No Saladine, hele....je to pěkná skica, to se musí nechat. Jednoduchá, dynamická, živá,...jako vodítko pro ostatní, jak by to asi mělo vypadat, ideální, ALE....
Myslim že ty máš rozhodně navíc, než je tenhle polotovar, ne?:) Tak sem s tim.
včera večer jsem začal psát příspěvek k dílku „Mmm, jak nádherně hřešila...“. Bohužel jsem ho nestihl dopsat, protože v TV dávali můj oblíbený filmeček „Terminátor“. A tak se k tomu vracím teď. Rodiče nadávají, že mi chladne oběd… Jejich hlasy však při pohledu na tuto kresbu ustupují jako jarní sníh.
První co mě zaujalo je krásná technika. Nejsem odborník a tak ji nemohu a ani nechci posuzovat.
Co mě zaujalo hned poté, je nádech kresby. Vyjádřená zamyšlenost bojovníka je opravdu úžasná. Jako by mě i přes zavřené oči pozoroval. Úplně cítím, že se může každou chvilku pohnout a podívat se na mě. Až mě z toho mrazí na zádech!
Přemýšlel jsem, kdy může mít člověk takový výraz. Dlouho jsem si ho prohlížel a všímal jsem si všemožných detailů. Napadly mě jenom dva důvody.
Za prvé: soustředění před velkou bitvou nebo rozhodujícím soubojem; když mám já zápas ve floorbalu , vezmu si do ruky svoji hokejku a amulet. Soustředím se a usilovně si přeji, abychom vyhráli. I já mám asi takový výraz.V kabině totiž zavládne zvláštní klid. Ve vzduchu je cítit nervozita a právě v tuto chvíli jsme si všichni nějak blíž.
Tak asi takto jsem obrázek vnímal na první pohled.
Pak mě napadla druhá verze. Bojovník jako by si snad i kousal rty. Připadá mi, že vzdává úctu někomu, koho miloval. Hluboký smutek a uznání, které projevuje nad zesnulým přítelem. Musím sklonit hlavu a připojit se k němu. Ticho jakoby naplnilo celý svět.
V tu chvíli obrázek ožil a já se ho neodvažuji rušit. Je to zážitek, podívat se na tvoji kresbu, „S.“. Děkuji a přeji hodně štěstí do další práce!!!
Joj, je to nádherný... opravdu :)
A to dostal po palici ? Koukám že mu tam něco teče ? :-o :)
Fakt pěkný, i když nějak nechápu tu zbraň, to je hůl a nebo trochu nepovedený meč ?
Ale nevadí, vypadá to pěkně
Ten pohled! brrrrrr fuj.
Jen ten obouručák nebo co to může bejt se ztrácí v tý ruce, která se ztrácí v tý druhý ruce a jak je to vpředu, tak je to moc vidět :)
chvalim chvalim,paci sa mi technika,je rychla,ale pritom velevravna a vyjadri vsetko,co treba...taketo kresby sa mi pacia ovela viac nez detailisticke 100krat pregumovavane vymakavacky...dobry kresliar musi skor zvladnut taketo nieco,kreslit rychlo,dynamicky a pritom presne a prehladne...fakt potlesk
"Jsem geniální!" Zvolala bre.ber.ka, když po dlouhé nepřítomnosti úspěšně schválila hned první dílo...tedy s pouhou jednou chybou v názvu, kterou okamžitě opravila.
Autor: S.
Název: Mmm, jak nádherně hřešila...
Technika: perokresba
No a teď přikročme k dílu samotnému. Co říci? S., tichý, nenápadný a skromný autor, jenž mně osobně na tajné schůzce požádal, abych nezveřejňovala ani jeho e-mail, jistě v obavě před dotěrnými fanynkami a obchodníky. Nesmělý mladý muž, jehož osoba je veskrze nevýrazná a ve společnosti splývá s temnými kouty a přece jeho dílo nevidíme v naší galerii prvně. Dokonce je nepovažuji ani za nenápadné a skromné, jak o něm sám autor nesmělým šepotem hovoří. Opět zde máme před sebou kresbu, která patří k vrcholným ukázkám vyspělého a pěstovaného talentu...
A to hovořím vážně, třeba že na lehčí notu. S. je autor, který se kresbě intenzivně věnuje a je to znát. ne nadarmo působí i v naší galerii, kterou provádí jako pomocník i neblahými dobami nečinnosti a úpadku s lehkostí, samozřejmostí a švihem, který je rozpoznatelný i v díle samotném.
Nechám na vás, drazí návštěvníci, jak budete hodnotit podrobnosti. Jistě, vy, co mě znáte, víte jak nerada se babrám v detailech, když dílo působí dobře. je přesvědčivé, živé a s dobře zvládnutou technikou. Ne že by technika byla tím hlavním, ale přiznejme si to, dělá mnoho. Ovšem co je komu po detailu, když jde o svěžest a energii, do obrazu vloženou. Ach ano, Matisse by byl spokojen...
Musím přiznat, že S. tvorba se dost posunula. Nemám namysli náměty nebo rukopis, ačkoliv i ten se vyvíjí a je znát, že ruka už je jistější a spolehlivější v přenosu myšlenky na papír. Netvrdím, že je to dobře, ale ani špatně. prostě je to vývoj a posun dál. kam, to ukáže až čas. Když si vzpomenu na kontrastující hlavy s mohutným tělem jeho postav ještě v nedávné době, působí na mě tato polopostava velmi vyrovnaně. možná se zase k dřívější anatomii vrátí, aby ji posunul jinam, ale teď je to takhle. Přes to všechno jde stále o volnou kresbu. nebylo by správné vyčítat postavě nějaké drobné anatomické odchylky, jako jsou třeba velké ruce.
Spíše bych se obrátila ke stylu kresby. Už jsem napsala, jak je volná a živá. Ale to především na rukou, které se tak stávají dominantou, ačkoliv autor se všemožně snažil zvýraznit hlavu. ta je podstatně nejistější a oproti rukám a pažím, tak suveréním, je najednou neumělá, jakoby sem ani nepatřila.
Meč či hůl nebo zkrátka a dobře zbraň, kterou muž na kresbě drží, je zbytečně propracovaná na jedné (v horní části) a odbytá na druhé straně (v dolní části). Škoda.
Jinak jsem ale s dílem spokojena a těší mě, že vám je mohu zprostředkovat.
Diskuze
Možná bych měl poopravit hlavičku:
Autor: S.
Název: Mmm, jak nádherně hřešila...
Technika: kresba
No Saladine, hele....je to pěkná skica, to se musí nechat. Jednoduchá, dynamická, živá,...jako vodítko pro ostatní, jak by to asi mělo vypadat, ideální, ALE....
Myslim že ty máš rozhodně navíc, než je tenhle polotovar, ne?:) Tak sem s tim.
Zvláštní,
včera večer jsem začal psát příspěvek k dílku „Mmm, jak nádherně hřešila...“. Bohužel jsem ho nestihl dopsat, protože v TV dávali můj oblíbený filmeček „Terminátor“. A tak se k tomu vracím teď. Rodiče nadávají, že mi chladne oběd… Jejich hlasy však při pohledu na tuto kresbu ustupují jako jarní sníh.
První co mě zaujalo je krásná technika. Nejsem odborník a tak ji nemohu a ani nechci posuzovat.
Co mě zaujalo hned poté, je nádech kresby. Vyjádřená zamyšlenost bojovníka je opravdu úžasná. Jako by mě i přes zavřené oči pozoroval. Úplně cítím, že se může každou chvilku pohnout a podívat se na mě. Až mě z toho mrazí na zádech!
Přemýšlel jsem, kdy může mít člověk takový výraz. Dlouho jsem si ho prohlížel a všímal jsem si všemožných detailů. Napadly mě jenom dva důvody.
Za prvé: soustředění před velkou bitvou nebo rozhodujícím soubojem; když mám já zápas ve floorbalu , vezmu si do ruky svoji hokejku a amulet. Soustředím se a usilovně si přeji, abychom vyhráli. I já mám asi takový výraz.V kabině totiž zavládne zvláštní klid. Ve vzduchu je cítit nervozita a právě v tuto chvíli jsme si všichni nějak blíž.
Tak asi takto jsem obrázek vnímal na první pohled.
Pak mě napadla druhá verze. Bojovník jako by si snad i kousal rty. Připadá mi, že vzdává úctu někomu, koho miloval. Hluboký smutek a uznání, které projevuje nad zesnulým přítelem. Musím sklonit hlavu a připojit se k němu. Ticho jakoby naplnilo celý svět.
V tu chvíli obrázek ožil a já se ho neodvažuji rušit. Je to zážitek, podívat se na tvoji kresbu, „S.“. Děkuji a přeji hodně štěstí do další práce!!!
S pozdravem Johny Fousek.
Joj, je to nádherný... opravdu :)
A to dostal po palici ? Koukám že mu tam něco teče ? :-o :)
Fakt pěkný, i když nějak nechápu tu zbraň, to je hůl a nebo trochu nepovedený meč ?
Ale nevadí, vypadá to pěkně
Ten pohled! brrrrrr fuj.
Jen ten obouručák nebo co to může bejt se ztrácí v tý ruce, která se ztrácí v tý druhý ruce a jak je to vpředu, tak je to moc vidět :)
Zajímavá technika, opravdu umělecké...
chvalim chvalim,paci sa mi technika,je rychla,ale pritom velevravna a vyjadri vsetko,co treba...taketo kresby sa mi pacia ovela viac nez detailisticke 100krat pregumovavane vymakavacky...dobry kresliar musi skor zvladnut taketo nieco,kreslit rychlo,dynamicky a pritom presne a prehladne...fakt potlesk
Jujda! tak tomuhle říkám geniální dílko!...fakt nádhera,nemám slov...kdybych já takhle uměla kreslit...vážně bomba!
Je to docela dobré. Mám ráda styl "skica" heh. Nejlepší na tom je ten ksicht.
"Jsem geniální!" Zvolala bre.ber.ka, když po dlouhé nepřítomnosti úspěšně schválila hned první dílo...tedy s pouhou jednou chybou v názvu, kterou okamžitě opravila.
Autor: S.
Název: Mmm, jak nádherně hřešila...
Technika: perokresba
No a teď přikročme k dílu samotnému. Co říci? S., tichý, nenápadný a skromný autor, jenž mně osobně na tajné schůzce požádal, abych nezveřejňovala ani jeho e-mail, jistě v obavě před dotěrnými fanynkami a obchodníky. Nesmělý mladý muž, jehož osoba je veskrze nevýrazná a ve společnosti splývá s temnými kouty a přece jeho dílo nevidíme v naší galerii prvně. Dokonce je nepovažuji ani za nenápadné a skromné, jak o něm sám autor nesmělým šepotem hovoří. Opět zde máme před sebou kresbu, která patří k vrcholným ukázkám vyspělého a pěstovaného talentu...
A to hovořím vážně, třeba že na lehčí notu. S. je autor, který se kresbě intenzivně věnuje a je to znát. ne nadarmo působí i v naší galerii, kterou provádí jako pomocník i neblahými dobami nečinnosti a úpadku s lehkostí, samozřejmostí a švihem, který je rozpoznatelný i v díle samotném.
Nechám na vás, drazí návštěvníci, jak budete hodnotit podrobnosti. Jistě, vy, co mě znáte, víte jak nerada se babrám v detailech, když dílo působí dobře. je přesvědčivé, živé a s dobře zvládnutou technikou. Ne že by technika byla tím hlavním, ale přiznejme si to, dělá mnoho. Ovšem co je komu po detailu, když jde o svěžest a energii, do obrazu vloženou. Ach ano, Matisse by byl spokojen...
Musím přiznat, že S. tvorba se dost posunula. Nemám namysli náměty nebo rukopis, ačkoliv i ten se vyvíjí a je znát, že ruka už je jistější a spolehlivější v přenosu myšlenky na papír. Netvrdím, že je to dobře, ale ani špatně. prostě je to vývoj a posun dál. kam, to ukáže až čas. Když si vzpomenu na kontrastující hlavy s mohutným tělem jeho postav ještě v nedávné době, působí na mě tato polopostava velmi vyrovnaně. možná se zase k dřívější anatomii vrátí, aby ji posunul jinam, ale teď je to takhle. Přes to všechno jde stále o volnou kresbu. nebylo by správné vyčítat postavě nějaké drobné anatomické odchylky, jako jsou třeba velké ruce.
Spíše bych se obrátila ke stylu kresby. Už jsem napsala, jak je volná a živá. Ale to především na rukou, které se tak stávají dominantou, ačkoliv autor se všemožně snažil zvýraznit hlavu. ta je podstatně nejistější a oproti rukám a pažím, tak suveréním, je najednou neumělá, jakoby sem ani nepatřila.
Meč či hůl nebo zkrátka a dobře zbraň, kterou muž na kresbě drží, je zbytečně propracovaná na jedné (v horní části) a odbytá na druhé straně (v dolní části). Škoda.
Jinak jsem ale s dílem spokojena a těší mě, že vám je mohu zprostředkovat.