Život dobrodruhů skýtá mnohé útrapy i mnohá veselí, a to nejen při výpravách po divočině či na bitevních pláních. Často je třeba při misích ve městech a vesnicích, na hradech či zámcích, využít umu diplomatického, aby družinka dosáhla kýžených výsledků a i tady můžeme pozorovat mnoho různorodých postupů, kterak postoupit vpřed. Jednou z častých poct, které se může bandě našich žoldáků dostat (či se k ní jinak nachomýtnou), je pozvání na hostinu jakéhokoli typu. V takové situaci se hodí být na celou věc dobře připraven - jedná se zejména o otázku etikety - ať už pozitivně laděné ve vysoké společnosti nebo o umění ve správný okamžik řízně říhnout, abychom potěšili paní domu (jurty).

Druhou významnou složkou této přípravy, kterou se právě toto dílko zabývá, je část materiální. Jak víme, ve středověku, chtěl-li šlechtic, i přes celkovou břišní naplněnost, pokračovat ve své jistě superzábavné mnohahodinové hostině, odešel stranou, kde se vyprázdnil způsobem hodným člověka procházejícím se ve tři ráno po parku, aby se mohl vrátit ke svému veselí. Nikdo dobrodruhovi nebrání v obdobné situaci zachovat se stejně, ale snad se vyskytují i družinky, které upřednostní alternativní a jistě mnohem kulturnější přípravu na tyto situace - totiž nacvičené přežírání se.

Využití je zde pochopitelně užší a týká se výhradně situací souvisejících s problematikou žraní a zábav na hostinách. Na druhou stranu, lze si snadno přestavit postavu, která se, díky svému životnímu postoji či vrozeným vlastnostem nebo nově nabytému společenskému stavu, v tomto prostředí pohybuje dennodenně. Také družinky existují různé - některé jsou živy jen od dobrodružství k dobrodružství (od kšeftu ke kšeftu) a mezičas vyplňují divokým oslavováním v hospodách. Čili věřím, že využití najde už částečně z lidské přirozenosti.

Výhody

Postava získává schopnost pojmout mnohem více potravy, a to jak na posezení, tak v rámci jednoho dne. Na této informaci závisí ověření dovednosti - připravuje-li se postava na hostinu, hází si před ní; chce-li toho během dne sežrat co nejvíc, hází si ráno před "snídaní". Záleží na konkrétním posouzení, kolik toho dokáže normální osoba sníst. Pro zjednodušení, pro běžného smrtelníka předpokládám, že na posezení dokáže sníst jeden čen jídla a v průběhu dne dohromady dva čeny. Z toho tedy vycházím při úpravách v závislosti na hodu proti pasti.

Další výhodou je, ačkoli přímo tyto problémy nesouvisí, utlumení dopadu pití alkoholu na organismus. Logicky větší množství pozřené potravy na sebe naváže větší množství alkoholu a tedy efekt opilosti bude menší (nebo spíše zbrzděn). Boj s opilostí si lze jistě představit jako hod proti určité pasti (která se třeba dál zvyšuje s každým dalším pivem navíc...) - k této pasti tedy (ať je jakákoli a vychází z jakékoli dovednosti z pravidel či odsud nebo si PJ sám rychle nějakou vymyslí, bude-li ji potřebovat) pro postavu uvažuji uvedený bonus k základu.

Nevýhody

Postava učící se nebo ovládající tuto dovednost musí jíst více. Běžnou dávkou jsou dva čeny potravy denně. Pro postavu ovládající dovednost alespoň dobře platí, že při přísunu jen jednoho čenu potravy denně normálně hladoví a dehydratuje, při žádném příjmu potravy se únava z těchto vlivů počítá dvojnásobně.

Postava může tloustnout. Závisí na úvaze PJ - dobrodruh i přes své obžerství může vykonávat opakované fyzicky náročné činnosti nebo cestovat, může být "geneticky" předurčen být štíhlý (známe sami) aj. Z tloustnutí potom, jak víme, vychází celá řada možných problému i nemocí... sejít ve světě drd se dá různě; je na nás, kterou cestu zvolíme.