Ogamovy Nádoby
| Autor: | UnknowN |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 19 |
Magenergie:
Magenergii dělíme na několik druhů:
Magenergický éter (MEE) – základní forma magenergie, vyvěrající z každé částice hmoty. Její ideální stav je jeden mag (3 571 986 magitů) na metr (sáh) krychlový. Tato forma magenergie není žádným způsobem rozpoznatelná a neůčastní se žádných magických dějů. Změna koncentrace magenergického éteru může vést k nebezpečným věcem – ačkoliv při jejím snižování problémy nehrozí, neboť z částic vyvěrá dosti rychle a sama od sebe nikdy nepřekročí výše stanovenou hustotu, na místech, kde je magenergie koncentrovaná ve velkých množstvích a tam, kde došlo/dochází k masivnímu použití/používání magie, se uvolňuje nadbytečný MEE, což nesčetnými způsoby ovlivňuje hlavně živou organickou hmotu. To vede k vytvoření takzvaných „kruhů magie“, kde žijí pouze tvorové, kteří se postupem času vysoké koncentraci magenergie přizpůsobili (přírodní kruhy magie), nebo byli jejím působením pozměněni. Většina z nich využívá nový zdroj ve svém prostředí – magenergii – ke svému životu a to různými způsoby: k lovu, místo potravy aj. Anorganickou a neživou hmotu ovlivňuje zvýšená koncentrace MEE mnohem méně, ale ovlivňuje (například vytváří světelné úkazy ve vzduchu – změna magické energie na energii světelnou). Tato forma vykazuje určitou podobnost s plyny.
Vázaná (VME) a Kouzelnická magenergie (KME) – tyto formy magenergie vznikají zahuštěním MEE. VME se vytváří a ukládá ve zvláštních „magovazných“ látkách, tkáních a rostlinných pletivech – netopýří křídla, zlaté kapradí, dračí vejce aj. Je to důsledkem interakce magenergie a hmoty těchto látek, kdy je snížena energie magitů v MEE, kteréžto se poté zastaví a nahustí do mezimolekulových a meziatomových mezer. Tuto magenergii jsou alchymisté schopni destilovat na Surovou magenergii. KME je vzniká po psychickém cvičení, při kterém nadaní jedinci – kouzelníci – pomocí magiokineze (určitá forma telekineze) zahustí MEE na KME a uloží ji ve svém těle. Předpokládá se, že je buď rozptýlená po celém těle nebo uložená výhradně ve specializované vrstvě mozkové tkáně. Tato forma vykazuje určitou podobnost s pevnými látkami.
Surová magenergie (SME) – produkt alchymistické destilace magenergie. Proces získávání (lučba) je posaný v pravidlech, proto se jen zmíním, že za použití speciální aparatury je z „magovazných“ látek získána surová magenergie, použitelná v mnohých alchymistických výrobcích. Její hustota závisí na tom, jak zkušený byl alchymista, který s ní pracoval. Stojí psáno, že na první úrovni odpovídá jedna mince (50g) 5 magům, na každé další úrovni je to o pět magů více (36.úr.: 1mn=180 magů). Z rozměrů alchymistické truhly (30×15×10 – považujeme za vnitřní rozměry) jsem byl schopen určit objem jedné mince surové magenergie, neboť do truhly se úhrnem vejde sto mincí nákladu. Objem truhly = 4500 cm krychlových, tudíž jedna mince má objem 45 cm (coulů) krychlových. Dle potřeby pak toto číslo vydělíme pěti až sto osmdesáti a zjistíme magickou hustotu SME – jeden mag tedy zaujme 9cm (coulů) krychlových až jednu čtvrtinu cm (coulu) krychlového. Tato forma vykazuje určitou podobnost s kapalinami.
Pseudomagenergie (PME) – Tato forma nás bude zajímat nejvíce. Vzniká dvojím způsobem: Reakcí SME a magenergetického katalyzátoru (MEK) a průchodem magitů MEE skrze magitit (viz. níže). Jeden mag PME zaujme prostor 10 cm (coulů) krychlových. Tato forma vykazuje určitou podobnost s plyny.
Ogamit je meteoritická směs železa, křemíku, niklu, hořčíku a vanadu, v poměru 32:18:5:4:1, která byla při průletu vesmírem (nebo jiné vhodné příležitosti – dle světa) vystavena silnému magitonovému záření (částice = magitony), které zapříčinilo částečné nahrazení neutronů v jádrech právě magitony. Tato látka se vyskytuje pouze na místech dopadu meteoritů z velmi krátkého období, takže se spekuluje, že ogamit byl součástí nějakého vesmírného tělesa, které se po srážce rozpadlo na mnoho kusů, které pak ve formě meteoritického deště zasáhly svět. Ogamit je kujný, tažný, elektricky nepříliš vodivý kov, zrzavě-zlatého zabarvení. Díky magitonům v jádře získal schopnost odrážet magity ve formě PME, což umožňuje uchovávání a další využití PME. Ogamitová ložiska obsahují pouze ryzí ogamit, který se však mísí se železem, což je obětování vyšší kvaliy za nižší cenu. Vyrábí se v pěti poměrech: 1:4, 2:3, 3:2, 4:1 a 5 (řazeno vzestupně podle míry obsahu ogamitu). Podle těchto poměrů dělíme ogamit na 1 až 5 karátový. Cena jednoho coulu krychlového 1k ogamitu je 2 stříbrné, za každý další karát se platí dvounásobně než za ten předchozí (1mn 5k = 32st = 3zl a 2st).
Magitit vznikl na místech dávných hnízdišť ptáků fénixů, kam přilétali, aby se upalovali, čímž poskytli dostatek žáru jejich vejcím, a dali tak vzniknout nové generaci. Magitit je vlastně tlakem metamorfovaný popel těchto živočichů. Lokace výskytu magititu jsou vysoce vzácne (málo masivních hnízdišť + možnost nevhodných podmínek) a stejně tak i magitit, což se projevuje na jeho ceně. Ale tím nejhlavnějším faktorem, který ovlivňuje jeho cenu, je výše zmíněná schopnost snižovat energii magitů ve formě MEE, takže přejdou na formu PME. Energie odebraná magitům vyzařuje z magititu ve formě fialového svitu (magitit sám je takřka černý) a magity se sníženou pohybovou energií avšak s neumenšeným magickým potenciálem vyzařují do okolí. Jediná mince magititu denně provede transformaci jednoho magu. Jednu minci vážící krystalky o rozměrech 1×1×1 a 2/3 coulu se cení stejně, jako celoroční každodenní zdroj jednoho magu, což vychází na 2920 zlatých. Připočteme-li extrémní vzácnost magititu, dostaneme se na číslo kolem 3000 zlatých za krystalek. Je vidět, že takto nákladnou záležitost si nemůže dovolit hned tak někdo. Magitit sám se transformací MEE na PME neopotřebovává.
Magenergický katalyzátor je alchymistický výrobek a řadíme ho do surovin. Jedna mince zařídí přechod 25 magů ze SME na PME a stojí pět zlatých. Dodává se v útrobách malých dutých voskových kuliček. Tyto kuličky se při kontaktu se SME rozpouštějí a umožní tak zpoždění reakce SME + MEK = PME. Funguje na bázi urychlování (zvyšování energie) magitů.
Nyní přistoupíme k výrobě samotných nádob. Nádoby jsou tvaru koule a jejich stěny tvoří půl coulu široká vrstva ogamitu. V jednom místě z nich vybíhá vypouštěcí ventil.
Výroba ogamovy nádoby má obecně tři fáze: Výroba nádoby, výroba ventilu a jejich spojení. Výroba nádoby (fáze 1) spočívá v utvoření dvou dutých polokoulí z ogamitu, z nichž jedna má na vrcholu vyvrtaný otvor, a jejich spojení do koule. Tuto fázi obstarává buď specializovaná dílna nebo zručný kovář, který dostane k dispozici vhodné vybavení. Výrobu ventilu obstarávají zručné ručičky hodinářů nebo tvorů, kteří si libují v mechanismech (goblini, gnómové, pravidloví mongové… dle světa). Ventil je totiž na bázi iris, což z něj dělá poměrně složitou věcičku. Tak tedy: Iris mechanismus je v horní polovině ventilu, dolní polovinu tvoří závit, který slouží k upevnění ve spotřebiči. K otevření iris je zapotřebí, aby byly v souladu dva mechanismy – „zámek“ na iris mechanismu a „klíč“ na spotřebiči (připouštíme možnost vyrábění ogamových nádob několika způsoby). Klíč je napojen na nějaký ovládací prvek na spotřebiči, jehož pohybem přenášíme pohyb na klíč, který díky mechanismu zámek-klíč převede pohyb na iris, která se dle toho otevře. Tímto způsobem je možno kontrolovat míru toku PME. Třetí fáze už není nijak složitá, jedná se o prosté přitavení ventilu k otvoru v nádobě. První fáze trvá 2-3 hodiny a podle velikosti nádoby stojí 3-7 zlatých – čím větší, tím dražší, druhá fáze trvá 3-4 hodiny a dle velikosti nádoby stojí 5-9 zlatých (čím menší tím dražší – je to náročnější – drobnější dílečky). Velikost ventilového otvoru je cca 2×2 couly.
Ogamovy nádoby se vyrábějí nejčastěji v pěti velikostech, s obsahem 5, 25, 50, 75 a 100 magů (Z nedostatku lepších názvů použijeme stupnici flakónek, spíše flakónek, uprostřed mezi flakónkem a láhví, spíše láhev, láhev – F, SF, UMFAL, SL a L). Objem potřebného ogamitu na každou z nich činí (zokrouhleno na desetiny) coulů krychlových:
40,5
108,8
168,3
217,8
261,8
Jeden coul krychlový ogamitu váží 0,16 mince (8 gramů) – rozdíly mezi jednotlivými stupni ryzosti zanedbáváme. Podle výše uvedené ceny za coul krychlový ogamitu dopočítáme cenu.
Máme tedy hotovou ogamovu nádobu a můžeme ji zaplnit magenergií. To se provádí za použítí speciální aparatury využívající výše zmíněného mechanismu zámek-klíč a trychtýře, který je součástí aparatury. Do trychtýře se šoupne SME a MEK, které sklouznou rovnou do nádoby, načež je třeba uzavřít iris, aby nedošlo k vyprchání PME, která začne vznikat chvíli po tomto úkonu. Vzniklá PME však bude stěnami postupně vyprchávat, a to tím rychleji, čím horší je kvalita použitého ogamitu. Při použití 1k ogamitu vyprchá jeden mag za čtyři dny, u 2k za 13 dní, u 3k za 40 dní, u 4k za 121 dní a u 5k za rok.
Dle pravidel je cena jednoho magu 8 zlatých. Skutečná cena je však zkreslená (zahrnuta je cena práce, cena lahvičky…), z čehož vyplývá, že se pohybuje spíše mezi 8,5 až 9 zlatých za mag (Naplnění láhve – až 900 zlatých)
Vložíme-li do nádoby magititový krystal, začne se nádoba plnit tempem 1mag za 24 hodin děleno počet krystalků. Tato PME přibývá plynule. Je-li současně PME odebírána, dostáváme se ke klasické úloze (do-nádob-přiteče-za-hodinu-určité-množství-vody-a-jiné-množství-vody-z-ní-za-hodinu-vyteče-kdy-se-nádoba-naplní/vyprázdní?“. Teoreticky je možné vytvořit takovou nádobu, která bude obsahovat tolik krystalků magititu, že budou schopny pokrýt jakoukoliv spotřebu. Jenže to by byla věc tak závratně nákladná, že nemá ani smysl o ní uvažovat. PME produkovaná magititem dosáhne jen své maximální hustoty 1mag/10 coulů krychlových, poté již žádná PME nepřibývá.
Snížení vnitřního objemu ogamových nádob v důsledku přítomnosti katalyzátoru či krystalku magititu zanedbáváme (ventil poskytuje trochu nadrámcového objemu). Pouze v případě rozsáhlejšího použití magititových krystalků, kdy by jejich úhrnný objem v nádobě přesáhl 10 coulů krychlových, sníží se pak kapacita o 1 mag (o dva magy po přesáhnutí 20 coulů krychlových, o 3 po přesáhnutí 30 coulů krychlových atd.)
Nejlevnější ogamovu nádobu je tedy možno pořídit za 8,1 zlatých (1k ogamit) + 42,5 zlatých (SME) + 1 zl (MEK) + 12 zlatých (výroba nádoby) = 63 zlatých a 6 stříbrných.
Nebezpečí spojená s ogamovými nádobami:
Díky tomu, že plášť ogamovy nádoby je tvořen půlcoulovou vrstvou poměrně odolného kovu, dochází k poškození láhve jen zřídkakdy. Přesto může nastat situace, kdy se obal prorazí a vznikne trhlina. V tom případě PME uložená v nádobě okamžitě vyzáří ven (ke stejnému výsledku vede i otevření ne zcela prázdné nádoby).
Jelikož však trhliny jsou všeobecně dost nepravidelné, odložíme je na později a nejdříve si promluvíme o otevření nádoby, která není prázdná. Otevře-li se nádoba pomocí plnící aparatury (klíčový mechanismus + nálevka) nebo jiným způsobem, který vede k otevření iris, vyzářená magenergie zasáhne vše, co se nacházelo (polovina počtu magů v nádobě zaokrouhleno dolů)sáhů od otvoru, a to v kuželu s vrcholem v otvoru do nádoby a vrcholovým úhlem 60°.
Abychom lépe popsali následky vzniklé zasažením, na prvním sáhu vzdálenosti působí polovina magů z nádoby (zaokrouhleno dolů) a na každém dalším sáhu o mag méně. Od množství magů, které v oblasti působí, se odvíjí způsobené zranění (viz níže).
Nuže, teď tedy k trhlinám – trhliny většinou skýtají větší průtokové možnosti než ventilový otvor, proto obecně magenergie, která se vyhrne z trhlin zasáhne větší oblast. Na druhou stranu se ale záření více rozloží, takže nezpůsobí tak velké zranění. Proto PJ určí, kolikrát je trhlina větší než ventilový otvor a její prostorovou orientaci (pozn.: může se jednat i o více trhlin). Z prostorové orientace trhliny si vytvoří představu, kudy a kam magenergie uteče (doporučuje se využít několikanásobně aplikovaný model ventilového otvoru pro získání představy o zasažené oblasti). Z prvního údaje – poměru velikosti trhliny ku velikosti ventilového otvoru, poté získáme míru, s jakou se sníží dosah a míru spotřeby magů na sáh dosahu záření. Když unikne záření z trhliny, spotřebuje se na každý sáh tolik magů, kolikrát je trhlina větší než ventilový otvor a v tom je celý ten fígl. Pravda, k realističnosti to má daleko, ale dalo by se to svést jednak na to, že magie je prostě taková „divná“ a pak taky na to, že pokud by se do DrD měla zavést plná realističnost, tak by na pravidla nestačila snad ani knihovna na Trinity College.
Nyní přistoupíme ke zranění. Podle tabulky převodů v pravidlech pro experty odpovídá 1 mag 2 životům. Protože však nic není stoprocentní a navíc ne všechna vyzářená PME způsobí zranění ale vedlejší nepříjemnosti, je bytost zraněna za 1 život za každý mag, který pomyslně „úřadoval“ na daném území. Takto ztracené životy navrátí pouze čas – léčí se tempem 1 život za den. Použití léčivého lektvaru nebo kouzla dokáže toto tempo urychlit, avšak pouze na 3 životy za dva dny (efekty se nesčítají). Navíc s tímto zraněním přicházejí i další nepříjemnosti – snížení bonusu za obratnost o 1, -10% na šanci seslání kouzel, při zasažení očí snížení postřehu o 10% a zhoršení viditelnosti, nepříjemná vyrážka + vřídky, kvůli kterým se nelze soustředit (kouzelník + hraničář) ani pořádně vyspat, takže spánek navrátí jen polovinu bodů únavy.
Využití:
PME uskladněná v ogamových nádobách lze využít v celé škále různých spotřebičů, které působí v zásadě na jediném principu: Interakce PME se speciálními krystaly, které po zásahu PME magity vykazují zvýšení či naopak snížení teploty, některé působí jako plachta a proud PME je uvede do pohybu atd. Je tedy možné zkonstruovat spotřebiče stejně různorodého zaměření. Každý z nich je však třeba popsat zvlášť. Navíc je možné PME uloženou v ogamových nádobách transformovat na VME, k tomu je zapotřebí vhodné magovazné látky (některé krystaly), která se umístí do cesty proudu PME. Ze vzniklého produktu je možné opět vydestilovat SME.
Závěr:
Díky ogamovým nádobám je možné do světů dračího doupěte uvést všemožné stroje – povozy bez koní, létací stroje, svítilny, ledničky, topení… Záleží jen na fantazii tvůrce toho kterého vynálezu.
Doufám, že se vám líbí můj pokus zavést složitější techniku do DrD a doufám, že se spokojíte s mírou, s jakou se mi podařilo zajistit provázanost se stávajícími pravidly.
Diskuze
Zombie: Co se dá dělat, autor své dílo nehájí a podle mne za obhajobu rozhodně stojí. Ber to tak, že se nerad dívám jak někdo dává nuly jen proto, že dílo nepochopil. Mám bohužel čím dál intenzivnější pocit, že diskuze pod článkem je chápána hlavně jako prostor k vyjádření všeho co autor udělal špatně a co by kritizující udělal lépe. Není na škodu projevit i trochu pozitivní přístup a kromě předhazování (často bezvýznamných) chyb autorovi také pochválit to, co je na díle dobré. Názor, že kritika tě posune kupředu je sice pravdivý, ale prvek pozitivní motivace má také svůj nezastupitelný význam, většinou kritiků vesele ignorovaný.
Pokud jde o hledání významů - pokaždé v díle hledám jen ty významy které v něm vidím já a ne ty jaké měl autor na mysli. Je to hlavně tím, že nevidím autorovi do hlavy a nemůžu tušit co svým dílem vlastně myslel. Takže pokud v něm nějaký význam najdu je mi úplně jedno jestli ho tam autor vložil vědomě nebo nevědomě, pro mě tam prostě je a to je jediné má význam. A hlavně, pokud v něm žádný význam nenajdu ještě nemůžu tvrdit že tam není, může to být pouze mojí nedokonalostí, že přehlížím něco důležitého.
Podle názvu by měl být článek o Oghamových nádobách (ať už je to cokoliv), nikoliv o jejich výrobě. Hned podle prvního odstavce je vidět, že článek je pojat jako výňatek přednášky o použití popsaných magických principů ve souladu s pravidly DrD. Tohle není rubrika předměty, takže nevidím důvod upřednostnit popis předmětu proti teorii magie, pokud to autor uzná za vhodné. Jsou-li oghamovy nádoby úzce spojeny s fungováním magie je zjevně nutné napsat i něco o fungování magie. Jinak by mohl být autor obviněn z toho, že použité pojmy a děje nevysvětluje dostatečně.
Přístroj slouží jako zásobník magenergie asi stejně jako je parní stroj zásobníkem uhlí, vody a páry. Soudě podle odstavce využití je určen k převodu magenergie na práci (ve fyzikálním smyslu), nikoli k jejímu skladování. Ona v nádobách pochopitelně uskladněna je, ale vzhledem k tomu že podle pravidel se dá skladovat i ve skleněné lahvičce by se asi nikdo nesnažil jen pro skladování magie vyrábět něco podobně složitého.
Teorie magie by v pravidlech opravdu být měla, ale pravidla sama obsahují celkem dost protimluvných částí. Je alchymistická magie volně převoditelná s kouzelnickou a hraničářskou? Zdá se že ano, přinejmenším podle jednoho pravidlového artefaktu. Je magenergie hmotná nebo ne? Jaký je vztah magenergie a magického pole? Vidí alchymista magenergii nebo intenzitu pole? Je prvotní magenergie, magické pole, nebo jsou tyto dva pojmy neoddělitelné? Co znamenají pojmy magie, magenergie a magické pole, které autoři používají takovým způsobem, že mi někdy splývají a jindy se tváří že jde o odlišné věci?
Corwin45A: Koukám, že se autor ani nehájí sám, on se za něj našel advokád. Nehledáme tam už náhodou významy, na které autor ani nepomyslel ?
Článek podle názvu měl být o výrobě Ogamových nádob, pokud autor chtěl osvětlit princip fungování magie v jeho světě, mohl to nacpat na konec, nebo jako samostatný článek a nezatěžovat tím předmět z kategorie magenergetických zásobníků (střihnutý automatickou destlilační aparaturou :o( ).
Teorie magenergie v pravidlech je, dokonce jsem si udělal kvůli první verzi tohoto díla z pravidel kompilát. Tak, jak se vyvíjí hráč, tak je mu teorie podstrkována, takže asi to nejdůležitější se nachází až v Pravidlech pro Experty, zejména v části o magických kruzích a tvorech v nich. Z hlediska vývoje herních mechaznizmů je to na obtíž, protože je to rozstrkené doslova po všech částech pravidel. Ale i tak je to krátké, stručné a přehledné (tedy až po tom, co si to sepíšete na jedno místo).
Harwen: Jak se zdá podle Ornitoptéry v Dílně (a také úvodu a závěru Nádob), konkrétní využití magie bude rozepsáno u jednotlivých předmětů, které s ní pracují. To je vzhledem k povaze pravidlové magie asi lepší, protože magická náročnost tam také vyplývá z konkrétní aplikace a ne "fyzikální" energetické náročnosti. Tohle je prostě jen teoretický úvod určený pro dále nabízené (nebo čtenáři vymyšlené) předměty a tak je nutné ho brát. Proto ta spousta teorie namísto konkrétní aplikace. Můžeš se na to dívat třeba jako na stručné shrnutí kvantové teorie nebo učebnici diferenciálního počtu v našem světě. Samy o sobě tyto texty také příliš neukazují k čemu všemu jsou vlastně dobré, co lze s jejich pomocí dokázat a jak vypadají reálné problémy s jejich pomocí řešené. A také se vyznačují značnou mírou zde kritizované "nesrozumitelnosti", každý kdo podobné věci někdy četl si toho asi všiml.
Jak jsem už napsal někde níže, hlavní předností tohohle příspěvku je možnost dát ho rovnou do ruky kouzelníkovi nebo alchymistovi, něco podobného totiž plodí učenci ve světě postav. Preakticky nic z uvedeného není zapotřebí k použítí Nádob z hlediska hráčů a PJ, ale někteří čarodějové možná chtějí o magii se kterou pracují vědět víc, než že je v pravidlech popsána slovy "artak barak". Prostě článek o teorii, proto je v něm jenom teorie.
Crwin45A: Mno jenže podle mě tady je víc teorie než je nutno vzhledem k tomu co nakonec dostanem. Vždyť jediný co z celého díla vyplyne je nádoba, ve které jde skladovat magenergie. Sice je hezké, že by s tím měli jít pohánět stroje, ale není tu ani vysvětleno jak se ta energie získává.
Možná (je to jen můj názor) by bylo vhodnější odstranit tu kupu teorie, rozpracovat využití magenergie z nádob a šoupnout to do předmětů ;-)
Harwen: Skutečnost je taková, že pravidla DrD vesele opomíjejí jakoukoliv teorii kolem magie. Prostě tam nic není, snad proto aby měli jednotliví PJ možnost vytvořit si vlastní. Přiznejme si ale, že se na to stejně mnohdy vykašlou, hrát se dá i bez takové teorie. Ovšem nedokážu si představit jak napsat teoretické dílo úzce se zabývající magií a nevložit do něj nějakou teorii ze které vychází. Vymýšlení nových prvků jistě zbytečné je, proto také autor nové prvky nevymíšlí (dokonce mu to bylo vytknuto).
Zdenál: Převod mag - joul prostě na základě pravidel provést nelze, důvody byly naznačeny níže. Vzhledem k tomu, že za jeden mag lze na nějakou dobu stvořit třeba pomocníčka, který nejspíš váží pár desítek kilogramů, měl by jeden mag obsahovat energii pár miliard joulů? Takže jsem rozhodně raději, že žádné číslo uvedené není, jistě je lze napsat u konkrétní aplikace. (mimochodem, všimli jste si že není prakticky žádný vztah mezi magovou náročností kouzel a jejich energetickou náročností kdybychom na ně chtěli aplikovat reálnou fyziku?)
A učebnice fyziky pro střední školy mají tu zajímavou vlastnost, že mnoho prolémů řeší velmi srozumitelně, naprosto jednoznačně a bohužel také špatně. Cudně zamlčují některé zajímavé věci, s jejichž chápáním mají fyzikové problémy (jako je částicová / vlnová povaha hmoty, co je to vlastně pole, co je to čas nebo teplota) nebo předkládají jednoduché vzorce (vzniklé zjednodušením diferenciálních rovnic a tudíž ne právě obecně platné). Je jasné, že se podle nich dá řešit mnoho praktických problémů, ale těžko tvrdit že nabízí vhled do jejich skutečného fungování.
No tyhle relativně malé nedostatky jsou podle mě zcela zásadní :-) Jak jsem už říkal, to radši do toho stroje narvu nějakej magickej krystal který používám už teď a jen hráčům řeknu že to na takový krystal vydrží tak a tak dlouho a nemusím počítat objemy tloušťky a jiný věci :-)
Dejme tomu že by nejmenší nádoba vydržela pohánět vůz 20km a družina by chtěla ujet přesně 10, to jim kvuli tomu mám počítat novou nádobu? Když nebudou chtít platit zbytečně moc?
Jestli budeme nadále zahazovat nové inovativní nápady, kvůli takovým relativně malým nedostatkům tak zůstaneme v době kamenné.
Folcwine: No jenže nač zavádět haldu nových tabulek tam, kde tabulky potřeba nejsou ? :-) Už jen to, že stejně není jasné, jakou práci můžou ty nádoby vykonat celé dílo schazuje, proč pak složitě počítat nějaký objemy, tloušťky a hustoty když stejně nevíme kolik jsme toho tam vlastně nacpali? :-)
Prostě v tomhle díle podle mě hodně chybí a hodně přebývá.
Jinak k hodnocení, i já jsem hodnotil vysoko, protože dílo je ropzpracované, je vidět že si autor dal snahu a je dobré ho odměnit a podpořit. Jenže pokud hodnotíš jako nesmyslné nulové hodnocení, měl by jsi stejně tak odsoudit i plný počet ;-)
No já se budu taktéž držet hesla v jednoduchosti je síla, ale nápad dobrý, originalitu já si vždy cením opravdu vysoko, pár chybiček, resp. 2, to není nic trestné.
Ale jako PJ bych to asi nikdy nepoužil, přesto hodnotím 4**** :)
Souhlasím, že psát rozdělení magie do jednotlivých tříd je velmi nešťastné a to z důvodu, že v každém světě funguje magenergie na jiném principu. To úvodní rozdělení magenergie je spíše orientační, aby se snáze pochopil dalží text.
Zavedení techniky do DrD je dle mě velmi zajímavá věc, a jakékoli dílo, které nebude pracovat na principu uhlí nebo ropy ( tak jak ve skutečnosti ) a bude pracovat na zpracování magenergie s radostí vítám.
Nevím jak vám, ale mě se dílo zdá být v celku přehledné a ucelené ( nemám problém se v něm po prvním přečtení orientovat i přesto, že text není úplně nejlépe poskládán a otagován ).
Každá nová teorie chtě nechtě s sebou přinásí haldu nových pravidel a tabulek, ale o tom Rozvoj DrD je. To, že se některým nelíbí ztačlenění techniky do jejich světa dle mého ještě není důvodek k tomu, dávat vcelku slušnému dílu nulové hodnocení.
Dílo zdaleka není nejlepší jaké by mohlo být proto jsem také nehodnotil plným počtem *****, ale také není to úplný nesmysl, který by měl dostat 0*.