Indil: No, ta věcička v levo pod dekou může být obušek, robertek,nebo něco podobného, ale spíš bych to považoval za klasický hrbol či vlnu na pokrývce.
To, že uvádáím, že obličeje jsou jaksi rozteklé je způsobeno kvalitou papíru, která ne příliš podpořila centropen, kterým bylo kresleno, takže se mi to celé hned pod hrotem začalo rozpíjet. A na tak krátké a lehké tahy se mi moc třepou ruce.
Worldman: Nevím jak komu, ale název by měl být v češtině asi něco jako "spící" nebo "ve spánku," tedy oběma hlavním protagonistům se mohou zdát rozdilné sny.
Argel: Uctivá poklona. Děkuji za slova.
Jinak, každý nechť má svůj vlastní názor na má díla, protože dokonce ani já sám Vám nebudu schopen je vysvětlit do posledního vlákna myšlenek, se kterými jsem je tvořil. Byl jsem sám a pln stesku, však tak jako tak, vedle byla žena, leč ne ta pravá. Jakékoliv pozadí, které bych ještě přidal a doplnil jím celý povrch formátu A4 by byl akorát více zmatečný a zkreslující dojem. Takhle je to jen černá a bílá, muž a žena.
Teď, když vím, že ta spodní část obrázku je přikrývka, nutno uznat, že to je úžasné... totiž, nikdy bych neřekl, že mi taková "jednoduchá" věc může tak učarovat... nevím, jak je to možné, ale vážně nemám slov...
Je to pěkné, zajímavé, dobré. Nevím, co by se tomu dalo vytknout a ani nic takového hledat nebudu. Myslím, že by sis to mohla pověsit doma do obyváku a hodně lidí by to zaměnilo s dílem nějakého slavného někoho :)
Nechci se moc opakovat, ale jak už autor zmínil (hihi), není to nejlepší dílo, co jsme tu u Piomy viděli.
Ale. Znám styl jakým kreslí a musím říct, že co se týče postav obecně, zlepšil se. Do dokonalosti to má sice dost daleko, ale... Obličeje, ač vypadají lehce roztekle, tak přeci jen jsou výraznější a anatomicky správnější než předchozí pokusy. Tedy až na již zmiňované oko dívky, které je podle mě příliš vysoko, posazené až do čela...
Upřímně, první dojem z obrázku byl smíšený. Celý je lehce abstraktní a spíše se mi zdálo, že obě postavy levitují v určitém kontrastním něčem (ne, fakt nejsem něcoista, ale jak jinak to chcete popsat?), dole tvary postav neurčitě splývají (tuto část obrázku považuji osobně za velmi dobře a dovedně provedenou). Útvar nad hlavou ženy bych osobně považovala za určitý podnět a v kombinaci s výrazem ženy, který opravdu vypadá "ten pán, co leží vedle mě se mě vůbec ale vůbec netýká" (u muže to je spíše harmonie, klid a jistá chladná vyrovnanost), to celé spíše vyjadřuje touhu. Po čem? Po někom jiném? Po svobodě? Neví se. To je ta otevřenost díla, která se mi líbí.
Abych pokročila, jediné, co bych autorovi asi vytkla, jsou vlasy ženy, které se sice povedly, ale jen z části. Zadní rozcuchaná část "na polštáři" se tam vůbec ale vůbc nehodí.
Já hodnotím obrázek kladně, líbí se mi, a co je na tom celém nejdůležitější, celé dílo vypadá hezky, má svůj vlastní náboj a nutí k zamyšlení.
většinou svoji kritiku směřuji na jiný typ obrázků, ale k této abstrakci se vyjádřím, neboť si myslím, že k ní mám co dodat:
- jak zde již autorka poznamenala, prvního, čeho si člověk na obrázku všimne je onen výraz postav. Možná se někomu zdá dobrý, ale já ho považuji za nešťastný. Oba vipadají tak nějak lhostejně, do sebe uzavřeně, až nespokojeně, což je celkem kontrast oproti auře. Skoro se tváří, jako by se jich toto vše ani netýkalo.
-zastavím se u vlasů ženy- ty jsou podobné vlasům muže, až na pár (asi až dodatečně dodaných), které jsou kratší a mají radikálnější směr. Nepůsobí to na mě ale dobře a už vůbec ne přirozeně.
-za uchem ženy je jakási méně viditelná tečka, nepochopil jsem její smysl a nehodí se mi tam. Mělo to být původně ucho ale protože bylo špatně situované tak to autorka zasklila vlasy? To ví jen ona....
-ano, v abstrakci nejde o anatomii a přesné tvary, zajisté jde hlavně o pocity a působení obrázku, ale nemohu si pomoci, vše má své meze a když už se autorka pustila do postav, tak ony postavy by měly mít určité proporce a nebo by mělo jít aspoň poznat, proč je nemají a mělo by to na mě působit. Proto se musím připojit k Arfandixovi ve zklamání z neúměrnosti těla a nohou, malé pravé dlaně muže a příliš velkých brad obou postav.
-nyní přejdu k tomu, co se mi na obrázku líbí. Vrch je podán konkrétněji, obě postavy zde mají tvář a je zde znázorněna aura působení navenek, zatímco dole jde spíše už o znázornění vnitřní, abstraktní, znázornění něčeho, co ostatní již nevnímají, znázornění splynutí a harmonii. Líbí se mi onen přechod.
Celkově hezké dílo, je-li člověk ochoten odpustit pár nesrovnalostí a ponořit se do něj. Ne každému se líbí a líbit bude, každý máme jiné představy a ne každému se člověk abstrakcí trefí do noty. I to je na tom to krásné.
tak tohle mě strašně zaujalo - je to takové zajímavé. Pro jistotu jsem se podíval i na jiná dílka od Piomy a pak jsem si všiml, že je to trochu podobný typ, aspoň v mých očích, když tomu zase tak moc nerozumím. Ale líbí se mi to, jen nevím, jestli prostě chápu nějaký ten význam, který to má v sobě ukrytý.
Líbí se mi styl, líbí se mi, že má dílo atmosféru a není to jen tak o ničem. Tváře mají duchaplný výraz.
Celkové dílo hodnotím jako jedno z těch nejpovedenějších.
Jé, oni leží? Já myslela, že lítají...ve snu...ta představa se mi moc líbí...a nad hlavami mají takové...svatozáře, možná aury, vím já? Prostě něco abstraktního, milého.
Mám dojem, že u Piomových obrázků vlastně nikomu nejde o anatomickou přesnost, ani dokonalé poměry, ale spíš o dojem, atmosféru, příběh...alespoň mně tohle úplně stačí.
Nemyslím si, že obličeje vypadají jako z rozteklé čokolády, líbí se mi, mají zvláštní výraz.
A Piomo, prosímtě, má ta úzká vystouplá věc vlevo v půli deky nějaký význam, nebo je to jen náhoda? Vypadá to zajímavě :)
Pioma: Obličeje se mi zdají velmi pěkné a s fascinujícím výrazem, akorát oko dívky není přesně tam, kde má být a její vlasy jsou takové nejednotné (napůl učesané a napůl rozcuchané) na rozdíl od mužské postavy.
K rukám bych trochu výhrady měl, připadají mi až příliš složité vzhledem ke zbytku obrázku a působí to na mě trochu rušivě (ale možná je to jen subjektivní dojem).
Diskuze
Indil: No, ta věcička v levo pod dekou může být obušek, robertek,nebo něco podobného, ale spíš bych to považoval za klasický hrbol či vlnu na pokrývce.
To, že uvádáím, že obličeje jsou jaksi rozteklé je způsobeno kvalitou papíru, která ne příliš podpořila centropen, kterým bylo kresleno, takže se mi to celé hned pod hrotem začalo rozpíjet. A na tak krátké a lehké tahy se mi moc třepou ruce.
Worldman: Nevím jak komu, ale název by měl být v češtině asi něco jako "spící" nebo "ve spánku," tedy oběma hlavním protagonistům se mohou zdát rozdilné sny.
Argel: Uctivá poklona. Děkuji za slova.
Jinak, každý nechť má svůj vlastní názor na má díla, protože dokonce ani já sám Vám nebudu schopen je vysvětlit do posledního vlákna myšlenek, se kterými jsem je tvořil. Byl jsem sám a pln stesku, však tak jako tak, vedle byla žena, leč ne ta pravá. Jakékoliv pozadí, které bych ještě přidal a doplnil jím celý povrch formátu A4 by byl akorát více zmatečný a zkreslující dojem. Takhle je to jen černá a bílá, muž a žena.
Teď, když vím, že ta spodní část obrázku je přikrývka, nutno uznat, že to je úžasné... totiž, nikdy bych neřekl, že mi taková "jednoduchá" věc může tak učarovat... nevím, jak je to možné, ale vážně nemám slov...
No a ten zbytek? Ani ne...
Je to pěkné, zajímavé, dobré. Nevím, co by se tomu dalo vytknout a ani nic takového hledat nebudu. Myslím, že by sis to mohla pověsit doma do obyváku a hodně lidí by to zaměnilo s dílem nějakého slavného někoho :)
Nechci se moc opakovat, ale jak už autor zmínil (hihi), není to nejlepší dílo, co jsme tu u Piomy viděli.
Ale. Znám styl jakým kreslí a musím říct, že co se týče postav obecně, zlepšil se. Do dokonalosti to má sice dost daleko, ale... Obličeje, ač vypadají lehce roztekle, tak přeci jen jsou výraznější a anatomicky správnější než předchozí pokusy. Tedy až na již zmiňované oko dívky, které je podle mě příliš vysoko, posazené až do čela...
Upřímně, první dojem z obrázku byl smíšený. Celý je lehce abstraktní a spíše se mi zdálo, že obě postavy levitují v určitém kontrastním něčem (ne, fakt nejsem něcoista, ale jak jinak to chcete popsat?), dole tvary postav neurčitě splývají (tuto část obrázku považuji osobně za velmi dobře a dovedně provedenou). Útvar nad hlavou ženy bych osobně považovala za určitý podnět a v kombinaci s výrazem ženy, který opravdu vypadá "ten pán, co leží vedle mě se mě vůbec ale vůbec netýká" (u muže to je spíše harmonie, klid a jistá chladná vyrovnanost), to celé spíše vyjadřuje touhu. Po čem? Po někom jiném? Po svobodě? Neví se. To je ta otevřenost díla, která se mi líbí.
Abych pokročila, jediné, co bych autorovi asi vytkla, jsou vlasy ženy, které se sice povedly, ale jen z části. Zadní rozcuchaná část "na polštáři" se tam vůbec ale vůbc nehodí.
Já hodnotím obrázek kladně, líbí se mi, a co je na tom celém nejdůležitější, celé dílo vypadá hezky, má svůj vlastní náboj a nutí k zamyšlení.
většinou svoji kritiku směřuji na jiný typ obrázků, ale k této abstrakci se vyjádřím, neboť si myslím, že k ní mám co dodat:
- jak zde již autorka poznamenala, prvního, čeho si člověk na obrázku všimne je onen výraz postav. Možná se někomu zdá dobrý, ale já ho považuji za nešťastný. Oba vipadají tak nějak lhostejně, do sebe uzavřeně, až nespokojeně, což je celkem kontrast oproti auře. Skoro se tváří, jako by se jich toto vše ani netýkalo.
-zastavím se u vlasů ženy- ty jsou podobné vlasům muže, až na pár (asi až dodatečně dodaných), které jsou kratší a mají radikálnější směr. Nepůsobí to na mě ale dobře a už vůbec ne přirozeně.
-za uchem ženy je jakási méně viditelná tečka, nepochopil jsem její smysl a nehodí se mi tam. Mělo to být původně ucho ale protože bylo špatně situované tak to autorka zasklila vlasy? To ví jen ona....
-ano, v abstrakci nejde o anatomii a přesné tvary, zajisté jde hlavně o pocity a působení obrázku, ale nemohu si pomoci, vše má své meze a když už se autorka pustila do postav, tak ony postavy by měly mít určité proporce a nebo by mělo jít aspoň poznat, proč je nemají a mělo by to na mě působit. Proto se musím připojit k Arfandixovi ve zklamání z neúměrnosti těla a nohou, malé pravé dlaně muže a příliš velkých brad obou postav.
-nyní přejdu k tomu, co se mi na obrázku líbí. Vrch je podán konkrétněji, obě postavy zde mají tvář a je zde znázorněna aura působení navenek, zatímco dole jde spíše už o znázornění vnitřní, abstraktní, znázornění něčeho, co ostatní již nevnímají, znázornění splynutí a harmonii. Líbí se mi onen přechod.
Celkově hezké dílo, je-li člověk ochoten odpustit pár nesrovnalostí a ponořit se do něj. Ne každému se líbí a líbit bude, každý máme jiné představy a ne každému se člověk abstrakcí trefí do noty. I to je na tom to krásné.
Parada... tohle je taky umeni? ^_^
Tohle se mi nelíbí. Holt, to je ten Piomův styl, co se dá dělat... Zdá se mi, že tělo (a zvláště nohy) jsou neúměrně dlouhé k velikosti hlavy.
tak tohle mě strašně zaujalo - je to takové zajímavé. Pro jistotu jsem se podíval i na jiná dílka od Piomy a pak jsem si všiml, že je to trochu podobný typ, aspoň v mých očích, když tomu zase tak moc nerozumím. Ale líbí se mi to, jen nevím, jestli prostě chápu nějaký ten význam, který to má v sobě ukrytý.
Líbí se mi styl, líbí se mi, že má dílo atmosféru a není to jen tak o ničem. Tváře mají duchaplný výraz.
Celkové dílo hodnotím jako jedno z těch nejpovedenějších.
Jé, oni leží? Já myslela, že lítají...ve snu...ta představa se mi moc líbí...a nad hlavami mají takové...svatozáře, možná aury, vím já? Prostě něco abstraktního, milého.
Mám dojem, že u Piomových obrázků vlastně nikomu nejde o anatomickou přesnost, ani dokonalé poměry, ale spíš o dojem, atmosféru, příběh...alespoň mně tohle úplně stačí.
Nemyslím si, že obličeje vypadají jako z rozteklé čokolády, líbí se mi, mají zvláštní výraz.
A Piomo, prosímtě, má ta úzká vystouplá věc vlevo v půli deky nějaký význam, nebo je to jen náhoda? Vypadá to zajímavě :)
Pioma: Obličeje se mi zdají velmi pěkné a s fascinujícím výrazem, akorát oko dívky není přesně tam, kde má být a její vlasy jsou takové nejednotné (napůl učesané a napůl rozcuchané) na rozdíl od mužské postavy.
K rukám bych trochu výhrady měl, připadají mi až příliš složité vzhledem ke zbytku obrázku a působí to na mě trochu rušivě (ale možná je to jen subjektivní dojem).
Celkově velmi pěkné, všechna čest.