totiž o to, že autor na této kresbě poměrně věrohodně chytil linie Drakovce bez zbytečného hledání linek. Vidíme že kresba je čistá, žádné čáry zde nejsou navíc. To je právě ten rozdíl, oproti jiným obrázkům tady na serveru. Vidíme ža autor hledal linky, vidíme že linek je na obrázku moc. Mnohdy to ani nevypadá dobře. Autor hledá obrys, hledá ideální linie a tak si čárá a čárá a nakonec tu linie najde. Tady to je jiné. Zdá se že autor věděl jak co má kreslit a pokud linii nechytil hned napoprvé, mohl použít gumu, to zatím nevím, celkový dojem ovšem působí velmi čistou a uhlazenou kresbou.
Též by jsem chtěl Archera pochválit, že obrázek dobře umístil do formátu, nebo ho alespoň velice slušně oříznul. Příšerka je zabrána pěkně ve středu papíru, ovšem přeci jenom ve vyšší polovině, takže to tak nebije do očí a krásně zapadne do okénka. Naznačená krajina v pozadí je též vedena spíše decentně a celkově podporuje a vykresluje hlavní motiv Drakovce.
Tak jako vždy i nyní jsem se snažil najít nějakou chybu, bohužel jak jsem již v počátku napsal, žádné výrazné chyby jsem Archerovy nevytknul, protože jsem je neviděl. Dílko mě oslovilo takové, jaké bylo a já si ho zařadil mezi ty pro mě nejcennější v Galerii. Ovšem přeci jenom, něco vytknu. Nebudou to ovšem takové ty komplexní chyby a obecné pravdy, spíše malé detaily, které by jsem já obecně, třeba změnil, ovšem kdo ví, jak by dílko vypadalo potom:
Sice to působí velmi pěkně a má to své kouzlo, ale pokusil by jsem se linky u Drakovce dotáhnout pěkně k okrajům. Též vidím že autor umí využít linku jako takovou, hrát si s její tloušťkou a šířkou, s její světlostí a sytostí, která nám celkový trojrozměrný model prohloubí, ovšem někde by to mohlo být více naznačeno. Pokud by se hlava a krk, respektive obrysové linie této části těla, více prohloubily, hlava by nám opět trošku poodskočila dopředu. Naopak špičku ocasu, by jsem lehce zesvětlil… Dlaně **nevím jak to nazvat* ty místa, mezi zadními končetinami Drakovce, respektive místo mezi prsty, by jsem více ztmavil. Pak tu máme ty povedené maskovací čáry, ty b jsem vzal tvrdší tužkou a pokusil by jsem se je udělat více čistě. Vidíme že u slabin a ocasu, jsou sice čistě řešeny, ale ke konci by se nemuseli tak moc ztrácet.
Nevím jak moc by Drakovce poškodilo slabé prostínování celé potvůrky, to je sporné, ale jedna chybička by se přece jenom našla. No chybička, spíše rada. Jak naznačit trojrozměrnost tělesa? Vezme si pro zjednodušení pouze ocas Drakovce, jedná se o kulaté zavřené těleso. Pro zjednodušení válec. Tedy:
Vidíme že linie ocasu, jsou stejně syté, což znamená, že by nám na ocas Drakovce, svítilo světlo zepředu, ovšem největší hloubku dostanou tělesa, pokud na ně svítí světlo šikmo z boku. Tedy jedna část ocasu by mohla být o chloupeček tmavší. Dále vidíme, zvláště u těch decentních pruhů, že autor se snažil zdůraznit stín a prostorovost tím, že linie, která vede po obvodu ocasu, stínoval tak, že na jedné straně ocasu udělal linii nejtmavší a na druhém konci nejsvětlejší. Ovšem to nám tak nezdůrazní prostorovost. Jedná se o obecné klišé třeba stínovat válec tak, že nalevo je nejtmavší a napravo nejsvětlejší. Ovšem to není moc dobré řešení. Ideál prostorovosti je takový, že na válci, máme bod největšího stínu a největšího světla. Tyto body si představme jako čáry, dvě čáry, které vedou svisle dolů po obvodu válce a to každá v jedné třetině šířky válce. Tedy z jedné té čáry nám stín bude ubíhat jak na jednu, tak na druhou stranu. Tedy pak při stínování zjistíme, že se nám stín nezavírá obrysem tělesa, ale u obrysu je světlejší, než v oné jedné třetině a obrysová čára je tmavší. Takto provedený stín nám pomůže těleso dotočit a bude působit prostorověji. Zrovna tak by jsem doporučil řešit minimálně ty linie na Drakovce. Stínovat je tak, že v jedné třetině budou nejtmavší, v opačné třetině nejsvětlejší a k okraji se budou zesvětlovat, takže nám to těleso opticky dotočí.
Konečný verdikt nad tímto obrázkem je u mě více než dobrý. Zmíněný odstaveček nahoře, beru jako malinké detailky na tak již povedeném obrázku. Odcházím spokojen, velmi spokojen. Tento obrázek si zařadím mezi takovou ukázkovou špičku této Galerie, kde se nám jednoduchost skloubila s krásou a dali vzniknout výtvoru, na který je radost pohledět. Jen tak dál Archere.
Ps. Mohl by jsi nám o tom Drakovci povědět něco více? Respektive pokud by to bylo moc OT, mě poštou?
Diskuze
mě se to hrozně líbí, nemužu si pomoci. A ta hlava mi přijde prostě boží. Takovéhle potvůrky jsou fajn, protože kloubí dětskou hravost, neotřelou fantasii a komiksový nádech v jednom.
PS.: Co takhle ho převést do barevné formy?
Hlava... tady já oponuji... mšě naprosto uchvátila. Ty ladné linky... kulatost a zdánlivá jemnost oproti tělu mi z tohoto dělá roztomilou příšerku :)
Hlava je moc mohutná. Jinak to je dost perfekt, takových obrázků je třeba víc. A vlastně bych řekl, že to je spíš wyverna, kdybych to měl k něčemu přiřadit.
No a pak mi ještě trochu překáží ty proužky na něm.
Ehm.. no… anarion napsal román, takže já napíšu jen kousínek, snad to nebude nikomu vadit : )
Takovéhle příšery moc neumím, i když se snažím a tak se mi drakovec líbí. U těchto vymyšlených potvor se těžko hodnotí nějaká anatomie a podobné věci, nicméně poznámku k tomu mít budu taky – přijde mi zvláštní, že hlava drakovce je tak moc kulatá, oblá a plynulá, zatímco na těle se mu rýsují svaly a kosti. Radši bych byl, kdyby měla příšera jistou konzistenci ve všech částech těla. (Ano, toto se dá okecat tím, že "drakovec tak prostě vypadá." :D)
No a druhá poznámka – myslím, že čáry, znázorňující … no ty čáry dokolečka kolem drakovcova těla, jsou kreslené tak nějak nazdařbůh, místo, aby masu těla formovaly a dávaly představu o jeho kulatosti a prostorovému (k nám a od nás) zakřivení, tam jsou "jen tak", přijde mi, že změna čar z "(" na ")" tam probíhá náhodně – a to, že jeho hlava má čáry zase úplně jinak, to je taky prapodivný ; )
Současný věk.........17
Věk v d. vz. ob.......15
"Délka" vzniku........cca. 2 hod
Technika................Pentilka
Inspirace/význam....Jedna z bestií z dob mého PJování, čistě z mojí hlavy, inspirace prakticky nulová
Uveřejnění..............Snad jen na mém webu www.archerovo.ic.cz a družinovém webu www.nemedia.ic.cz
kritika od anariona
Ladnost, elegance a dětská jemnost… tohle všechno se mi vybavilo, když jsem pohlédl na tento obrázek.
Nejprve by jsem chtěl podotknout, že jsem měl tu možnost, shlédnout obrázek již před posláním do Gmailu a i v tu dobu, mě nenapadlo nic, co by jsem tehdy autorovy vyčetl za chybu. Opravdu, mě se obrázek velmi líbí.
Prvním výrazným plusem, který by jsem chtěl autorovy přiznat, je tvořivost a fantasie. Celý obrázek, jak psal je tvořen z vlastní hlavy, jedná se o jeho příšerku Drakovce v jeho světě a já musím uznat že se mi tak zalíbila, že jí asi začnu hrát také. Obrázek má podle mě pár silných stránek, ve kterých vyniká:
a) Linie těla a křivky. Vypadá to jako dráček, ale né jako ten zabijácký drak, který má vyceněné zuby a vražedné vzezření. Kdepak, tady u obrázku mě upoutala ta hravost a nevinnost, kterou dráček čiší. Možná je to také tím, že máme všichni tak trošku zafixovaného Draka, jako mocnou, inteligentní bestii, s magickou mocí, která svůj majestát a velkolepost vyzařuje na míle daleko. Tady ovšem nevidíme žádné tesáky, žádnou majestátnou hlavu, nebo špičaté kůstky po celém těle. Nikoliv. Dráček je roztomilý, má kulatou hlavu, jemné, na pohled skoro až šlachovité tělo a velká blanitá křídla, bez přehnaných výstupků. Opravdu, tento Drakovec, jak je autorem příhodně nazván, je typičtějším zobrazením draka, který vychází spíše z ještěrky, nebo z gekona a tyto rysi se na obrázku promítají více, než u ostatních draků, nebo dráčků. Pěkné. Zvláště ta jemná kulatá hlava se mi velmi zamlouvá. To mi připomíná sice vychrtlého, ale svalnatého a rychlého geparda, který sice neoplývá takovou váhou jako tygr, ale vyvažuje to svou rychlostí a mrštností. Asi tak… tohoto draka by jsem nejspíše přirovnal k takovému gepardovy, mezi draky. Jsem velice spokojen, v závěru vidím že autor podal svojí příšerku ojedinělým způsobem. Odpoutal se od většiny zobrazení, které zpodobňují draka jako mocnou bytost a ukázal nám, že síla může tkvít i v hravosti a zdánlivé roztomilosti… tak mi to alespoň připadá.
b) Celková koncepce dílka. Dalším bodem, který by jsem rád vyzdvihnul, je celkové vzezření díla. Jak působí na diváka, jaké mám z obrázku pocity. Právě u tohoto obrázku jsem musel před Archerem smeknout. Totiž… na první pohled mi tento obrázek připomenul bestijky, obrázky a způsob kresby, které vídám v pravidlech Dračího Doupěte skoro denně. Nechci autora srovnávat s obrázky přímo z knížky, ale celkově na mne tento obrázek působí velmi podobně. Jde totiž o to, že autor na této kresbě poměrně věrohodně chytil linie Drakovce bez zbytečného hledání linek. Vidíme že kresba je čistá, žádné čáry zde nejsou navíc. To je právě ten rozdíl, oproti jiným obrázkům tady na serveru. Vidíme ža autor hledal linky, vidíme že linek je na obrázku moc. Mnohdy to ani nevypadá dobře. Autor hledá obrys, hledá ideální linie a tak si čárá a čárá a nakonec tu linie najde. Tady to je jiné. Zdá se že autor věděl jak co má kreslit a pokud linii nechytil hned napoprvé, mohl použít gumu, to zatím nevím, celkový dojem ovšem působí velmi čistou a uhlazenou kresbou.
Též by jsem chtěl Archera pochválit, že obrázek dobře umístil do formátu, nebo ho alespoň velice slušně oříznul. Příšerka je zabrána pěkně ve středu papíru, ovšem přeci jenom ve vyšší polovině, takže to tak nebije do očí a krásně zapadne do okénka. Naznačená krajina v pozadí je též vedena spíše decentně a celkově podporuje a vykresluje hlavní motiv Drakovce.
Tak jako vždy i nyní jsem se snažil najít nějakou chybu, bohužel jak jsem již v počátku napsal, žádné výrazné chyby jsem Archerovy nevytknul, protože jsem je neviděl. Dílko mě oslovilo takové, jaké bylo a já si ho zařadil mezi ty pro mě nejcennější v Galerii. Ovšem přeci jenom, něco vytknu. Nebudou to ovšem takové ty komplexní chyby a obecné pravdy, spíše malé detaily, které by jsem já obecně, třeba změnil, ovšem kdo ví, jak by dílko vypadalo potom:
Sice to působí velmi pěkně a má to své kouzlo, ale pokusil by jsem se linky u Drakovce dotáhnout pěkně k okrajům. Též vidím že autor umí využít linku jako takovou, hrát si s její tloušťkou a šířkou, s její světlostí a sytostí, která nám celkový trojrozměrný model prohloubí, ovšem někde by to mohlo být více naznačeno. Pokud by se hlava a krk, respektive obrysové linie této části těla, více prohloubily, hlava by nám opět trošku poodskočila dopředu. Naopak špičku ocasu, by jsem lehce zesvětlil… Dlaně **nevím jak to nazvat* ty místa, mezi zadními končetinami Drakovce, respektive místo mezi prsty, by jsem více ztmavil. Pak tu máme ty povedené maskovací čáry, ty b jsem vzal tvrdší tužkou a pokusil by jsem se je udělat více čistě. Vidíme že u slabin a ocasu, jsou sice čistě řešeny, ale ke konci by se nemuseli tak moc ztrácet.
Nevím jak moc by Drakovce poškodilo slabé prostínování celé potvůrky, to je sporné, ale jedna chybička by se přece jenom našla. No chybička, spíše rada. Jak naznačit trojrozměrnost tělesa? Vezme si pro zjednodušení pouze ocas Drakovce, jedná se o kulaté zavřené těleso. Pro zjednodušení válec. Tedy:
Vidíme že linie ocasu, jsou stejně syté, což znamená, že by nám na ocas Drakovce, svítilo světlo zepředu, ovšem největší hloubku dostanou tělesa, pokud na ně svítí světlo šikmo z boku. Tedy jedna část ocasu by mohla být o chloupeček tmavší. Dále vidíme, zvláště u těch decentních pruhů, že autor se snažil zdůraznit stín a prostorovost tím, že linie, která vede po obvodu ocasu, stínoval tak, že na jedné straně ocasu udělal linii nejtmavší a na druhém konci nejsvětlejší. Ovšem to nám tak nezdůrazní prostorovost. Jedná se o obecné klišé třeba stínovat válec tak, že nalevo je nejtmavší a napravo nejsvětlejší. Ovšem to není moc dobré řešení. Ideál prostorovosti je takový, že na válci, máme bod největšího stínu a největšího světla. Tyto body si představme jako čáry, dvě čáry, které vedou svisle dolů po obvodu válce a to každá v jedné třetině šířky válce. Tedy z jedné té čáry nám stín bude ubíhat jak na jednu, tak na druhou stranu. Tedy pak při stínování zjistíme, že se nám stín nezavírá obrysem tělesa, ale u obrysu je světlejší, než v oné jedné třetině a obrysová čára je tmavší. Takto provedený stín nám pomůže těleso dotočit a bude působit prostorověji. Zrovna tak by jsem doporučil řešit minimálně ty linie na Drakovce. Stínovat je tak, že v jedné třetině budou nejtmavší, v opačné třetině nejsvětlejší a k okraji se budou zesvětlovat, takže nám to těleso opticky dotočí.
Konečný verdikt nad tímto obrázkem je u mě více než dobrý. Zmíněný odstaveček nahoře, beru jako malinké detailky na tak již povedeném obrázku. Odcházím spokojen, velmi spokojen. Tento obrázek si zařadím mezi takovou ukázkovou špičku této Galerie, kde se nám jednoduchost skloubila s krásou a dali vzniknout výtvoru, na který je radost pohledět. Jen tak dál Archere.
Ps. Mohl by jsi nám o tom Drakovci povědět něco více? Respektive pokud by to bylo moc OT, mě poštou?
S úctou
anarion