Bojová řeč
Obtížnost: Střední
Ověřování: Po každém sdělení nebo jednou za 10 kol.
Totální úspěch: Postavy jsou „na stejné vlně“, je mezi nimi určité mystické porozumění, dovednost není třeba ověřovat 1 směnu.
Úspěch: Komunikant komunikátorovi rozumí, chápe smysl sdělení.
Neúspěch: Komunikant komunikátorovi nerozumí, smysl sdělení mu uniká a nedochází.
Fatální neúspěch: Komunikant komunikátorovi vůbec nerozumí (pro první další ověřování v následující směně je past o 3 body vyšší*), nebo mu rozumí, ale v tom případě pochopí smysl sdělení obráceně (špatně - místo dvou trollů rozumí např. dva skřítky apod.).
Bojová řeč
Úvod:
Nejen v boji, ale hlavně v něm, hodí se mít schopnost efektivně komunikovat s ostatními v týmu. Ale jak si navzájem sdělovat tyto důležité instrukce a informace, když nepřítel může zprávu zachytit. Z toho důvodu se již v pradávných časech vyvinula kryptografie, steganografie a nebo právě bojová řeč.
Popis:
Bojová řeč zahrnuje dvě základní formy, ačkoliv většina válečnických i zlodějských gild učí pouze posturicko-gestikální část. Část verbální (terminologická) je náplní zvládnutí dovednosti velmi dobře až dokonale a mistrů v této dovednosti je velmi málo (a jsou velmi žádaní).
Obecně je bojová řeč taxativním souborem symbolů a termínů, tematicky úzce zaměřená na komunikaci v boji (zde myšleno obecněji – např. i válečný stav). Jejím primárním cílem je zefektivnění komunikace a skrytí jejího obsahu nepovolaným osobám. Už z tohoto popisu je zřejmé, že bojovou řeč musí ovládat komunikátor i komunikant.
Podobně, jako u pravidlové dovednosti „Jazyky“ musí i zde PJ upravovat past pro obě komunikující postavy dle složitosti komuniké.
Příklad sdělení 1: „Za rohem jsou dva trollové, neozbrojení.“ – až podprůměrně stručné, past by se měla snížit o 2.
Příklad sdělení 2: "Za rohem jsou dva trollové, neozbrojení. Já je vylákám, ty je střel modrým bleskem." - toto je příklad standardního sdělení bez úpravy pasti (řečeno najednou).
Příklad sdělení 3: „Podle transcendentálního idealismu se člověk rodí s již vrozenými formami a koncepty zkušenosti světa, které by jinak nebylo možné poznat, protože poznání člověk uskutečňuje prostřednictvím smysl a věc sama o sobě poznána být nemůže. To není problém nás trpaslíků.“ – nesmyslně složité a bojovou řečí naprosto nesdělitelné vyjádření směřující k napruzení PJe – past se zvyšuje tak o +10.
Ke komuniké je třeba dodat, že naprosto nesdělitelné jsou technologické a jiné popisy vyžadující speciální terminologii daného oboru (např. alchymistický popis výroby lektvaru). K tomu ostatně ani bojová řeč není určená.
Bojová řeč však nezvyšuje "efektivitu" komunikace (nezrychlí předání komuniké) - z toho také vyplývá, že nedává bonusy v boji apod. (takovéto bojové zefektivnění komunikace spočívá ve schopnostech válečníků jako je velení nebo sehranost).
První stupeň:
Zmíněným prvním stupněm a nejjednodušší formou bojové řeči je posturicko-gestikální část. Komuniké zde je přenášeno soustavou gest, posunků a postavením (polohou) těla a jeho částí. Minimalizovaná** forma této komunikace je poté prstová řeč, jejímiž základy se baví dítka ve školách (tedy tam, kde mají školy místo motyk). Čím větší část svého těla má komunikant k dispozici, tím může být komuniké komplexnější, aniž by bylo nutno zvyšovat past.
Hlavní výhodou je, že tato komunikace probíhá beze slov, a proto je možné domlouvat se s ní i v situacích, kdy by hovor prozradil pozici komunikujících či v situacích, kdy z jiného důvodu není vokální komunikace možná (např. velmi hlučná prostředí, otrávená prostředí atp.).
Ovlivnění: Vzájemná viditelnost komunikujících (různé), Možnost dotýkat se jeden druhého (haptika – snižuje past o 2 body)
Pokročilou fází je poté schopnost zároveň mluvit řečí a zároveň gestikulovat v bojové řeči něco jiného. Tak mohou hrdinové sedíce u stolu povídat o počasí a jídle (dobře vědouce, že jsou odposloucháváni) a zároveň naplánovat, jak se probijí z hospody ven. Protože je toto daleko obtížnější pro komunikátora, zvyšuje se pro něj past o +3, pro komunikanta pouze o +1.
Je zde také samozřejmě pravděpodobnost, že třetí osoba komunikující uvidí (záleží na situaci) a uvědomí si, že jde o komunikaci (int ~ 8 (6)(4) ~ uvědomí si/neuvědomí si – nebezpečnost se odvíjí zda „nezná / někdy viděl / sám zná“ bojovou řeč). Poté záleží na situaci, jak dobře je tato postava schopna sledovat komunikaci (úprava pasti) a může se ji pokusit pochopit, jako by sama byla komunikantem.
Druhý stupeň:
Část verbální je již daleko méně využívána, ačkoliv její možnosti jsou daleko větší, než možnosti části první. Dobrodruzi se ji zpravidla neučí, protože její podmínkou je zvládnutí myšlenky části první a proto bývá až předmětem výcviku k velmi dobré znalosti této dovednosti. Výjimečně mohou dobrodruzi narazit na mistra, který se nechá umluvit a naučí postavu tuto část dovednosti už při cvičení na stupeň „dobře“. Toto se pravidlově projeví následovně: Pro komunikátora, který se pokouší mluvit bojovou řečí, ačkoliv se to ještě neučil, je past vyšší o +5, pro komunikanta, který se pokouší takto mluvené bojové řeči rozumět, ačkoliv se to ještě neučil, je past vyšší o +3.
Podstatou mluvené bojové řeči je soubor termínů s podobou běžných slov, speciální využívání intonace, tempa řeči a pomlk mezi slovy k ukrytí pravého sdělení tak, že i když je komunikace odposlechnuta, nenapovídá, že by nesla skrytý význam.
Využití této schopnosti spočívá hlavně v možnosti tajně komunikovat ve chvíli, kdy se komunikující postavy nevidí, či jsou pozorně sledovány např. strážnými atp.
Ovlivnění: Vzájemná možnost se slyšet (různé),
Vzájemné používání gestikální a mluvené formy bojové řeči může nabýt dvou různých podob. V prvním případě komunikátor sděluje naráz oběma formami jediné komuniké, což usnadňuje komunikaci jak jemu (-2 na past), tak komunikantovi (-3 na past) – za předpokladu, že oba zvládají obě složky dovednosti.
Ve druhém případě se komunikátor snaží sdělit dvě různá komuniké (věda, že jedna z komunikací je kompromitována), což na něj klade násobně velkou zátěž a past se tak pro něj zvyšuje o +6. Pro komunikanta je záležitost poměrně jednodušší, pokud mu komunikátor sdělí, kterou z komunikací má sledovat (past se neupravuje). V opačném případě musí komunikátor sledovat obě komunikace (+3 na past) – za stejného předpokladu.
Možnost odposlouchávat tuto komunikaci zde stále trvá, řeší se stejným způsobem jako u předchozí formy. Zde je nutné si uvědomit, že pokud odposlouchávající neprodělal výuku v této formě bojové řeči, vztahují se na něj (mimo jiné) i příslušné postihy.
Tato forma lze použít i pro psaný text, ale jedná se o podobné minimalizování, jakým je prstová řeč výše zmíněná.
Rozšíření:
Za zmínku jistě stojí, že neexistuje jednotná bojová řeč, přesto se tyto bojové řeči vzájemně velmi podobají. Hlavní dvě jsou dle gild, které je nejvíce používají válečnická a zlodějská, ale všelijaké další minoritní organizace (např. jednotlivé elitní vojenské jednotky) si s oblibou vytvářejí vlastní varianty hlavní odnože bojové řeči.
Vytvoření takové varianty dokáže pouze postava, která sama umí bojovou řeč velmi dobře. Takováto úprava je ovšem něco jiného než řeč samotná – PJ ji bude řešit pastí na int. pro danou postavu: int ~ 5 ~ podaří se/nepodaří se, přičemž úspěch zvedne past na porozumění pro postavu, která s touto úpravou není srozuměna o dvojnásobek rozdílu mezi nebezpečností pasti a hodem (tedy o 2x tolik co přehodil). Neúspěch potom vytvoří naprostou pitomost, která nejde používat a postavě tak zůstává pouze původní standardní bojová řeč. Jde o psychicky náročnou činnost, která zabere týden a stojí upravujícího 5 profibodů, ale lze ji provádět opakovaně (vždy ovšem upravuje původní řeč).
Učí li tato postava potom ostatní tuto svou úpravu, stojí je to také pouze 5 profibodů, ale nezvyšuje to nijak jejich stupeň ovládání této dovednosti. V případě, že je to první verze bojové řeči, kterou se učí, učí se tuto standardní cestou, ale poté pro ni platí vůči standardní odnoži bojové řeči stejné postihy obráceně.
Mezi zmíněnými dvěma odnožemi je silná nekompatibilita – přesto je možné porozumět „druhé“ bojové řeči – past pro komunikanta se zvyšuje o +5. Postava učící se dovednost na stupeň dokonale potom tento postih ztrácí, protože se právě učí také druhou odnož.
Proč si to vyžaduje profibody? Jde o fakt, že se i samotná postava, která řeč modifikuje, musí tuto modifikaci naučit (jako ostatní, které potom modifikaci učí). Je to srovnatelné se situací, kdy se postava potřebuje naučit určitou terminologii cizího jazyka, který již jinak umí.
| Tabulka shrnující úpravy pasti | ||
|---|---|---|
| událost | past komunikátora | past komunikanta |
| předchozí FÚ | -3 | -3 |
| předchozí FN | +3 | +3 |
| složitost komuniké | libovolně | libovolně |
| omezený pohyb | libovolně | libovolně |
| haptika | -2 | -2 |
| 1. stupeň s mluvením | +3 | +1 |
| 2. stupeň bez školení | +5 | +3 |
| 2. stupeň s 1. stejné komuniké | -2 | -3 |
| 2. stupeň s 1. různá komuniké | +6 | 0 (+3) |
| modifikace | 0 | dle hodu |
| komunikace mezi odnožemi | 0 | +5 (0) |
Pro PJ:
Pro hraní této dovednosti je potřeba zodpovědné hry hráčů, kteří musí umět zahrát i FN. Pokud o tomto PJ pochybuje, může dovednost hrát tak, že komunikátor své komuniké na papírku pošle PJ, následně si obě strany nahází a PJ dle výsledku sdělí komunikantovi.
Učit ostatní postavy bojovou řeč může postava, která sama umí řeč dobře (první stupeň).
Rád bych poděkoval všem, kteří mi pomohli doladit dílo v dílně.
Tuvy
* Obraty „past se sníží“ či „+2 na past“ vyjadřují snížení či zvýšení nebezpečnosti pasti.
** Pokud kdekoliv v díle hovořím o zmenšené formě či minimalizované formě, jde vždy o celkové zúžení dovednosti – projeví se tedy především (negativně) v rozsahu komuniké a efektivitě komunikace.
Diskuze
Tuvy: Příklad jedna a jeho složitest celkem standartně (pokud se k němu naskytne příležitost) tak celkem bez problému odehrajeme RP (sice se asi sdělená informace zjednoduší na: "dvě humanoidní bestie beze zbraní, jen s drápy") a v 75% to bylo mezi hráči pochopeno. Druhý příklad také už jsem párkrát viděl nebo sám odehrál (sdělná informace by asi na rozšířena o "já jej klepnu mým kladivem, ty střílej z dálky a ty sešli nějakou útočnou magii"). Třetí příklad jsem už také párkrát zažil, ale ještě se nestalo, že by jej ten druhý pochopil.
To jak to řeším já jako hráč (a jak to chavám řečit v mé družině) je dle mého stejně realistické jak pro postavy, tak pro hráče. Tvé řešení přidává realitu jen mezi postavy, ikly hráče.
Při RP zahraní bojové řeči se projeví okolnosti, které u tebe ne - postavy (potažmo hráči) musí být sehraní, jinak pochopí jen nejzákladnější gestikulaci. PJ nemusí hodnotit složitost, totaly ani fataly, nikdo nic nehází, jen se hraje. Žádné úpravy na past, pokud je něco složitého, ten druhý to nepochopí neo dokonce vyloží jinak.
Verbální část standartně nechávám hráčům na domluvu každé kolo 5 sekund (při boji). Sice jim při tom toleruji gestikulaci, ale správně bych jim neměl povolit ani tu, pokud příjemnce zprávy (postava) nevidí vysílatele zprávy (postavu).
Kdybych chtěl hodnotit, tak bych mohl hodnotit:
***** (pokud bych hodnotil propracovanost a obsahovou dokonalost + nápad)
**** (pokud bych hodnotil čitelnost a srozumitelnost pro laika, který nezná většinu tvých termínů + nápad)
*** (pokud bych hodnotil využitelnost ve hře (potažmo v mojí hře), zpracování + nápad)
Takže mi poraď, jak mám asi teď hodnotit toto kontroverzní dílo?
Bravo, nemám co říct ani co vytknout, skvělá práce.
Davám five...sice jako použitelnost u mě trochu upadá...ale jako, kdybych já napsal takové dílo, tka bych asi byl každého kdo by nedal pět...ale tohle dílko si to zaslouží :) a když to přirovnám k jiným dílům tady, tak stopro :);)
Zdravím
Omlouvám se veřejně za složitost textu - je to profesionální deformace a v podstatě mi to je i líto.
Dílo jsem chtěl maximálně kvalitně zpracovat tak, aby každému, kdo si ho přečte byl jasný především princip, jak řeč funguje a mohl si tudíž odpovědět všechny dodatečné otázky sám (což se mi asi povedlo, protože se nikdo na nic konkrétního kauzálního neptá).
Jak dovednost použít několika větami:
Postavy A a B jsou v potemnělé chodbě a slyší jen tiché klapání kostek - skřetí stráže za rohem, které postava hráče A viděl jsou plně ve střehu, protože je čekají (tak jsou zticha a jen hrajou kostky). Hráči se můžou rozhodnout nechat postavy proplést se dungeonem zpátky a dohodnout se, ale to by se situace mohla změnit - rozhodnou se tedy použít posunky bojové řeči.
PJ ví, že oba umí dovednost "dobře" - standardní past bude tedy 5 - nechá oba hodit na int.:
Hráč A hodí 7+1=8 (úspěch)
Hráč B hodí 9+2=11 (TÚ)
Následně PJ hráčům řekne, že spolu tedy mohou hovořit (neřekne jim jak dlouho, ale počítá předběžně 10 kol nebo danou komunikaci) a sleduje, co si říkají. Hráči nejsou paka a ví, že se musí bavit v jednoduchých větách, protože kdyby začali složitě, PJ si v hlavě okamžitě průběžně zvedne past a pokud bude mít pocit, že "na těch 8 kecá Áčko moc složitě", zasáhne jim do toho.
K čemu druhý stupeň?
Je mi líto, že vám druhý stupeň nepřijde zajímavý - ale nikdo nenutí vaše postavy se ho učit. Ale věřte, že to je teprve to správné jádro dané dovednosti - zkusím nastínit typickou situaci:
Hráči (libovolné množství) mají zabít krále. Neví, jak vypadá síň, kde budou přijati. Neví, kolik tam bude strážných atp - nemůžou nic naplánovat dříve. A ve chvíli, kdy vejdou zjistí, že zraky všech strážných se upírají (byť z povzdálí) na ně, protože jim král udělil soukromou audienci. Chce si totiž hlášení o potlačování příhraničních rebelů poslechnout radši soukromě (jde o sprosté vyvražďování zatím svobodných lidí, aby je přinutil připojit se ke království - ti právě přemluvili dobrodruhy k tomuto atentátu).
Dobrodruzi tedy nastoupí před krále a zbývá jim jen již povídat a povídat králi, jak se jim dařilo. Využitím bojové řeči však do obyčejného povídání - ve kterém se velmi zajímavě a živě střídají - zapojí svou vzájemnou komunikaci a rozdělí si cíle a naplánují během několika kol celou akcičku. Přitom na ně kouká tucet očí strážných a z pár sáhů král (takže cokoliv co by působilo jako nějaká šifra by bylo nanejvýše podezřelé).
Folcwine:
Někteří lidé ze stejného důvodu na dovednosti vůbec nehrají a řeší věci RP.
Někteří jiní lidé pak ze stejného důvodu nepoužívají ani soubojový systém a řeší souboje RP.
A někteří pravidla DrD ze šuplíku nevytáhli od chvíle, kdy je koupili a taky se jim báječně hraje.
Ale to není problém mého příspěvku :-)
Jistěže pokud necháváš hráče vybavovat se jak je libo (např. plánovat akci ve druhém příkladě "jen tak"), jistěže tuto dovednost nevyužiješ. Možná to ani nebude nikoho s kým hraješ mrzet. Ale mnozí si rádi zahrají "reálněji" což jim právě umožní a dokonce je přinutí hrát RP daleko víc - někoho baví zahrát si i FN.
Zkusil jsem na prvním příkladu ukázat, jak jednoduše jde ve výsledku dovednost použít. A pokud myslíš, že druhá situace jde v pohodě odehrát RP, moc rád to někdy naživo uvidím :-)
Díky všem, snad jsem přednesl o co jde i těm, kteří to nepochopili z díla samotného.
T.
Velmi zajímavý nápad, ale jakkoli je dovednost kvalitně popsána, nemyslým, že by hru zpestřila. Ve většině družin se 80% případů hráči domlouvali, co jejich postavy provedou v nulovém herním čase. Zhruba v 10% případů PJ nechal kvůli domlouvání ztratit kolo nebo nechal družinu prozradit nepřátelům a ve zbylých případech bojovou řeč hráči odehráli RP.
Jedny z nejzábavnějších her, které jsem hrál, byly ve vodním prostředí, kdy postavy mezi sebou nemohou ústně komunikovat a musí používat posunky (blo-blobštinu). Právě věci, která jze v pohodě odehrát RP, nevidím důvod, proč by se na to měla vymýšlet dovednost - místo skvělého roleplayingu si hráči užijí leda tak rollplayingu. Posílání šifrovaných zpráv mezi postavami beru, že se to herně nebude řešit, ale takovou posunčinu bych rozhodně nenechal degradovat na hody kostkou.
Trochu detailů k dílu
- chtělo by to možná psát trochu více pro lidi. DrD kupodivu hrají i osoby mladší 15ti let, nejen pro ně je důležitá čitelnost textu. Mnoho odborných termínů které nejsou v textu vysvětleny zhoršují celkovou čitelnost pro laiky.
Jsem na pochybách jak mám hlasovat. Dílo je velmi kvalitně zpracováno, dobrá myšlenka, ale dle mého po zařazení do hry by ji to zhoršilo zábavnost.
Není to špatný nápad ale celá jeho zajímavost podle mě (jist odpustíte) končí před řádkem "Druhý stupeň". První polovina práce je jasná a přehledná. Druhá čás pro mě však byla utrpením na čtení a ještě větším utrpením na pochopení (vlastně jsem se k tomu pochopení ani nedostal). Moc úprav, moc čísel, tabulkaí špatná, ale je to jen jeden jediný pevný bod v chaosu. Pokud mám hodnotit čistě podle sebe, budu muset hodnotit pouze první část a druhou beru jako nehotovou, pro mě nepochopitelnou. Myslím, že to mohlo být jednodušší, pak by to bylo i použitelnější (v druhé části). Dávám nadprůměr, tedy 3*
Je to dovednost velice dobře zpracovaná, pravidlově správná, ale příliš složitá. Bez té tabulky by byl čtenář ztracen. Takhle jen musí dávat pozor na mnoho druhů úprav pastí, které dovednost zahrnuje.
Přesto je to také originální, s dobrým nápadem. Jen možná to chce od Tuvyho přiblížit více běžným hráčům. Mám na mysli napsat to trochu lidsky. Je to odbornější než pravidla samotná.
Doporučuju přečíst dvakrát.
4,5* zaokrouhluju nahoru.
Velice zajímavá dovednost a dle mého opomenuta... vždy mám rád, když pravidla jsou propracovaná a zachycují hodně věcí, které mohou dovednost ovlivnit.... Ano, jde vidět práce a propracovanost v rámci reálného zapojení do systému pravidel... A také velmi dobrá použitelnost...Prostě takhle jak to je nemám k tomu co vytknout... Skvělé příklady a dobře se to čte...
Ale když jsem se zamyslel nad tím, jak bych to jako PJ měl použít ve hře s hráči, tak si to teda neumím představit... je to napsáno skvěle, ale pravidlo samo o sobě je velcie složité... Když si vezmeme fakt ,že nejdůležitější při hraní je si zahrát a pobavit se, tak při představě, že bych kvůli "jednomu povelu" válečníka měl na čtvrt hodiny zastavit hru a počítat a házet, atd., se mi dělá velmi mdlo a hráčům by se dělalo určo taky (tedy pokud by s náma nehrál nějaký MatFyzák, že?:)) ... TO je tak jediná výtka, kterou mohu připojit...
Suma sumárum Nevím jak hodnotit... Je to skvělé - 5 bodů, ale na 4 to není kvůli složitosti.... tak si počkám na reakci od papá Tuviesta :) a uvidíme jak moc je má tvrdá hlava podvolná :)
Zdravím
Mě učili už na základce se podepsat pod to co někde sepíšu. :-)
Děkuji za hodnocení.
T.
Mě se to taky líbí.. Možná, už se to někde řešilo, by si autoři neměli svá díla podepisovat, což mě vůbec nevadí.. .)