Úvod

V této situaci se ocitl každý kouzelník účastnící se více či méně bojové hry: nezapojí se do bitvy, velkou část herního sezení může pouze prosedět a radit svým bojověji zaměřenějším druhům ve snaze ušetřit magenergii, protože později může potkat něco daleko horšího, nebo bude potřeba kouzla pro rychlý ústup. Ještě horší situace nastává, pokud je dobrodružství kombinované s vyšetřováním či překonáváním překážek, kdy je magie nenahraditelná. Kouzelník nejen, že pročeká herní čas vyčkáváním na finálního bosse jako je to v případě ryze bojových dungeonů, ale obává se seslat každé užitečné kouzlo. V zásadě tak připravuje družinu o možnosti elegantních řešení situace, nebo naopak o možnost přežití pokud nápadité nebojové kouzlo sešle. Slovy PJe je přítomnost kouzelníka v družině nevypočitatelným elementem – nikdy neví, jak se kouzelník zachová, zda využije svých možností při pomoci s překonáváním překážek, nebo naopak v boji. Pokud šetří magenergii v boji (či ji neuváženě použil dříve), velká část hráčů kouzelníků se začne nudit, vymýšlí, čím by se v bitvě zabavili, čímž mohou pokazit herní sezení i celé skupině. A nejen tím – kouzelník bez magenergie v bitvě je velmi křehká figura, kterou je třeba chránit.

Týmový kouzelník přizpůsobuje své plány s denní magenergií družince a jejímu dennímu plánu, sólista jedná dle své vlastní úvahy bez ohledu na potřebu družiny, ale vždy je nějaké plánování a omezování se nutné. Nudícího se kouzelníka zažila, troufnu si říct, téměř každá družina. Mnozí PJové se následně snaží řešit situaci stylem „jeden boj za den“, kterýžto nemusí korespondovat s příběhem (vrah už je někde za městskými hradbami), lektvary doplňujícími magenergii a podobně.
Tento příspěvek si vzal za cíl řešit situaci umírněněji než „modré lahvičky“.

Problém se však netýká jen kouzelníka, ale i ostatních magických povolání stavěných na týmovou hru a boj – především chodce, který plánuje, zda smí seslat dvojitý sek, nebo raději šetřit magy na tolik nutné léčení. Jestli bude potřebovat za svědka zvíře, se kterým by promluvil, nebo náklonnost a respekt poutníků na cestách v rámci kouzel pocestných, o Magickém zrcadle nemluvě. Rozhodnutí, ať je jakékoli, velmi často činí hráče nespokojeným (kdybych neseslal dvojitý, mohli bychom zjistit tohleto, ale nemuseli bychom přežít, jenže kdybychom to zjistili, nemuseli jsme se do té bitvy vůbec dostat…).

Odvážím se říct, že jde o problém starý jako DrD samo, jeden z (mnoha) aspektů, proč jej tolik hráčů považuje za špatný systém, protože při svých vlastních zkušenostech s ním se pouze neustále omezovali, stále něco nesměli a následně se nebavili, nehráli efektivně.

Jisté řešení, jak vyvážit oldschool pojetí her na hrdiny a najít rovnováhu mezi taktickou a příběhovou hrou, je zavedení “bitevní magenergie“

Dva druhy magenergie

Magické povolání získává dvě „nádoby“ na magenergii, navzájem neslučitelné, nezaměnitelné.
Jednu nádobu zaplňuje klasická magenergie, kterou využívá mimo bitvu. Pro tuto platí veškerá pravidla uvedená v příručkách – obnovuje se meditací/ostřením vůle po důkladném odpočinku, tedy zpravidla jednou za 24 hodin. Sesílají se za ni všechna mimobojová kouzla (ale i bojová pro nebojové použití – např. ochranná kouzla sesílaná preventivně během dne pro případ napadení, chodcovo Magické zrcadlo atp.).

Druhou nádobou je magenergie bitevní, za kterou se sesílají kouzla v bitvě nebo při bezprostřední přípravě na ni. Jedná se o veškerá kouzla ochranná, útočná, úniková, pohybově-taktická (přesuny hyperprostorem na vhodnější stanoviště). Tato magenergie je jednorázová pro každou bitvu. Po ní postava potřebuje směnovou meditaci (nikoli hlubokého stavu, jako jsou ranní duchovní cvičení) aby se jí bitevní zásoby opět doplnily na maximum. Mezi onou bezprostřední přípravou a bitvou není možné magenergii doplnit .
Je možné stanovit počet doplnění za den, ale to opět čaroděje/chodce znevýhodňuje oproti ostatním povoláním. Jednoduše počet bitevních magů je úměrný bojovnosti družinky/zaměření hry/hernímu stylu skupiny.

Maximální hladina magenergie v obou nádobách je stejná – magikovo skutečné maximum. Tedy má-li čaroděj např. 40 magů, může je věnovat do kouzel vyšetřovacích (Čtení myšlenek, Najdi předmět, Neviditelnost, Cizí uši, Zlom kouzlo…), k překonávání překážek (Hyperprostor, Neviditelnost, Metamorfóza, Leť), ochranám mimo bitvu (Zdvojení, Ochrana před šípy) za použití normálních pravidel. Jakmile „naskočí bitva“, či se k ní schyluje, aktivuje se druhá nádoba a z ní může čaroděj vybrat druhých, čerstvých a na obecných zcela nezávislých 40 magů pro kouzla útočná (Blesky všech barev), ochranná (Zdvojení, Magický štít, Pavéza), taktická a ústupová (Hyperprostor, Neviditelnost), posilující (Rychlost). Tyto magy se po skončení bitvy zregenerují, pokud má čaroděj čas si směnu odpočinout. Do další bitvy přichází s plnou zásobou nových 40 bitevních magů, ale již třeba i vyčerpanou zásobou „obecných“ magů.

Posouzení, kdy již nastala bitva a kdy ještě ne, je na PJi. Přes takovou úpravu stále s obecnými magy musí čaroděj nakládat obezřetně. A stále čaroděj na 9. úrovni se dvěma Černými blesky odstaví v jedné bitvě sice dva nepřátele, ale válečník na stejné úrovni je stále podstatně ničivější (navíc čaroděj potřebuje nejen metat blesky, ale i se chránit, či mít rezervu pro útěk…). A konečně, pravděpodobnost na sesílání kouzel je nezměněná, tedy stále se může stát, že v krizové situaci kouzlo selže (jen selhání kouzla mimo krizovou situaci je méně fatální, zbytečná ztráta magenergie nebolí tolik).

Výhody jsou zřejmé:

• Čaroděj se nemusí obávat vymýšlet kreativní řešení za pomoci magie při překonávání překážek aniž by hrozilo, že jeho magenergie bude chybět v důležitém střetu později.
• Hráč čaroděje se naplno může zapojit do bitvy, taktiky, snažit se být užitečný doopravdy, nejen pseudoužitečný házením kamení, flakónů, lahví s olejem, čímž nadělá často více škody, než užitku. Minimálně se zdržuje vyhodnocování souboje o aspekty, které nemusí mít zásadní vliv na jeho průběh (čímž nechci říct, že občas dobře umístěná lahev s olejem není to nejlepší, co se dá vymyslet).
• Hráč čaroděje si zahraje, čaroděj získá na vážnosti.
• Křehkost čaroděje se trošinku zmírní – může si dovolit sesílat ochrany.
• PJ se nemusí obávat aktivně proti družině používat protimagické ochrany, démony požírače apod. – ztráta kouzelníkovy magenergie zdaleka neznamená tolik, stále může být družině alespoň částečně užitečný.
• Vyváží se čaroděj-nepřítel stojící proti družince, který má magy proti ní připraveny vždy a čaroděj-hráč, který šetří, spekuluje, rozvažuje každý mag a většinou svého rozhodnutí lituje (ať zvolil zapojit se do bitvy, či nikoli).

I nevýhody jsou nasnadě:
Jsou typy hráčů, kteří musí za každé situace být králi sezení, v každém případě alespoň udeřit holí, když nemají magy, když je mají, tak ve velkém sršícím bum vypálit veškerou magenergii v první bitvě. Ti do dneška trpěli na to, že mají magenergii jen jednu (a velmi často je záhy hraní kouzelníka přestalo bavit). S bitevní magenergií o toto omezení přicházejí, což nemusí dělat dobrotu. Každá bitva se může změnit v serenádu blesků, kdy se ostatní družiníci příliš nezapojí. Zde je třeba situaci řešit vnitrodružinově domluvou, nebo z PJovské moci lepším taktizováním za nepřítele, změnou obtížnosti bitev, protimagickými ochranami (např. magické zrcadlo chodce). Na druhou stranu, když se takoví hráči mohou vyřádit, může to i celkově pomoci kvalitě sezení. Stále věřím, že více družinkám bitevní magenergie pomůže, než ublíží.
Druhou nevýhodou je, že s touto úpravou se kouzelník stává skutečně nebezpečným a každý rozumný nepřítel, který figuru vyhodnotí jako kouzelníka, jej bude považovat za jeden z primárních cílů. Přestože si tedy kouzelník může dovolit sesílat ochrany, častěji mu půjde o život.

V případě chodce není situace tak závažná, přesto i jemu bitevní magenergie pomůže natolik, že se alespoň přiblíží pravidlovému heslu „je v boji skoro tak dobrý jako válečník“. Dokonce v případě chodce lze uvažovat o třech nádobách: bojové, léčivé a obecné (za kterou sesílá Mluv se zvířaty, posílení stopování, psychická kouzla pocestných). Kam spadají kouzla typu Úder záleží na přístupu ke hře – některá skupina je může vyhodnotit jako jasně bojová a tedy regenerovatelná, jiná jako obecná a tedy jednorázová.

Obdobně lze postupovat i u dalších magických povolání, která se cítí v družinách složených ze zlodějů a válečníků nedoceněná. Jedná se o různé kněží, zaklínače, nekromanty. Pouze zhratelnění alchymisty je třeba hledat jinde.

Zvláštní případy

• Kouzelníkův přítelíček disponuje bitevní magií pouze pokud je v dosahu svého pána. Pokud je na vlastní misi, má jen jeden rezervoár magenergie, ze kterého sesílá i případná bojová kouzla. Jakmile je v blízkosti pána, jeho obecný rezervoár i když předtím z něj sesílal bojová kouzla, se nedoplní. Pouze po bitvě zatímco kouzelník sám medituje, může přítelíček z jeho aury doplnit novou bitevní magenergii, kterou opět může použít pouze v pánově blízkosti. V moment, kdy se z ní dostane, opět má jen již dříve načatou obecnou. Omezení v přítelíčkově počtu kouzel na den se rozkládá na bitevní a nebitevní. Pokud je u pána, pak v každé bitvě může seslat tolik kouzel, jaké činí jeho maximum, stejně tak obecných nebitevních. Pokud je mimo dosah, má počet daný právě jen obecný.
• Démon požírač magenergie současně požírá obecnou i bitevní magenergii. Jakmile se magik dostane z jeho vlivu, může si bitevní doplnit standardním způsobem, o obecnou však přišel do následujícího odpočinku. Při požírání se počítá, jakoby démon sežral pouze jeden mag za oba dva (při vyhodnocování naplněnosti). I když ve chvíli, kdy je magenergie požírána nehrozí žádná bitva, kouzelník do nejbližší následující bitvy nastupuje s magenergií sníženou působením démona.
• Welfův lektvar zvyšující inteligenci a tím pádem ovlivňující počet magů zapůsobí na obě nádoby magenergie stejně. Podobně např. upíjení úrovní poznamená obě nádoby naprosto stejně – sníží se jejich horní hranice o stejný počet magů. Aneb hodnoty maganergie jsou si zcela rovnocenné.

Vázání na předmět

Jednou z možností, jak silnou schopnost omezit, je její svázání s předmětem, případně omezení úrovní. Může jít o čarodějovu hůl nebo chodecký meč. Ale v zásadě by to měla být věc, kterou může mít i postava na nízkých úrovních za určitého vynaloženého úsilí. Ideálně by její získání mohlo nabídnout příběhový potenciál. Může se jednat o vzácný klenot, drahokam, zhmotnělou esenci magenergie, hůlku vytvářenou na míru z určitých ingrediencí. Pro chodce se nabízí „dar přírody“ získaný za neobvyklých okolností, ať je to žalud z posvátného dubu, mušle z mořské svatyně, kamínek z přírodního zřídla…

Tento předmět se aktivuje rituálem spojení. Při něm v obvyklých světech DrD může vstoupit „démon bitevní magenergie“, který propojí svůj osud s magikovým. Ve světech bez démonů může jít o dotyk patronského božstva, esenci přírody či magie obecně, nebo prosté aktivování zvláštních požehnaných struktur předmnětu a synchronizace s danou osobou. Jiný magik než ten, který předmět vytvořil, jej nedovede použít, i když rozpozná účel.

V případě, že je předmět ztracen, zničen či odcizen, může magik provést rituál obdobný obřadu lámání hole a své pouto s předmětem přerušit. Později věnovat úsilí získání nového, kdy záleží na okolnostech ztráty, zda bude postava trestána delší dobou bez možnosti regenerace či nikoli. Příliš nedoporučuji kupování nového základového předmětu za x zlatých, snad jedině v případě, že se jedná již o xtý ztracený předmět v řadě.

Pokud se to PJi hodí do světa a příběhu, mohou tyto předměty umožňující regeneraci bitevní magenergie získávat časem další schopnosti, sílit spolu s postavou, až se z nich třeba stane základ čarodějovy hole či klenot do hrušky chodeckého meče a mohou takto nahradit démony předmětům příslušící (chodec pak regeneruje bitevní magenergii při cvičení se svým mečem).

Příklad

Čaroděj Aleš je na 8. úrovni, má inteligenci 18 a ráno po zaostření vůle 43 obecných i bojových magů. Aleš je opatrný, ráno po probuzení družinový hraničář hlásí přítomnost stop skřetích zvědů v blízkosti tábořiště, tedy nechce ponechat nic náhodě a po dohodě s družinkou při opouštění tábora sesílá Ochranu před šípy, která vydrží celých 10 směn (skoro 2 hodiny) za 9 magů. K žádné bitvě se neschyluje, tedy se magy odečítají z obecných. Aleš má 34 magů obecných, plnou kapacitu bitevních.

Bitka je těžká, ale družina vybavená rychlostmi a obří sílou tentokrát od alchymisty, přežije. Po ní si Aleš opět odpočine s talismanem. Bitevní magy se vracejí na maximum.
Během výslechů se zdá, že náčelník skřetů je svázán nějakým psychickým kouzlem, aby nemohl prozradit důležitou informaci. Šaman je mrtvý a jediný, kdo by to mohl vědět je jeho učedník, který však odmítá spolupracovat. Čtení myšlenek se Aleš domnívá, že by nemuselo být účinné, že tihle šamani jsou verbež prohnaná. Družina tedy sezná, že troška brutality by mu mohla rozvázat jazyk, ale skřeti jsou na brutalitu zvyklí. Mágův velký mix ovšem jako mistrovský kousek brutální magie dokáže podlomit kolena i šamanskému učedníkovi. Aleš jej sesílá na vyhlédnutého mladého skřetího vojáka s očekávanou nízkou životaschopností. Jedná se o kouzlo zastrašovací, nikoli bitevní a Alešovi se odečte 5 obecných magů, výměnou je hromádka slizu a mluvící šamánek. Alešovi zbývá 25 obecných magů. Dozvěděli se, že náčelník je pod vlivem Hypnózy za 18 magů (je na 9. úrovni). Aleš se s pravděpodobností úspěchu 55% (šaman byl na 7. úrovni) může pokusit seslat Zlom kouzlo, které ho bude stát 18+6=24 magů. Zbyde mu ten den 1 obecný mag a cítí se jako plnohodnotný, ba nenahraditelný člen družiny. Možný noční přepad ho netrápí, v záloze má další várku bitevní magenergie.

Závěr

Možná máme štěstí v herních skupinách – nenacházejí se mezi námi žádné nevybouřené krvelačné typy, které se musí angažovat za každou cenu. Např. jeden z kouzelníků když vidí, že bitva je zcela pod kontrolou, si obvykle dovolí prohlásit, že zapojovat se v takové situaci je pod jeho úroveň a nechá konat hrubou sílu – tedy hraje v onom do dneška vnucovaném stereotypu čaroděje (stojí stranou a sleduje) ne proto, že jsou tak nastavena pravidla, ale proto, že si tak hráč svou postavu představuje. Zatímco druhý se vrhá do bitvy bleskem i holí.

Příspěvek je myšlenkovým dílem celé herní skupiny.