Také jsem byl trochu překvapen, když jsem to tu spatřil, ale nakonec mi to postapokalyptický svět evokuje docela hodně. Ta mračna se fakt vyvedla (i barvami) a úhel, pod kterým se zrcadlo směrem nahoru roztahuje, působí dost zvláštně. Mně se tahle fotka celkem líbí.
Rozhodl jsem se JA dát repku, protože v rámci jeho omezených možností se jedná o smysluplnou a neurážlivou kritiku. (Na větě "focení zpětných zrcátek apod. je kůl" není nic urážlivého, pokud čtenář nechce.)
Celkově mi tu také chybí zapadnutí do tematiky serveru. Fotka nevyvolává dojem přítomnosti magie (čímž by se však třeba pokrouceným zrcadlem dosáhnout dalo) ani nevypadá dost postapokalypticky, aby to mohlo být sci-fi.
Fotka je zajímavá (kvalitu posoudit vskutku neumím), ale nějak se mi sem nehodí.
Ta "kubistická odporná budova" je moje bývalá škola. Vypadá tak pravděpodobně proto, že po válce z města kromě zámku moc nezbylo. Bombardováním důkladně srovnáno se zemí. I tak tuto architekturu památkáři považují za zajímavou (nikde jinde není v takovým rozsahu (procentuálním)), takže ohledně toho Tě odkážu na diskuse s nimi. O kolik je to horší než kombinace betonu, skla, štěrku, asfaltu, téráku,... netuším...ale řek bych, že ne o moc.
"Nerozeznatelný" zbytek v zrcadle je část městských hradeb...nalevo od kandelábru je patrná věž zámku. Ostatní je zeleň. První pohled nestačí na to, abys viděl všechno.
Z PS bych Ti uznal za pravdivý části 2 a 3. ;-)
Tu část "Focení zpětných zrcátek apod. je docela kůl." považuju za urážku.
P.S.: Trocha fantazie navíc by neuškodila.
Špatná kompozice, nevýrazné, s fantasy, komunitou, historií, doupětem to nemá absolutně nic společného. Přesně ten typ fotky, které tu vidět nemusím.
Vidět zajímavá zákoutí, i městských částí mě docela oslovuje, když je to fajně podané a jakási čarovná nostalgická energie z toho čisí. Třeba staré sídliště, továrny, městské části na fotce přivádějí k představě, že toto místo ukrývá nějaké tajemství, prostupuje jím zvláštní energie, cosi se zde stalo apod. Ale tohle je opravdu nevýrazné a špatně řešené. Zrcadlí se tam jakási kubistická odporná budova a zbytek je nerozeznatelný. Co snad mohu trochu ocenit je nápad. Focení zpětných zrcátek apod. je docela kůl.
PS: Věk autora je osmnáct, nebo devatenáct? Nebo je mu nyní devatenáct a nafotil to v osmnácti? A nebo je to rozdvojená osobnost?
Název: Hranice
Nick: Remmy
Věk autora: 18/19 let
Fotoaparát: Sony DSC-S950
Expoziční čas: 1/500 s
Clona: 8.3
ISO: 100
Ohnisková vzdálenost: 14, 5 mm
Poznámka: Drzost nazývat to uměleckým moc nemá... Ale záměr je ukázat lidem, že stačí otevřít oči a rozhlídnout se kolem sebe. Netřeba se hnát za přízraky krásy jiných míst.
Dlouho jsem přemýšlela, dívaje se na fotografii, o jejím názvu. Hranice... O jakou, či jaké hranice se vlastně jedná? Tato otázka otevírá široký prostor úvahám o samotné fotografii, o tom, jak ji vnímat.
Fotografie má silnou atmosféru, což přisuzuji nejen zkreslení obrazu v zrcadle, ale především nízké saturaci a těžkým mračnům - evokuje to ve mně představu hranice prolínajících se světů, de facto současnosti a minulosti. Jako by se, na pozadí krušných, současných dob, odehrávaly události, jež měly dávno pominout, jako by se člověk vracel k příběhům, které byly zkresleny vlivem plynoucího času.
Z mého úhlu pohledu je zajímavý rozpor mezi obrazem v zrcadle a zrcadlem samotným - docela zvláštně se to mezi sebou pere. Rám zrcadla jako by směřoval dolů (perspektiva způsobuje dojem zužování) a více či méně působí uzavřeně (tvarově, tedy jako kruh), přestože je ořízlý. Naproti tomu obraz uvnitř se de facto rozevírá, do jisté míry kopíruje linii rámu, ale lampa se s budovou nestýká, ba ani nevytváří dojem, že by se setkat měly. Další faktor, který má jistě vliv, je souboj oblých a hranatých tvarů.
Možná je škoda, že je linie kruhu přerušena již zmíněným ořezem, uměla bych si zrcadlo přeci jen představit trošku jinak umístěné do formátu. Další záležitostí, která na mne působí negativně, je šum.
Diskuze
Také jsem byl trochu překvapen, když jsem to tu spatřil, ale nakonec mi to postapokalyptický svět evokuje docela hodně. Ta mračna se fakt vyvedla (i barvami) a úhel, pod kterým se zrcadlo směrem nahoru roztahuje, působí dost zvláštně. Mně se tahle fotka celkem líbí.
Sci-fi musí být nutně postapokalyptický? To jsme tak streotypní?
To jste nečetli třeba Marťanské písky?
Rozhodl jsem se JA dát repku, protože v rámci jeho omezených možností se jedná o smysluplnou a neurážlivou kritiku. (Na větě "focení zpětných zrcátek apod. je kůl" není nic urážlivého, pokud čtenář nechce.)
Celkově mi tu také chybí zapadnutí do tematiky serveru. Fotka nevyvolává dojem přítomnosti magie (čímž by se však třeba pokrouceným zrcadlem dosáhnout dalo) ani nevypadá dost postapokalypticky, aby to mohlo být sci-fi.
Fotka je zajímavá (kvalitu posoudit vskutku neumím), ale nějak se mi sem nehodí.
Ještě chvilku a bude z Tebe druhá Libuše. =D
ad PS: Áááá, no jo, máš pravdu! Teď tam vidim hejno draků!!!
Ta "kubistická odporná budova" je moje bývalá škola. Vypadá tak pravděpodobně proto, že po válce z města kromě zámku moc nezbylo. Bombardováním důkladně srovnáno se zemí. I tak tuto architekturu památkáři považují za zajímavou (nikde jinde není v takovým rozsahu (procentuálním)), takže ohledně toho Tě odkážu na diskuse s nimi. O kolik je to horší než kombinace betonu, skla, štěrku, asfaltu, téráku,... netuším...ale řek bych, že ne o moc.
"Nerozeznatelný" zbytek v zrcadle je část městských hradeb...nalevo od kandelábru je patrná věž zámku. Ostatní je zeleň. První pohled nestačí na to, abys viděl všechno.
Z PS bych Ti uznal za pravdivý části 2 a 3. ;-)
Tu část "Focení zpětných zrcátek apod. je docela kůl." považuju za urážku.
P.S.: Trocha fantazie navíc by neuškodila.
Špatná kompozice, nevýrazné, s fantasy, komunitou, historií, doupětem to nemá absolutně nic společného. Přesně ten typ fotky, které tu vidět nemusím.
Vidět zajímavá zákoutí, i městských částí mě docela oslovuje, když je to fajně podané a jakási čarovná nostalgická energie z toho čisí. Třeba staré sídliště, továrny, městské části na fotce přivádějí k představě, že toto místo ukrývá nějaké tajemství, prostupuje jím zvláštní energie, cosi se zde stalo apod. Ale tohle je opravdu nevýrazné a špatně řešené. Zrcadlí se tam jakási kubistická odporná budova a zbytek je nerozeznatelný. Co snad mohu trochu ocenit je nápad. Focení zpětných zrcátek apod. je docela kůl.
PS: Věk autora je osmnáct, nebo devatenáct? Nebo je mu nyní devatenáct a nafotil to v osmnácti? A nebo je to rozdvojená osobnost?
Oříznutý je to proto, abych se vyhnul všemu kolem co jsem tam nechtěl (další kandelábr, střecha auta stojícího pod zrcadlem).
Název: Hranice
Nick: Remmy
Věk autora: 18/19 let
Fotoaparát: Sony DSC-S950
Expoziční čas: 1/500 s
Clona: 8.3
ISO: 100
Ohnisková vzdálenost: 14, 5 mm
Poznámka: Drzost nazývat to uměleckým moc nemá... Ale záměr je ukázat lidem, že stačí otevřít oči a rozhlídnout se kolem sebe. Netřeba se hnát za přízraky krásy jiných míst.
Dlouho jsem přemýšlela, dívaje se na fotografii, o jejím názvu. Hranice... O jakou, či jaké hranice se vlastně jedná? Tato otázka otevírá široký prostor úvahám o samotné fotografii, o tom, jak ji vnímat.
Fotografie má silnou atmosféru, což přisuzuji nejen zkreslení obrazu v zrcadle, ale především nízké saturaci a těžkým mračnům - evokuje to ve mně představu hranice prolínajících se světů, de facto současnosti a minulosti. Jako by se, na pozadí krušných, současných dob, odehrávaly události, jež měly dávno pominout, jako by se člověk vracel k příběhům, které byly zkresleny vlivem plynoucího času.
Z mého úhlu pohledu je zajímavý rozpor mezi obrazem v zrcadle a zrcadlem samotným - docela zvláštně se to mezi sebou pere. Rám zrcadla jako by směřoval dolů (perspektiva způsobuje dojem zužování) a více či méně působí uzavřeně (tvarově, tedy jako kruh), přestože je ořízlý. Naproti tomu obraz uvnitř se de facto rozevírá, do jisté míry kopíruje linii rámu, ale lampa se s budovou nestýká, ba ani nevytváří dojem, že by se setkat měly. Další faktor, který má jistě vliv, je souboj oblých a hranatých tvarů.
Možná je škoda, že je linie kruhu přerušena již zmíněným ořezem, uměla bych si zrcadlo přeci jen představit trošku jinak umístěné do formátu. Další záležitostí, která na mne působí negativně, je šum.