Galerie

Bezejmenný rytíř

Obrázek Bezejmenný rytíř

Autor:

Přidáno:

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

jenom malej mls: všimla jsem si, že (teď doufám, že jsem to z toho mála, co jsem četla, pochopila správně) podle vás je souměrnost (obličeje např) znakem dobrého díla, dobře nakreslené postavy. ALE! Kolik je, podle vás, na světě souměrných tváří? hm? ani jenda (když nepočítáme barbíny, že?). Ona nesouměrnost, ačkoli nepůsobí dokonale, dodává kresbě (malbě) nádech reality...dělá z toho něco skutečného...


 Uživatel úrovně 1

Trochu bázlivě drží tu věc, opravdu to nemá být meč, viď? :)

Takže anatomie je hlavní problém. Většinou to velice dobře popsal anarion, jak ruce, tak nohy, s tím vším souhlasím. Vzhledem k tomu, že nohy jsou vidět téměř nejvíce, mi ale vadí nejvíce ony a sice konkrétně to, jak jsou k sobě natočeny. I konec nohou, tedy, chodidla :))

Ano, i ten kyrys by potřeboval dost doladit. Pravdu měl opět anarion, který doporučoval zvýrazňovat. Ne příliš měkkce, aby to vypadalo stále kovově, možná dodat lesk, ale svaly rozhodně prohloubit a nebát se dělat čáry, tam se potřebují dostat.

Nezdájí se mi ty "věci" na ramenou. Každá je jinak posazená, nejsou nijak přidělané (?), celkově to je spíš asi kus pláště, ne?

Ohledně čela souhlasím s Shullinem :-)

I ohledně závěru souhlasím s ním. Realita ne potřeba, důležitý je dojem. Kladný, ano. Moc jsem nechválil, pravda, ale v závěru tedy dodávám, že to, co jsem nevyčetl, se povedlo :))) To znamená obličej, vlasy, meč, plášť. Je to příjemné.


 Uživatel úrovně 0

hm, pěkně propracovaná, uvěřitelná tvář, pěkně propracovaný a uvěřitelný plášť. Ale to je tak všechno. Kalhoty by si dle mě zalsoužily více tužky na více místech, stejně tak (snad) brnění či co to je. Tam by bylo záhodno zvýraznit ony obrysy 'svalů', stálo by za to pohrát si i s chodidly...s jejich postavením na zemi. Co se týče zbraně...možná bych ji umístila mírně jinak, takhle je to...řekněme zavádějící :)


 Uživatel úrovně 0

Rozhodně si nemyslím, že by měl ten pán moc vysoké čelo, vzhledem k tomu, že má vlasy stáhnuté do zadu tak je naopak velmi dobře zachycené a dodává postavě jisté vznešenosti.

Jako hlavní anatomický problém této kresby vidím ruce. Jsou moc krátké. A pravé ruka z ménho pohledu má loket moc vysoko, pokud je loket ten oblouk na plášti.

Pokud jsem si to dobře prohlédl, tak tkaničky u těchto bot vůbec nejsou, neb se nejspíše jedná o jakýsi druh ornamentu, jedná se tedy o něco jako historické boty, které mají buď vázání vzadu nebo žádné.

Jinak to není špatný, stínování je pěkný i když mohlo být dotažené do konce všude. Doporučil bych více zapracovat na detailech, například to zdobení mohlo být i na nátepácích, prostě aby to bylo líbivější pro oko.

No a nakonec, důležitý je výraz obrázku, ten se mi tu líbí, od reality máme foťáky ;)


 Uživatel úrovně 0

kritika od anariona:

Milá autorko,
Než se pustím do kritky, snad by jsem nejdříve mohl mluvit trošku obecně.
Zvolila jsi kresbu tužkou a to je úžasná věc. Tužka je nástroj, se kterým lze vykouzli neuvěřitelné věci, pokud přistoupíš na její hru a porozumíš ji. Skrývá v sobě totiž kouzlo černobílého obrázku a detailnost grafitové tuhy. Pokud to ovšem člověk svede. Prvním a důležitým bodem u jakékoliv kresby, je vytvořit dojem prostoru. Ten se dá vytvořit několika způsoby:

1. Asi nejjednodušší je technika linky. Kresba v lince, chceš li to takto. Jedná se o jednoduchou věc. Běžným pozorováním si můžeš všimnout tmavých a světlých míst. Vytváří je stíny, úhel dopadu slunce, skryté, vzdálené, či naopak blízké plochy. Nejjednoduší a nejefektivnější metoda je stále pozorovat model, v tvém případě fotografii a kreslit a kopírovat, to ovšem kolikrát k dokonalé práci nestačí a dojem z prostoru chce podpořit. Co se tedy kresby linkou týče, začněme u toho, že co je blíže je tmavší a co dále je světlejší. Jako pohled na krajinu. U postavy, tedy zvýrazni bok a ruku, která je k tobě blíže více, přitlač na tužku, udělej jí kontrastní, naopak odvrácenou část postavy udělej světlou a nevýraznou. Jako v krajině: Když se podíváš na horizont, blízké kopce, domy, hrady, vidíš zaostřeně, kontrastně a ostře, naopak věci v dály, pláně a louky, jsou zahalené v mlžném oparu, rozplívají se, jsou sedé a nevýrazné. Je samozřejmě jisté, že u postavy toto neplatí, vše vidíš jasně, protože člověk není srovnatelný s krajinou, ale někdy to chce obrázku pomoci a přímo vyzdvyhnout tyto rysi prostoru. Takže v obyčejné lince nepostačí, když nebude linka lineární a obrys postavy, společně s dalšímy hlavnímy linky udávající postavu bude jednoduchá, konstatní a stále stejnobarevná. Už v pouhém obrysu tlač na tužku, nebo kresli měkce, hraj si s tloušťkou a sílou čáry, velmi to pomáhá celkovému dojmu z prostoru.

2. Ohledně stínů a šrafury: Ačkoliv je tento obrázek vystínován lehce nadprůměrně, je to stále takové ploché. Používáš stále jednu a tu samou tužku, stále jeden a ten samý způsob šrafury a celý obrázek vystupuje ve stejném odstínu šedi. Pokus se měnit tužky a styl stínování, třeba podle materiálů. Veliká chyba u většiny kreslířů je, že stínují pořád jednou a tou samou tužkou. Většinou je to nějaká měkčí jednička, ale pokud stínuješ meč, nebo jakýkoliv jiný kov, je úplně bezvadná tvrdá tužka. Tvrdá tužka společně s jemným, opravdu jemným a plynulým stínem působí mnohem více kovověji. Opravdu.
Dále, pokud stínuješ nějaký režný kabát, nebo plášť z hrubé bavlny, nebo lnu, právě tam se ho dí tvrdá tužka s hrubší sřafurou pro znázornění tvrdého materiálu. Kůže může být něco mezi tím...

3. Perspektiva: U rukou natažených směrem k divákovy, u domů ubíhajících daleko dozadu, nebo u větších objektů ztrácejících se v dály *koleje*, můžeš tyto věci kombinovat. Věci v předu kreslit výrazně, vzadu aby se ztrácely. Dále si všimni že tyto věci někam ubíhají... Proto například pokud by postava na tebe ukazovala, ruka bude směšně krátká a působila by na obrázku nepřirozeně, ale je to tak. Člověk si pak musí pomoci stínem, a doladit různé perspektivní zkratky tak, aby tak nebyly do očí.

Co se tedy tužky týče, poskytuje obrovské možnosti a jde jenom o to poznat je.

K tvému obrázku:

Hlava je docela slušná. Chválím za zvýraznění lícních kostí a krk působí též velmi pěkně. Leč nemá postava příliš vysoké čelo? Levé oko se ti vyosuje z dráhy a celkově levá strana tváře *z pohledu diváka* je mírně vyosená z dráhy. Vlasy... jsou poměrně slušné.

Ohledně pláště: Chválím za drobné rozlišení materiálu u ramen a následnou látku spadající až dolů k nohám. Opravdu to působí, jako by měl u ramen kožešinu a pod ní nějakou mekčí látku... bohužel tady těžko hodnotit ramena, když jsou zahalená :o)
U levé ruky vadí onen nátepník. Je podivně řešen, zvláštně nastíněn a celkově působí rušivě.Opravdu jakoby měl zlomenou ruku, jelikož dlaň s prsty není v ose s nátepníkem a zbytkem ruky. Pravá ruka už je lepší. Držení meče... poměrně dobře jsi naklonila prsty, ale palec u pravé ruky je stále anatomicky špatně, ovšem to jsou drobné chyby :o)

Kyrys: Ach... Zrovna tady jsi si mohla tak vyhrát. Na internetu najdeš nespočet mužských a ženských kyrysů a hlavně v období Říma byly v módě kyrysy, kopírující anatomii lidského těla. Tam najdeš inspiraci. Tady je vidět trošku slabší článek obrázku. Tento kryrys působí ploše, stíny nejsou výrazné a celý se topí v jednolité šedi.:o(

Meč je opravdu trošku prohlý, něco mezi katanou a saracénskou šavlý :o)

Nohy: No pokud pomineme absenci kolena, které může obstojně zahalit oděv, ty boty... Respektive nohy a perspektiva... opět je tu perspektiva.

Podrážky jsou nějak vykrojené, mají patu, dále máš na noze nějaký oblouk a špičky bot jsou mírně nadzdvyhnuté. Tady to vypadá neuměle a nepřirozeně. Dále jsi si mohla pohrát se šněrováním, mezi tkaničkami existují dírky, pak následujý nějaké uzle, opakující se tvar překřížení a boty mají i jazyk. Doporučuji si sehnat nějaké jezdecké boty a cvičit :o)
Celkový dojem z obrázku? Až na pár menších chyb, púsobí docela pěkně. Jak už jsem psal, lidská postava je velmi složitá a její zvládnutí chce opravdu dlouhé cvičení, stálého kreslení a opakování... odcházím spokojen nad lehce nadprůměrnou kresbou :o)

anarion