Rozvoj DrD

Nauka nářečí a jazyků ve světě Dračího doupěte Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 10

Nauka nářečí a jazyků ve světě Dračího doupěte

Pokud by někdo měl zájem vyzkoušet i jiný postup nežli je pro výuku „Jazyků bytostí, obývajících fantaskní světy“ podle PPP ( v Pravidlech pro Dovednosti ) může vyzkoušet například tuto variantu:

1.

Hrdinové, zejména kouzelníci a hraničáři mají jisté znalosti příbuzných řečí (nejedná se tedy vyloženě o cizí jazyk, ale nářečí ) již na počátcích svého putování, a proto si mohou rozdělit 2 body znalosti libovolně do několika ( nejlépe 3, může jich být však více i méně, daná řeč nemusí mít také nářečí žádné – záleží na rase a PJ ) základních řečí stvůr nebo dialektů, nářečí obyvatel obývajících nedaleké vesnice, města či jiné územní celky, jejichž řeč vychází ze stejného základu jako je hlavní řeč ( dle rasy ), jíž umí hrdina mluvit a jíž rozumí.

Pokud hrdina neumí mluvit tímto nářečím ani mu moc nerozumí, bude zřejmě odpovídat na to, co si pouze myslí, že dotyčné CP říká a i odpověď může být koneckonců zcela jiná, než ta, již tázající se očekává.

Pro příklad: řeči, jež je možno ovládat mohou být

  • základní rasy stvůr, jež obývají tvůj svět ( vzešli z lidí, elfů, trpaslíků… a jejich řeč se tak změnila jen v tom, že ji prokládají huhňáním, skřeky a několika vymyšlenými slovy – pak jim nejde prakticky vůbec rozumět, ale pokud se bude hrdina jejich řečí zabývat, dokáže si později, po přidělení bodů znalosti, tyto doprovodné pazvuky odmyslet a porozumět tomu co říkají). ( např.: skřet, gnóm a ghúl )
  • rasy humanoidů, jež vzešli z jedné společné rasy, která se pro neshody v náboženství či z jiných důvodů rozdrobila po celém světě ( z jedné vznikly další tři, což dává dohromady 4 – a právě do jedné z nich, podle příběhu a světa PJ, patří daný hrdina, který se tak postupně může naučit i ostatním příbuzným jazykům).
    • ( např.: lesní elf se postupně může naučit i nářečí horských elfů, lučních elfů a temných elfů)
    • ( např.: lidé postupně osídlili dobýváním různé části světa a vytvořili si tam své nářečí či dialekty, jimiž hovoří – jak se mluvilo dřív pak s věky zapomněli – 3 dialekty pro 3 kraje )

Proto, aby hrdinové mohli danou příbuznou řečí (nářečím ) plynně hovořit a rozumět jí, je třeba vynaložit do ní nutné 3 body znalosti, přičemž na1.úrovni obdrží každý z nich jen body 2, kouzelník a hraničář pak 1 bod znalosti na každé další úrovni, ostatní povolání 1 bod na každé liché úrovni ( 3., 5.úroveň) a to do úplného ovládnutí těchto nářečí.

Šance na úspěšné porozumění tomu, co hrdinovi říká CP s odlišným nářečím či správné sdělení určité informace v cizím nářečí dané CP je vyjádřena množstvím bodů znalosti, které hrdina průběžně získává. Za každý získaný bod se jeho šance na úspěch zvyšuje o 30% ( mimo posledního bodu, ten je roven 40% ).

Na úspěch či neúspěch si hází k% ( desetistěnnou kostkou ) po každé otázce nebo sdělení.

Pro lepší orientaci:

  • 1 bod znalosti = 30% šance na úspěch
  • 2 body znalosti = 60% šance na úspěch
  • 3 body znalosti = 100% šance na úspěch ( po jejich získání si již hráč na dané nářečí nemusí více házet, vždy uspěje )

To, že se tato povolání učí nářečí průběžně bez nějakého delšího výcviku je dáno tím, že během jejich putování se s nimi setkávají při různých střetech, v hospodách či je mají pouze v povědomí, a tak jimi dokáží časem mluvit i oni sami ( je to něco jako když dítě slyší mluvit své rodiče a utkví mu to v hlavě – připomínám, že je zde myšlena jakési podobnosti těchto nářečí, protože i tyto bytosti vzešli z lidí, elfů, trpaslíků… ). Pokud však postava nemá žádnou možnost přijít s touto mluvou do styku, tedy pokud neexistují tyto bytosti či rasy ve světě, kde se nyní hrdina nachází, pak se zjevně těmto řečem jen těžko naučí.

Hrdina se tedy v tomto případě nikdy nemůže naučit řeči bytosti jiné nežli humanoidní či těch, jež by se dali považovat za humanoidy (ghúl je sice nemrtví, ale řídí se vlastním rozumem – dokonce si po smrti svého pána vytváří vlastní panství ).

2.

Hraničář, válečník, zloděj ani alchymista již dále své umění jazyků nerozšiřují( leda při vyučení se u kouzelníků, ale o tom, až později ), zato kouzelníci ano.

Od 5.úrovně či nasbírání 5000 zt. ( dle úvahy PJ ) se repertoár jazyků, jež může kouzelník ovládat rozšiřuje na veškerý možný ( všechny humanoidní jazyky – krolština, barbarština, elfština…a jejich nářečí ).

Nyní však již nepotřebuje pouze 3 body znalosti k úplnému ovládnutí, ale 4.

Rovněž způsob jejich získávání je značně obtížnější. Tyto jazyky jsou již mnohem náročnější, a proto k jejich plnému ovládnutí je třeba dlouhodobých studií cizojazyčných knih zejména v knihovních komplexech ( knihovnách ).

Jinak řečeno k dosažení každého 1 bodu znalosti, který je roven 25% šance na úspěšné podání sdělení či porozumění otázce v cizím jazyce, je třeba strávit v dané knihovně asi 1 měsíc ( nemusí to být v kuse, ale lze i postupně tento měsíc nasbírat – pro ty, jež hrají poctivě skoro každý den ve smyšleném světě, ne reálu – to dokonce nemusí zabrat ani celý den, stačí vlastně 4-6 hodin denně ( dle úvahy PJ ) – pro ty mimochodem doporučuji též zkrácenou dobu celkového studia, a to asi tak na 10 dní.

V mém světě, kde čas plyne opravdu pomalu je to hodně dlouhá doba. Proto doporučuji i ostatním PJ rozložit přístup k místům, kde mohou získat znalosti o jazycích tak, aby se i oni v těchto vědomostech zlepšovali postupně, nikoliv naráz.

Možnost učit se jazykům je rovněž omezena úrovní. A to na zvládnutí maximálně 1jazyku nebo po jeho zvládnutí, naučení se jednoho z jeho nářečí ( zde je třeba opět pouze 3 bodů znalosti ), pokud nějaké existuje, na úroveň. Za úroveň se mimo nářečí, jež jsou dána rasou postavy, a v nichž se hrdina rozvíjí od první úrovně, nelze naráz naučit ani 1 jazyk s jedním cizím nářečím dohromady, jedině zvlášť.

I zde platí, že pokud je kouzelníkova ( čarodějova/ mágova ) znalost daného jazyka nižší nežli je požadovaný počet bodů znalosti pro úplné zvládnutí této řeči, pak ji ovládá hůř.

Pro lepší orientaci: ( u cizích jazyků )

  • 1 bod znalosti = 25% šance na úspěch
  • 2 body znalosti = 50% šance na úspěch
  • 3 body znalosti = 75% šance na úspěch
  • 4 body znalosti = 100% šance na úspěch
    ( po jejich získání si již hráč na daný jazyk nemusí více házet, vždy uspěje )

3.

Jistě uznáte, že válečník s inteligencí 6, co nedovede ani číst, se v knihovně sotva nějakému jazyku naučí a ani k zloději či alchymistovi knihovna moc nesedne ( alchymista tráví čas v laboratořích a zloděj radši organizuje nějakou akci v cechu ), hraničář je sice povolání inteligentní, ale na toto mu chybí trpělivost, a tak se radši toulá po lese, jediným, kdo je tedy schopný nějakého hlubšího studia je kouzelník.

A ten jako jediné povolání je i schopen výuky tohoto jazyka ( což je ostatními povoláními často využíváno ).

Kouzelník může učit jen ty jazyky, které on sám již plně ( 100% ) ovládá a to jen do určité míry, podle inteligence daného hrdiny. Naráz může učit jen jednoho hrdinu, kterému se plně věnuje a ten se pak daný jazyk naučí mnohem rychleji, než kdyby si jej do hlavy vtloukal v knihovnách, samozřejmě jen do té míry pokud mu to dovoluje jeho inteligence.

V praxi to pak znamená, že vyučovaný hrdina získá 1 bod znalosti v daném jazyku za 3 týdny ( nemusí to být v kuse, ale lze i postupně tuto dobu nasbírat – pro ty, jež hrají poctivě skoro každý den ve smyšleném světě, ne reálu – to dokonce nemusí zabrat ani celý den, stačí vlastně 4-6 hodin denně ( dle úvahy PJ ) – pro ty mimochodem opět doporučuji zkrácenou dobu celkového studia, a to asi tak na 7 dní.

V mém světě, kde čas plyne opravdu pomalu je to, jak jsem již řekl, hodně dlouhá doba.

Po dokončení studia je možno rozvést znalosti hrdiny ( opět výukou ) i v oblasti nářečí, jež přísluší k jazyku, jemuž se hrdina již vyučil ( opět pouze do té míry, jak mu to dovoluje jeho inteligence ).

Stále také platí, že pro úplné ovládání cizího jazyka je třeba 4 bodů znalosti a pro ovládání cizího nářečí je třeba pouze bodů 3.

I zde je možnost učit se jazykům rovněž omezena úrovní. A to na zvládnutí maximálně 1 jazyku nebo po jeho zvládnutí, naučení se jednoho z jeho nářečí ( zde je třeba opět pouze 3 bodů znalosti ), pokud nějaké existuje, na úroveň.

Za úroveň se mimo nářečí, jež jsou dána rasou postavy, a v nichž se hrdina rozvíjí od první úrovně, nelze naráz naučit ani 1 jazyk s jedním cizím nářečím dohromady,jedině zvlášť.

Stále platí, že pokud je hrdinova znalost daného jazyka nižší nežli je požadovaný počet bodů znalosti pro úplné zvládnutí této řeči, pak ji ovládá hůř.

PJ by též měl mít na paměti, že žádný kouzelník (čaroděj/ mág) nebude umět nikdy všechny jazyky a nářečí světa, a proto vždy bude moci někoho naučit pouze to co umí, navíc vyučování jazyků zabere kouzelníkovi mnoho času, takže není mnoho těch, kteří by se opravdu chtěli zaobírat učením jiných, a pokud se přeci jen nějaký čaroděj či mág odhodlá, že někoho nějakému jazyku vyučí, tak to jistě bude jen krátkodobá a velmi drahá záležitost ( 1 či 2 hrdinové na znalost 1 nebo 2 bodů v 1 jazyce! ). Zde hovořím především o CP.

Vyučit hrdiny může i hráč zastávající povolání kouzelníka. Zde pak záleží již jen na jeho znalostech jazyků a jejich nářečí, jež může k vyučení ostatním hrdinům nabídnout nebo též na jeho chuti kohokoliv něco tak složitého a zdlouhavého učit. I když naléhavá situace či příslib mnoha zlaťáků umí udělat divy.

Jak jsem již dříve zmínil, to jak dobře může hrdina jakýkoliv jazyk a jeho nářečí, mimo těch nářečí, jež souvisejí z jeho rasou a jež se učí ovládat od první úrovně, umět, závisí též do značné míry na inteligenci postavy, jež se chce daný jazyk naučit.

To znamená, že postava s nižší inteligencí může jazykem či později jeho nářečím hovořit pouze omezeně ( může do něj vložit pouze omezené množství bodů znalosti ).

Pro lepší orientaci: ( u cizích jazyků )

  • 1 bod znalosti = 25% šance na úspěch...........inteligence 9 a nižší
  • 2 body znalosti = 50% šance na úspěch.........inteligence 10-12
  • 3 body znalosti = 75% šance na úspěch.........inteligence 13-16
  • 4 body znalosti = 100% šance na úspěch.......inteligence 17- vyšší
    ( po získání 100% si již hráč na daný jazyk nemusí více házet, vždy uspěje )

Pro lepší orientaci:( u cizích nářečí )

  • 1 bod znalosti = 30% šance na úspěch...........inteligence 10-12
  • 2 body znalosti = 60% šance na úspěch.........inteligence 13-16
  • 3 body znalosti = 100% šance na úspěch.......inteligence 17- vyšší
    ( po získání 100% si již hráč na dané nářečí nemusí více házet, vždy uspěje )

4.

Pro zpestření je také možné hrdinům sepsat několik slov či slovních spojení, jež se v jazyce, v němž se vyučují ( mají v něm alespoň 1 bod znalosti ) často používají.

Tato slova pak budou umět vždy a pokud si nebudou v nebezpečné situaci, kde přeřeknutí může znamenat jistou smrt, jistí, mohou se zkusit dorozumět pomocí nich a ruční gestikulace. Mimochodem je dobré občas u CP mluvícího tímto cizím jazykem nějaké to slovo z těch co znají použít, a to klidně i častěji.

Pro příklad zde uvádím těchto 12 slov z jazyka temných elfů ( mnou vymyšlených a v mém světě často užívaných ):

  • iši jaši – obchod
  • ji – díky
  • kokošo – přítel
  • hai – chci / ano
  • dahai – nechci / ne
  • hju – pozdrav ( něco jako „stín s tebou“ )
  • Koliwaš hešta ? – Co máte na prodej?
  • Fula wa nesgu? – Jaká je cena?
  • Nuta pha ! – Chcípni smrdutý skunku! ( nebo něco tak )
  • Hajeva nateo! – ( krutá urážka )
  • hatan – barbar
  • dahai kokošo – nepřítel ( jak vidno z těchto slov se dají složit i jiná slova )

Diskuze

 Uživatel úrovně 3

Autor se v tomto díle pokusil nabídnout číselná pravidla pro problematiku cizích jazyků, jejich vzájemné podobnosti či rozdílnosti a jejich dialektů. Bohužel nacházím v tomto poměrně obsáhlém díle velké množství nedostatků menší i větší závažnosti, které vyznívají v neprospěch díla. Dílo jsem se přesto rozhodl schválit ke zveřejnění, a to především kvůli jeho inspirativnosti - v rukách dobrého PJe by se tato pravidla mohla proměnit v univerzální nástroj.

Nejprve stručně shrnu nedostatky formální:
- Autor, ačkoliv jistě přečetl spoustu děl, stále píše uvnitř za otevírací a před zavírací závorkou mezeru, což kupříkladu na internetu způsobuje špatný řádkový zlom. (nezahrnuji do hodnocení, přesto _doporučuji_ odnaučit se tento zlozvyk - mimo poezii nejsou podobné projevy "individualismu" přípustné)
- Autor píše příliš dlouhá souvětí, přičemž vazby mezi jejich větami jsou natolik složité, že se v nich čtenář ztrácí. Velmi dobře je to vidět hned na prvním odstavci, který je tvořen jediným souvětím ze čtyř velmi rozvitých vět, proloženým 3 závorkami; není to ovšem rozhodně jediný případ.
- Autor přechází od odborného stylu k velmi žoviálnímu "povídání", viz začátek 3. části: "Jistě uznáte, že..." Pokračování této věty je značně hovorové "válečník (...), co nedovede ani číst..."
- Ačkoliv se autor pokusil shrnout jednotlivé sekce do stručných přehledů "pro lepší orientaci", sabotuje tuto jeho snahu skutečnost, že jednotlivé přehledy/tabulky nemají názvy, všechny se "jmenují" *Pro lepší orientaci*...

Celkově tedy musím formální stránku hodnotit jako podprůměrnou ("čtyřka z diktátu").

Nyní ovšem přichází závažnější výtky k obsahu:

1. Ačkoliv autor chce tímto pravidlem "nahradit" pravidla z PPP pro dovednosti, úplně rezignuje na dovednostní systém "Každý další stupeň je výrazně dražší než ten předchozí" (zdokonalit se ve středně těžké dovednosti o 1. stupeň stojí 5 bodů, druhý stupeň už stojí 10, třetí 15 atd.). Místo toho zde hrdinové pravidelně dostávají vždy určité fixní množství bodů "znalosti", a investice jednoho bodu vždy znamená postup na další úroveň. Dovoluji si zapochybovat, že jestliže ke zvládnutí "poloviny" angličtiny potřebuji 3 roky, zvládnu za další tři roky angličtinu celou...
Je to tedy odklon od filozofie dovedností.

2. Autor velmi troufale soudí konkrétní hrdiny a upírá jim svými soudy právo na individuálnost: ani k zloději či alchymistovi knihovna moc nesedne ( alchymista tráví čas v laboratořích a zloděj radši organizuje nějakou akci v cechu ) - To, jestli je hrdina sečtělý nebo spíše řeší situace ránou pěsti, je věcí životního stylu a přesvědčení, a systém dovedností (který se snaží autor nahradit) je záměrně koncipován jako "bez omezení na konkrétní povolání".
Tudíž to jde opět proti filozofii DrD.

Kromě těchto dvou proti-pravidlových chyb jsou tu i drobné chyby, jako například podivný požadavek, aby měl hrdina inteligenci alespoň 17, aby byl v daném jazyce schopen porozumět všemu - uvažme třeba jen skutečnost, že krollové mají všichni inteligenci nižší než 8 (s výjimkou krollích kouzelníků, kteří by mohli mít až 13) a přesto svůj jazyk ovládají, takže logicky by na zvládnutí krollštiny měla cizinci stačit Int cca 10...

Je podivné, že ať už je kouzelník sebeinteligentnější či naopak sebehloupější, začíná na první úrovni vždy se dvěma znalostními body (totéž platí pro ostatní povolání).

Neméně zvláštní je i to, že na začátku obdrží hrdinové 2 body, které si (podle doporučení v prvním odstavci) mají rozdělit do několika (nejlépe 3) nářečí - jaký efekt má investice 2/3 bodu do dialektu, netuším.

Chybí běžný jev, kdy vícero jazyků má společný základ a i bez jakékoliv průpravy v příbuzném jazyce je možné pasivně rozumět - viz čeština a slovenština.

Závěrečná 4. kapitola pro zpestření je zřejmě myšlena dobře, ale jestliže PJ není lingvista kalibru páně Tolkienova, tak je doporučení, aby Cizí Postavy mluvily svým jazykem a používaly nejfrekventovanější slova a fráze, poněkud nerealizovatelné - myslím, že by dost bořilo atmosféru, kdyby PJ v roli Cizí Postavy říkal: "Co takhle iši jaši? Já jsem váš kokošo. Dahai zbraně, hai lektvary!" Ale toto je skutečně jen můj soukromý názor, který nezahrnuji do hodnocení.



Shrnu-li klady tohoto díla, není jich mnoho, resp. není zde mnoho takových, které by nepotřebovaly doladit.
V podstatě autor nahradil profibody znalostními body, které některá povolání získávají na každé úrovni a jiná povolání na každé liché úrovni (skoro to vypadá jako "schválně to dám na liché, aby to nevypadalo, že opisuji od profibodů, které jsou na sudých"...), a nahradil hod na past (k10) u dovednosti Jazyky hodem k% u znalosti daného jazyka či nářečí.
Zatímco dovednost má 6 vyšších stupňů, znalost má jen 4 stupně, a postoupit na vyšší stupeň je stejně drahé jako naučit se základ jazyka.
Je zde načrtnuto, jakými způsoby se jazyky mohou vyvíjet (rozštěpení základu na varianty a zánik základu; případně odštěpení dialektu pomocí příměsí).

Autorovi nelze upřít značnou snahu o podchycení tématu, ovšem tato snaha bohužel není doprovázena erudicí (odbornou sběhlostí v problematice), která je u podobného tématu nezbytná. Budu tedy hodnotit především snahu a doufám, že někoho tento příspěvek inspiruje k implementaci nějakých univerzálních pravidel pro jazyky a nářečí.