Dovednosti

Čajový obřad Hodnocení: Průměr

Obtížnost: Těžká

Ověřování: Na začátku každého obřadu, pokud se obřad skládá z více částí pak na začátku každé z nich.

Totální úspěch: Obřad byl proveden naprosto dokonale. Všichni jsou s výkonem postavy spokojeni. Pokud postava obřad „vede“, pak si všichni mohou přičíst bonus +2 při hodu na úspěch.

Úspěch: Obřad proběhl jak měl, postava se nedopustila žádné chyby.

Neúspěch: Postava se dopustila nějakých chyb, ale obřad se podařilo dokončit. Jen skutečně arogantní host by se mohl cítit uražen. Pověst postavy ale bude pošramocená, účastníci obřadu se na ni budou dívat jako na nevychovance.

Fatální neúspěch: Hrůza, naprostá katastrofa. Postava polila váženého hosta čajem, podala misku s čajem naprosto nevhodným způsobem nebo dokonce nesprávné osobě. Hosté se cítí uraženi nebo jsou velmi nespokojeni, v krajním případě dokonce odchází.

Popis:

Úvod

Čajový obřad nepatří k dovednostem, které by mohli hrdinové využít každý den. Pokud se ale rozhodnete hrát v asijském světě, rozhodně by jeho ovládnutí mělo patřit k dobrému vychování. Správné provedení obřadu je náročné fyzicky (byť to tak možná na první pohled nevypadá) i časově. Pokud se na to hráči a PJ cítí, doporučuji zkusit si alespoň část obřadu zahrát „na živo“, je to skutečně zajímavé.

Dovednost popisuje jen formálně prováděný obřad. Pokud se sejde skupinka přátel zdaleka tak nezáleží na přesném provedení a není třeba žádné zvláštní dovednosti. Pokud ale jde o formální událost je třeba dodržet všechny náležitosti.

Pravidla

Existují dvě varianty, jak dovednost použít. První klade na postavy menší nároky. Obřad řídí hostitel a ten jediný musí dovednost ovládat. Ostatním stačí nechat se vést a nezasahovat příliš do průběhu obřadu. Pokud by došlo k nějaké sporné události, rozhodují se postavy na základě své znalosti etikety (může a nemusí jít o dovednost, záleží na dohodě mezi hráči a PJ).

Druhá varianta je náročnější. Dovednost musí ovládat všichni účastníci čajového obřadu. Jedna z postav je hostitel, ta se stará o přípravu čaje a obsloužení hostů. Hostitel si hází na úspěch jako první a na jeho dovednostech hodně závisí celkový dojem z obřadu. Pokud je skutečným mistrem dokáže své hosty vést a pomůže jim projít celým obřadem bez chyby. Po hostiteli si postupně hází na úspěch i ostatní účastníci. Jejich role je podstatně snazší, mají tedy rovnou bonus +2. Pokud dosáhl hostitel totálního úspěchu, mohou si za jeho vedení připočítat navíc bonus +2. Jejich chyba nemusí mít tak nepříjemné následky jako chyba hostitele, v případě neúspěchu na ni ostatní nemusí nijak reagovat. Fatální neúspěch však také může vést k ukončení obřadu.

Kromě toho záleží kvalita obřadu i na prostředí a kvalitě čaje. Tabulka bonusů je uvedena níže, spolu s podrobnějším popisem. Bonusy by měly sloužit jen jako vodítko pro PJ, nejsou nijak absolutní. Improvizovaný čajový obřad na bojišti, kde chybí polovina náležitostí může pořád na vojáky působit lépe než stejný obřad v nádheře císařského paláce (kde se budou cítit nesví).

Situace

Obřad může sloužit k mnoha účelům, na kterých budou záviset reakce postav. Mohou ho provádět jen manželé při významné příležitosti, úředníci, kteří chtějí udělat dojem na ostatní, šlechtici jako vyznamenání pro obzvlášť statečné vojáky. Podle toho také bude vypadat reakce v případě něčí chyby. Daimjó může rovnou chtít sekat hlavy, zatímco členové vlastní rodiny budou poněkud shovívavější. Pokud si družina (hráč) zaplatí gejšu, která pro ně má obřad provést, ta určitě postavy za jejich chyby kritizovat nebude (pokud je nemá učit), naopak by to bylo horší. Dá se ale předpokládat, že gejša bude obřad zvládat na mistrovské úrovni.

Podle úrovně formálnosti se také řídí konverzace všech účastníků. Pokud je obřad prováděn jako meditační cvičení (kratší verze by mohla sloužit třeba jako kouzelníkovo zaostření vůle), budou všichni odříkávat jen předepsané fráze. Skupinka přátel si může vyprávět všechny své zážitky z nedávné doby, daimjóvé mohou projednávat záležitosti politické.


Potřeby a průběh obřadu se mohou lišit podle kultury a druhu obřadu. Dále vycházím z japonského obřadu Čanoju. Jde o poměrně komplikovaný obřad, ať si PJ sám zváží zda ho použije v této podobě nebo si ho ve svém světě upraví a zjednoduší. Je úzce spojen s japonskou zenovou filosofií a vyvíjel se po dlouhou dobu. Pokud se nehodí do ladění vašeho světa zvažte rozdíly mezi ním a Japonskem a podle toho proveďte potřebné změny. První co mě napadá je zasazení do luxusního prostředí a používání drahého nádobí. Takto obřad původně vypadal, než prošel proměnou v důsledku zenové filosofie. Dovednost je primárně určena právě pro zvládnutí takových komplikovaných obřadů.

Vzhledem k rozdílům mezi západní a východní kulturou zkusím ještě napsat něco k otázce „mistrovství“. Mistr této dovednosti, jak by byl chápán podle pravidel nemá nic společného s velkými mistry jako byl třeba Sen no Rikjú. Pravdidlový mistr obřad dokonale zvládá technicky, ale nemusí proto být zenovým filosofem. Může to být třeba běžný úředník, který se rozhodl obřad dokonale zvládnout. Je hrdý na své umění, celý život se ho snažil ovládnout. Oproti tomu zenový mistr by o mistrovské zvládnutí neměl usilovat, nekritizuje ostatní při provádění obřadu ani nepoukazuje na jejich chyby. Je spíše knězem, než obřadníkem. Výše zmíněný úředník by možná při jeho obřadu nalezl desítky „chyb“, přesto ale bude obřad zenového mistra daleko větším zážitkem, než obřad onoho úředníka.

“Které věci jsou na čajovém shromáždění nejdůležitější?“ zeptal se žák.
“Udělej lahodnou misku čaje. Urovnej dřevěné uhlí tak, aby se na něm ohřála voda. Květiny uprav tak, jak vypadají na louce. V létě vyvolej zdání chladu, v zimě tepla. Konej vše s předstihem, buď připraven na déšť. A měj ohledy ke každému, v jehož společnosti se ocitneš.“
“To já ale už všechno vím“
“Dokážeš-li pohostit čajové shromáždění, aniž by ses odchýlil od těchto zásad, stanu se tvým žákem,“ odvětil mistr.
rozhovor mezi Sen no Rikjúem a jeho žákem

Potřeby a prostředí

Obřad obvykle probíhá ve zvláštním domku, nazývaném sukija. Zde je jak místo kde se čaj podává (čašicu) tak i přípravna (mizuja). Domek není nijak honosně zařízený, jeho jednoduchost má pomoci účastníkům přiblížit se duchu zenu. Vstup (nidžiriguči) do domku bývá velmi nízký, podle legendy je to zásluha mistra Sen no Rijkúa. Ten prý v roce 1582 postavil čajový domek pro daimjóa Hidejošiho. Vchod byl nízký a úzký aby tento pyšný válečník musel odložit své zbraně, sklonit hlavu a padnout na kolena. Tento průchod symbolizuje pokoru, úctu k hostiteli a ostatním účastníkům obřadu (v domku je i vchod jen pro hostitele, kterým se dá normálně vzpřímeně projít). Před vchodem tedy bývá stojánek na zbraně - katanakake. Vchod je obvykle směrován na jihozápad, neboť ze severovýchodu přichází démoni. V čajovém pokojíku bývá zapuštěné ohniště se žhavým uhlím na ohřívání vody.

Na podlaze čajového pokojíku je rozloženo několik tatami. Pro hostitele je určena fumikomi tatami, hned pode dveřmi pro hostitele. Nejvýznamnější host klečí na kinin tatami, naproti vchodu pro hosty. Ostatní hosté v místnosti klečí na kjaku tatami, hned za vchodem pro hosty. V místnosti je ještě dogu tatami, na které bývá vystaveno čajové náčiní. Naproti vchodu pro hosty je výklenek tokonoma, kdy bývá umístěn svitek a později váza s květinami.

Domek obvykle bývá umístěn v zahradě, obklopen vzrostlými stromy. V obytném domě bývá zvláštní „čekárna“ joricuki, kde se hosté shromažďují před začátkem obřadu. Odsud vede k domku stezka rodži.

K přípravě čaje je zapotřebí i zvláštní nádobí. Voda na čaj se ohřívá v litinové konvici čagama. Během obřadu se používá práškový čaj, který se skladuje v nádobce nacume. Prášek se z ní nabírá pomocí lžičky čašaku. Lžičky se podle materiálu dělí na formálnější (slonovina, bambus bez kolínka, moruše) a neformální (bambus s kolínkem, jiné dřevo). Čaj se připravuje v misce čawan. Tyto misky mívají průměr 10 – 15 centimetrů a různou hloubku. V bohatších rodinách může jít o nákladně zdobené nádobky používané po mnoho generací. Konečně je zapotřebí metlička časen, kterou se čaj rozšlehá do zelené pěny. Metlička je ze štípaného bambusu a existují různé druhy pro různé čaje.

Nezbytné je také správné společenské oblečení. Očekává se, že muž bude mít jednobarevné kimono z hedvábí, zdobené barvami svého rodu. Ženy by měly mít barevně zdobené kimono. Každý by si také měl přinést vlastní papírové ubrousky a malý vějíř.

Tabulka bonusů

předmětbonus
vzácné čajové náčiní +1
dobře postavený domek +1 až +3
kvalitní zahrada +1
výjimečně kvalitní čaj +1
neznámé prostředí -2

Průběh obřadu

Popisuji zde obřad Čanoju, jehož celé provedení trvá asi 4 hodiny. Skládá se ze 4 částí ,někdy zkracuje a používá se jen část poslední.

Hosté se nejprve sejdou v čekárně. Odsud je po nějaké době hostitel odvede zahradou k čajovému domku. Nedaleko domku by měla být fontána, kde si každý z hostů umyje ruce a vypláchne ústa. Poté hosté po jednom vstoupí do čajového domku. Okna domku jsou zatím zahalena žaluziemi. Zde se nejprve pokloní směrem k výklenku se svitkem a potom směrem k ohništi. Hostitel se pak formálně s každým z hostů přivítá a vysvětlí co měli možnost hosté spatřit v čekárně a v čajovém domku. Pak se hostům podává lehké jídlo kaiseki – rýže, polévka a ryba (ryba se nepodává, pokud je některý z hostů vegetarián). Následně hostitel rituálně připraví oheň. Ohniště se třikrát očistí třemi svázanými pery a do jeho středu se umístí žhavý uhlík a santalová vonná tyčinka. Na závěr této části nabídne hostitel ostatním sladkosti vyrobené z keře kuramodži. Hosté je jí jídelními tyčinkami, nikdy ne rukou.

V druhé části hosté odejdou z domku na zahradu. Tam počkají, než hostitel vymění svitek a před něj postaví vázu s květinami. Pak hostitel rozdělá oheň a přistaví konvici na vodu. Připraví si i ostatní potřeby. Své hosty svolá sedmi údery do gongu. Při prvním úderu se hosté postaví a soustředěně naslouchají. Pak přejdou k fontánce a opět si umyjí ruce a vypláchnou ústa. Teprve potom se vrátí do čajového domku.

Žaluzie jsou nyní z oken odstraněny a domek by měl být prozářen denním světlem. Hosté nyní mohou obdivovat nový svitek a čajové náčiní. Pak se usadí na svá místa a hostitel začne s přípravou čaje koiča. Hedvábnou utěrkou otře nádobku s čajem a lžičku. Potom nabere do misky horkou vodu a v ní zvlhčí metličku. Pak vodu vylije a vše utře lněnou látkou. Do misky nasype čajový prášek, tři lžičky na každého hosta (budou pít z jedné misky). Na čaj nalije horkou vodu a směs metličkou ušlehá do husté pěny. Pak misku podá nejváženějšímu hostu. Ten ji položí mezi sebe a svého souseda a pronese „Promiňte, že piji před vámi“. Položí misku před sebe, ukloní se hostiteli a poděkuje. Pak si misku položí na levou dlaň a pravou rukou ji přidržuje. S obdivem ji dvakrát pootočí po směru hodinových ručiček a s malou úklonou se napije. Po prvním doušku ocení dokonalou chuť čaje a znovu si (obvykle dvakrát) usrkne. Pak okraj misky otře papírovým ubrouskem a podá ji dalšímu hostu. ten si usrkne jeden doušek, pochválí čaj a dvakrát se napije. Tak miska koluje mezi všemi hosty, až se vrátí k nejváženějšímu, který ji podá zpět hostiteli. Ten očistí všechny pomůcky a vrátí je na jejich místo. Pak vyzve hosty aby se obdivovali jejich dokonalosti.

Poslední část je o něco uvolněnější. Hosté opět dostanou cukroví a čaj usuča. Ten se připravuje pro každého hosta zvlášť, z 2 – 3 lžiček čajového prášku. Výsledná pěna je řidší než v předchozím případě. Každý vypije plnou misku a očistí ji tentokrát prsty. Zbytek rituálu je podobný jako v předchozím případě.

Na konci obřadu hostitel odnese čajové náčiní. Poté se vrátí k hostům a úklonou se s nimi rozloučí. Hosté po jednom odchází a je zdvořilé, aby je hostitel ze dveří sledoval dokud se neztratí z dohledu.

Pokud jste dočetli až sem můžete vidět, že obřad je poměrně komplikovaný a příležitostí k chybě je víc než dost. Pokud se snažíte při hře o co nejlepší roleplaying nenechte výsledek jen na hodu, alespoň občas zkuste popisovat chování postav v celém průběhu obřadu. PJ tak přesně zjistí jakou chybu jste udělali, snáze odhadne reakce cizích postav.

Přijde-li vám rituál příliš komplikovaný nezoufejte. Japonská společnost si velmi potrpěla na dokonalé provedení všech předpisů. Může pro vás být lepší stylizovat svůj svět blíže k čínské kultuře, která nebyla tak svázána formálními pravidly. Čínské čajové obřady jsou uvolněnější a snáze proveditelné.



Poznámky

Dlouho jsem váhal při výběru vlastnosti, nakonec „vyhrála“ charisma. Při obřadu záleží na dobrém vystupování, dostatečná sebejistota může zamaskovat i malé chyby. V úvahu připadala také obratnost, neboť je důležité správně koordinovat předepsané pohyby a hlavně dlouhou dobu sedět v nepříliš pohodlné pozici na patách a inteligence pro celkovou složitost obřadu.

Hlavním zdrojem mi byly stránky http://www.pavlovacajovna.cz/ , kde se dá najít velké množství zajímavých textů.

Autor:

Přidáno:

Hlasovalo: 22

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Gejša vôbec nie je prostitútka, je to iba a len spoločníčka, ktorá dokonale zvláda etiketu, prostitútky sú (resp. boli) úplne iná kasta.
A Dajmió je šľachtic, lénny pán. V japonsku to boli len oni, kto vládol, Taikó (najvyšší úradník) a Šógun (vrchný vojenský veliteľ) boli dajmjóvia, Cisár sice tiež bol dajmjó, ale na druhej strane nemal (v istých historických obdobiach) žiadnu reálnu moc, asi ako anglická kráľovná...no, keď už sme pri tom anglicku, tak to je príklad Európskej krajiny, ktorá má pomerne zložitý čajový obrad.
Dal by som 5*


 Uživatel úrovně 8

Kupurama: V přízpěvku je zmíněno, že čajové obřady (nebo něco jim podobného) existují i v jichých kulturách. Těžko ale můžu popisovat všechny, pokud někoho opravdu zajímají nejspíš si najde mnohem podrobnější a přesnější popis v odborné literatuře. Nikde nepíšu, že by se nedal dělat v zemi připomínajcí podmínkami (nebo možná myslíš spíš kulturou?) Rusko. Jsem ale přesvědčen že formální obřad je mnohem typičtější pro Japonsko nebo Čínu, v ostatních zemích sice jsou určitá pravidla podávání čaje nebo jiných nápojů, většinou ale mnohem jednodušší a méně výrazná.

Co přesně ti vadí na slovu gejša? Teď nevím jestli jde o etickou námitku (pak ale musím upozornit, že gejša ještě nemusí být prostitutka) nebo o něco jiného.


 Uživatel úrovně 0

No promiň, ale čajový obřad v mém světě se dělá i v zemi s podobnými podínkami jako je například Rusko.
Krom toho mi vadí, že jsi psal gejša apod.Ne každému to musí padnout do noty.
Ale jinak tomu nemám co vytknout.Dal bych 4*


 Uživatel úrovně 8

Moc se omlouvám Igimu, ale nakonec jsem se rozhodl, že bude lepší nechat příspěvek tady. Diskuze pod ním může být užitečná pro lidi, kteří by chtěli zpracovávat nějakou hodně okrajovou dovednost a nejsou si jisti jestli to má význam.

geraltriv: Daimjó byl šlechtický titul ve feudálním japonsku. Šlo o absolutního (nebo jen málo omezeného) vládce na svěřeném území. Nejde o kritika čaje, ale ve většině případů se těmto mužům dostalo důkledného formálního vzdělání v obřadech a zdvořilém chování.


 Uživatel úrovně 0

Ze začátku jsem váhal ohledně obtížnosti. Přeci jenom to v mnoha případech prakticky využitelné v nevýchodním světě. To mě po přečtení textu přešlo. Obtížnost bych ale dal stejně střední. Také bych rád věděl kdo je ten Daimjó. Je to snad kritik nebo čajový mistr? Možná by stálo za to uvést třeba za text všechny pojmy a jejich vysvětlení. Je to dovednost pro úzkou komunitu milovníků čaje (hráčů), tudíž roleplaying asi (možná bohužel) většina standardních hráčů DrD nevyužije. Dále bych možná vysvětlil svitek. Jinak je to víc než dobré a s trochou laického osekání se to využije. Povedlo se. Škoda jen, že se diskuse maže. A stejně si zahlasuji :)



 Uživatel úrovně 0

Fakt skvělý a hodně zajímavý. Ale v DrD to asi využijou jenom roleplayeři.


 Uživatel úrovně 0

Celkem dobré.


 Uživatel úrovně 0

No... tento příspěvek na mě působí rozporuplně. Na jednu stranu jde o pouhé vypsání japonských zvyků, přičemž hodnota příspěvku z herního pohledu je vlastně zanedbatelná (když porovnám s ostatními dovednostmi ze sekce, tohle je opravdu velice neužitečné).

Na druhou stranu, je to velice kvalitně napsané, do nejmenších detailů popsaná dovednost a mě samotného překvapilo, jak autenticky autorův text působí. Má prostě atmosféru, to mu nemohu upřít...

Takže by optimální hodnocení měko být někde uprostřed, tzn 3*...
Ale zde je příspěvek předložen jako doplněk k pravidlům DrD, takže při hodnocení má herní použitelnost větší váhu. A tady bohužel Čajový obřad trochu pokulhává. Proto volím 2*.


 Uživatel úrovně 5

Hispanius: myslíš že by měla ta dovednost smysl, kdyby byla pojata povrchněji?
Co například je moc rozepsáno? A proč?