Rozvoj DrD

Vlčí mory Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 14

Poznámka autora

V pravidlech o Vlčím moru píšou toto: Vlčí mor je svazeček sušených bylin, které účinkují proti některým nestvůrám. V souboji se využívá stejně jako svěcená voda a platí pro něj stejná pravidla, ovšem s tím rozdílem, že svazeček sám žádné zranění způsobit nemůže. Jestliže na danou nestvůru nepůsobí, není možné jí vlčím morem jakkoliv zranit. Já jsem tuto myšlenku rozvedl a pokusil se Vlčí mor popsat trošku podrobněji.

Text nadále obsažen v tomto textu kurzívou, značí informace určené Pánům Jeskyně. Hráči ať je nečtou.

Historie

Vlčí mor je ve světě již známá a hojně používaná bylina. Zmínky o ní sahají do dávných dob a hledat její původ v zašlých listech pergamenů zapomenutých knihoven by bylo marné. Totiž je vysloveně známo, že co se této byliny týče, její historie není sjednocená a koluje mnoho pravd a lží o jejím původu. Sehnat spolehlivý zdroj informací o této bylině je tedy takřka nemožné. Každá zem si její původ vykládá jinak, každá má svou verzi. Též se nikdo nemůže shodnout, jak původní bylina vypadala, jelikož dnes se vyskytuje nespočet druhů a modifikací této byliny. Pokud budou dobrodruhové hledat dostatečně dlouho a zeptají se astrálních sfér, řeknou jim asi toto:

Prapůvodní bylina Vlčího moru, tedy bylina, která má odpuzující a zraňující účinky zejména na lykantropy, vznikla z bylin: Luando Cestelan, neboli ČernéhoPampelišku a byliny Adamanta Suliel, která je známá spíše pod názvem: Planík Trojlistý.

Černý Pampelišek

(Luando Cestelan)

Černý Pampelišek je známá jedovatá bylina. Má dužnatou a pevnou lodyhu. Na jejím konci najdeme stejný květ, který má obyčejná pampeliška. Ovšem tento květ, má temně černou barvu a kvete jednou za rok, vždy v den jarní rovnodennosti. V tento den se tato bylina sbírá a ještě za čerstva se z ní získává jedovatý extrakt, který je obsažen v dužnaté lodyze. Tento extrakt má jasně rudou barvu, je bez zápachu a je lepkavý. Při pozření jedovatého výtažku z této byliny, se do půlhodiny dostaví malátnost a únava. Postava si hází proti pasti: Odl ~ 8 ~ omdlí/neomdlí. U slabších jedinců může dojít dokonce i k mdlobám. Tato bylina se vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách, spíše v horských oblastech. Její výskyt je poměrně hojný.

Planík Trojlistý

(Adamanta Suliel)

Planík Trojlistý je na rozdíl od Černého Pampelišku vzácná bylina s omezeným výskytem. Ovšem i přes její nedostupnost je, zejména u bohatších vrstev, velice známou a oblíbenou bylinou. Její cena je ovšem vysoká a pohybuje se řádově kolem 10 zlatých za jednu bylinu. Planík Trojlistý je popínavá rostlina, která roste zejména ve vlhčích oblastech. Potřebuje velmi úrodnou půdu a vlhké podnebí. Dodnes se neví proč se vyskytuje pouze na jednom druhu buků, a to jen v omezené míře. Její výskyt je spíše lokální a tak jsou známá místa, kde pravidelně roste. Květ Planíku je tvořen maličkými lístečky s jediným prašníkem. Okvětní lístky mají ale jasně tyrkysovou barvu a kvetou na jaře, ojediněle ještě v létě.

Sušené okvětní lístky Planíku mají silně halucinogenní účinek. Po vypití čaje z takovéto byliny, se do deseti minut dostaví euforie a uvolnění. Tento halucinogenní stav vydrží přibližně tři hodiny. Stav je doprovázen změnou vnímání barev a zvuků. Na tuto bylinu se velmi rychle získává závislost.

Sféry dále tvrdí že, spojením těchto dvou bylin vznikla zmutovaná verze obou rostlin a výsledek dal vzniknout právě Vlčímu moru. Dodnes se neví, jak po ty dlouhá léta mohly obě byliny kvést na stejném místě, aby se vzájemně ovlivnily. Černý Pampelišek roste v horských oblastech, Planík Trojlistý naopak v nížinách v listnatých lesích. Tuto informaci neposkytují dodnes žádné prozkoumané sféry. Ovšem spojením jedovaté rostliny a halucinogenní byliny, vznikla rostlina, která měla na lykantropy podobné účinky jako stříbro. Tuto rostlinu Vlčího moru elfové nazývají: Asfodell, trpaslíci: Harragas a učení lidé: Lalaith Sur. Tato bylina je též nejrozšířenější.

Druhy

Vlčí mor Obecný

(Lalaith Sur)

Tato nejrozšířenější modifikace Vlčího moru roste převážně v lesích. Ovšem jsou známy případy, kdy se zabydlela i v horských oblastech, ovšem jen vzácně. Tato bylina si libuje na vlhkých, stinných místech. Najdeme jí tedy poblíž hlubších lesů, studánek a mechů. V temných hvozdech je rozšířenější.

Vlčí mor Obecný, je šedá rostlina s nenápadnou lodyhou. Řapíkaté listy rostou po celé délce lodyhy a jsou silné a dužnaté. Květ Vlčího moru má podobu velké bobule, na jedné rostlině najdeme až šest takovýchto bobulí. Bobule jsou šedostříbrné, v měsíčním svitu lehce září matným vnitřním světlem. Tato sušená bylina se používá zejména k zaplašení lykantropů a to hlavně vlkodlaků. Mezi prostými lidmi je rozšířená fáma sbírání této byliny za úplňku, pro zlepšení účinnosti na vlkodlaky. Avšak účinnost bylin se spolehlivě zaručí kvalitním sušením.

Vlčí mor Modrý

(Caloce di Amanita)

Vzhledem velmi podobný Vlčímu moru Obecnému, až na to že bobule jsou tmavě modré. Při sušení této rostliny též vznikají štiplavé dráždivé výpary, které jsou pro Modrý Vlčí mor typické. V elfském jazyce se tato rostlina nazývá: Esculenta, trpaslíci pro tuto bylinu název nemají.

Vlčí mor Zlatý

(Peltata Apifera)

Odborný název Peltata Apifera je původně elfský název pro tuto bylinu, jelikož se vyskytuje převážně v elfských lesích. Lidé potom jejich název převzali a přivlastnili si ho. Vlčí mor Zlatý, roste jako popínavá rostlina na všech druzích dubů. Je to cizopasná rostlina pokrývající po drobných částech kmeny stromů. Její zabarvení je zelenožluté, na podzim tento mech zcela zežloutne a září jako zlatavý závoj *odtud název* Zajímavé též je, že účinky tohoto Vlčího moru jako u jediného druhu, jsou nejsilnější za čerstva. Sušením o svojí moc bylina přichází, kompletně vysušená svoje účinky takřka ztratí.

Pokud budou hrdinové více zkoumat původ této rostliny, elfí knihovny jim mohou poskytnout tyto informace:

Vlčí mor Zlatý, byl vyšlechtěn též z dvou původních bylin, ovšem u tohoto druhu vždy převládala jako dominantní bylina: Planík Trolistý, který je též popínaví. Důsledkem častějšího výskytu tzv. Zlatého kapradí, se elfové domnívají, že bylina přizpůsobila svou barvu právě tomuto zlatavému druhu.

Vlčí Zhouba

(Acer Sativa)

Jako jediný z Vlčích morů, je tento druh vypěstován trpaslíky, kteří se k této bylině hrdě hlásí. Její účinky jsou velmi silné a tajemství pro pěstování této rostliny trpaslíci majetnicky chrání. Oni sami tuto rostlinu nazývají: Achias Morhua. Elfové tuto bylinu nepoužívají, nejspíše kvůli vrozené nevraživosti mezi oběmi rasami. Vlčí Zhouba se svými účinky trošku liší od ostatních Vlčích morů, proto jí též byl pozměněn název na: „zhoubu“, místo: „moru“. Vlčí Zhouba je rudá drobná rostlinka s tenkou lodyhou. Semena této rostliny jsou pohroužena do červeného masitého pohárku zvaného míšek. Právě masný míšek je na rostlině velmi nápadný. Je temně rudý s černým žilkováním. Trpaslíci tuto rostlinu prodávají již sušenou a veškerá fakta o sušení tají. Sféry by ovšem v tomto ohledu mohly být vstřícnější.

Pokud budou hrdinové pátrat v Astrálních sférách, nebo se jim podaří získat informace od trpaslíků, dozvědí se, že Vlčí Zhoubu pěstují ve svých kamenných sídlech v nejhlubších komnatách. Půda bohatá na minerály, které se vyskytují hluboko pod zemí, dali vzniknout rudé bylině, která nepotřebuje takřka světlo ke svému růstu. O to více si to však vynahrazuje vodou. Musí být pravidelně třikrát denně zalévána, na hydrataci je velmi háklivá. Stačí jeden den nezalít a je 50% šance, že rostlina uhyne. Vlčí Zhoubu potom suší v dva měsíce na velkém plechu, který je velmi jemně zespoda ohříván plameny… bylina se tak kompletně vysuší.

Vlčí mor Třítrnný

(Trilius Deleus)

Vlčí mor Třítrnný dostal název podle tří trnů, které zdobí každý list na této rostlině. Jedná se o rozšířenou formu Vlčího moru, snadnou pro pěstování a údržbu. Uchytí se takřka všude, jak na horských masivech, tak v deštivých nížinách. Tato bylina je skoro k nerozeznání od běžného kapradí, až na již zmíněné tři trny, které rostou na konci čepele každého listu. Ovšem přirovnat tuto bylinu ke kapradí by bylo milné, při bližším zkoumání, zjistíme, že lodyha je stejná jako u většiny morů, pouze listy, se velice podobají kapradiným porostům. Elfové nazývají Vlčí mor Třítrnný: Calimethar, trpaslíci: Gilditos.

Vlčí mor Ohnivý

(Dittus la Melaca)

Vlčí mor Ohnivý se dá sehnat pouze na černém trhu a to jen v omezené míře. Běžný člověk se s ním nikdy nesetká a jeho distribuce je ve většině zemí zakázaná. Zjistit kde takovýto Vlčí mor roste je složitý oříšek i pro zkušeného sicca, nebo theurga. Elfové dávají od této byliny ruce pryč, ale Trpaslíci jí neřeknou jinak, než Ghutto. Vlčí mor Ohnivý, je purpurově zbarvená rostlina, tvořená pouze květem a kořeny. Prodává se pouze květ, který je sušený. Také je zajímavé, že ze všech Vlčích morů, je tento druh nejvzácnější a nejdražší.

O výskytu této byliny by se postavy měli dozvědět až na vyšším levelu. Sicco může uplatnit své sítě a vyzvídat od koho byliny kupující dostává a následně z něj mámit informace. Theurg může zapátrat ve sférách, ovšem ty levnější mu informaci o Vlčím moru Ohnivém vůbec nemusí poskytnout. Vlčí mor Ohnivý se vyskytuje vzácně poblíž sopečných oblastí. Velmi bohatá půda na živiny a minerály, dali vzniknout mutaci Vlčího moru, který svým malým vzrůstem koncentruje veškerou svou sílu do purpurových listů. Ovšem lokace kde tyto mory rostou jsou opatrovnicky hlídány jejich majiteli a ceny za jednu rostlinku mohou být ve městech až přehnaně navýšeny. Při náhodném setkání hrdinů s touto rostlinou, je skoro jistá šance, že bylinu nepoznají, pokud se o ní některý ze členů konkrétně a dostatečně dlouho nezajímá.

Účinky

Vlčí mor Obecný

Vlčí mor Obecný je útočná bylina účinkující zejména na Vlkodlaky. Ani v lidské podobě nemá vlkodlak bylinu rád. Smrdí mu, v jídle by jí poznal… při pozření je mu z byliny špatně. Může zvracet a být mu nevolno.Ve své zvířecí podobě se vlkodlak byliny bojí a vyhýbá se jí jen co to jde. Při kontaktu byliny s holou pokožkou vlkodlaka ho bylina popálí za 1k6+3 životů. Při kontaktu byliny s vlhkým částem těla (oči, ústa) je bylina dráždivější a působí zranění: 1k8+2 životů.

Na krysodlaky tato bylina působí méně. Ve své lidské podobě krysodlakovy takřka nevadí, ve zvířecí podobě mu způsobí škody mnohem menší: 1k4 životů a to i při zasažení úst, nebo očí.

Medvědodlakům a Tygrodlakům Vlčí mor Obecný nevadí.

Vlčí mor Modrý

Vlčí mor Modrý je nejúčinnější na Krysodlaky. Dráždivé účinky jsou stejné, jako u Vlkodlaka a to v lidské i zvířecí podobě. Tedy: 1k6+3 životů na holou kůži, na ústa a oči: 1k8+2 životů.

Naopak vlkodlaky Vlčí mor Modrý zase tak nerozhází a platí pro ně to samé, co pro krysodlaky na Vlčí Mor Obecný. Tedy: 1k4 životů.

Opět tato bylina nemá žádné účinky na Medvědodlaky a Tygrodlaky.

Vlčí mor Zlatý

Vlčí mor Zlatý má velmi omezené účinky na Krysodlaky a Vlkodlaky. Oběma ubírá 1k4 životů.

Ovšem jiná reakce byliny, je na Tygrodlaky. Těm tato bylina vadí jak v lidské tak ve zvířecí podobě. V lidské podobě Tygrodlaka zraní za: 1k8 životů, ve zvířecí podobě za 1k10+4 životů. Tygrodlaci tuto bylinu vysloveně nesnáší, mají z ní panickou hrůzu, proto je výskyt Tygrodlaků v oblastech elfských obydlích, zejména pak pokud poblíž roste tato bylina velmi vzácný. Při zasažení očí, je past: Odl ~ 8 ~ oslepení/neoslepení. Výsledné oslepení je dočasné a postavě pálí oči po dobu 1k6 směn.

Na Medvědodlaka tato bylina nemá žádný účinek.

Vlčí Zhouba

Jak jsem již psal, Vlčí Zhouba má od ostatních Vlčích morů trošku odlišné vlastnosti. Vlčí Zhouba je zákeřná bylina, která nemá žádné zraňující účinky při doteku s kůží, nebo jiných částích těl lykantropů. Ovšem jiné účinky má v jejich trávícím ústrojí. Pokud lykantrop tuto bylinu pozře, do jedné směny pocítí v těle nepříjemné pálení, které postupem času sílí. Ke konci lykantrop doslova prožívá muka, jakoby mu vnitřnostmi teklo rozžhavené stříbro. Další zvláštností je, že při samotné konzumaci Vlčí Zhouby lykantropové necítí žádné pálení, ani jiný varovný faktor. Své smrtící účinky bylina získá teprve při kontaktu se žaludečními šťávami. Zasažený lykantrop bude zraněn za: 1k6+10 životů a ještě hází proti pasti: Odl ~ 8 ~ omdlení/neomdlení. Veškeré toto zranění je totožné jak v lidské, tak ve zvířecí podobě.

Tato bylina působí na všechny lykantropy, výjimkou Tygrodlaka, kterého při pozření zraní pouze za 1k6+3 životů a na past si nehází.

Nutno podotknout, že tato bylina je mezi lykantropy docela známá a tak přinutit nějakého z nich k pozření této byliny bude nadmíru složité.

Vlčí mor Třítrnný

Vlčí mor Třítrnný není moc velkým postrachem Krysodlaků a Vlkodlaků, oběma způsobuje zanedbatelné zranění: 1k4 životů. Ovšem ne tak na Medvědodlaky. V lidské podobě Medvědodlaka zraní za: 1k6+2 životů, ve zvířecí podobě za 1k10+ 4 životů. Na Tygrodlaka tato bylina nemá žádný účinek.

Vlčí mor Ohnivý

Tento nejsilnější z Vlčích morů má silné účinky na každého lykantropa a to jak při kontaktu s pokožkou, tak při pozření. Následující výpis dělí lykantropy podle tříd, před lomítko je uvedeno zranění dotykem v lidské a za lomítkem ve zvířecí podobě.

  • Krysodlak: 1k6+5 / 1k4+10 životů
  • Vlkodlak: 1k8+10 / 1k10+10 životů.
  • Medvědodlak: 1k6+12 / 1k10+20 životů.
  • Tygrodlak: 1k6+12 životů / 1k10+20 životů.

Při pozření této byliny zraní každého lykantropa za: 1k12+4 životů.

Hledání

Najít Vlčí mor běžně v přírodě, vyžaduje značnou část trpělivosti a znalosti, proto není tak jednoduché vyrazit do lesa a přinést si s sebou třeba svazeček Zlatého Vlčího moru. Každá bylina má své lokality, jedna je vzácnější, druhá běžnější. Zde uvedu obecný přehled každé byliny a její procentuální hodnotu nelézt ji volně v přírodě. Podotknu že uvedená procenta jsou orientační, vždy se vztahují na akci: „Hledání“, postava vždy musí vědět jak bylina vypadá. Pokud postava též neví kde hledat, třeba se babky kořenářky nezeptala, kde se byliny vyskytují, šance na výskyt, se u každé byliny se sníží o 30%. Tedy je skoro nemožné, najít vzácnější kousky, jen tak při procházce lesem.

V následující tabulce je uvedena šance na nalezení ve volné přírodě, v závorce je uveden bonus pro alchymistu, pokud bylinu hledá pomocí vidění magenergie. Pokud bylinu hledá hraničář, přičte si 2%, pokud chodec: 4%, pokud druid, přičte si 6% k nalezení. Vlčí Zhouba se ve volné přírodě nevyskytuje.

Obecný 80% (1%)
Modrý 60% (3%)
Zlatý 30% (4%)
Třítrnný 70% (2%)
Ohnivý 5% (5%)

Pokud postava daný druh zkoumá a o bylinu se zajímá *počítej každý druh zvlášť*, může si při hledání přičíst až 5% k nalezení.

Kombinace

Pán jeskyně může tyto byliny jakkoliv kombinovat, spojovat jejich účinky a vymýšlet nové. Však musí dát pozor, aby to se sílou nepřehnal. Lykantropové mají obecně poměrně dost životů a Vlčí mory se dají využít jako účinná zbraň, místo Stříbra. Však pokaždé pamatuj, že kombinace těch silnějších Vlčích morů, které jsou už sami o sobě vzácné a drahé, nesmí být přehnané. Můžeš si pomoci jednoduchým pravidlem, že ty obyčejnější a levnější Vlčí mory, působí pouze na nižší lykantropy (Krysodlak, Vlkodlak) a i jejich síla musí být úměrná k jejich životaschopnosti. Naopak takový Medvědodlak, nebo Tygrodlak, mohou dosáhnout až přes 100 životů, tedy tam se můžeš s účinností troškou rozšoupnout. Pamatuj ale vždy, že taková silná bylina bude drahá a vzácná a hrdinové by s ní měli šetřit.

Jiné využití

Vlčí mory se často používají, zejména v klidnějších oblastech, též jako koření. Zde uvedu malý soupis každé byliny a její využití v mimo-oborových sférách.

Vlčí mor Obecný

Vlčí mor Obecný se používá též jako koření. Po vysušení lístků a jejich následném rozemletí, se používá jejich podmanivé kyselosladké chuti.

Vlčí mor Modrý

Vlčí mor Modrý je též vítanou ingrediencí v kuchyních. Připravuje se obdobným způsobem, ale místo lístečků, se rozemílají ony jasně modré bobule. Šťáva z těchto bobulí je božsky sladká a používá se zejména na dezerty a sladké přílohy, pro její chuť a esteticky modrou barvu.

Vlčí mor Zlatý

Vlčí mor Zlatý je využíván zejména elfy, též jako účinná léčivá bylina. Tento Vlčí mor léčí postavy nepostižené lykantropií a to za: 1k6 životů.

Vlčí Zhouba

O této rostlině zatím nejsou známy jiné využití, než ke které je předurčena. Stejně tak její odporně hořká chuť, co přebije a zkazí veškeré jídlo, jí činí v oboru gurmánství nevítaným hostem.

Vlčí mor Třítrnný

Vlčí mor Třítrnný se používá též při modlitbách, kdy se lístky tohoto keře, používají místo kadidla. Náboženský význam tato bylina rozhodně má. Fakt je že odpuzuje lykantropy, což si většina knězů přirovná i ke zlým duchům a tak se z této byliny stala v mnoha oblastech universální bylina proti všemu zlému. Naneštěstí jsou kromě podmanivé vůně, ostatní účinky neprokázané.

Vlčí mor Ohnivý

Pro svojí vysokou cenu a vzácnost, by bylo barbarské a netaktní používat tuto bylinu k jiným věcem, než byla předurčena. Když už jí někdo získá, většinou ho ani nenapadne použít jí k něčemu jinému.

Jakožto Pán Jeskyně máš ale volnou ruku a můžeš této bylině přisoudit i některé zajímavé vlastnosti v jiných oborech… třeba alchymie.

Cena

Cena těchto Vlčích morů se liší bylina od byliny, opět uvedu výčet bylin a jejich finanční dostupnost:

Vlčí mor Obecný

Nejrozšířenější z Vlčích morů. Cenová relace se pohybuje tak okolo: 4stříbrných za svazeček. (svazeček činí zhruba: 4-6 jednotlivých rostlin).

Vlčí mor Modrý

Tato rostlina je výrazně dražší než Vlčí mor Obecný. Vlčí mor Modrý, je totiž výrazně vzácnější bylina a cena jedné rostlinky se pohybuje okolo: 8 stříbrných.

Vlčí mor Zlatý

Ne li ještě vzácnější odrůda Vlčího moru, rostoucí pouze na dubech, dělá z tohoto moru nedostatkové zboží, které vyvažuje vysoká cena, a to za cenu 10 zlatých za jednu snítku. (Jelikož se jedná o mechovitou rostlinu, počítej snítku, jako svazeček o váze jedné mince)

Vlčí Zhouba

Utajovaná bylina, nedostatkové zboží. Pouze někde jí prodávají a to pouze trpaslíci. Ostatním rasám jí nesvěří. Cena jedné rostlinky, pro své zákeřné účely mnohokrát převyšuje již zmíněné odrůdy Vlčích morů a tak můžete za jednu rostlinku zaplatit až: 20 zlatých.

Vlčí mor Třítrnný

Toto je skoro stejně rozšířená bylina, jako Vlčí mor Obecný. Prodává se po svazečcích a to za cenu 5-7 stříbrných za jeden svazeček.

Vlčí mor Ohnivý

U této byliny se ceny nejvíce liší… může stát jak 50 zlatých, tak 100. Záleží na místě, na výskytu a na poptávce. Ale vůbec zjistit kdepak se tato rostlinka prodává, je velmi složité.

Destiláty

Vlčí mory obecně, jsou též velmi cennou surovinou, zejména pro alchymistu a jejich obory. Zručný alchymista může z vzácnějších Vlčích morů vydestilovat slušné množství magenergie, tedy tyto byliny najdou uplatnění i v tomto odvětví. Bylo by dobré ještě zdůraznit, že Vlčí mory v oblasti alchymie už zakořenily a tak jejich využití je známo spíše tam, než třeba v boji proti lykantropii. Proto uvádějící cena, je cena spíše v obecně rozšířených zemích, kdy dobrodruh s mečem na zádech, žádající si o pár snítek Vlčího moru, je spíše neobvyklý pohled, oproti alchymistovy, který opět shání Vlčí mor Zlatý, pro své každodenní pokusy a omyly. V oblastech vyspělejších zemí, kde se Vlčí mory uchytily i jako bojový prostředek, se ceny mohou drobně zvednout.

Opět uvádím seznam bylin a množství magenergie, kterou je schopen alchymista z těchto bylin vytěžit.

V textu vydestilovaná megenergie, představuje *obecnou maximální vytěžitelnou hodnotu*

Vlčí mor Obecný

Vlčí mor Obecný se zapsal do dějin alchymie, jako velice běžné a levné činidlo. Z jednoho svazečku zručný alchymista, dokáže vytěžit až 3 magy. Také díky zdánlivé jednoduchosti, která při práci tuto rostlinu doprovází, se právě Vlčí mor Obecný, používá jako začátečnické činidlo pro začínající alchymisty.

Vlčí mor Modrý

Vlčí mor Modrý je typický zástupce pro pokročilejší destilace. Vydestilovat magenergii z této rostliny je trošku složitější, ovšem z jedné rostliny je takto možno získat až 5 magů (opět hodnota za rostlinu, né svazeček.)

Vlčí mor Zlatý

Rostlina určená pro zkušené alchymisty. Z jedné snítky (viz. Cena) lze vytěžit až 10 magů.

Vlčí Zhouba

Rostlina určená pro velmi zkušené alchymisty. Z jedné rostliny lze vytěžit až 20 magů.

Vlčí mor Třítrnný

Tato rostlina žádnou magickou esencí neoplývá, destilovat magie, tudíž z ní nejde. Její cena je spíše vyvažována křesťanskou symbolikou, než alchymistickou cenností.

Vlčí mor Ohnivý

Tato bylina ještě není zcela prozkoumána a ani hranice její magické podstaty, Záleží na zručnosti alchymisty, kolik magů z rostliny získá, ovšem důležité je podotknout, že destilace této byliny je velmi složitá.

Jakožto Pán Jeskyně, vol úměrně počet vydestilovaných magů a pečlivěji vol kolísavou hranici podle nálezu. Určovat přesnou míru horní hranice magenergie, Vlčího moru Ohnivého, by nebylo moudré, záleží na místě a na ceně. Pokud v tvém světe bude jedna tato bylina stát 100 zlatých, těžko poskytne asi pouhých 10 magů. Ovšem mohlo by to být zajímavé, co se následné reakce podvedeného alchymisty týče :o)

* (obecná maximální vytěžitelná hodnota)- je hodnota, kterou dostane alchymista z průměrné byliny. Samozřejmě kolik magenergie v bylině je, závisí od byliny k bylině. Tedy proto můžeš jako Pán Jeskyně, na chudších místech výskytu maximum vydestilované magenergie upravit nepatrně dolů (hory, pláně), naopak na bohatších místech (hvozdy, temné hrady), můžeš magenergii nepatrně zvýšit.

Dodatky

V pravidlech se jistě každý z vás dočetl, o Vlčím moru. Záhadné bylině, avšak místa jí v pravidlech bylo věnováno málo. Já osobně jsem se nikde nedočetl co dělá. Též cena byla relativní. Řekl jsem si, že se pokusím Vlčí mor zpracovat dopodrobna, podat Pánům Jeskyně, i hráčům podrobné informace o těchto bylinách a jejich využitích.

Odborný název v závorkách, je název, který rostlině přisoudili lidé. Nejedná se ovšem o názvy nejstarší, ty mají samozřejmě elfové. Jelikož jsem předpokládal, že lidí bude většinou ve vašich světech ponejvíc, stala se právě z lidské terminologie odborné názvy, známé učencům skoro všech ras, které se o bylinky zajímají. Názvy v elfštině, zrovna tak jako v jazyce trpaslíků, jsou pro zajímavost a Role-Playing.

A pokud se budete ptát proč tolik historie a popisů, vězte že pro mě je to důležité. Nestačí mi pouze napsat Vlčí mory a jak zraňují. Každý rostlina si zaslouží své místo, hráči by se měli dozvědět jak vypadá, jak je známá a rozšířená, co dělá a kolik stojí. Teprve rozšiřující informace pomohou zařadit v klidu a ladně Vlčí mory do vašeho světa a to je právě cíl, kterého chci dosáhnout.

Chtěl by jsem ještě podotknout, že informace, které jsem zde podal mohou též posloužit jako orientační tabulka jak Vlčí mory tvořit a že Pánové Jeskyní mají volnou ruku při tvoření. Zde uvedené informace mohou jakkoliv upravovat a měnit.

Dílko nemá za úkol podat něco nového, nebo zaujmout převratnou myšlenkou. Nejedná se o zcela novou věc a základy díla jsou pevně ukotveny v již známých pravidlech. Toto dílko jí mělo hlavně rozšířit.

Ps. Přeji příjemné hraní.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Rozhodol som sa nehlasovať, pretože neviem ako toto dielo ohodnotiť.

Teda shúhlasím s názorom že to je neprhladne napísané, a že sú tan niektoré chyby v logike ( zvlášť sa mi nepozdáva magenergia v tejto rastline).

Problém kociek a latinských názvov osobne nepovžujem za podstatný. To je asi všetko.


 Uživatel úrovně 8

Sniper: Proč nemůže být nadpis úouze tučně? Dílko jsem si sám pro kontrolu myslím kopíroval do pošty s mími tagy a vyšlo O.K.

Zombie: pro zebe možná nepodstatný rozdíl:

Vlčí mor Modrý je nejúčinnější na Krysodlaky. Dráždivé účinky jsou stejné, jako u Vlkodlaka a to v lidské i zvířecí podobě. Tedy: 1k6+3 životů na holou kůži, na ústa a oči: 1k8+2 životů.

Možnost a rozdíl hodu: 1k.6+3 a 1k.8+2

V druhém hodu je jasně vidět menší procento povedeného hodu.. střídám kostku, zvětšuji počet stran a tím snižuji % hodu lepších čísel...

Avšak chtěl by jsem se čtenářům omluviti, že hody jsou z velmi podobné hry: DnD. Jednalo se o starší pravidla kde kostky byli povíceru a my jsme je zakomponovali i do normálního drd.


 Uživatel úrovně 5

anarion: mě je jedno, jestli je nebezpečnost zásahu lykantropa do očí 5, 8 nebo 15.
Jen jsem se ti snažil ukázat, že ať ho trefíš na holou kůži, nebo na sliznice, tak zranění je při průměrném zranění nemlich stejné a rozptyl (obou!) extrémů u sliznic je pouhý jeden život, takže je nesmysl mluvit o tom, že zásah do sliznice je dráždivější než zásah kůže. Podle čísel není dráždivější, jen je o trochu více "rozplizlý" v síle účinků. Dráždivější by třeba byl, pokud by zranění byla např.: 1k6+3 proti 1k6+6.

Pokud použiji Vlčí mor jednou, tak si nepotřebuju psát co kdy a jak udělá.
Ale pokud ho budu používat systematicky (často, pravidelně, v návaznosti na další části hry), tak potřebuji dobré herní mechanizmy DrD a nějaká poměřitelná čísla. A právě zde je kámen úrazu - když to tady zaskřípe, tak zaskřípe celá hra včetně hraní role (RP). Možná slabě, možná silně a ve vypjaté situaci řešit půl hodiny kolizi s pravidly je na vraždu.

Hraní Rolí je nadstavba, reprezentovaná tím, jak výsledky z těchto mechanizmů popisují hráči a PJ. Pokud nevyužíváš pravidla DrD, pak hraješ úplně jiné pojetí a nevím, co tu děláš, když celý server je o hraní podle pravidel Dračího Doupěte ;)

Myslím si, že "Hraní Rolí" je často zneužíváno jako univerzální výmluva :o(


 Uživatel úrovně 8

anarion: tagy byly nesystémově, nadpisy se neuzavírají do < b > < /b > ale do nadpisových tagů (< hX > < /hX >, kde X je 1-7 dle velikosti nadpisu) apod. Proto jsem to celé musel překopat - ironicky částečná pomoc je občas horší než žádná.


 Uživatel úrovně 8

Sniper: Zdá se mi že původní tagy byli jinak... latinské názvy kurzívou... v dolní části nebyli nadpisi H3 ale pouze tučně... kouknu se k sobě do tagů, ale myslím si že jsou tady popletené :o)


 Uživatel úrovně 8

Zombie: První 2 rostliny jsem opravdu nerozváděl, jelikož se netýkají mého tématu... uvedu příklad:

Chci popsat bestii a nastíním evoluci, tedy strušně popíši 2 předdruhy před bestií, o které chci psát. Jedná se pouze o histroii, která je stručná... hráčům to stačí, protože popisuji druh, který popisuji, nepopisuji evoluci. Pak ale přijde hráč, kterému to nestačí a chce dopodrobna celou evoluci. Pak se tedy ptám. Kam jsme se to dostali? Ano, máš pravdu Zombie... ty informace tam být mohli... ale netýkají se támatu... je to omáčka, která ti přijde moc omáčkovitá. Stačilo jen napsat název rostliny a její popis plus kde roste...

Ano, s tím viděním přiznávám určité chyby.

K dalšímu bodu... bar ljsem nejmožnější alternativu... neb pokud by měl být předmět maximálně univerzální, nemohl by jsem napsat nic. Znám světy kde elfové žijí v horách a trpaslíci v lesích... ano, použil jsem to do světa, kde se trpaslíci a elfové nemají moc rádi. Ale vem si %, kolik světů tomuto popisu odpovíá a oklik ne. Podle mě stále uspokojivé řešení. A pokud by jsi tu větu chtěl vypustit, způsobil by jsi efekt domino...

Ohledně zásahů... pravda, ale mi si občas řekneme že je lepší hrát RP než pravidla a pokud chci zasáhnout dané místo a hraju typické Dračí Doupě 1.6, které je především o zábavě, nikoliv pravidlech není problém, aby ti dobrý PJ dal past na hození kytky do obličeje...


 Uživatel úrovně 5

Fantazy nefantazy, sci-fi nescifi, dílo obsahuje menší či větší logické chyby, o chybějících údajích pro první dvě rostliny nemluvě (Černý Pampelišek, Planík Trojlistý). Zvláště srovnám-li je s členěním informací ostatních rostlin.

Černý Pampelišek (Luando Cestelan)
Popis: Černý Pampelišek je známá jedovatá bylina.
Planík Trojlistý (Adamanta Suliel)
Popis: Planík Trojlistý je na rozdíl od Černého Pampelišku vzácná bylina s omezeným výskytem.
První věta vůbec neříká, jak je Černý Pampelišek rozšířený, to ovšem autorovi aby se o rozšířenost první rostliny neopřel při definici druhé. Růže zná každý Evropan, ale tato znalost nic nevypovídá o hojnosti výskytu a šanci nalezení.
Místo srovnání by stačilo napsat v prvním případě třeba: "Pravděpodobnost nalezení je 35%." a ve druhém "Pravděpodobnost nalezení je 6%."

Jak alchymista může při hledání používat vidění magenergie, když k úspěchu vidění magenergie je třeba směny soustředění na jeden předmět ?!
Když už akceptujeme i toto, proč alchymistovi při hledání Vlčího moru Třítrnného pomáhá vidění magenergie, když, cituji: "Tato rostlina žádnou magickou esencí neoplývá, ..." ?

Myslím si, že je chyba přiklánět se ke konkrétnímu světu:
Vlčí Zhouba (Acer Sativa): Elfové tuto bylinu nepoužívají, nejspíše kvůli vrozené nevraživosti mezi oběmi rasami.
Pravidla o nevraživosti elfů a trpaslíků nepíší ani "ň"

Kapitola Popis v sobě bohužel spojuje Vzhled, Výskyt a částečně i Účinek. Toto vynikne po shrnutí všech ůdajů dle rostlin.

Rozdílné jednotky - jednou je cena a destilace za svazek, ale zranění za jednu bylinu, jindy se všechny údaje váží na jeden kus (rostlinu).

Zásah kůže (1k6+3) versus sliznice (1k8+2):
1k6+3: rozsah 4-9, střední hodnota poranění 6,5
1k8+2: rozsah 3-10, střední hodnota poranění 6,5.
Tak nevím nevím, jestli zásah do sliznice je dráždivější.
Podívám li se na velikost zranění, v průměru dojde ke stejnému. Podívám-li se na rozsahy, pak je více (horní mez 10) i méně (dolní mez 3) dráždivý naráz.
A to se nerýpu ve faktu, že lykantropové jsou v humanoidní podobě oblečeni v šaty a zbroj, ve zvířecí je jejich kůže porostlá srstí, takže zásah "holé pokožky" je dosti problematický ("Pane, nemohl byste si odhrnout kápi, já vás něčím posypu ? Nebo jelépe se úplně vysvléci."). Stačilo to nechat na obvyklých herních mechanizmech z pravidel, jako je například svědcená voda (zásah = poranění bez ohledu na zbroj) ...

Mimochodem, zkuste použít Oměje jako koření podmanivé kyselosladké chuti ;)

Začínám mít silný pocit, že tohle použít při hře je "o ůsta". Stačí, aby se hráč trochu zamyslel, porýpal jaká je vlastně podstata nebo jen v názvech, a urthnu si ostudu :o(


 Uživatel úrovně 8

Anarion: "Proč nejsou informace v tabulkách? Tak tady jsem nevině... v díle nebyla ani jedna tabulka, to že se tady vyskytla... není mou vinou, ale budiž, niv s tím nenadělám. Ovšem i tento bod se stal terčem diskuse."

V tom jsem na vině já, byla to největší do očí bijící opakovaná část se zbytečnými frázemi, kterou jsem přetabuulkoval, protože to lehce šlo bez narušení díla. Povšimni si, že kritika nebal na to že to je v tabulce, ale že mnoho jiných věcí není v tabulkách nebo bodových seznamech, ale složitě nesystematicky sepsané, a i za to jsem strhával sám hodnocení. Na požádání komukoliv můžu poslat co bylo místo tabulky (samozřejmě mám uloženou původní verzi díla, už jsem praxí poučený redaktor ;-)), pokud by měl někdo popchybnosti že tabulka není lepší řešení.

kostky: na hodnocení kteréhokooliv díla by se odrazilo, že by bylo pro sci-fi svět a porušilo by tak základní axiomy DrD. Kostky jsou naprosto totožný problém.


 Uživatel úrovně 8

Bože... je to fantasi, né realita. Ale ano, vaše slova tak na mě opravdu působí. Já psal z hlavy, nepsal jsem reálné názvy. Nechtěl jsem psát o vlčím moru tak, že hledané informave opíšu Fafrine, promiň, takto ne. To že mi hodíš pod nos okopírovaný text z Googlu, proneseš že ty sám víš mnohel lépe co jsem studoval a co ne a porovnáš reálnou verzi Vlčího moru s mou smyšlenou a závěrem dodáš že že tam vydíš rozdíly... promiň, připadá mi to do nebe volající. Ano, nevycházím z reality... ale promiň *kroutí hlavou* o je dobře ne? Co mi vyčítáš? Že jsem si převzal latinské názvy z bylin, které s těmito nemají nic společného, ba sousloví latinských slov je kombinace nejenom rostlin a,le i živočichů atd. Šlo mi o dobré znění.... né o realitu. Alke zase jsem tu narazil na překlady do češtiny... chjo.

Proč není Černý Pampelišek a Planík Trojlistý v druzích? Protože je to historie. Myslel jse že to bude jasné... ihned jasné. Věnuji se Vlčímu moru a toto je jen předstupeň k nim. Vadí vám že o nich nemáte více informací? Mám tedy napsat další pojednání o těchto kytkách? Najednu stranu říkáte že vám chybí tato informace a na druhou dtranu si ztěžujete, že jich máte moc. Nevím kdo tady dříve prohlásil, že lepší informací více, než méně. Byl jsem to kdysi já, co u jednoho dílka prohlásil, že se mi líbí a že mi absence určitích informací nevadí *jednalo se o omáčku* a že záleží na představibostí PJ. Byl jsem reputačně potrestán a informován, že dílko, které omáčku obsahuje, je přínosnější než bez ní. Myslím že předmět FALX je ukázkový příklad. Ano... mohl jsme to napsat strušnější, ale... bože, vždyť vy chcete skloubit strušnost s maximální věcností. Věty osekat a nechat důležité informace. Informace pro vás neužitečné, berete jako mrhání časem je číst... Možná že vám je vědění co s mory v kuchyni k ničemu, možná že vás výskyt nezajímá... ale někoho ano a dělat z toho obecnou pravdu?

Proč nejsou informace v tabulkách? Tak tady jsem nevině... v díle nebyla ani jedna tabulka, to že se tady vyskytla... není mou vinou, ale budiž, niv s tím nenadělám. Ovšem i tento bod se stal terčem diskuse.

Kostky... já jsem své řekl. Používám je a píšu to s nima. Přepisovat to na vaše 3 druhy kostek nehodlá ani u tohoto a ani u dalších děl... žel jsem zjistiul že vaše vybavení se silně odráží i na hodnocení dílka :)

Ano, píšu trošku příkře... a píšu dosti ostře. Dílko má své chybi... ano. Stylistické a hlavně se něco nepoclouchá z pravidly, to uznávám, ale další body kritiky neuznávám. Jedná se o smyšlené byliny a tak historii moru sice znám, ale nečerpám z ní. Kostky znám také a vědomě je vynechávám.... informace jsem se snažil poskytnpout všechny i přez vaše očividně negativní ohlasy. Práte se proč tam není řečeno: Uvést že jednotlyvé variety byly uměle vyšlechtěny (kým? kde?) pro větší účinnost proti jednotlyvým formám přímo v textu by rozhodně nebylo od věci. Kým byli vyšlechtěny... koukám do díla a já tam informaci bidím.. kde? Vidím také... ano, nepopírám že dílko má své mouchy, ale stavím ostatním kritikám, které mi přijdou irelevatní.


 Uživatel úrovně 5

Pohrál jsem si s přepracováním struktury díla dle jednotlivých rostlin a ušetřil půl stránky.
Obecná část Destilátů jsou velice všeobecné pokyny pro PJ, které podle mne nic podstatného nepřináší. Jejich redukcí či vypuštěním získáte další půlstranu.
Kapitola "Kombinace" je tak obecná, že podle mne jen zabírá další čtvrt stránky. Kdyby alespoň v kostce popisovala různé směsi rostlin.

Kapitola Dodatky je vlastně Autorův Doslov.

Text ohledně vzniku prvotního Vlčího moru se z části nachází v Historii, z části v závěru textu o Planíku Trojlistém. Až při shrnutí textu na toto jméno vyjde najevo, že "Prapůvodní bylina Vlčího moru" = "Vlčí mor Obecný (Lalaith Sur)" a tedy tento souhrn patří nejspíše do úvodní části popisného textu rostliny Vlčí mor Obecný (Lalaith Sur).
Mimochodem: při hrátkách se styly při překopávání struktury ve wordu hrozí, že odpadne kurzíva - jediné to zvýraznění pasáží určených PJ.

Zajímaly by mne významy názvů, neboť takový Vlčí mor Modrý alias Caloce di Amanita je uveden pravděpodobně v italštině a znamená nejspíš pohár (koláč?) muchomůrek, elfské pojmenování Esculenta nejspíš znamená "obecný/á" (latiníci nehchť prominou). Však si sami názvy zkuste vyhledat v encyklopediích nebo goolem.
Zkusil jsem ještě Vlčí Zhouba alias Acer (javor) Sativa (setý) :D